Americká ulička tornád se přesouvá, neví se ale proč

Každé jaro a léto, kdy se teplý vzduch proudící od rovníku setkává s chladným vzduchem ze severu, čelí obyvatelé rozlehlé oblasti Velkých planin v centrální části Spojených států tornádům - rotujícím sloupcům vzduchu s rychlostí větru dosahující až 483 kilometrů za hodinu. Objeví se bez varování a se zemí srovnají celé vesnice, vymrští do vzduchu auta nebo ze vzniklých trosek a sutin vytvoří smrtící projektily.

Město přímo v srdci této nebezpečné zóny nedávno utrpělo přímý zásah - texaským Perrytonem se ve čtvrtek 15. června prohnalo tornádo, které zabilo tři lidi a dalších 75 jich zranilo. Nejnovější výzkumy přitom naznačují, že podobných incidentů bude ve Spojených státech jen přibývat. Nejzranitelnější jsou nyní státy v centrální části USA, do budoucna může nebezpečí pravidelně čelit i jihovýchod země. Tornádová ulička se totiž rozšiřuje.

Tornádová ulička (z anglického tornado alley) není vědecký termín - jako označení pro prudké a bouřlivé počasí v okolí států Texas a Oklahoma ho v 50. letech minulého století vymysleli dva meteorologové amerického letectva. Přesné vymezení této oblasti neexistuje, podle některých map ale sahá až daleko na sever k Jižní a Severní Dakotě či až na východ k Illinois a Indianě. Obvykle je však tento pojem synonymem pro Velké planiny a běžně zahrnuje státy jako Texas, Oklahoma, Nebraska a Kansas. Není náhodou, že právě v posledním zmíněném státu začíná klasická dětská pohádka Čaroděj ze země Oz, ve které tornádo odnese celý dům i s hlavní hrdinkou Dorotkou a jejím psem.

Spojené státy ročně zaznamenají okolo 1200 tornád, která způsobí škody za stovky až tisíce milionů dolarů a v průměru si vyžádají 71 obětí. Většina z tornád udeří právě v tornádové uličce, ačkoliv to neplatí pro všechny. Letos na přelomu března a dubna se řada tornád prohnala i nad středozápadem a jihovýchodem USA, kde donutila lidi ukrývat se pod matracemi, ve skříních i ve vanách - jednu dokonce větrná smršť i s lidmi odnesla pryč.

Vědci z newyorské Městské univerzity (CUNY) loni upozornili na nečekaný vývoj: tornádová ulička se i se svým sporným geografickým vymezením stěhuje. Zatímco mezi 50. a 80. lety minulého století tornáda široce akceptovala hrubě nakreslené hranice uličky, v posledních třech desetiletích ve Spojených státech dochází k radikální posunu, přičemž četnost výskytu těchto atmosférických jevů je vyšší o stovky kilometrů jinde, na jihovýchodě a v takzvané uličce Dixie - regionu na jihu USA známému rovněž pro obzvlášť silná tornáda.

Jiná studie dokládá, že v oblasti Velkých planin se nyní vyskytují tornáda méně. Velkou škodu ale nově působí v Alabamě, Tennessee a v Kentucky.

Není jasné, proč se tornáda přesunula na jihovýchod. Výzkumníci CUNY se domnívají, že je to způsobeno kombinací lokálních atmosférických podmínek, jako jsou vyšší teploty, a vlivem hurikánů. Může za to být ale zodpovědná i změna klimatu?

Většina tornád má svůj původ v supercelách, typech bouře rotující okolo vlastní osy a jevící se jako obří oblačný kotouč podobný obřím mimozemským lodím. Jejich projevem je většinou obyčejná bouřka, kterou napájí teplý, vlhký vzduch. Občas supercely stvoří ničivé víry, vědci ale stále mají mnoho teorií i otázek ohledně toho, jak a proč tornáda vznikají.

Protože se tornádům daří v teple, předpokládá se, že změna klimatu by mohla v některých oblastech zvýšit jejich četnost. Vztahy a souvislosti mezi extrémními atmosférickými jevy a změnou klimatu jsou však velmi složité a vědecké poznatky jistou odpověď zatím nemají. Omezené jsou i důkazy o tom, že by se tornáda stávala častějšími.

Tornádová ulička se tedy podle všeho dala do pohybu - proč se to děje a kam až se může přesunout, se ale teprve ukáže.