Zakázané zápasy: UEFA výrazně omezuje Kosovo, s jedním soupeřem si nezahrají ani Španělé

Zákazy ze strany Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) nejsou ničím novým. FIFA dbá na politickou situaci a nejenže některým zemím kvůli konfliktům nebo porušování mezinárodního práva zakazuje účast na různých turnajích, ale zaměřuje se také na konkrétní zápasy. 

K zákazu vzájemných zápasů mezi určitými zeměmi většinou asociaci vedou extrémně špatné vzájemné vztahy nebo konflikty. V Evropě existuje řada zápasů, které se vůbec nesmějí hrát. Nejvíce problematickou zemí je Kosovo – to nesmí hrát se Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Ruskem. Píše o tom server Deutsche Welle. Problém tkví v tom, že při zápasech se Srbskem a Bosnou se na místě často nachází mnoho srbských fanoušků a ti se s Kosovany opravdu „nemají rádi“.

Od roku 2014 nebyl možný zápas mezi Ukrajinou a Ruskem poté, co ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o anexi Krymského poloostrova. Po roce 2022 už tento zápas není možný ani teoreticky, protože se Rusko nesmí účastnit akcí FIFA.

Kvůli dlouhodobému konfliktu si spolu nezahrají ani Arménie s Ázerbájdžánem, zákaz platí od roku 2010. Pokud se UEFA vyhne jejich zařazení do stejné kvalifikační skupiny, tak ani nehrozí, že by si spolu zahrály – ani jeden z týmů se dosud na mistrovství Evropy ani světa nikdy nekvalifikoval.

Dalším nehratelným zápasem je Španělsko s Gibraltarem, opět kvůli teritoriálním sporům. V každém případě ale Gibraltar v rámci UEFA, většinou pouze v kvalifikaci, nemá šanci uspět proti jakémukoli vylosovanému soupeři. Se španělským národním týmem navíc u Gibraltaru existuje jistota, že utrpí porážku až s desetigólovým rozdílem.

Existují ale i paradoxní situace. Zatímco FIFA a UEFA dělají vše pro omezení případných konfliktů mezi hráči a fanoušky, některé zápasy se, na první pohled zcela nepochopitelně, hrají. Jako příklad může posloužit minulé mistrovství světa v Kataru a zápas mezi Íránem a Spojenými státy ve skupinové fázi, který ovládli Američané těsně 1:0 a zajistili si tak postup do osmifinále. Zde podlehli Nizozemsku 1:3.

Historie zákazů od FIFA

Případ zákazu účasti na mezinárodních akcích pořádaných FIFA reprezentují například Keňa a Zimbabwe. Roku 2022 obdržely zákaz kvůli ovlivňování zápasů ze strany vlády, píše BBC.

Účastnit se nesmí ani Rusko, které v témže roce zaútočilo na Ukrajinu. To se neúčastnilo už kvalifikace na letošní EURO. Zákaz pro Rusko podle New York Times platí od února 2022, kdy bylo vysloveně „vyhozeno“ z kvalifikace na mistrovství světa v Kataru. Tu měli ruští fotbalisté rozehranou poměrně slibně – nacházeli se na druhé příčce již dohrané skupiny H za Chorvatskem a měli hrát baráž. Zde na ně čekali Poláci – ale nedočkali se, zápas se měl hrát v březnu. Více odpočatí Poláci tak šli na Švédy a na MS se kvalifikovali po výhře 2:0.

Server Times uvádí zajímavé a paradoxní příklady z minulosti. Například nacistické Německo se mohlo účastnit historicky třetího mistrovství světa ve fotbale 1938 i přes sílící agresi vůči sousednímu Československu a porušování Versaillské mírové smlouvy, která ukončila první světovou válku. Tento turnaj ovládla fašistická Itálie, druhé bylo (rovněž fašistické) Maďarsko. Němci padli už v prvním kole se Švýcarskem.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dostane Trump „fotbalovou Nobelovu cenu míru“? FIFA představila nové ocenění

Tolik kýženou Nobelovu cenu míru americký prezident Donald Trump letos nedostal, přestože on sám pro to od svého znovuzvolení do úřadu dělal, co mohl – jak sám říkal, ukončil již šest válek. Nemusí to však znamenat, že by snad v tomto roce žádnou cenu za své mírové úsilí ještě nemohl dostat. Mezinárodní fotbalová federace FIFA se totiž rozhodla vytvořit nové ocenění s názvem Cena míru FIFA a není vyloučeno, že by se jejím prvním držitelem mohla stát současná americká hlava státu. Jestli tomu tak opravdu bude, to se svět dozví 5. prosince.

Více souvisejících

FIFA Fotbal

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy