Tokio/Washington – Zastáncům teorie globálního oteplování a vlivu lidské činnosti na změny klimatu přibyl nový argument. Výzkumníci zjistili, že japonští šintoističtí kněží z okolí jezera Suwa začali monitorovat podnebí už v roce 1443. Informoval o tom server Science Daily.
Jak server vysvětluje, kněží uchovávali záznamy o tom, jak jezero zamrzalo během zim už od roku 1443. Tato činnost měla být spojována s legendou o mužském božstvu Takeminakata, který měl přes jezero chodit navštěvovat ženské božstvo Jasakatome.
Podobné údaje pak shromažďovali také finští obchodníci, kteří od roku 1693 vedli záznamy o průlomech ledů na řece Torne.
John Magnuson, vodní ekolog a limnolog z Wisconsinské-Marylandské univerzity, který se svým týmem tato data zkoumal, uvedl, že ačkoliv se obě vodní plochy nachází v jiných částech světa, u obou lze pozorovat stejné sezónní chování ledu.
Záznamy o jezeře Suwa odhalily, že zatímco mezi lety 1443 a 1683 docházelo jen k malým odchylkám, po začátku průmyslové revoluce se začal začátek zamrzání jezera rychle posouvat na později – o 4,6 dní za každé desetiletí.
Novodobá data pak podle týmu vykazují větší nepředvídatelnost a extrémní počasí. Zatímco v minulosti jezero Suwa například přes zimu zamrzalo v 99 % případů, v současnosti se tak děje pouze v polovině případů.
Související
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví
Podle odhadů tiskové agentury AFP zažívá velká část evropského kontinentu mimořádně horké dny. Přesně devadesát čtyři milionů obyvatel Evropy musí čelit teplotám, které přesahují hranici 35 stupňů Celsia. Největší vlna veder přitom zasáhla Francii a Španělsko.
globální oteplování , Počasí , Japonsko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Armáda byla připravena ruskou raketu sestřelit, prohlásil Tusk
Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že podle dosud shromážděných důkazů byla raketa, která během nočního ruského masivního náletu na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, ruská střela s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády zdůraznil, že polské ozbrojené síly i piloti reagovali na situaci velmi rychle a efektivně. Armáda byla podle jeho slov v plné pohotovosti a připravena objekt okamžitě sestřelit, pokud by v letu nad polským územím pokračoval.
před 1 hodinou
Válka s Íránem se dál rozrůstá. Poprvé byl zasažen i Egypt
Válka mezi Spojenými státy a Íránem se dál rozrůstá a postupně do svého víru vtahuje další země v regionu. Poprvé od vypuknutí konfliktu byla přímo zasažena egyptská infrastruktura, když bezpilotní letoun zaútočil na přístav Damieta. Terčem úderu se stal terminál na zkapalněný zemní plyn, kde hořela dvě plavidla, z nichž jedno vlastnila americká společnost. Egyptské úřady incident oficiálně potvrdily, k odpovědnosti se však zatím žádná ze stran nepřihlásila.
před 2 hodinami
Polsko nebylo cílem ruské rakety, mírní napětí Tusk. EU incident ostře odsuzuje, USA jej chtějí prošetřit
Polský premiér Donald Tusk navštívil místo dopadu střely, která během nočního masivního ostřelování Ukrajiny narušila vzdušný prostor země a zřítila se na jejím území. Podle prvotních závěrů vyšetřování šlo o ruskou střelu s plochou dráhou letu typu Ch-101. Předseda vlády po obhlídce terénu potvrdil, že nic nenasvědčuje tomu, že by Polsko bylo přímým cílem tohoto útoku.
před 2 hodinami
Další extrémní počasí je tady. Jak zvládnout vedra? Inspirujte se u obyvatel tropických států
Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.
před 3 hodinami
Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát
Ruské zbrojní a bezpečnostní firmy využívají dodavatelské řetězce v Indii k dovozu tisíců položek citlivé technologie pocházející z Evropy. Analýza společnosti Strider Technologies ukazuje, že od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 prošlo přes Indii do Ruska přibližně padesát tisíc položek regulovaného či citlivého zboží. Tento vývoj staví Spojené království i Evropskou unii do složité situace, neboť obě entity se s Novým Dillí snaží rozvíjet hlubší obchodní i bezpečnostní vztahy.
před 4 hodinami
Zelenskyj se vypravil do Polska. Restartoval vztahy s Tuskem
Návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Polsku a jeho setkání s tamním premiérem Donaldem Tuskem označil bývalý vysoký americký diplomat Daniel Fried za mimořádně zdařilý a strategicky významný krok. Obě země tímto jednáním vyslaly jasný signál k restartu vzájemných vztahů. Jednání se uskutečnilo v Lublinu po týdnech zvýšeného napětí, které pramenilo především z historických sporů i některých politických otázek týkajících se ukrajinských uprchlíků.
před 5 hodinami
Horké počasí nabírá na síle. Experti upozorňují na extrémní zátěž i hrozbu požárů
Druhým dnem sužuje Česko současná vlna veder. Meteorologové ve čtvrtek upřesnili území platnost varování před vysokými teplotami. Zároveň se v některých oblastech zvyšuje stupeň nebezpečí výstrahy před nebezpečím požárů.
před 5 hodinami
Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své nejnovější návštěvě Washingtonu zvolil vůči americké administrativě výrazně opatrnější přístup než v minulosti. Zatímco dříve otevřeně doporučoval konkrétní vojenské kroky a předkládal plány na rychlý pád teheránského režimu, tentokrát se omezil pouze na předávání informací a obecnější konzultace. Izraelská strana si je totiž dobře vědoma, že její pozice v Bílém domě i u americké veřejnosti v poslední době oslabila.
před 6 hodinami
Počet mrtvých po silném zemětřesení v Japonsku roste. Záchranné práci komplikují extrémní vedra
Počet obětí silného zemětřesení, které v úterý zasáhlo jižní část Japonska, vzrostl na třicet. Záchranáři a vojáci nadále intenzivně prohledávají trosky nákupního centra, papírny i obytných domů v prefektuře Kumamoto na ostrově Kjúšú. Tamní úřady hlásí také nejméně šedesát dva zraněných osob.
před 6 hodinami
Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda
Záměr vytvořit trilaterální dohodu mezi Polskem, Spojenými státy a Ukrajinou o společné výrobě střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot má podle odborníků potenciál výrazně urychlit posilování evropské odolnosti. O významu tohoto plánu hovořila ve vysílání stanice TVP World analytička z amerického think-tanku Atlantic Council Myroslava Gongadzeová, podle níž je takový krok v jednoznačném zájmu všech tří zúčastněných stran.
před 7 hodinami
Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky
Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.
před 8 hodinami
Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela
Během nočního masivního útoku na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, které je členem Severoatlantické aliance, ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. O události informoval ukraińský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že jde o další jednoznačný důkaz krizové situace. Šéf ukrajinské diplomacie na sociální síti X zdůraznil, že posílení protivzdušné obrany jeho země je v současnosti zcela klíčové pro bezpečnost celého euroatlantického společenství.
před 8 hodinami
V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter
Dramatická noc na východě Polska přinesla narušení vzdušného prostoru a rozsáhlé bezpečnostní manévry. V reakci na masivní ruský letecký úder proti sousední Ukrajině se v Lublinu a Krasnymstawu před čtvrtou hodinou ranní rozezněly sirény podléhající systému včasné výstrahy. Alarmy byly spuštěny na základě pokynu vládního centra pro bezpečnost, jelikož ruské raketové útoky probíhaly v těsné blízkosti polských hranic. Obyvatelé měst slyšeli po několika minutách opětovný signál ohlašující odvolání hrozby, přičemž představitelé samospráv apelovali na zachování klidu a sledování oficiálních zpráv.
před 9 hodinami
Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti
Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.
před 11 hodinami
Tropické počasí prohloubí opakující se problém
Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé.
včera
Kavinsky rozesmutnil Francii. Smrt producenta komentoval i Macron
Světovou hudební scénu zasáhla velmi smutná zpráva. Jen pár dní před 51. narozeninami náhle zemřel francouzský DJ a producent Kavinsky, jehož proslavil hit Nightcall. O úmrtí hudebníka informovala například britská BBC.
včera
Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun
Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.
včera
Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz
Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.
včera
Turek nepřikročí k žalobě na prezidenta. Důvodů je hned několik
Poslanec Filip Turek (Motoristé) nakonec nebude žalovat prezidenta Petra Pavla v souvislosti s nejmenováním ministrem Babišovy vlády. Turek, jenž měl původně stanout v čele ministerstva životního prostředí, podle svých slov z mnoha důvodů změnil názor.
včera
Češi se s Knížákem rozloučí v příštím týdnu. Pohřeb s poctami bude v Praze
Česko se rozloučí se zesnulým výtvarníkem Milanem Knížákem v závěru příštího pracovního týdne. Oznámila to rodina, která souhlasila s tím, že se na organizaci pohřbu bude podílet stát. Bývalý šéf Národní galerie a rektor Akademie výtvarných umění Knížák zemřel o uplynulém víkendu, bylo mu 86 let.
Zdroj: Jan Hrabě