Před lety stavěli ledové sochy, dnes mají léto. Změny počasí se tvrdě projevují i v Asii

Ve městě Sapporo na severním japonském ostrově Hokkaido dosáhla teplota 26 stupňů Celsia a stále stoupá, uvedla regionální pobočka JMA. V tomto městě se v roce 1972 konaly zimní olympijské hry a každou zimu se tam koná festival ledových soch.

Od začátku meteorologických měření v zemi v roce 1877 jde o nejranější termín v roce, kdy v tomto městě teplota přesáhla 25 stupňů Celsia. V meteorologické terminologii se klasifikuje jako letní den.

"Nemůžeme vyloučit, že při vysokých teplotách sehrály roli klimatické změny," řekl představitel JMA Šuiči Jošida. Podle jeho slov však k tomu mohly přispět i jiné faktory, jako například vysoký tlak.

JMA také tvrdí, že v důsledku klimatických změn také kvetou japonské třešňové květy. Loni začaly v Tokiu kvést už 14. března, což je vedle let 2020 a 2021 vůbec nejranější termín. 

Letošní březen byl desátým nejteplejším měsícem po sobě v historii měření. Teplota v průměru dosahovala 14,14 stupně Celsia. Informoval o tom program Evropské unie pro pozorování a monitorování Země Copernicus.

Průměrná teplota v březnu byla o jednu desetinu vyšší než v předchozím nejteplejším březnu z roku 2016, čímž se stal nejteplejším v historii záznamů. Zároveň byl březen o 1,68 stupně Celsia teplejší než odhadovaná průměrná teplota mezi lety 1850 až 1900.

Podle vědců však nejsou rekordní teploty v tomto období zcela překvapující a připisují je klimatickému jevu El Niňo, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu.

"Kombinace (El Niňa) s nepřirozenými mořskými vedry však způsobila, že tyto rekordy vyrážejí dech," řekla odbornice Jennifer Francisová z Woodwellova klimatického výzkumného centra.

Březen byl desátým měsícem v řadě, který byl nejteplejším v historii měření pro příslušný měsíc v roce. Copernicus. Globální teplota na povrchu moře dosáhla v průměru 21,07 stupně Celsia, což je nejvyšší zaznamenaná měsíční hodnota a o něco vyšší než v únoru.

Rok 2024 bude podle Světové meteorologické organizace (WMO) zřejmě ještě teplejší než ten předchozí, který byl rekordní v celé historii měření. Na nedávné tiskové konferenci k výroční zprávě o stavu klimatu ve světě to řekl šéf monitorování klimatu WMO Omar Baddour.

WMO podle serveru France24 uvedla, že loňské průměrné teploty dva metry nad zemským povrchem byly vyšší o 1,45 stupně Celsia oproti stavu před průmyslovou revolucí. Pařížská klimatická konference v roce 2015 stanovila, že globální teplota může stoupnout ve srovnání s tímto obdobím o nejvýše 1,5 stupně Celsia.

Podle nedávné studie může rychlost tání grónského ledovce poskytnout určitý náhled na to, jaké počasí může letos v létě očekávat Evropa. Podle serveru The Guardian rozsah a intenzita nedávných jevů spojených s táním sladkovodních zdrojů naznačuje, že jih Evropy může letos zasáhnout neobvyklé teplo a sucho.

Hlavní autorka studie Marilena Oltmanns z britského Národního oceánografického centra vysvětluje, že řetězec událostí je komplexní a ovlivňován dalšími faktory. Popsala, že teplé podmínky v Grónsku způsobují větší tání ledovců, což přináší do Atlantiku více sladkovodní vody. Tato voda je lehčí než mořská voda, což způsobuje, že se usazuje na hladině oceánu a omezuje výměnu tepla mezi vzduchem a vodou.

To vede k posílení větrů v oblasti, kde se tato sladkovodní voda uvolňuje do moře. V zimě tyto silné větry posouvají Severoatlantický proud, prodloužení Golfského proudu, na sever. V létě následujícího roku pak větry následují směr tohoto proudu a jsou přesměrovány na sever. Toto přesměrování pomáhá vytvářet určité podmínky pro velkoplošnou atmosférickou cirkulaci, která přináší teplejší a suché počasí nad Evropou.

Meteorologové už dříve uvedli, že oteplování způsobené klimatickým jevem El Niňo, které dosáhlo svého vrcholu v prosinci, bylo jedním z pěti nejintenzivnějších zaznamenaných v historii a od března do května přinese nadprůměrné teploty. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO).

WMO zdůraznila, že El Niňo nyní postupně slábne. Nicméně teplo uvězněné v atmosféře skleníkovými plyny bude ovlivňovat teploty ovzduší i v následujících měsících.

El Niňo je klimatický jev, který se projevuje zvyšováním teploty povrchu oceánu v rozsáhlých oblastech centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Opakující se cyklicky po dvou až sedmi letech, obvykle trvá devět až 12 měsíců.

Na jihu Jižní Ameriky, jihu USA, v oblasti Afrického rohu a ve střední Asii obvykle způsobuje vydatné srážky, zatímco v Austrálii, Indonésii a některých oblastech jižní Asie, střední Ameriky a severu Jižní Ameriky způsobuje sucho.

V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.