Jedním z posledních kroků, kterými si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachránit pozici, je vojenská mobilizace. Rusové, kteří doteď sledovali zprávy o „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině a její takzvané úspěchy, by se teď museli zvednout z gauče a jít bojovat. To se jim ale nechce, a na hraničních přechodech to je vidět. Mají ovšem problém – západním zemím se je příliš nechce přijímat.
Putin svými kroky přiznal otevřenou válku a napadení suverénní a samostatné Ukrajiny i svému domácímu publiku. Dalo by se dlouho dohadovat o tom, čím vším porušil mezinárodní práva, a jistě by to vydalo na dlouhý seznam. Trestný čin genocidy totiž spáchali ruští vojáci hned několikrát. Týrání jiných národů mu opravdu není cizí. Ovšem teď se obrátil proti svému vlastnímu.
Po ohlášení mobilizace začalo mnoho ruských rodin panikařit. „Speciální vojenská operace“ se jich dotkla a mají na smrt poslat své syny, manžele a otce. V některých případech dokonce dědy. Například ženy v Dagestánu, který se nachází více než 800 kilometrů od Ukrajiny, protestují proti povolávacím rozkazům, jež jejich muži dostali.
Běžní Rusové si uvědomili, že válka zasahuje do jejich životů. Částečná mobilizace se podle Kremlu týká pouze osob s vojenskými zkušenostmi a záložních vojsk. Právě tito lidé mnohdy panikaří a hledají nejrychlejší cestu z Ruska ven. Lety do Turecka, Arménie či Ázerbájdžánu byly okamžitě vyprodány a cena dalších letech vystoupala na nesmírně vysoké ceny. Mnohdy šlo v přepočtu až o 40 tisíc korun.
Kreml odhání své vlastní bojeschopné občany. Navíc místo nich verbuje nezkušené rekruty, kteří zbraň viděli maximálně v hollywoodském filmu. Ukrajinská armáda je modernější a po posledním půlroce zkušenější, takže tito vojáci pravděpodobně poslouží hlavně jako potrava pro děla. Zní to krutě, ale takový je fakt. Obránci navíc posílení o zbraně ze západu zřejmě po nálezech u Buče a Izjumu a táhlé válce slitování mít nebudou.
Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce nabídl těmto často nedobrovolným rekrutům možnost složit zbraně a nemuset se nikdy vracet do Ruska. Můžeme jen čekat, kolik z nich tuto nabídku přijme. Evropské země se ale k uprchlíkům staví daleko více skepticky.
Náš ministr zahraničí Jan Lipavský kategoricky odmítá podat jim pomocnou ruku, pokud se otevřeně nepostaví ruskému režimu. Přístup jiných evropských zemí není příliš rozdílný. Přímí sousedé Ruské federace z Finska a Litvy učinili stejné rozhodnutí jako Lipavský.
Ruský prezident obrací vlastní občany proti sobě. Původně konzistentně smýšlející Rusové, kteří podporovali „speciální operaci“ na Ukrajině, své postoje často mění. Je možné, že se z Putina brzy stane veřejný nepřítel, a o svou pozici přijde? Situace se zatím vyvíjí tak, že velká část Rusů opravdu narukuje. Nikde je nechtějí. Jejich potenciální ochota k oddanému boji je v tomto případě na pováženou.
Související
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
Aktuálně se děje
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
včera
Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci
včera
Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů
včera
Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou
včera
Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých
včera
Počasí hraje zásadní roli. V Česku nastane nejhorší stav za čtyři roky
31. července 2026 21:57
Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus
31. července 2026 21:11
V Jablonci došlo k napadení dvou žen. Policisté se obrátili na veřejnost
31. července 2026 20:34
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
31. července 2026 19:52
Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar
31. července 2026 19:03
Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru
31. července 2026 18:15
První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval
Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.
Zdroj: Lucie Žáková