V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví

Mimořádný rozsah této situace dokládá také skutečnost, že více než 350 milionů lidí na kontinentu pociťuje teploty nad 30 stupňů Celsia, což představuje celkem dvě třetiny celkové evropské populace, a to přesto, že kalendář ukazuje teprve červen. Vatikánské Svatopetrské náměstí se stalo dějištěm situace, kdy se kardinálové během pravidelné týdenní generální audience papeže Lva XIV. museli před ostrým sluncem chránit deštníky.

Španělská národní meteorologická agentura AEMET potvrdila, že pevninské Španělsko zaznamenalo v tomto týdnu nejvyšší průměrné denní teploty v červnu od začátku vedení záznamů v roce 1950. Přestože se ve většině země očekává mírný pokles teplot, severní části Baskicka stále zůstávají v nejvyšším červeném stupni nebezpečí.

Například v Bilbau se předpokládají teploty dosahující 39,3 stupně Celsia. Celá Evropa se potýká s intenzivní tepelnou kopulí, která přináší nebezpečné podmínky na nejrychleji se oteplující kontinent světa. Padly již stovky teplotních rekordů a očekává se, že další budou následovat s tím, jak horka během dneška a zítřka ještě zesílí.

Francie se ocitla v samotném epicentru těchto extrémních projevů počasí a v úterý prožila svůj historicky nejteplejší den od začátku měření. Francouzský premiér oznámil, že od 18. června se v zemi utopilo nejméně čtyřicet lidí, kteří v horku hledali úlevu ve vodě. Britský meteorologický úřad Met Office vydal výjimečně vzácná červená varování před extrémními vedry.

Teploty ve Velké Británii by měly vyšplhat minimálně na 39 stupňů Celsia, což by zcela vymazalo dosavadní červnový britský rekord, který činil 35,6 stupně Celsia. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na sociální síti X upozornil, že vlna veder v Evropě uzavírá školy a vážně ohrožuje lidské zdraví, přičemž vyzval politické lídry k rychlým investicím do odolnějších zdravotnických systémů.

Extrémní teploty způsobily také vážné komplikace ve francouzské energetice. Jaderná elektrárna v jižní Francii musela dočasně odstavit svůj reaktor Golfech 2, zatímco další zařízení byla nucena omezit svůj provoz. Konkrétně se jedná o reaktory Saint-Alban 2 a Bugey 3 ve východní části země a Nogent 2 nacházející se jihovýchodně od Paříže.

Důvodem je stoupající teplota vody v okolních řekách, kterou elektrárny používají k chlazení a následně ji vracejí zpět teplejší. Francouzské ekologické předpisy totiž nařizují společnosti EDF snížit výkon v momentě, kdy toky dosáhnou určité teploty, aby byl chráněn vodní život před přehřátím.

Odborníci navíc upozorňují, že s přibývajícími vlnami veder roste zátěž pro celou elektrickou síť, protože domácnosti i firmy masivně zapínají klimatizace. Jane Flegal ze Searchlight Institute v podcastu CNN mluvila o tom, jak solární energie získává silnější pozici a jak se mezi politiky objevuje fenomén takzvaného klimatického utišování.

Spojené království se navíc ve středu potýká s neobvyklou kombinací rekordního horka a vysoké vlhkosti. Vlhkost vzduchu se měří pomocí rosného bodu, přičemž hodnoty nad 18,3 stupně Celsia jsou pro lidské tělo nepříjemné a hodnoty nad 21,1 stupně Celsia již působí vyloženě tropicky.

V jižních částech Velké Británie včetně Londýna se hodnoty rosného bodu pohybují na úrovni 21 stupňů Celsia, v některých místech dosahují až 24,4 stupně Celsia, což je srovnatelné s podmínkami v amerických městech Miami, New Orleans nebo Houston. Obyvatelé Británie nejsou na takto vlhké vlny veder zvyklí.

Tento stav výrazně zvyšuje riziko onemocnění z tepla, protože lidské tělo ztrácí schopnost efektivně se ochlazovat pomocí pocení. Lidé v Londýně se snaží situaci přizpůsobit a v přehřátém pařížském metru mladé ženy využívají k ochlazení vějíře a miniaturní ventilátory.

Extrémní teploty mohou mít negativní dopad také na evropskou ekonomiku. Analytici ze společnosti Allianz odhadují, že do roku 2030 by kumulativní ztráty HDP v zemích nejvíce vystavených rostoucím teplotám mohly dosáhnout 5 až 7 procent.

Podle studie organizace Climate Analytics kombinace horka a sucha již nyní snižuje průměrné příjmy evropských domácností o téměř 3 procenta. Pokud by teploty do roku 2100 stouply o 2,7 stupně Celsia, příjmy průměrné evropské rodiny by poklesly o 27 procent. Dodržení Pařížské dohody a omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia by tyto ztráty snížilo na 7 procent.

Hospodářské ztráty jsou spojené s celou řadou dopadů horka, od poškození infrastruktury až po narušení zemědělství a výroby, protože stroje jsou kalibrovány pro provoz v určitých teplotách. Výrazně trpí také samotní pracovníci.

Laurence Wainwright z Oxfordské univerzity poukázal na to, že nedostatek spánku způsobený horkem vede k poklesu pracovního výkonu, nárůstu nehodovosti, horším výsledkům ve školách a zhoršení duševního zdraví i kognitivních funkcí. Například výsledky testů studentů v místnosti vyhřáté na 28 stupňů Celsia klesají o 15 procent ve srovnání s prostředím o teplotě 18 stupňů Celsia.

Mezinárodní organizace práce uvádí, že výkon běžného pracovníka začíná klesat při teplotách nad 24 až 26 stupňů Celsia a při dosažení 33 až 34 stupňů se snižuje o celou polovinu. Tyto statistiky platí pro středně náročnou práci, avšak v celém stavebním sektoru je situace ještě horší. V tomto odvětví klesá produktivita o 30 až 40 procent, jakmile teploty dosáhnou hranice 30 stupňů Celsia.

Ve Francii se proto stavební dělníci na pracovištích v Paříži přesouvají na dřívější ranní hodiny, aby se vyhnuli nejteplejším částem dne. Teploty v jižní Anglii mají během dneška a zítřka stoupat k polovině třicátých stupňů Celsia a na některých místech mohou překročit i hranici 38 stupňů Celsia.