KOMENTÁŘ | Energetická bouře smýká Evropou. EU a vlády hasí požár vyvolaný Ruskem

Možná si ještě řada z vás vzpomene na heslo bolševické propagandy, která jej s chutí sobě vlastní využívala při „potírání“ nejen ekonomických, ale především vojensko-politických aktivit Západu a opakovala, že: „Ten, kdo seje vítr, sklidí bouři…“ No, nutno říct, že ač bolševický žvást, dobře se hodí. Smutným faktem totiž je, že ač se zdá, že ze všech seriózních médií pomalu mizí viník současných strastí, útrap, a hlavně války na Ukrajině, který zasel v únoru vítr, tak pomalu ale jistě se i díky výsledkům těchto aktivit přesouvá vztek lidí v Evropě vesměs k těm, co jednotlivé země vedou.

A nyní se zdá, že už je jen malý krůček k tomu, aby se hlavně kvůli raketově rostoucím cenám energií strhla pořádná mela. Třeba i v tuzemsku. Dnes není hlavním břemenem a problémem paradoxně zemní plyn (i když…), nýbrž elektřina. Tak třeba její cena na pražské Power Exchange Central Europe burze vyskočila z červnových cen okolo 200 eur za 1 MWh na nynějších téměř 750 euro. A to fakt už není legrace nejen pro lidi, ale i pro zaměstnavatele, tedy firmy a podnikatele.

Co s tím, řeknete si? O tom, že opravdu už teče pořádně do bot, může svědčit i v posledních dnech a hodinách dosti varovná rétorika tuzemských vládních politiků. Objevují se tak varování o tom, že energeticky trh zkolaboval a je nutné ceny elektřiny zastropovat, či výzvy k tomu, aby vláda energetickou krizi co nejdříve vyřešila, neboť prý jestli se jí to nepovede, hrozí kolaps zavedeného (rozuměj demokratického) společenského systému. Je to ale jako být v zakletém zámku.

Z jedněch dveří hrozí kolaps společenského systému, z dalších kolaps kvůli dluhům, vyvolaným právě dneska všehoschopnou populistickou opozicí a z dalších kolaps snad úplně všeho. Nejsem určitě sám, kdo je zvědavý na to, co a jak se podaří vyřešit jako první. Pořád ale mějme vztek na skutečné viníky všeho tohoto marasmu a dívejme se na to i optikou viníkových plánů a záměrů a toho, proč to všechno dělá. Nemusím snad říkat, že ruská agrese nezná mezí a jejím cílem je dobýt zpět nejen své historické državy za každou cenu, ale ukázat světu, že „hegemonem“ je tu jen Rusko.

A co je vůbec nejhorší, nikdo dneska neví, jak dlouho ona energetická bouře (ale znovu si zopakujme, že na začátku zmiňované zasetí větru tahle bouře vyplení hlavně své viníky) potrvá. Své, a nutno říct, že pořádně velké polínko do již pořádně hořící ohnivé diskuse kolem cen energií v Evropě přihodil nedávno belgický premiér Alexander De Croo. Ten totiž deníku The Brussel Times řekl, že kvůli hluboké ekonomické krizi bude prý následujících pět až deset zim těžkých. Tahle slova mohou být pro někoho vážně energetickou apokalypsou. Agentura Bloomberg k tomu uplynulý srpnový týden uvedla: „Evropští politici již vyčlenili asi 280 miliard eur na zmírnění útrap souvisejících s prudkým nárůstem cen energií pro podniky a spotřebitele, hrozí ale, že tato pomoc bude zastíněna rozsahem krize.“

A v tomto bodě je nutné si znovu připomenout, že viníkem, který nejen pálí místo domluvených dodávek do Evropy, zemní plyn Pánu Bohu do oken, je Rusko, které tak cíleně omezuje jeho dodávky a výpadky elektráren pak oslabují nejen dodávky elektřiny, ale i ceny energií. A jistě mi nebudete mít za zlé, když v tomto bodě budu znovu citovat kolegy z agentury Bloomberg, kteří říkají: „Vlády na celém kontinentu (V Evropě) proto zaměřily své úsilí především na snižování nákladů za energie – jenže to je přístup, který může být nejen „přemožen“ dalším prudkým nárůstem cen, ale také riskuje, že krizi ještě zhorší.“ Bloomberg tvrdí, že programy, jako je snížení daní na plyn v Německu a dotace na vytápění v Polsku bez omezení úrovně příjmů nebo energetické účinnosti, spíše podpoří poptávku, než aby ji snížily. A oslovení analytici si přisadili. Prý jsou taková řešení na nic, protože je to jako hasit oheň benzínem.

Je sice vážným problémem, že některé sociální skupiny obyvatelstva nemohou platit své útraty za plyn či elektřinu, ale dosavadní pomoc některých evropských států, třeba viz výše, po které volají populisté v tuzemsku, je jen riskantní cestou, která může doslova, jak píše i agentura Bloomberg, vysát finanční zdroje Evropy a zesílit tak další prudký nárůst inflace. Nakonec tak zbude všem jen nástroj, o kterém nikdo dneska nechce mluvit. Aby se všechny ty vzniklé dluhy zaplatily, budou se muset jednoduše dost razantně zvednout daně. Ví to Karel Havlíček? Andrej Babiš? Okamura, Schillerová a další? A hádejte milí čtenáři, copak to asi tak přinese nejen v tuzemsku?

Těm, co bylo líto, že musela odejít od penězovodů právě partička kolem soudně uznaného spolupracovníka STB, jistě budou tančit radostí. Jenže těm, co tohle nechtějí a vědí proč a věřte, že i v dalších Evropských zemích se také hraje o hodně, zřejmě zase nakonec zbydou oči pro pláč. Věřme tak raději, že se podaří najít opravdu smysluplné řešení tohoto problému na mimořádném setkání ministrů energetiky Evropské unie, které právě kvůli strmě rostoucím cenám elektřiny svolává české předsednictví. A snad klíčovým bodem na něm bude projednat hlavně celoevropský systém a řešení „zastropování“ cen elektřiny.

Ale jak už bylo i zde na těchto stránkách řečeno. Bez ohledu na sociální skupinu. Je jasné, že existuje mnoho lidí, kterým je nutné pomoci s placením účtů za energie, ale pořád se málo nejen dělá, ale i koná v oblasti úspor energií, pomoci a systémové podpoře zařízení, která by byla schopna efektivně sama vyrábět elektřinu a energii a posilovat a opravdu zpevňovat solidaritu zemí v EU.

Ta se bude ještě hodit, a to nejen kvůli dodávkám komodit, které jedni mají a druzí ne, ale může pomoci pochopit i konání těch prvních oproti těm druhým. A hlavně ‒ fakt začít stavět ty „roury“ mimo Ruska. Podívejme se třeba k našim východním sousedům. Takže ti, co tady nekecali a prý jen „makali“ (hlavně asi pro sebe) osm let neudělali s nezávislostí Česka na Rusku v energetických zdrojích zhola nic, o to víc ale mluví teď, jinde to prostě vzali za své. No jo no. Snad se proto v zimě cena elektřiny nedostane přes tisícovku euro. Jinak ta bouře bude asi fakt drsná.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Energetika

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy