Svět se může brzy oteplit o 1,5 stupně, varují vědci

Pravděpodobnost, že se svět v příštích pěti letech oteplí o více než 1,5 stupně Celsia, je nyní téměř padesátiprocentní. Vyplývá to z nové analýzy výzkumníků z britského meteorologického úřadu Met Office, o které dnes informoval server BBC News. Takové oteplení by podle meteorologů bylo nejspíš dočasné, i tak se ale obávají toho, jakým směrem se bude nárůst teplot vyvíjet.

Je také téměř jisté, že meteorologické úřady v letech 2022 až 2026 zaznamenají rekordě teplý rok. Podle autorů analýzy to zřejmě bude příští rok, kdy očekávají intenzivní klimatický jev El Niňo.

Vzhledem k tomu, že v posledních třech desetiletích se zvýšila koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, se teploty zvyšují průběžně po celé planetě. V roce 2016 vstoupila v platnost klimatická dohoda z Paříže, jejímž cílem je udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně. Představitelé téměř 200 zemí světa loni na konferenci COP26 ve skotském Glasgow znovu potvrdili tento závazek.

V posledních sedmi letech se globální oteplení drželo kolem hranice jednoho stupně, přičemž roky 2016 a 2020 byly nejteplejší v historii. Vědci tvrdí, že už při oteplení o zhruba jeden stupeň Celsia svět čelí významným dopadům, jako jsou bezprecedentní požáry, které loni sužovaly Severní Ameriku, nebo drastické vlny veder, které v současnosti trápí Indii a Pákistán.

Podle nové analýzy nikdy nebyla vyšší šance na dočasné překročení hranice 1,5 stupně v jednom z příštích pěti let. Autoři studie uvádí, že v letech 2022 až 2026 budou teploty o 1,1 až 1,7 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Pravděpodobnost, že překročí hranici 1,5 stupně je přibližně 48 procent.

"Myslím si, že lidé se již změny klimatu docela obávají, a je znepokojující, když se ukazuje, že planetu nadále oteplujeme a blížíme se k této první hranici, která byla stanovena v pařížské dohodě. Musíme i nadále dělat vše, co je v našich silách, abychom omezili využívání fosilních paliv," uvedl hlavní autor studie Leon Hermanson.

Vědci tvrdí, že překročení hranice 1,5 stupně Celsia na jeden rok není totéž jako trvalý nárůst, kdy teplota neklesne pod tuto hodnotu. Je pravděpodobné, že pokud bude překročena v příštích pěti letech, opět klesne pod hranici 1,5 stupně.

"Dokud budeme vypouštět skleníkové plyny, bude teplota i nadále stoupat," dodal ale Petteri Taalas ze Světové meteorologické organizace (WMO). "A spolu s tím se budou nadále oteplovat a okyselovat naše oceány, mořský led a ledovce budou tát, hladina moří bude stoupat a počasí bude stále extrémnější," uvedl.

Větší dopad oteplování než zbytek světa bude podle studie pociťovat arktická oblast. Vědci uvádějí, že rozdíl teplot oproti dlouhodobému průměru bude v těchto oblastech třikrát větší.

Související

Počasí

Počasí o víkendu může ovlivnit studená fronta

I víkendové počasí bude připomínat spíš podzim, ačkoliv od prosince probíhá meteorologická zima. Přes Česko sice v noci ze soboty na neděli přejde studená fronta, ale ochlazením se neprojeví. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Více souvisejících

Počasí globální oteplování

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 1 hodinou

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 4 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy