KOMENTÁŘ | Energetická bouře smýká Evropou. EU a vlády hasí požár vyvolaný Ruskem

Možná si ještě řada z vás vzpomene na heslo bolševické propagandy, která jej s chutí sobě vlastní využívala při „potírání“ nejen ekonomických, ale především vojensko-politických aktivit Západu a opakovala, že: „Ten, kdo seje vítr, sklidí bouři…“ No, nutno říct, že ač bolševický žvást, dobře se hodí. Smutným faktem totiž je, že ač se zdá, že ze všech seriózních médií pomalu mizí viník současných strastí, útrap, a hlavně války na Ukrajině, který zasel v únoru vítr, tak pomalu ale jistě se i díky výsledkům těchto aktivit přesouvá vztek lidí v Evropě vesměs k těm, co jednotlivé země vedou.

A nyní se zdá, že už je jen malý krůček k tomu, aby se hlavně kvůli raketově rostoucím cenám energií strhla pořádná mela. Třeba i v tuzemsku. Dnes není hlavním břemenem a problémem paradoxně zemní plyn (i když…), nýbrž elektřina. Tak třeba její cena na pražské Power Exchange Central Europe burze vyskočila z červnových cen okolo 200 eur za 1 MWh na nynějších téměř 750 euro. A to fakt už není legrace nejen pro lidi, ale i pro zaměstnavatele, tedy firmy a podnikatele.

Co s tím, řeknete si? O tom, že opravdu už teče pořádně do bot, může svědčit i v posledních dnech a hodinách dosti varovná rétorika tuzemských vládních politiků. Objevují se tak varování o tom, že energeticky trh zkolaboval a je nutné ceny elektřiny zastropovat, či výzvy k tomu, aby vláda energetickou krizi co nejdříve vyřešila, neboť prý jestli se jí to nepovede, hrozí kolaps zavedeného (rozuměj demokratického) společenského systému. Je to ale jako být v zakletém zámku.

Z jedněch dveří hrozí kolaps společenského systému, z dalších kolaps kvůli dluhům, vyvolaným právě dneska všehoschopnou populistickou opozicí a z dalších kolaps snad úplně všeho. Nejsem určitě sám, kdo je zvědavý na to, co a jak se podaří vyřešit jako první. Pořád ale mějme vztek na skutečné viníky všeho tohoto marasmu a dívejme se na to i optikou viníkových plánů a záměrů a toho, proč to všechno dělá. Nemusím snad říkat, že ruská agrese nezná mezí a jejím cílem je dobýt zpět nejen své historické državy za každou cenu, ale ukázat světu, že „hegemonem“ je tu jen Rusko.

A co je vůbec nejhorší, nikdo dneska neví, jak dlouho ona energetická bouře (ale znovu si zopakujme, že na začátku zmiňované zasetí větru tahle bouře vyplení hlavně své viníky) potrvá. Své, a nutno říct, že pořádně velké polínko do již pořádně hořící ohnivé diskuse kolem cen energií v Evropě přihodil nedávno belgický premiér Alexander De Croo. Ten totiž deníku The Brussel Times řekl, že kvůli hluboké ekonomické krizi bude prý následujících pět až deset zim těžkých. Tahle slova mohou být pro někoho vážně energetickou apokalypsou. Agentura Bloomberg k tomu uplynulý srpnový týden uvedla: „Evropští politici již vyčlenili asi 280 miliard eur na zmírnění útrap souvisejících s prudkým nárůstem cen energií pro podniky a spotřebitele, hrozí ale, že tato pomoc bude zastíněna rozsahem krize.“

A v tomto bodě je nutné si znovu připomenout, že viníkem, který nejen pálí místo domluvených dodávek do Evropy, zemní plyn Pánu Bohu do oken, je Rusko, které tak cíleně omezuje jeho dodávky a výpadky elektráren pak oslabují nejen dodávky elektřiny, ale i ceny energií. A jistě mi nebudete mít za zlé, když v tomto bodě budu znovu citovat kolegy z agentury Bloomberg, kteří říkají: „Vlády na celém kontinentu (V Evropě) proto zaměřily své úsilí především na snižování nákladů za energie – jenže to je přístup, který může být nejen „přemožen“ dalším prudkým nárůstem cen, ale také riskuje, že krizi ještě zhorší.“ Bloomberg tvrdí, že programy, jako je snížení daní na plyn v Německu a dotace na vytápění v Polsku bez omezení úrovně příjmů nebo energetické účinnosti, spíše podpoří poptávku, než aby ji snížily. A oslovení analytici si přisadili. Prý jsou taková řešení na nic, protože je to jako hasit oheň benzínem.

Je sice vážným problémem, že některé sociální skupiny obyvatelstva nemohou platit své útraty za plyn či elektřinu, ale dosavadní pomoc některých evropských států, třeba viz výše, po které volají populisté v tuzemsku, je jen riskantní cestou, která může doslova, jak píše i agentura Bloomberg, vysát finanční zdroje Evropy a zesílit tak další prudký nárůst inflace. Nakonec tak zbude všem jen nástroj, o kterém nikdo dneska nechce mluvit. Aby se všechny ty vzniklé dluhy zaplatily, budou se muset jednoduše dost razantně zvednout daně. Ví to Karel Havlíček? Andrej Babiš? Okamura, Schillerová a další? A hádejte milí čtenáři, copak to asi tak přinese nejen v tuzemsku?

Těm, co bylo líto, že musela odejít od penězovodů právě partička kolem soudně uznaného spolupracovníka STB, jistě budou tančit radostí. Jenže těm, co tohle nechtějí a vědí proč a věřte, že i v dalších Evropských zemích se také hraje o hodně, zřejmě zase nakonec zbydou oči pro pláč. Věřme tak raději, že se podaří najít opravdu smysluplné řešení tohoto problému na mimořádném setkání ministrů energetiky Evropské unie, které právě kvůli strmě rostoucím cenám elektřiny svolává české předsednictví. A snad klíčovým bodem na něm bude projednat hlavně celoevropský systém a řešení „zastropování“ cen elektřiny.

Ale jak už bylo i zde na těchto stránkách řečeno. Bez ohledu na sociální skupinu. Je jasné, že existuje mnoho lidí, kterým je nutné pomoci s placením účtů za energie, ale pořád se málo nejen dělá, ale i koná v oblasti úspor energií, pomoci a systémové podpoře zařízení, která by byla schopna efektivně sama vyrábět elektřinu a energii a posilovat a opravdu zpevňovat solidaritu zemí v EU.

Ta se bude ještě hodit, a to nejen kvůli dodávkám komodit, které jedni mají a druzí ne, ale může pomoci pochopit i konání těch prvních oproti těm druhým. A hlavně ‒ fakt začít stavět ty „roury“ mimo Ruska. Podívejme se třeba k našim východním sousedům. Takže ti, co tady nekecali a prý jen „makali“ (hlavně asi pro sebe) osm let neudělali s nezávislostí Česka na Rusku v energetických zdrojích zhola nic, o to víc ale mluví teď, jinde to prostě vzali za své. No jo no. Snad se proto v zimě cena elektřiny nedostane přes tisícovku euro. Jinak ta bouře bude asi fakt drsná.

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář Energetika

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 5 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 7 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy