Srpnové průtoky v tocích byly nadprůměrné

Srpnové průtoky v tocích, které monitoruje brněnská pobočka Českého hydrometeorologické ústavu (ČHMÚ), dosáhly 157 procent dlouhodobého měsíčního průtoku. Na blogu brněnských hydrometeorologů to uvedli Jana Boráková a Jáchym Brzezina. Nadprůměrné průtoky hydrometeorologové evidovali i v červnu a červenci.

Brněnská pobočka má na starosti jihovýchodní část republiky - území Jihomoravského kraje, větší část Zlínského kraje a východní oblasti Kraje Vysočina. Průtoky odborníci zjišťují na 72 měrných stanicích. Podle těchto dat srpnové průtoky odpovídaly 157 procentům dlouhodobého měsíčního průtoku (z let 1981 až 2010).

I přes příznivou hydrologickou situaci byla větší část toků pod dlouhodobým průměrným průtokem, šlo o 38 stanic. Pod hranicí sucha ale byla jen Dřevnice na Zlínsku. Nad normálem bylo 33 stanic, a to především stanice na Svitavě, Svratce, Oslavě a spodní Jihlavě, kde také spadlo nejvíce srpnových srážek.

"Srpen byl srážkově poměrně vydatný, stupně povodňové aktivity byly v průběhu měsíce překročeny na 20 stanicích, ale ve většině případů byl překročen jen první stupeň," uvedli hydrometeorologové. Šlo především o stanice shodující se s těmi, které měly nadnormální stav, tedy stanice na Svitavě, Svratce a Jihlavě. Druhý povodňový stupň jen krátce překročila Svratka v Brně - Poříčí.

Nadprůměrné průtoky v tocích hydrometeorologové zaznamenali ve všech třech letních měsících. V červnu dosáhly 215 procent, v červenci 163 procent. Na jaře byla situace opačná, například březnové průtoky odpovídaly jen 37 procentům dlouhodobého měsíčního průtoku.

Související

Povodně, ilustrační fotografie.

Ničivé povodně v našich zemích napříč historií

Naše země v historii zasáhlo mnoho přírodních katastrof včetně ničivých povodní. O těchto tragédiích nám zanechali podrobná svědectví doboví kronikáři. Kdy se Česko ocitlo pod vodou, jaké povodně byly nejničivější a jak se s nimi naši předci vypořádali?

Více souvisejících

řeky American Horror Story: Apocalypse

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 36 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy