UEFA si bude volit v roce 2027 nového prezidenta. Čeferin totiž oznámil, že za tři roky skončí

David Holub

10. února 2024 16:02

UEFA
UEFA Foto: UEFA

Během pařížského kongresu Evropské fotbalové unie UEFA zazněla z úst samotného prezidenta Aleksandera Čeferina zásadní informace, že Čeferin setrvá ve své funkci až do roku 2027, přičemž důvody toho, proč už nebude dále ve své funkci pokračovat, jsou fyzická i psychická únava. Následně si unie zvolí nového šéfa. Dodejme, že slovinský funkcionář je v čele evropského fotbalu od září 2016.

Toto své rozhodnutí učinil jen krátce poté, co členové UEFA v drtivé většině schválili úpravu stanov, které umožňují Čeferinovi kandidovat na předsedu UEFA i pro období 2027 až 2031. Nakonec této možnosti tak šestapadesátiletý Slovinec nevyužije. 

"Už před šesti měsíci jsem se rozhodl, že v roce 2027 nebudu znovu kandidovat. Po nějakém čase potřebuje každá organizace čerstvou krev, ale hlavní důvod je, že už jsem pryč od rodiny sedm let a budu další tři roky. Také jsem unavený z koronavirového období, ze dvou válek, z nesmyslných projektů typu takzvané Superligy," nechal se slyšet konkrétně Čeferin.

Proč by mohl Čeferin zůstat šéfem evropského fotbalu až do roku 2031, přestože se v jeho čele poprvé objevil už v roce 2016 a mandát prezidenta UEFA je dvanáctiletý? První jeho tři roky ve funkci (2016-2019) by se mu totiž nepočítaly a to proto, že tehdy byl vlastně do funkce předsedy UEFA automaticky posunut poté, co byl suspendován jeho předchůdce Michel Platini. Až pro období 2019-2023 byl ve funkci potvrzen takzvanou aklamací.

"Má rodina to věděla první a potom jsem to řekl některým svým přátelům a kolegům. Nechtěl jsem ovlivňovat kongres. Chtěl jsem, aby se rozhodli, aniž by věděli to, co vám říkám," prozradil dále o svém rozhodnutí Čeferin.

Ne každý souhlasil s možným prodloužením Čeferinova funkčního období až do roku 2031. Už ke konci ledna na protest proti tomuto rozhodnutí totiž na svou funkci ředitele rozvoje fotbalu UEFA rezignoval Zvonimir Boban. Vedení UEFA odůvodnilo potřebu změnit stanovy vyhověním švýcarskému právu vzhledem k tomu, že UEFA sídlí v Nyonu.

Proti tomu, aby hlasování o úpravě prezidentského mandátu bylo součástí hlasování o ostatních změnách stanov, byla Anglie. Se svou snahou ale nakonec neuspěla, jelikož se k ní přidaly pouze Norsko a Island. 

28. června 2026 21:01

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Související

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Plzeň čeká v Evropské lize AS Řím či Porto, Sparta s Olomoucí natrefí na dva polské soupeře

Po fotbalistech Slavie v luxusní Lize mistrů se své soupeře ve dvou dalších evropských soutěžích dozvěděli i zbývající čeští pohároví účastníci – Plzeň, Sparta a Olomouc. Prvně jmenovaný klub bude účastníkem Evropské ligy, kde se utká díky pátečnímu losu ve švýcarském Nyonu s takovými velkokluby jako FC Porto, Fenerbahce Istanbul či AS Řím. Sparta a Olomouc si změří své síly s evropskými soupeři v Konferenční lize. Oba týmy vyfasovaly hned dva polské soupeře – shodně Raków Čenstochová a v případě Sparty ještě Legii Varšava a v případě Olomouce Lech Poznaň. Pražané ještě mají za soupeře Ostrovany (Shamrock Rovers a Aberdeen), Olomouc čeká výlet na stadion Fiorentiny.
Ilustrační fotografie.

Plzeň čeká v play-off Ligy mistrů Salcburk či Bruggy, Olomouc by jela na sever. Co Sparta?

V pondělí se ve švýcarském Nyonu losovala další fáze evropských fotbalových pohárů a kromě dosavadních českých účastníků Plzně, Ostravy a Sparty tento los zajímal poprvé v této sezóně i Olomouc. Zatímco Viktorii Plzeň může čekat v případě postupu přes Glasgow Rangers ve 4. předkole Ligy mistrů Salcburk nebo Bruggy, což z nabízených možností byla ta papírově nejsnazší, Olomouc naopak bude muset v boji o Evropskou ligu překonat nepříjemného severského soupeře, ať už se bude jednat o švédské Malmö nebo o dánský FC Kodaň. V bojích o Konferenční ligu se pak nově kromě Sparty nachází po neúspěchu s Legií Varšava i Baník Ostrava. Pokud ten přejde přes Austrii Vídeň, bude ho čekat Lugano nebo Cejle. Pražané se pak v případě postupu přes Ararat-Armenia budou moct připravovat na někoho z dvojice FC Riga-Beitar Jeruzalém.

Více souvisejících

UEFA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 5 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy