Jedním z posledních kroků, kterými si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachránit pozici, je vojenská mobilizace. Rusové, kteří doteď sledovali zprávy o „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině a její takzvané úspěchy, by se teď museli zvednout z gauče a jít bojovat. To se jim ale nechce, a na hraničních přechodech to je vidět. Mají ovšem problém – západním zemím se je příliš nechce přijímat.
Putin svými kroky přiznal otevřenou válku a napadení suverénní a samostatné Ukrajiny i svému domácímu publiku. Dalo by se dlouho dohadovat o tom, čím vším porušil mezinárodní práva, a jistě by to vydalo na dlouhý seznam. Trestný čin genocidy totiž spáchali ruští vojáci hned několikrát. Týrání jiných národů mu opravdu není cizí. Ovšem teď se obrátil proti svému vlastnímu.
Po ohlášení mobilizace začalo mnoho ruských rodin panikařit. „Speciální vojenská operace“ se jich dotkla a mají na smrt poslat své syny, manžele a otce. V některých případech dokonce dědy. Například ženy v Dagestánu, který se nachází více než 800 kilometrů od Ukrajiny, protestují proti povolávacím rozkazům, jež jejich muži dostali.
Běžní Rusové si uvědomili, že válka zasahuje do jejich životů. Částečná mobilizace se podle Kremlu týká pouze osob s vojenskými zkušenostmi a záložních vojsk. Právě tito lidé mnohdy panikaří a hledají nejrychlejší cestu z Ruska ven. Lety do Turecka, Arménie či Ázerbájdžánu byly okamžitě vyprodány a cena dalších letech vystoupala na nesmírně vysoké ceny. Mnohdy šlo v přepočtu až o 40 tisíc korun.
Kreml odhání své vlastní bojeschopné občany. Navíc místo nich verbuje nezkušené rekruty, kteří zbraň viděli maximálně v hollywoodském filmu. Ukrajinská armáda je modernější a po posledním půlroce zkušenější, takže tito vojáci pravděpodobně poslouží hlavně jako potrava pro děla. Zní to krutě, ale takový je fakt. Obránci navíc posílení o zbraně ze západu zřejmě po nálezech u Buče a Izjumu a táhlé válce slitování mít nebudou.
Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce nabídl těmto často nedobrovolným rekrutům možnost složit zbraně a nemuset se nikdy vracet do Ruska. Můžeme jen čekat, kolik z nich tuto nabídku přijme. Evropské země se ale k uprchlíkům staví daleko více skepticky.
Náš ministr zahraničí Jan Lipavský kategoricky odmítá podat jim pomocnou ruku, pokud se otevřeně nepostaví ruskému režimu. Přístup jiných evropských zemí není příliš rozdílný. Přímí sousedé Ruské federace z Finska a Litvy učinili stejné rozhodnutí jako Lipavský.
Ruský prezident obrací vlastní občany proti sobě. Původně konzistentně smýšlející Rusové, kteří podporovali „speciální operaci“ na Ukrajině, své postoje často mění. Je možné, že se z Putina brzy stane veřejný nepřítel, a o svou pozici přijde? Situace se zatím vyvíjí tak, že velká část Rusů opravdu narukuje. Nikde je nechtějí. Jejich potenciální ochota k oddanému boji je v tomto případě na pováženou.
Související
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
včera
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
včera
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.
Zdroj: Libor Novák