Francie se peče. Kvůli vedru poprvé vyhlášen nejvyšší stupeň výstrahy

Až na rekordních 45 stupňů by se dnes mohly vyšplhat teploty na jihu Francie u ústí řeky Rhôny. Kvůli vrcholící vlně veder tam dnes ve čtyřech departementech platí výstraha nejvyššího stupně, což francouzská média označují za bezprecedentní. O "extrémním riziku" hovoří také meteorologové v sousedním Španělsku, kde úřady oznámily první oběť vysokých teplot. Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že vlny veder budou intenzivnější, delší, budou přicházet dříve a ustupovat později.

Ve Francii bude dnes ohrožen absolutní teplotní rekord z 12. srpna 2003, kdy v departementu Gard naměřili 44,1 stupně Celsia. Meteorologové na řadě míst očekávají teploty mezi 42 a 45 stupni. Už ve čtvrtek padl rekord pro měsíc červen, když v obci Montclus zaznamenali 43,5 stupňů Celsia. Kromě čtyř departmentů s červenou výstrahou platí v dalších 76 správních oblastech varování druhého stupně.

Některé školy jsou zavřené, protože nemohou dětem zajistit bezpečné podmínky. Agentura AP napsala, že učitelé ze základní školy Victora Huga V Colombes u Paříže se svými žáky odešli ze tříd, kde se už nedalo dýchat, a celý den zůstanou venku ve stínu. Děti polévají vodou.

Podle ministerstva zdravotnictví od vypuknutí vlny veder na začátku týdne čtyři lidé ve Francii utonuli. Ministryně Agnès Buzynová upozornila obyvatele, aby se nekoupali v příliš studené vodě a minimalizovali tak riziko teplotního šoku. Také odrazovala od jakýchkoli venkovních sportovních aktivit poté, co severně od Marseille zřejmě podlehl úžehu muž při projížďce na kole.

První oběť veder dnes hlásí také Španělsko, napsala agentura AFP. V obci v jižním regionu Andalusie zahynul 17letý mladík, který se chtěl v horku osvěžit v bazénu, po koupeli ale začal mít křeče a ani po převezení do nemocnice se jej nepodařilo zachránit.

Ve Španělsku by dnes mohly teploty vystoupat na 42 stupňů Celsia a na severovýchodě země platí v řadě okresů rovněž nejvyšší, červený stupeň varování. V Katalánsku zároveň stovky hasičů celou noc pokračovaly v boji s rozsáhlým lesním požárem, který už v okolí obce Torre del Español spálil tisíce hektarů. Podle velitele požárníků Antonia Ramose region takto vážný požár od přelomu tisíciletí nezažil.

Extrémní vedra ve Francii a Španělsku zřejmě definitivně poleví až po víkendu. Například Paříž podle předpovědí zažije nejteplejší den v sobotu, kdy zde má být mezi 38 a 39 stupni.

Italské úřady vydaly varování před vysokými teplotami pro 16 měst a strážci pořádku rozdávají návštěvníkům památek v Římě vodu.

Vlny veder považují odborníci z Rakouského panelu pro klimatickou změnu za největší riziko pro obyvatele této alpské země související s měnícím se počasím. Autoři studie varují, že při "mírné změně klimatu" si v roce 2030 vedra vyžádají v Rakousku 400 mrtvých, do poloviny století to bude ročně okolo tisíce obětí extrémně vysokých teplot.

Maximum daytime and minimum overnight temperature records tumble in European #heatwave, which poses risks to health, agriculture and environment (#wildfires). WMO has compiled a summary at https://t.co/HhUbAceICn. Map @esa pic.twitter.com/xC0zS5YFp8

— WMO | OMM (@WMO) 28. června 2019

WMO, která je jednou z agentur OSN, dnes uvedla, že není vyloučeno, že letošek bude jedním z nejteplejších roků vůbec, což by znamenalo, že by roky 2015 až 2019 byly nejteplejším pětiletým období od začátku měření. Podle WMO je příliš brzy na to jednoznačně přisuzovat současná horka změně klimatu, ale jsou "naprosto v souladu" s extrémními jevy spojovanými s dopady vypouštění skleníkových plynů.

Už dnes rakouský meteorologický ústav ZAMG podle agentury APA informoval, že letošní červen byl v Rakouský nejteplejší, nejslunnější a nejsušší od dob, kdy se s měřeními začalo. Srážek spadlo o 57 procent méně než je průměr, teploty byly oproti průměru o 4,7 stupně vyšší.

Související

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

Více souvisejících

Francie Počasí Španělsko

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

včera

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

včera

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy