KOMENTÁŘ | Energetická bouře smýká Evropou. EU a vlády hasí požár vyvolaný Ruskem

Možná si ještě řada z vás vzpomene na heslo bolševické propagandy, která jej s chutí sobě vlastní využívala při „potírání“ nejen ekonomických, ale především vojensko-politických aktivit Západu a opakovala, že: „Ten, kdo seje vítr, sklidí bouři…“ No, nutno říct, že ač bolševický žvást, dobře se hodí. Smutným faktem totiž je, že ač se zdá, že ze všech seriózních médií pomalu mizí viník současných strastí, útrap, a hlavně války na Ukrajině, který zasel v únoru vítr, tak pomalu ale jistě se i díky výsledkům těchto aktivit přesouvá vztek lidí v Evropě vesměs k těm, co jednotlivé země vedou.

A nyní se zdá, že už je jen malý krůček k tomu, aby se hlavně kvůli raketově rostoucím cenám energií strhla pořádná mela. Třeba i v tuzemsku. Dnes není hlavním břemenem a problémem paradoxně zemní plyn (i když…), nýbrž elektřina. Tak třeba její cena na pražské Power Exchange Central Europe burze vyskočila z červnových cen okolo 200 eur za 1 MWh na nynějších téměř 750 euro. A to fakt už není legrace nejen pro lidi, ale i pro zaměstnavatele, tedy firmy a podnikatele.

Co s tím, řeknete si? O tom, že opravdu už teče pořádně do bot, může svědčit i v posledních dnech a hodinách dosti varovná rétorika tuzemských vládních politiků. Objevují se tak varování o tom, že energeticky trh zkolaboval a je nutné ceny elektřiny zastropovat, či výzvy k tomu, aby vláda energetickou krizi co nejdříve vyřešila, neboť prý jestli se jí to nepovede, hrozí kolaps zavedeného (rozuměj demokratického) společenského systému. Je to ale jako být v zakletém zámku.

Z jedněch dveří hrozí kolaps společenského systému, z dalších kolaps kvůli dluhům, vyvolaným právě dneska všehoschopnou populistickou opozicí a z dalších kolaps snad úplně všeho. Nejsem určitě sám, kdo je zvědavý na to, co a jak se podaří vyřešit jako první. Pořád ale mějme vztek na skutečné viníky všeho tohoto marasmu a dívejme se na to i optikou viníkových plánů a záměrů a toho, proč to všechno dělá. Nemusím snad říkat, že ruská agrese nezná mezí a jejím cílem je dobýt zpět nejen své historické državy za každou cenu, ale ukázat světu, že „hegemonem“ je tu jen Rusko.

A co je vůbec nejhorší, nikdo dneska neví, jak dlouho ona energetická bouře (ale znovu si zopakujme, že na začátku zmiňované zasetí větru tahle bouře vyplení hlavně své viníky) potrvá. Své, a nutno říct, že pořádně velké polínko do již pořádně hořící ohnivé diskuse kolem cen energií v Evropě přihodil nedávno belgický premiér Alexander De Croo. Ten totiž deníku The Brussel Times řekl, že kvůli hluboké ekonomické krizi bude prý následujících pět až deset zim těžkých. Tahle slova mohou být pro někoho vážně energetickou apokalypsou. Agentura Bloomberg k tomu uplynulý srpnový týden uvedla: „Evropští politici již vyčlenili asi 280 miliard eur na zmírnění útrap souvisejících s prudkým nárůstem cen energií pro podniky a spotřebitele, hrozí ale, že tato pomoc bude zastíněna rozsahem krize.“

A v tomto bodě je nutné si znovu připomenout, že viníkem, který nejen pálí místo domluvených dodávek do Evropy, zemní plyn Pánu Bohu do oken, je Rusko, které tak cíleně omezuje jeho dodávky a výpadky elektráren pak oslabují nejen dodávky elektřiny, ale i ceny energií. A jistě mi nebudete mít za zlé, když v tomto bodě budu znovu citovat kolegy z agentury Bloomberg, kteří říkají: „Vlády na celém kontinentu (V Evropě) proto zaměřily své úsilí především na snižování nákladů za energie – jenže to je přístup, který může být nejen „přemožen“ dalším prudkým nárůstem cen, ale také riskuje, že krizi ještě zhorší.“ Bloomberg tvrdí, že programy, jako je snížení daní na plyn v Německu a dotace na vytápění v Polsku bez omezení úrovně příjmů nebo energetické účinnosti, spíše podpoří poptávku, než aby ji snížily. A oslovení analytici si přisadili. Prý jsou taková řešení na nic, protože je to jako hasit oheň benzínem.

Je sice vážným problémem, že některé sociální skupiny obyvatelstva nemohou platit své útraty za plyn či elektřinu, ale dosavadní pomoc některých evropských států, třeba viz výše, po které volají populisté v tuzemsku, je jen riskantní cestou, která může doslova, jak píše i agentura Bloomberg, vysát finanční zdroje Evropy a zesílit tak další prudký nárůst inflace. Nakonec tak zbude všem jen nástroj, o kterém nikdo dneska nechce mluvit. Aby se všechny ty vzniklé dluhy zaplatily, budou se muset jednoduše dost razantně zvednout daně. Ví to Karel Havlíček? Andrej Babiš? Okamura, Schillerová a další? A hádejte milí čtenáři, copak to asi tak přinese nejen v tuzemsku?

Těm, co bylo líto, že musela odejít od penězovodů právě partička kolem soudně uznaného spolupracovníka STB, jistě budou tančit radostí. Jenže těm, co tohle nechtějí a vědí proč a věřte, že i v dalších Evropských zemích se také hraje o hodně, zřejmě zase nakonec zbydou oči pro pláč. Věřme tak raději, že se podaří najít opravdu smysluplné řešení tohoto problému na mimořádném setkání ministrů energetiky Evropské unie, které právě kvůli strmě rostoucím cenám elektřiny svolává české předsednictví. A snad klíčovým bodem na něm bude projednat hlavně celoevropský systém a řešení „zastropování“ cen elektřiny.

Ale jak už bylo i zde na těchto stránkách řečeno. Bez ohledu na sociální skupinu. Je jasné, že existuje mnoho lidí, kterým je nutné pomoci s placením účtů za energie, ale pořád se málo nejen dělá, ale i koná v oblasti úspor energií, pomoci a systémové podpoře zařízení, která by byla schopna efektivně sama vyrábět elektřinu a energii a posilovat a opravdu zpevňovat solidaritu zemí v EU.

Ta se bude ještě hodit, a to nejen kvůli dodávkám komodit, které jedni mají a druzí ne, ale může pomoci pochopit i konání těch prvních oproti těm druhým. A hlavně ‒ fakt začít stavět ty „roury“ mimo Ruska. Podívejme se třeba k našim východním sousedům. Takže ti, co tady nekecali a prý jen „makali“ (hlavně asi pro sebe) osm let neudělali s nezávislostí Česka na Rusku v energetických zdrojích zhola nic, o to víc ale mluví teď, jinde to prostě vzali za své. No jo no. Snad se proto v zimě cena elektřiny nedostane přes tisícovku euro. Jinak ta bouře bude asi fakt drsná.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Energetika

Aktuálně se děje

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

včera

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

včera

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

včera

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

včera

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

včera

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

včera

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

včera

22. března 2026 21:51

22. března 2026 21:02

22. března 2026 19:54

22. března 2026 19:19

Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku

Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.

Zdroj: David Holub

Další zprávy