ROZHOVOR: KSČ vznikla před 100 lety. Typické pro ni byly represe a stagnace. Masaryk její ideologii odmítal, říká historik

Na svědomí má vraždy svých odpůrců, zastřelené lidi na železné oponě toužící po svobodě, okradené sedláky a zničené osudy rodin. Komunistická strana Československa, která vznikla přesně před sto lety na zakládajícím sjezdu v Karlíně, nikdy nepřinesla národu nic dobrého. Jen zrůdné zlo, utrpení, špehování a bezpráví. „Mám-li jednačtyřicetiletou diktaturu KSČ hodnotit ze širší perspektivy, krom obecně známých a odsouzeníhodných represí, bych vyzdvihl výraznou stagnaci a zaostávání v mnoha oblastech, ať už společenských či hospodářských, které se v této delší perspektivě jasně projevily,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Matěj Bílý.

Kdo se proti ní v padesátých letech vymezil, skončil většinou na popravišti. Komunistická strana Československa, která vznikla před sto lety na zakládajícím sjezdu ve velkém sále Národního domu v Karlíně konaném ve dnech 14. až 16. května 1921, poslala na šibenici 236 obětí z čistě politických důvodů. Neštítila se zavraždit jedinou ženu, a to vzdělanou doktorku Miladu Horákovu. Lidi uvěznila ve své zemi, a kdo toužil po svobodě, riskoval smrt. Na železné oponě vyhaslo 266 životů. Přesto se podařilo za jednačtyřicet let emigrovat kolem půl milionu populace. Sedláky při kolektivizaci okradla o všechen majetek, úředníci se špatným posudkem skončili ve výrobě. Během normalizace kritiky věznila, nepohodlným nedovolila studovat. Historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Matěj Bílý upozorňuje, že už první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk komunismus jako ideologii odmítal. „Kritizoval jej za popření individualismu, který do značné míry považoval za cosi vycházejícího z přirozených rozdílů mezi jedinci. Na sovětském bolševismu mu vadil centralismus a násilný postup. Masaryk byl bytostný demokrat a právě demokracii v komunismu postrádal.“

Odborník na komunistický režim v Československu tvrdí, že v meziválečném období měl málokdo přesný obraz o tom, jaká je skutečná situace v sovětském Rusku. Nastupující diktatuře pomohly vítězné volby v květnu 1946. „Volební úspěch KSČ lze přičíst mnoha faktorům. V první řadě bych zmínil válečnou zkušenost a rozsáhlý pocit ve společnosti, že politicko-ekonomický systém první republiky nedokázal této katastrofě zabránit. Existoval tedy hlad po změně, kterou komunisté nabízeli.“  Expert, který se odborně zaměřuje na dějiny sovětské zájmové sféry v Evropě po roce 1945, vyvrací chiméru, že Únor 1948 přišel ze Sovětského svazu. „ Naopak, míra sovětské asistence při nastolení komunistické diktatury v Československu byla v kontextu formujícího se východního bloku nízká.“

Vedoucí Oddělení výzkumu politického a společenského vývoje 1938-1989 v Ústavu pro studium totalitních režimů se v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zamýšlí, proč prezident Václav Havel po Sametové revoluci nezakázal KSČ, která zanikla v listopadu 1990. „Nepostavení komunistické strany mimo zákon je s Václavem Havlem spojováno až příliš kategoricky, jako by byl on postavou, která mohla svým slovem takové řešení prosadit 'od stolu', bez ohledu na další aktéry. Je pravda, že Havel za postavení komunistů mimo zákon neplédoval, nebyl však sám. Ve skutečnosti nebyla po zákazu strany většinová společenská poptávka,“ přibližuje tehdejší realitu Matěj Bílý, jenž je spolupořadatelem konference 100 let od založení KSČ, která proběhne ve dnech 19. až 21. května 2021, a to na www.100letksc.cz. Všechny přednášky lze sledovat online, s historiky je možné diskutovat prostřednictvím živého chatu.

Málokdo měl přesný obraz o situaci v Rusku

Pane doktore Bílý, přesně před sto lety ve velkém sále Národního domu v Karlíně se uskutečnil zakládající sjezd Komunistické strany Československa (KSČ). Kdybyste měl stručně říci, co přinesla národu, jakou rétoriku byste volil a která největší zvěrstva jim z pozice historika vytýkáte?

KSČ výrazně ovlivnila české a slovenské dějiny dvacátého století. Po čtyři desetiletí držela mocenský monopol, ačkoliv musela brát ohledy na Moskvu a částečně i na nálady v těch vrstvách obyvatel, o které svůj režim opírala. Mluvíte-li o zvěrstvech, zajisté se tak dá na mnohé aspekty především rané fáze budování diktatury KSČ po roce 1948 nahlížet, to nikterak nerozporuji. Československý komunismus je přesto komplexnější fenomén. Mám-li jednačtyřicetiletou diktaturu KSČ hodnotit ze širší perspektivy, krom obecně známých a odsouzeníhodných represí, bych vyzdvihl výraznou stagnaci a zaostávání v mnoha oblastech, ať už společenských či hospodářských, které se v této delší perspektivě jasně projevily.

V roce 1920 vyhrála volby tehdejší sociální demokracie. Proč se budoucí komunisté nejprve snažili stranu zevnitř ovládnout? Tehdejším hlavním představitelem marxistického proudu byl její bývalý předseda Bohumír Šmeral.

Nejedná se o československé specifikum. Komunisté, včetně ruských bolševiků, se před první světovou válkou zpravidla politicky angažovali v sociálně demokratických stranách, které vystupovaly jako reprezentant početného městského dělnictva. Zmíněné strany se v průběhu doby začaly názorově štěpit. Nešlo pouze o rozdílný pohled na to, jak by měla vypadat sociálně spravedlivá společnost a jak jí dosáhnout, ale často též o budování strany na nacionálním, či naopak internacionálním základu. Po vzniku bolševického státu v Rusku se k tomu přidala otázka vztahu k Moskvě.

Pokus o převzetí moci se v sociální demokracii však nepodařil, kdy přesně padla myšlenka na její založení?

V první řadě myšlenka založení komunistické strany v Československu nerezonovala jen mezi marxistickou levicí sociální demokracie, byť hrála důležitou roli. Nesmíme ale zapomenout také na navrátilce ze sovětského Ruska v čele s Aloisem Munou, anarchokomunistické skupiny či radikály z řad někdejší pokrokové strany. Přesný moment, kdy padla myšlenka na založení komunistické strany, se asi určit nedá, nicméně sympatizanti ruských bolševiků se v českých zemích aktivizovali již od roku 1917. A v květnu 1918 ostatně vznikla v Rusku Českoslovanská komunistická strana, která se hlásila k Leninovým bolševikům. Idea se tedy objevila před rokem 1921.

Můžete říci, za jak dlouho lidem docházelo, že KSČ je nebezpečnou diktaturou a všehoschopnou levicovou stranou? Můžeme za určitý zlom považovat prosinec 1929 a památný projev Klementa Gottwalda, který za řečnickým pultem v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění v tehdejším Rudolfinu hřímal, že se českoslovenští komunisté jezdí učit do Moskvy, jak všem zakroutit krkem. Právě Gottwald na pátém sjezdu ovládl radikální křídlo.

Máte do značné míry pravdu, že v meziválečném období měl málokdo přesný obraz o tom, jaká je skutečná situace v sovětském Rusku. Na druhou stranu, prvorepublikoví českoslovenští komunisté svou radikalitu nikdy zastírali. Prezentovali se jako strana antisystémová, neodmítali násilnou změnu poměrů. Toto se částečně proměnilo ve třicátých letech, kdy KSČ s posvěcením Moskvy vystoupila z izolace a začala více spolupracovat s ostatními politickými silami proti nacistické hrozbě. Chápat rozkol ve straně, k němuž došlo ve druhé polovině dvacátých let a který vynesl do čela KSČ zmíněného Klementa Gottwalda, čistě jako spor mezi „radikály“ a „umírněnými“ je zavádějící. Velmi důležitý byl nesouhlas v míře podřízenosti sovětským bolševikům, respektive Komunistické internacionále. Cílem vždy zůstávala sociální revoluce a svržení existujícího řádu, měnila se strategie, jak jej dosáhnout.

Nastupující diktatura využila hladu po změně

Co si o komunistech myslel první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk? Ptám se proto, že v prezidentských volbách v roce 1934 kandidoval právě Gottwald proti Masarykovi, a to s heslem „Ne Masaryk, ale Lenin.“ Neuspěl a navíc si za své výroky v předvolební kampani vysloužil trestní stíhání, před nímž uprchl do Sovětského svazu. Po roce a půl se vrátil zpátky díky amnestii nového prezidenta Edvarda Beneše.

I když měl Masaryk značné pochopení pro sociální otázky, komunismus jako ideologii odmítal. Kritizoval jej za popření individualismu, který do značné míry považoval za cosi vycházející z přirozených rozdílů mezi jedinci. Na sovětském bolševismu mu vadil centralismus a násilný postup. Masaryk byl bytostný demokrat a právě demokracii v komunismu postrádal. Antipatie byly oboustranné. Komunisté se vůči Masarykovi vymezovali. Po druhé světové válce jeho odkaz coby zakladatele československého státu sice jistou dobu tolerovali, což se ale změnilo v první polovině padesátých let, kdy KSČ přišla s tažením proti takzvanému masarykismu.

KSČ vyhrála v roce 1946 květnové volby, a to s více jak jednatřiceti procenty. Čím si voliče získala?

Volební úspěch KSČ lze přičíst mnoha faktorům. V první řadě bych zmínil válečnou zkušenost a rozsáhlý pocit ve společnosti, že politicko-ekonomický systém první republiky nedokázal této katastrofě zabránit. Existoval tedy hlad po změně, kterou komunisté nabízeli. Do toho se přidal obdiv k Sovětskému svazu coby mocnosti, která porazila obávaný nacismus. Spolu s tím nabýval sovětský systém v očích mnohých na atraktivitě. Netřeba dodávat, že obraz Sovětského svazu byl velmi zkreslený a idealizovaný. Dále bych zmínil schopnost KSČ prezentovat se jako hlavní garant dokončení národní revoluce započaté v roce 1945, ale i její politikou zručnost. KSČ s obrovskou rychlostí doslova povstala z poválečného popela, změnila se ve stranu masovou, dokázala se, alespoň v českých zemích,  přizpůsobovat regionálním specifikům a co do organizační struktury předčila své konkurenty. A pochopitelně kandidovala s programem, který se v mnoha zásadních otázkách odlišoval od pozdější poúnorové reality. Komunisté se na rozdíl od první republiky neprezentovali jako síla antisystémová, ale naopak maximálně státotvorná.

Jak je ale možné, že na Slovensku zvítězila Demokratická strana, která však komunistickým vítězstvím zanikla? Lze říci, že východní sousedé tehdy uvažovali racionálněji?

Spíše šlo o fakt, že slovenská společnost neřešila po válce zcela totožné problémy jako ta česká. Navíc měla jinou strukturu a byla orientována tradičněji. Velkou roli hrála nacionální otázka a konfese.

Od voleb se takzvaně začaly utahovat šrouby a mnohým muselo být jasné, že svoboda a demokracie dlouho nevydrží. Neexistuje přece nějaký moment, který by směřování do náruče Sovětského svazu zabránil?

Z mého pohledu byly klíčovým momentem pro poválečný vývoj v Československu právě vámi zmíněné volby z roku 1946. Na rozdíl od mnoha zemí budoucího východního bloku nebyly volební výsledky zfalšované. Lidé mohli hlasovat tajně a svobodně, byť je z dnešního pohledu problematické, že volební právo bylo odepřeno rozsáhlým vrstvám obyvatel a došlo k výraznému omezení kandidujících subjektů. Jasné vítězství ve všeobecně respektovaných volbách poskytlo KSČ legitimitu při naplňování její vize i jejích ambicí a vytvořilo podmínky pro nadcházející uchopení moci. Neztrácejme přitom ze zřetele, že v zemi od listopadu 1945 nebyla sovětská armáda a Československo patřilo mezi vítěze druhé světové války, tudíž existoval mnohem menší prostor pro zasahování do jeho vnitřních záležitostí než v případě Maďarska, Bulharska či Rumunska. Dá se říci, že Československo bylo v tomto ohledu v lepší pozici než Rakousko nebo Finsko. Často je zmiňované zamítnutí účasti v Marshallově plánu z roku 1947. Mám ale za to, že to byl již projev nastoupené cesty, kterou šlo v dané době sotva zvrátit.

Havel nemohl sám komunisty postatvit mimo zákon

Jak moc byli Sověti zainteresovaní do Únorového puče v roce 1948? Je skutečně pravdou, že vojáci Rudé armády byli na hranicích s Rakouskem, jehož část ovládali, připraveni k zásahu, pokud by se tuzemským komunistům nepodařilo uchopit moc?

Moskva pozici KSČ po roce 1945 pochopitelně podporovala, například prostřednictvím dobře zdokumentovaného působení tajných služeb. Tudíž bych roli Sovětského svazu neopomíjel, ale neměla by zastřít skutečnost, že KSČ si mocenský monopol vydobyla do velké míry sama. Hodně lidí to nerado slyší, ale Únor 1948 nepřišel ze Sovětského svazu. Naopak, míra sovětské asistence při nastolení komunistické diktatury v Československu byla v kontextu formujícího se východního bloku nízká, nižší byla snad pouze v Jugoslávii a Albánii. Ano, ve chvíli, kdy svět jasně směřoval ke studenoválečné konfrontaci, tedy od druhé poloviny roku 1947, sílil tlak Moskvy na KSČ, aby ukončila dosavadní „specifickou cestu“ k socialismu a přijala sovětský model zahrnující i mocenský monopol jedné strany. Teze o rudoarmějcích připravených k zásahu byla pouhou nátlakovou strategií. Nemyslím, že by si Sovětský svaz dovolil v té době zaútočit na plně suverénní stát. Neměl k tomu ani důvod – komunisté by v případě, že by se únorová politická krize nevyvíjela dle jejich představ, zřejmě dokázali mobilizovat dost domácích stoupenců k prosazení kýženého řešení.

Korespondent Hlasu Ameriky Jolyon Naegele v říjnu roku 2018 pro server irozhlas.cz řekl, že jedinou chybou Václava Havla bylo, že komunisty nepostavil mimo zákon. Souhlasíte s ním, zvláště, když nastupující KSČM se nikdy za zvěrstva její předchůdkyně neomluvila?

Nepostavení komunistické strany mimo zákon je s Václavem Havlem spojováno až příliš kategoricky, jako by byl on postavou, která mohla svým slovem takové řešení prosadit „od stolu“, bez ohledu na další aktéry. Je pravda, že Havel za postavení komunistů mimo zákon neplédoval, nebyl však sám. Na jaře roku 1990 ostatně proběhl průzkum veřejného mínění, ve kterém se téměř tři čtvrtiny respondentů vyslovily proti jakékoliv diskriminaci komunistické strany. Ve skutečnosti tedy nebyla po zákazu strany většinová společenská poptávka.

PhDr. Matěj Bílý, Ph.D. (*1986), historik

Vystudoval historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorát získal na tamním Ústavu světových dějin v roce 2015. Od téhož roku působí na Ústavu pro studium totalitních režimů, aktuálně jako vedoucí Oddělení výzkumu politického a společenského vývoje 1938-1989. Jako externista přednáší na Západočeské univerzitě v Plzni. Odborně se zaměřuje na dějiny sovětské zájmové sféry v Evropě po roce 1945, studenou válku a komunistický režim v Československu. Je autorem a spoluautorem několika knižních publikací, například Varšavská smlouva 1969-1985. Vrchol a cesta k zániku (2016), Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (2018) a Nervová vlákna diktatury (2019).

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Petr Pavel a Zuzana Čaputová

Čaputová dorazila do Česka na svou poslední zahraniční cestu

Prezident Petr Pavel a jeho manželka Eva dnes odpoledne na Pražském hradě přivítali končící slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou s partnerem Jurajem Rizmanem. Čaputová touto dvoudenní návštěvou krátce před ukončením svého pětiletého mandátu zakončuje své rozlučkové zahraniční cesty.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Nebyla to ptačí chřipka. Lékaři popřeli tvrzení WHO o prvním úmrtí na světě

Muž z Mexika nakažený ptačí chřipkou zemřel v důsledku chronických chorob, ne na infekci tímto virem, uvedlo podle serveru The Economic Times tamní ministerstvo zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom minulou středu oznámila, že v Mexiku zemřel člověk na ptačí chřipku, konkrétně na variantu H5N2. Mělo jít o první potvrzený případ úmrtí na nákazu touto nemocí u člověka. 

před 4 hodinami

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Vyšetřování odhalilo motiv střelce z FF UK. Chtěl se pomstít

Muž, který loni v prosinci střílel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a také dříve v Klánovickém lese a obci Hostouň, jednal samostatně. Podle závěrů vyšetřování, které zveřejnil server Seznam Zprávy s odvoláním na policejní zdroje, se nechtěl pomstít konkrétní osobě, ale celé společnosti.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Policie přijala kvůli hrozbě preventivní bezpečnostní opatření.

Cizinec podezřelý z terorismu měl přiznat, že za útok na autobusy dostal peníze

Jihoameričan, který je v souvislosti se žhářským útokem na autobusy pražské MHD podezřelý z terorismu, řekl po zadržení policistům, že byl k provedení činu najat za peníze. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Premiér Petr Fiala (ODS) už v pondělí po zasedání Bezpečnostní rady státu řekl, že muže pravděpodobně financovalo Rusko. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Francoise Hardyová

V 80 letech zemřela nejlepší francouzská zpěvačka Francoise Hardyová

Ve věku 80 let zemřela francouzská zpěvačka Francoise Hardyová, kterou v 60. letech proslavil její křišťálově čistý hlas a melancholické balady. O úmrtí šansonierky, kterou Mick Jagger označil za svoji "ideální ženu" a Bob Dylan pro ni napsal báseň, informoval na sociálních sítích v úterý večer její syn.

před 7 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obrátil. Příměří v Pásmu Gazy nechce, mrtví civilisté mu vyhovují

Palestinská militantní skupina Hamás údajně odmítla americký návrh příměří v Pásmu Gazy. Uvedl to v úterý izraelský představitel, který citoval odpověď Hamásu zprostředkovanou vyjednavačem příměří, informuje agentura Reuters. Deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na uniklé zprávy Hamásu uvedl, že narůstající počty civilních obětí militantům vyhovují.

před 9 hodinami

včera

Ilustrační fotografie.

Nizozemci odhalili rozsáhlou kyberšpionáž. Pachatelem má být Čína

Zatímco Rusko pokročilo v hybridní válce na další úroveň, tak Čína podniká rozsáhlé kyberútoky. Nizozemská vojenská rozvědka MIVD v úterý uvedla, že čínská kyberšpionáž byla rozsáhlejší, než se dosud předpokládalo. Cílila zejména na západní vlády a podniky z vojenského průmyslu. 

včera

včera

včera

Bidenovi mají problém. Prezidentova syna Huntera uznali u soudu vinným

Porota soudu v americkém státě Delaware, u kterého se projednává kauza Huntera Bidena, v úterý uznala syna současného amerického prezidenta vinným ve všech třech bodech obžaloby v případu nelegálního držení zbraní. Informovala o tom agentura AP. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy