Sáblíková pokračuje v překonávání rekordů! V rámci závodu SP se tak stalo na trojce

Salt Lake City - Po nedávném vícebojařském mistrovství světa, které proběhlo v kanadském Calgary, kde česká rychlobruslařská reprezentantka Martina Sáblíková nejen, že získala zlatou meedaili, navíc se jí tam ještě podařilo překonat hned dva světové rekordy a to na tratích 3000 a 5000 metrů. A právě ten svůj z minulého týdne na trati dlouhé 3000 metrů rodačka z Nového Města na Moravě dokázala překonat o týden později v rámci závodu Světového poháru v Salt Lake City, kdy do cíle dorazila v čase 3:52,027. Byla zde tedy o více než sekundu rychlejší než jak tomu bylo v Calgary.

Právě v americkém Salt Lake City se o tomto víkendu koná závěrečný závod letošního ročníku Světového poháru a právě před tímto závodem figurovala v čele tohoto rychlobruslařského seriálu jednatřicetiletá svěřenkyně kouče Petra Nováka a to o 11 bodů před druhou Ruskou Natalií Voroninovou. Největší soupeřkou ale byla v Salt Lake City pro Sáblíkovou Nizozemka Esmee Visserová. Právě tato olympijská vítězka z loňského Pchjongčchangu totiž dokázala v závodě na pětikilometrové trati v rámci závěrečného podniku SP zajet čas 3:54,023, kterým tak překonala týden starý světový rekord Martiny Sáblíkové.

Ta si to ale v následném závodě na 3000 metrů nechtěla nechat jen tak líbit a po dalším výtečném výkonu nejen, že Visserovou porazila o 1,99 sekundy, ale jak už bylo výše zmíněno, vylepšila si svůj ýden starý světový rekord, jenž zajela na vícebojařském MS.

V Salt Lake City na závěr rychlobruslařské sezóny to byl vůbec rekordní závod. Nejednalo se zde pouze o rekordy světové, ale i rekordy osobní. Ty si zajelo hned osm z celkového počtu dvanácti závodnic, jež se závodu SP v dějišti ZOH 2002 zúčastnily. Třetí pak za Sáblíkovou a Visserovou skončila Ruska Voroninová, jež se tak kvůli tomupropadla z celkového druhého na třetí místo. A toho, že byl závěrečný závod SP bodován dvojnásobně, dokázala naplno využít již zmiňovaná Nizozemka Visserová, která se tak díky tomu z páté pozice dostala na celkové druhé místo.

Od začátku letošního kalendářního roku 2019 se pro Martinu Sáblíkovou jednalo skutečně o mimořádnou část její bohaté dosavadní kariéry. Nejprve získala stříbro na vícebojařském mistrovství Evropy v Collalbu, před měsícem v Inzellu pak vyhrala MS na dlůouhých tratích (3000 a 5000 metrů) a o minulém víkendu v Calgary už tu byla řeč. Navíc právě onen minulý víkend získala své jubilejní dvacáté světové zlato.

Výsledky finále SP v rychlobruslení v Salt Lake City - Finále SP v rychlobruslení v Salt Lake City (USA) - 9.3.2019:

Muži:

500 m:

1. Kuližnikov (Rus.) 33,616 - světový rekord2. Šinama 33,8353. Murakami (oba Jap.) 34,113

Průběžné pořadí (po 10 z 11 závodů):

1. Kuližnikov 5722. Šinama 4743. Lorentzen (Nor.) 418

5000 m:

1. Roest 6:03,7062. Bosker (oba Niz.) 6:08,9043. Bloemen (Kan.) 6:09,645Konečné pořadí SP (po 6 závodech):

1. Rumjancev (Rus.) 3222. Bosker 3203. Pedersen (Nor.) 317

...

26. Druszkiewicz (ČR) 60

Ženy:

500 m:

1. Kodairaová (Jap.) 36,4742. Herzogová (Rak.) 36,8503. Golikovová (Rus) 36,932

Průběžné pořadí (po 10 z 11 závodů):

1. Herzogová 6122. Golikovová 4843. Kodairaová 480

3000 m:

1. Sáblíková (ČR) 3:52,027 - světový rekord2. Visserová (Niz.) 3:54,0233. Voroninová (Rus.) 3:54,064

Konečné pořadí SP (po 6 závodech):

1. Sáblíková 3702. Visserová 3433. Voroninová 335

...

16. Zdráhalová 10639. Kerschbaummayr (obě ČR) 32

Související

Metoděj Jílek

Skvělý vstup do nové olympijské sezóny. Rychlobruslař Jílek si v rekordním čase dojel pro druhé místo

Lepší start do nové a zároveň důležité zimní sportovní sezóny 2025/26 si nemohl devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek vysnít. V úvodním závodě úvodní zastávky Světového poháru 2025/26 v americkém Salt Lake City totiž zaujal svým výkonem na pětikilometrové trati. Zaznamenal na ni čas 6:02,78, což ho řadí v historických světových tabulkách na třetí místo a v těch českých dokonce na první. Tento rekordní čas nakonec stačil na druhé místo, neboť závod vyhrál Francouz Timothy Loubineaud v novém světovém rekordu 6:00,23.
Martina Sáblíková

Sáblíková na další medaili i kvůli nemoci neměla. Na MS zářili i Zdráhalová a bronzový Jílek

Poté, co rychlobruslařka Martina Sáblíková před víkendem získala v rámci svého posledního mistrovství světa v norském Hamaru již 35. cenný kov ze světových šampionátů, když na tříkilometrové trati brala stříbro, v sobotu v závodě na 5000 metrů už na medaili nedosáhla. To především proto, že do závodu šla i s tím, že ji trápí horečka. Nakonec tedy v tomto závodě skončila na pátém místě. Pětikilometrovou trať ovládla Italka Francesca Lollobrigidaová. 

Více souvisejících

Rychlobruslení Martina Sáblíková

Aktuálně se děje

před 21 minutami

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

před 1 hodinou

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

před 2 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

před 9 hodinami

Pohled z palubní kamery pozemního dronu MAUL ukazuje explozi před vozidlem během mise záchrany zraněného ukrajinského vojáka z okupovaného území

Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot

Příběh vojáka Maksyma, který strávil 33 dní v zemi nikoho se zaškrcenou nohou, ilustruje novou a děsivou realitu ukrajinského bojiště. Jeho záchrana nebyla dílem odvážné posádky vrtulníku nebo obrněného transportéru, ale malého dálkově ovládaného stroje na kolech. Tři hodiny strávené v těsné pancéřované kapsli bez řidiče pro něj znamenaly jedinou cestu k přežití v zemi, kde oblohu ovládají ruské útočné drony.

před 11 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker

Americké síly pod velením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovaly tlak na režim Nicoláse Madura v Karibiku. V sobotu došlo k dalšímu zabavení plavidla převážejícího venezuelskou ropu, což je druhý podobný zásah během pouhých dvou týdnů.

před 12 hodinami

Americká jaderná ponorka

Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit

Nedávno oznámený záměr Jižní Koreje postavit ponorky s jaderným pohonem představuje zásadní obrat v pacifické bezpečnostní politice. Tento ambiciózní plán získal v říjnu 2025 veřejnou podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, což pro Soul znamená průlom v desetiletí trvajících snahách. Jádrem dohody je strategický obchod, v němž Jižní Korea přislíbila investice ve výši 350 miliard dolarů výměnou za americkou pomoc s jadernou technologií.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj

Válečný konflikt na Ukrajině se dostává do klíčové diplomatické fáze, když americká strana navrhla uspořádání trilaterálního setkání v Miami. Tohoto jednání by se měli zúčastnit zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska, přičemž cílem je posunout mírové rozhovory k reálným výsledkům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k tomuto formátu vyjádřil mírnou skepsi a připomněl, že podobná jednání v Istanbulu nepřinesla zásadní průlom kromě výměny zajatců.

včera

Jeffrey Epstein

Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí

Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů a fotografií spojených s případem usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Přestože zákon nařizoval úplné odkrytí všech spisů, zveřejněný materiál obsahuje tisíce začerněných míst a stovky zcela nečitelných stran. Tento postup vyvolal ostrou kritiku ze strany demokratických zákonodárců i samotných obětí, které se domnívají, že úřady záměrně chrání mocné muže.

včera

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

včera

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

včera

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

včera

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy