Čeští olympionici nepodporují účast Rusů a Bělorusů na olympijských hrách v Paříži

Český olympijský výbor (ČOV) nepodporuje účast Rusů a Bělorusů na hrách 2024 v Paříži. Je pro zachování platných sankcí, které by sportovce z těchto zemí o olympiádu připravily. Zdůraznil to na svém webu v dalším vyjádření k aktuální snaze Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který hledá cesty, jak by se někteří jednotlivci z těchto zemí mohli jako neutrální olympijských soutěží zúčastnit. 

I kdyby se tak stalo, ČOV o bojkotu neuvažuje a rozhodnutí o účasti na hrách chce nechat na jednotlivých sportovcích. V pátek se na toto téma uskuteční on-line summit evropských sportovních představitelů.

Úvahy MOV vyvolaly ostré reakce z okupované Ukrajiny i dalších zemí, které hovoří o možném bojkotu, pokud by sportovci z Ruska a Běloruska v Paříži startovali. Ani ČOV není těmto plánům nakloněn. "Český olympijský výbor i nadále podporuje sankce vůči Rusku a Bělorusku, které Mezinárodní olympijský výbor přijal v loňském roce a jež jsou stále platné. Nevidíme důvod je měnit. Ruští a běloruští sportovci na olympijských hrách startovat nemohou," uvedl.

Zatím nepadlo žádné rozhodnutí, že by se sportovci s ruským či běloruským pasem, kteří odmítnou agresi na Ukrajině a nemají dopingovou minulost, mohli jako neutrální OH zúčastnit. "Stále platí sankce z loňského roku. Rozhodující roli v tom, zda na olympijských hrách budou moci ruští a běloruští sportovci startovat, mají mezinárodní sportovní federace a Mezinárodní olympijský výbor. Zatím se vůbec nejedná o účasti sportovců s ruským či běloruským pasem na olympijských hrách. Nyní jde pouze o jejich možné zařazení do kvalifikací v Asii, což navrhla rok a půl před hrami Asijská olympijská rada. Evropa stále trvá na tom, že Rusové a Bělorusové startovat na mezinárodních soutěžích nemohou," přiblížil ČOV aktuální stav.

Bojkot odmítá. Olympijská charta ho zavazuje zajistit účast českých sportovců pod pěti kruhy a navíc nechce opakovat neblahou zkušenost z roku 1984, kdy tehdejší komunističtí politici rozhodli o tom, že se českoslovenští sportovci nezúčastní OH 1984 v Los Angeles. "Samozřejmě budeme respektovat vůli každého sportovce, pokud se kdokoli z nich rozhodne her nezúčastnit. Nebudeme jim nic nakazovat a rozhodovat za ně. To se stalo pouze v době komunismu a ovlivnilo to kariéru řady olympioniků. Omluvili jsme se jim za bojkot her v Los Angeles a v roce 2014 slíbili, že tuto zkušenost již nikdy nebudeme opakovat," uvedl ČOV.

Plány MOV umožnit účast ruských a běloruských sportovců v Paříži kritizovalo i české ministerstvo zahraničí, které o tom chce jednat s ČOV i Národní sportovní agenturou. Její předseda Ondřej Šebek rovněž prohlásil, že snaze MOV nerozumí. S olympijskou účastí sportovců ze zemí, které společně bojují proti Ukrajině, nesouhlasí ani premiér Petr Fiala a zvolený prezident Petr Pavel.

V pátek podle informací iDNES.cz uspořádají Britové on-line summit ministrů sportu i dalších představitelů evropských zemí. „Páteční schůzku intenzivně řešíme s ministerstvem školství,“ řekl mluvčí NSA Jakub Večerka s tím, že Šebek se jí zúčastní.

Fiala ani Pavel nepovažují start Rusů a Bělorusů na OH 2024 za vhodný

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) respektuje autonomii sportovního prostředí, případný start ruských sportovců na olympijských hrách 2024 v Paříži ale nepovažuje za vhodný. Řekl to na dnešní tiskové konferenci při návštěvě ministerstva zahraničí. Také zvolený prezident Petr Pavel je proti účasti Rusů a Bělorusů, řekl dnes v ČT Sport. Dosluhující prezident Miloš Zeman pro bojkot olympiády z politických důvodů nevidí dostatečný důvod, řekl CNN Prima News.

Ministerstvo zahraničí úvahy Mezinárodního olympijského výboru (MOV) ohledně možné účasti sportovců z Ruska a Běloruska považuje za překvapivé. Ministr Jan Lipavský (Piráti) chce o věci jednat s Národní sportovní agenturou a Českým olympijským výborem (ČOV). Schůzka by se měla uskutečnit koncem týdne.

Rusko s pomocí Běloruska před rokem napadlo Ukrajinu, na což většina sportovních organizací po doporučení MOV reagovala vyloučením reprezentantů obou zemí z mezinárodních soutěží. Šéf MOV Thomas Bach ale v poslední době opakovaně uvedl, že výbor hledá cestu k jejich návratu jako neutrálních sportovců.

Minulý týden podpořil návrh, aby Rusové a Bělorusové mohli startovat v soutěžích organizovaných asijským olympijským výborem. To by mohlo zahrnovat i závody započítávané do olympijské kvalifikace, čímž by se reprezentantům obou zemí otevřela možnost startovat v roce 2024 pod pěti kruhy v Paříži. Sportovci by se museli vymezit proti válce a nesměli by mít dopingovou minulost.

Ukrajina a Lotyšsko už oznámily, že v případě účasti ruských a běloruských sportovců zváží bojkot olympijských her. ČOV bojkot podle vyjádření pro ČTK nezvažuje.

Fiala uvedl, že respektuje autonomii sportovního prostředí a rozhodování, které budou dělat příslušné sportovní orgány. Osobně si ale účast ruských a běloruských sportovců v době, kdy Rusko vede válku na Ukrajině, nedovede představit. V zemi umírají nevinní lidé včetně sportovců, řekl. "Za těchto podmínek mi nepřipadá účast ruských sportovců na olympijských hrách jako dobrý nápad," dodal premiér.

Proti účasti Rusů a Bělorusů je také Pavel. "Protože jsou součástí režimu, který se dnes chová barbarsky, překračuje všechna pravidla," poznamenal. "Příslušníci ruské armády páchají válečné zločiny na Ukrajině a skutečně není možné být součástí procesu, kdy na jedné straně dáme možnost těmto sportovcům reprezentovat svou zemi a jejich zemím dáme možnost ten sport propagandisticky zneužít a na druhé straně budeme bojovat proti tomu, co jejich státy dělají," dodal zvolený prezident.

Zeman připomněl letní olympijské hry v Moskvě v roce 1980, kterých se na výzvu USA nezúčastnili sportovci z více než 60 zemí na protest proti invazi Sovětského svazu do Afghánistánu, a olympiádu v Los Angeles o čtyři roky později, kterou v odvetu bojkotovaly země východního bloku a další státy ze sovětské sféry vlivu. "Nevidím dostatečný důvod, proč z politických důvodů bojkotovat olympiádu. A když už, tak dost dobře nechápu, proč i v případě Běloruska, které se agrese na Ukrajině neúčastní," řekl prezident Primě při své dnešní návštěvě na Slovensku.

Náklonnost sportovců k vlastním totalitním režimům je podle Zemana nyní víceméně spontánní. "Ale uznávám, že v některých případech může být i zaplacená," dodal.

Související

Ilustrační foto

Plán na návrat Ruska na olympijské hry vyvolal na Ukrajině vlnu pobouření

Ukrajinská vláda ostře kritizovala slova budoucí prezidentky Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryové, která naznačila možnost návratu ruských sportovců na olympijské hry. Rusko bylo z účasti na hrách pod svou vlajkou vyloučeno poté, co v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, což MOV považoval za porušení svých pravidel.

Více souvisejících

olympiáda Petr Fiala (ODS) Petr Pavel

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 1 hodinou

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 2 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 4 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 5 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 7 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 12 hodinami

včera

Může se to táhnout roky. Po smrti horolezkyně Kolouchové nastal nový problém

Nový problém vyvstal v případu zesnulé horolezkyně Kláry Kolouchové. Ačkoliv panuje přesvědčení, že je Češka po smrti, zatím nebyla prohlášena za mrtvou. To klidně může trvat několik let, upozorňují experti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy