Svět se děsí letošní hurikánové sezóny. Jak ničivé živly vznikají a proč je neumíme zkrotit?

Irma, José, Maria, Harvey. To vše jsou jména hurikánů, které se v loňském roce prohnaly Karibikem a částí Spojených států. Letošní hurikánová sezóna se totiž teprve blíží, přesto už nyní žije mnoho lidé po celém světě ve strachu z nastávajícího podzimu. Víte, jak hurikány dostávají svá jména? A proč jsou některé bouře mnohem destruktivnější než jiné?

Američtí meteorologové očekávají, že letošní hurikánová sezona v Atlantickém oceánu bude opět aktivní. Vytvořit by se zde mohly až čtyři velké hurikány s rychlostí větrů přes 178 kilometrů v hodině. 

Odborníci předpokládají, že se v Atlantiku zformuje deset až 16 větších bouří, které dostanou jména. Pět až devět těchto bouří by mohlo zesílit na hurikán.

Pokud se očekávání meteorologů naplní, půjde o nadprůměrnou sezonu. V průměru se v Atlantiku ročně vytvoří 12 pojmenovaných bouří, z nichž šest přeroste do hurikánu.

Co ale jsou hurikány? Jak se tvoří? Jak dostávají svá jména? A proč jsou některé mnohem destruktivnější než ostatní? Právě na to odpovídá server Sky News.

Co je to hurikán?

Hurikán je tropická cyklóna. Jedná se o velkou vířící bouři, kterou provází silný vítr o rychlosti až 300 km/h a intenzivní deště. Slovo hurikán pochází z mayské kultury. Huracan byl v mayské mytologii bohem větru.

Jak se tvoří?

Pro vytvoření tropického cyklonu je zapotřebí několik faktorů. Hlavním motorem tropických cyklón je moře prohřáté do určité hloubky a nad určitou teplotu. Stejně tak hrají roli již existující výkyvy počasí, jako je vlhkost a lehký vítr. Vědci ale přesně nevědí, proč se některé bouře změní v hurikány a jiné ne.

Jak se měří?

Síla hurikánů v Atlantiku se měří za použití klasifikace s názvem Saffirova-Simpsonova stupnice hurikánů. Stupnice hurikány rozděluje do pěti kategorií, rozlišovaných podle intenzity jejich trvalých větrů. K tomu, aby byl tropický cyklon označen jako hurikán, musí mít vítr rychlost nejméně 33 m/s (119 km/h). Nejvyšší klasifikace na stupnici (kategorie 5) je vyhrazena pro bouře s větrem přesahujícím 70 m/s (252 km/h).

Stupnice však nezměří, kolik deště hurikán přináší, nebo úroveň bouřlivého nárazu – přestože tyto faktory mohou být někdy ještě destruktivnější než vítr. Oficiálně je Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice používána jen na popis hurikánů, jež se formují v Atlantském oceánu a v severní části Pacifiku

Kdy se hurikány objevují?

Oficiální „hurikánová sezóna" v Atlantiku probíhá od 1. června do 30. listopadu - to je doba, kdy oblast pravidelně zasahuje velké množství bouří. Mohou se však vyskytnout kdykoli, tropické bouře byly zaznamenány v každém měsíci roku, a to i uprostřed zimy.

Které oblasti hurikány postihují nejvíce?

Mohou udeřit všude, ale vzhledem k tomu, že vznik hurikánu vyžaduje teplejší vody, většina z nich má tendenci ovlivňovat Karibik, střední Ameriku a jižní a východní části USA. Hurikány ale také zasáhly například Novou Anglii, Kanadu, Portugalsko, Azory, Španělsko a Jižní Ameriku. Mnoho hurikánů a tropických bouří také zůstává neškodně na mořem a neohrožuje tak pevninu.

Jak dostávají svá jména?

Tropické bouře v Atlantiku jsou pojmenovány abecedně - první bouřka každého roku začíná písmenem A. Názvy mužských a ženských jmen se střídají a jsou opakovaně používány každých šest let. Názvy smrtících bouří jsou však vyřazena a poslána do „důchodu“, takže se znovu nepoužívají.

To je se týká třeba jmen Andrew, Katrina, Ivan a Mitch – a od tohoto roku patří mezi důchodce také Harvey a Irma

Jaký je rozdíl mezi hurikánem, cyklonem a tajfunem?

Jde o totéž - tropické cyklony. Různé názvy mají v závislosti na tom, kde na světě se tvoří. V Atlantiku a severovýchodním Pacifiku jsou tropické cyklony známé jako hurikány. V severozápadním Pacifiku jsou označovány jako tajfuny (nebo supertajfuny, pokud jsou zvláště silné). V Indickém oceánu a jižním Pacifiku jim pak říkají cyklony.

Související

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

Více souvisejících

Počasí Tajfun Hurikán

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 29 minutami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 1 hodinou

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 1 hodinou

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 1 hodinou

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 4 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy