Extrémní počasí spaluje Evropu. Maďarsko hlásí teploty nad 40 stupňů

Státní železnice MÁV rozdávají vodu v době mezi 10:00 a 17:00 na nástupištích hlavních železničních stanic v Budapešti a na železničních stanicích větších měst Maďarska. Upozornila na to agentura TASS.

V době od 12:00 do 14:00 nabízejí pitnou vodu i cestujícím na budapešťském autobusovém nádraží Népliget a na autobusových nádražích větších měst.

Ve středu, ve čtvrtek a v pátek odpoledne se k distribuci vody cestujícím připojí na čtyřech hlavních terminálech i společnost MÁV-HÉV, provozující příměstské vlaky v hlavním městě.

Podle meteorologů na více místech země stoupne teplota nad 40 stupňů Celsia, uvedl server Daily News.

Evropa jako nejrychleji se oteplující kontinent je vystavena rostoucím teplotám a úmrtím v důsledku veder, za což mohou i města. Vyplývá to ze zprávy "Urban Insight" architektonické společnosti Sweco, na kterou v pondělí upozornil deník The Brussels Times.

Přes 70 procent Evropanů v současnosti žije ve městech. Očekává se, že do roku 2050 toto číslo stoupne na 84 procent. Teploty na kontinentu rostou dvakrát rychleji než celosvětový průměr. V Bruselu se situace považuje za kritickou, upřesnil The Brussels Times.

Společnost Sweco prozkoumala plány 24 evropských měst v oblasti regulace tepla a zjistila "významné nedostatky" v jejich klimatických plánech.

"Extrémní oteplení představuje značné riziko pro veřejné zdraví, energetickou infrastrukturu a ekonomickou produktivitu v městských oblastech," zdůrazňuje se ve zprávě, podle níž počet úmrtí souvisejících s horkem za posledních 20 let vzrostl asi o 30 procent.

Takzvaný efekt městského „tepelného ostrova“ přispívá k rychlejšímu celkovému nárůstu teplot v Evropě. V Bruselu jsou teploty až o osm stupňů Celsia vyšší než v okolních venkovských oblastech. Očekává se, že počet dní se "středním tepelným stresem" (od 26 °C do 32 °C) ve městě mezi lety 2020 a 2100 vzroste o 150 procent, čili každý rok přibude devět dalších dní veder.

V severoevropských městech jako Kodaň, Stockholm a Oslo se podle zprávy nárůst vln veder mezi lety 2020 a 2100 odhaduje nejméně o 140 procent.

Zpráva upozornila i na výrazné prodloužení trvání vln veder, které představují ohrožení veřejného zdraví, infrastruktury a zdrojů. Počet dní s horkem v Bruselu, kterých bylo v roce 2020 osmnáct, by se do roku 2100 více než zdvojnásobil - na 40.

Brusel ve svém klimatickém plánu představil řešení založená na zvelebování přírodních podmínek, například rozšiřování zelených ploch.

"Klimatické plány evropských měst se musí více zaměřit na ochranu zranitelných skupin zlepšením klimatizace v předškolních zařízeních, centrech asistovaného bydlení a pečovatelských domech," uvedla Séverine Hermandová, expertka na plánování odolnosti vůči klimatu ve společnosti Sweco.

EU na období 2021–2027 vyčlenila rozpočet ve výši 680 miliard eur na opatření související s klimatickými změnami.

Sweco je jednou z předních evropských architektonických a inženýrských poradenských společností se sídlem ve 14 zemích (Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Litva, Bulharsko, Česko, Německo, Belgie, Nizozemsko, Británie, Irsko a Polsko), která každoročně realizuje projekty v 70 zemích po celém světě.

Evropský region se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) otepluje nejrychleji ze všech šesti světových regionů, přičemž teploty zde rostou přibližně dvakrát rychleji než globální průměr. Mezi lety 2000 a 2019 zde v důsledku veder každoročně zemřelo průměrně 176.040 lidí, uvedl Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.

Tři nejteplejší zaznamenané roky v evropském regionu WHO se vyskytly od roku 2020 a od roku 2007 bylo zaznamenáno deset nejteplejších let.

Generální tajemník OSN António Guterres minulý týden varoval před epidemií extrémních veder a zdůraznil nutnost přijmout opatření ke zmírnění dopadů těchto teplotních extrémů, které jsou důsledkem změny klimatu.

Guterres upozornil na narůstající počet extrémních veder, která ovlivňují miliardy lidí po celém světě. Uvedl, že kvůli změně klimatu se tato teplotní extrémy zhoršují, a proto je nezbytné přijmout opatření ke zmírnění jejich dopadů. 

Na některých místech světa již klimatická krize způsobuje extrémní nárůst teplot. V letech 2000 až 2019 došlo celosvětově každoročně k přibližně 489.000 úmrtím v důsledku veder, přičemž evropský region tvořil 36 procent z tohoto počtu. Za posledních 20 let vzrostla úmrtnost kvůli vedrům o 30 procent, přičemž nárůst byl zaznamenán téměř ve všech sledovaných zemích regionu, uvedl Kluge.

Vedra jsou hlavní příčinou úmrtí souvisejících s klimatem v evropském regionu. Teplotní extrémy zhoršují chronická onemocnění, jako jsou kardiovaskulární, respirační a cévní mozkové choroby, stejně jako onemocnění spojená s cukrovkou. Negativně ovlivňují také duševní zdraví, a jsou zvláště nebezpečná pro starší lidi a těhotné ženy.

Kluge zdůrazňuje, že nepříznivým zdravotním účinkům horka lze z velké části předcházet správnými postupy v oblasti veřejného zdraví. Dobrá příprava na horké podmínky může zachránit mnoho životů nyní i v budoucnu.