KOMENTÁŘ | Energetická bouře smýká Evropou. EU a vlády hasí požár vyvolaný Ruskem

Možná si ještě řada z vás vzpomene na heslo bolševické propagandy, která jej s chutí sobě vlastní využívala při „potírání“ nejen ekonomických, ale především vojensko-politických aktivit Západu a opakovala, že: „Ten, kdo seje vítr, sklidí bouři…“ No, nutno říct, že ač bolševický žvást, dobře se hodí. Smutným faktem totiž je, že ač se zdá, že ze všech seriózních médií pomalu mizí viník současných strastí, útrap, a hlavně války na Ukrajině, který zasel v únoru vítr, tak pomalu ale jistě se i díky výsledkům těchto aktivit přesouvá vztek lidí v Evropě vesměs k těm, co jednotlivé země vedou.

A nyní se zdá, že už je jen malý krůček k tomu, aby se hlavně kvůli raketově rostoucím cenám energií strhla pořádná mela. Třeba i v tuzemsku. Dnes není hlavním břemenem a problémem paradoxně zemní plyn (i když…), nýbrž elektřina. Tak třeba její cena na pražské Power Exchange Central Europe burze vyskočila z červnových cen okolo 200 eur za 1 MWh na nynějších téměř 750 euro. A to fakt už není legrace nejen pro lidi, ale i pro zaměstnavatele, tedy firmy a podnikatele.

Co s tím, řeknete si? O tom, že opravdu už teče pořádně do bot, může svědčit i v posledních dnech a hodinách dosti varovná rétorika tuzemských vládních politiků. Objevují se tak varování o tom, že energeticky trh zkolaboval a je nutné ceny elektřiny zastropovat, či výzvy k tomu, aby vláda energetickou krizi co nejdříve vyřešila, neboť prý jestli se jí to nepovede, hrozí kolaps zavedeného (rozuměj demokratického) společenského systému. Je to ale jako být v zakletém zámku.

Z jedněch dveří hrozí kolaps společenského systému, z dalších kolaps kvůli dluhům, vyvolaným právě dneska všehoschopnou populistickou opozicí a z dalších kolaps snad úplně všeho. Nejsem určitě sám, kdo je zvědavý na to, co a jak se podaří vyřešit jako první. Pořád ale mějme vztek na skutečné viníky všeho tohoto marasmu a dívejme se na to i optikou viníkových plánů a záměrů a toho, proč to všechno dělá. Nemusím snad říkat, že ruská agrese nezná mezí a jejím cílem je dobýt zpět nejen své historické državy za každou cenu, ale ukázat světu, že „hegemonem“ je tu jen Rusko.

A co je vůbec nejhorší, nikdo dneska neví, jak dlouho ona energetická bouře (ale znovu si zopakujme, že na začátku zmiňované zasetí větru tahle bouře vyplení hlavně své viníky) potrvá. Své, a nutno říct, že pořádně velké polínko do již pořádně hořící ohnivé diskuse kolem cen energií v Evropě přihodil nedávno belgický premiér Alexander De Croo. Ten totiž deníku The Brussel Times řekl, že kvůli hluboké ekonomické krizi bude prý následujících pět až deset zim těžkých. Tahle slova mohou být pro někoho vážně energetickou apokalypsou. Agentura Bloomberg k tomu uplynulý srpnový týden uvedla: „Evropští politici již vyčlenili asi 280 miliard eur na zmírnění útrap souvisejících s prudkým nárůstem cen energií pro podniky a spotřebitele, hrozí ale, že tato pomoc bude zastíněna rozsahem krize.“

A v tomto bodě je nutné si znovu připomenout, že viníkem, který nejen pálí místo domluvených dodávek do Evropy, zemní plyn Pánu Bohu do oken, je Rusko, které tak cíleně omezuje jeho dodávky a výpadky elektráren pak oslabují nejen dodávky elektřiny, ale i ceny energií. A jistě mi nebudete mít za zlé, když v tomto bodě budu znovu citovat kolegy z agentury Bloomberg, kteří říkají: „Vlády na celém kontinentu (V Evropě) proto zaměřily své úsilí především na snižování nákladů za energie – jenže to je přístup, který může být nejen „přemožen“ dalším prudkým nárůstem cen, ale také riskuje, že krizi ještě zhorší.“ Bloomberg tvrdí, že programy, jako je snížení daní na plyn v Německu a dotace na vytápění v Polsku bez omezení úrovně příjmů nebo energetické účinnosti, spíše podpoří poptávku, než aby ji snížily. A oslovení analytici si přisadili. Prý jsou taková řešení na nic, protože je to jako hasit oheň benzínem.

Je sice vážným problémem, že některé sociální skupiny obyvatelstva nemohou platit své útraty za plyn či elektřinu, ale dosavadní pomoc některých evropských států, třeba viz výše, po které volají populisté v tuzemsku, je jen riskantní cestou, která může doslova, jak píše i agentura Bloomberg, vysát finanční zdroje Evropy a zesílit tak další prudký nárůst inflace. Nakonec tak zbude všem jen nástroj, o kterém nikdo dneska nechce mluvit. Aby se všechny ty vzniklé dluhy zaplatily, budou se muset jednoduše dost razantně zvednout daně. Ví to Karel Havlíček? Andrej Babiš? Okamura, Schillerová a další? A hádejte milí čtenáři, copak to asi tak přinese nejen v tuzemsku?

Těm, co bylo líto, že musela odejít od penězovodů právě partička kolem soudně uznaného spolupracovníka STB, jistě budou tančit radostí. Jenže těm, co tohle nechtějí a vědí proč a věřte, že i v dalších Evropských zemích se také hraje o hodně, zřejmě zase nakonec zbydou oči pro pláč. Věřme tak raději, že se podaří najít opravdu smysluplné řešení tohoto problému na mimořádném setkání ministrů energetiky Evropské unie, které právě kvůli strmě rostoucím cenám elektřiny svolává české předsednictví. A snad klíčovým bodem na něm bude projednat hlavně celoevropský systém a řešení „zastropování“ cen elektřiny.

Ale jak už bylo i zde na těchto stránkách řečeno. Bez ohledu na sociální skupinu. Je jasné, že existuje mnoho lidí, kterým je nutné pomoci s placením účtů za energie, ale pořád se málo nejen dělá, ale i koná v oblasti úspor energií, pomoci a systémové podpoře zařízení, která by byla schopna efektivně sama vyrábět elektřinu a energii a posilovat a opravdu zpevňovat solidaritu zemí v EU.

Ta se bude ještě hodit, a to nejen kvůli dodávkám komodit, které jedni mají a druzí ne, ale může pomoci pochopit i konání těch prvních oproti těm druhým. A hlavně ‒ fakt začít stavět ty „roury“ mimo Ruska. Podívejme se třeba k našim východním sousedům. Takže ti, co tady nekecali a prý jen „makali“ (hlavně asi pro sebe) osm let neudělali s nezávislostí Česka na Rusku v energetických zdrojích zhola nic, o to víc ale mluví teď, jinde to prostě vzali za své. No jo no. Snad se proto v zimě cena elektřiny nedostane přes tisícovku euro. Jinak ta bouře bude asi fakt drsná.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO

Premiér Andrej Babiš nepotvrdil, že by že ministerstvo zahraničí pod vedením Petra Macinky již oficiálně přihlásilo prezidenta Petra Pavla na nadcházející summit NATO v Ankaře. Předseda vlády na konferenci věnované dopadům sociálních sítí a online prostředí na dětskou populaci pouze uvedl, že předpokládá, že se tak stalo. Tento krok byl přitom časově velmi urgentní, neboť právě pátek představoval nejzazší možný termín pro registraci politických představitelů na toto alianční jednání.

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii

Britský meteorologický úřad Met Office oznámil, že ve městě Cavendish v hrabství Suffolk byla dnes odpoledne předběžně naměřena teplota 37,1 stupně Celsia. Tímto údajem byl v krátké době opět překonán historický rekord pro nejteplejší červnový den ve Velké Británii. Dosavadní maximum přitom pocházelo teprve z předchozího dne, kdy v Merryfieldu v Somersetu teploměry ukázaly 36,7 stupně Celsia. Obě tyto hodnoty se výrazně, o více než jeden stupeň, zapsaly nad padesát let starý červnový rekord z roku 1976.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 589 a dalších 2 980 lidí utrpělo zranění. Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová uvedla, že záchranné složky neúnavně pracují na vyproštění osob, které zůstávají uvězněny pod troskami. 

včera

Peking

Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo

V čínském hlavním městě narazilo v pátek odpoledne malé letadlo do nejvyšší budovy v Pekingu, mrakodrapu Citic Tower, který je známý také pod názvem Čína Zun. Incident v jedné z nejstřeženějších metropolí světa vyvolal paniku v centrální obchodní čtvrti, kde z výšky desítek pater začaly na ulice plné automobilů padat kusy trosek a částí letadla.

včera

Velká Británie

Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy

Ve Velké Británii bylo nalezeno tělo dospívajícího chlapce, který ve čtvrtek vstoupil do jezera Meynell Lake v hrabství Leicestershire a utopil se. Policie potvrdila, že tělo mladíka z vody vytáhli specialisté, přičemž událost se stala během dne, který se s teplotou 36,7 stupně Celsia zaznamenanou v Somersetu stal předběžně nejteplejším červnovým dnem v historii země.

včera

Letní počasí, ilustrační foto

Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend

Český hydrometeorologický ústav vydal naléhavé varování před nadcházejícími extrémními víkendovými teplotami, které mohou dosahovat až 40 °C. Takto vysoké hodnoty představují zdravotní riziko pro celou populaci, přičemž nejzranitelnější skupiny, jako jsou starší a nemocní lidé, malé děti a těhotné ženy, by se měly pobytu na slunci a ve vysokých teplotách zcela vyhnout.

včera

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek

Pařížské úřady se rozhodly zakázat konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích, a to s platností od pátečního poledne. Opatření má pomoci zmírnit zdravotní komplikace obyvatel, které souvisejí se současnou vlnou veder sužující Francii i velkou část Evropy. Pití alkoholických nápojů pod přímým sluncem má totiž podle něj na lidský organismus devastující účinky.

včera

armáda Jižní Korea (Republic of Korea army - ROK army)

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“

Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu svých vojáků na operátory bezpilotních letounů v rámci zásadní reorganizace své obranné strategie. Jihokorejský ministr obrany Ahn Gyu-back oznámil, že bezpilotní technologie se staly klíčovým faktorem měnícím podobu moderního bojiště, a každý voják by měl být schopen ovládat drony stejně samozřejmě jako svou sekundární osobní zbraň.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

včera

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

včera

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

včera

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

včera

25. června 2026 21:03

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

25. června 2026 19:55

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy