Až na rekordních 45 stupňů by se dnes mohly vyšplhat teploty na jihu Francie u ústí řeky Rhôny. Kvůli vrcholící vlně veder tam dnes ve čtyřech departementech platí výstraha nejvyššího stupně, což francouzská média označují za bezprecedentní. O "extrémním riziku" hovoří také meteorologové v sousedním Španělsku, kde úřady oznámily první oběť vysokých teplot. Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že vlny veder budou intenzivnější, delší, budou přicházet dříve a ustupovat později.
Ve Francii bude dnes ohrožen absolutní teplotní rekord z 12. srpna 2003, kdy v departementu Gard naměřili 44,1 stupně Celsia. Meteorologové na řadě míst očekávají teploty mezi 42 a 45 stupni. Už ve čtvrtek padl rekord pro měsíc červen, když v obci Montclus zaznamenali 43,5 stupňů Celsia. Kromě čtyř departmentů s červenou výstrahou platí v dalších 76 správních oblastech varování druhého stupně.
Některé školy jsou zavřené, protože nemohou dětem zajistit bezpečné podmínky. Agentura AP napsala, že učitelé ze základní školy Victora Huga V Colombes u Paříže se svými žáky odešli ze tříd, kde se už nedalo dýchat, a celý den zůstanou venku ve stínu. Děti polévají vodou.
Podle ministerstva zdravotnictví od vypuknutí vlny veder na začátku týdne čtyři lidé ve Francii utonuli. Ministryně Agnès Buzynová upozornila obyvatele, aby se nekoupali v příliš studené vodě a minimalizovali tak riziko teplotního šoku. Také odrazovala od jakýchkoli venkovních sportovních aktivit poté, co severně od Marseille zřejmě podlehl úžehu muž při projížďce na kole.
První oběť veder dnes hlásí také Španělsko, napsala agentura AFP. V obci v jižním regionu Andalusie zahynul 17letý mladík, který se chtěl v horku osvěžit v bazénu, po koupeli ale začal mít křeče a ani po převezení do nemocnice se jej nepodařilo zachránit.
Ve Španělsku by dnes mohly teploty vystoupat na 42 stupňů Celsia a na severovýchodě země platí v řadě okresů rovněž nejvyšší, červený stupeň varování. V Katalánsku zároveň stovky hasičů celou noc pokračovaly v boji s rozsáhlým lesním požárem, který už v okolí obce Torre del Español spálil tisíce hektarů. Podle velitele požárníků Antonia Ramose region takto vážný požár od přelomu tisíciletí nezažil.
Extrémní vedra ve Francii a Španělsku zřejmě definitivně poleví až po víkendu. Například Paříž podle předpovědí zažije nejteplejší den v sobotu, kdy zde má být mezi 38 a 39 stupni.
Italské úřady vydaly varování před vysokými teplotami pro 16 měst a strážci pořádku rozdávají návštěvníkům památek v Římě vodu.
Vlny veder považují odborníci z Rakouského panelu pro klimatickou změnu za největší riziko pro obyvatele této alpské země související s měnícím se počasím. Autoři studie varují, že při "mírné změně klimatu" si v roce 2030 vedra vyžádají v Rakousku 400 mrtvých, do poloviny století to bude ročně okolo tisíce obětí extrémně vysokých teplot.
Maximum daytime and minimum overnight temperature records tumble in European #heatwave, which poses risks to health, agriculture and environment (#wildfires). WMO has compiled a summary at https://t.co/HhUbAceICn. Map @esa pic.twitter.com/xC0zS5YFp8
— WMO | OMM (@WMO) 28. června 2019
WMO, která je jednou z agentur OSN, dnes uvedla, že není vyloučeno, že letošek bude jedním z nejteplejších roků vůbec, což by znamenalo, že by roky 2015 až 2019 byly nejteplejším pětiletým období od začátku měření. Podle WMO je příliš brzy na to jednoznačně přisuzovat současná horka změně klimatu, ale jsou "naprosto v souladu" s extrémními jevy spojovanými s dopady vypouštění skleníkových plynů.
Už dnes rakouský meteorologický ústav ZAMG podle agentury APA informoval, že letošní červen byl v Rakouský nejteplejší, nejslunnější a nejsušší od dob, kdy se s měřeními začalo. Srážek spadlo o 57 procent méně než je průměr, teploty byly oproti průměru o 4,7 stupně vyšší.
Související
Statisíce demonstrantů, téměř tisíc zatčených. Francie zažila další noc plnou nepokojů
V ulicích Francie jsou statisíce lidí, policie nasadila slzný plyn. Demonstruje se i v dalších evropských zemích
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
před 2 hodinami
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
před 3 hodinami
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
před 5 hodinami
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
před 6 hodinami
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno včera
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
včera
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
včera
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
včera
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
včera
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
včera
Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?
včera
Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo
včera
Klempíř odvolá bývalého šéfa ČT Dvořáka z vedení Státního fondu audiovize
včera
Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů
včera
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
včera
Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?
včera
Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny
včera
Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů
včera
Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů
včera
Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?
Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.
Zdroj: Libor Novák