Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V pátek přibylo 192 případů nákazy, o pětinu méně než před týdnem

Případů koronaviru v USA přibývá, guvernérka kritizovala neočkované

Spojené státy v pátek zaznamenaly nejvyšší nárůst počtu případů nákazy koronavirem za poslední měsíce. Dál pokračoval také nárůst počtu pacientů s covidem-19 v nemocnicích, kde podle federálních i regionálních úřadů v naprosté většině případů končí lidé, kteří ještě neabsolvovali očkování. Guvernérka státu Alabama Kay Iveyová v pátek prohlásila, že je čas "začít vinit neočkované lidi".

Francouzští basketbalisté řeší v týmu covid. Ve skupině narazí i na Čechy

Covid-19 ani po zahájení Letních olympijských her v Tokiu v této japonské metropoli neustává a nejnověji potíže s touto nemocí hlásí francouzská basketbalová reprezentace. Kvůli kontaktu s nakaženým totiž musí do karantény hned několik členů realizačního týmu. Právě francouzští basketbalisté jsou jedním ze soupeřů české reprezentace ve skupině A.

Ministerstvo dá 150 milionů na analýzy dopadů pandemie na české zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví plánuje poslat v příštích dvou letech zhruba 150 milionů korun na analýzy poznatků získaných v době epidemie covidu-19. Mají pomoct při hledání vhodných postupů pro zdravotní péči pro případ, že bude epidemie pokračovat nebo se bude opakovat.

V Německu za poslední den přibylo 1919 případů nákazy koronavirem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 1919 případů koronavirové nákazy. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI), který před týdnem evidoval 1608 infikovaných. Počty nových výskytů nákazy rostou kontinuálně již dva a půl týdne.

Počet odmítačů klesá. Očkovat proti covidu se nenechá 23 procent Čechů

Téměř čtvrtina Čechů se nenechá očkovat proti covidu. V průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) to na začátku června uvedlo 23 procent občanů. Odmítačů postupně ubývá, v únoru vakcínu nechtělo 33 procent lidí, v dubnu 26 procent.

NÁZOR: Vakcíny fungují, ujišťuje expertka z Oxfordu. Objasňuje hospitalizace očkovaných

Hlavní britský vědecký poradce Patrick Vallance oznámil, že 40 % pacientů s covidem-19 přijatých v poslední době do nemocnic ve Velké Británii tvoří ti, kteří již obdrželi dvě dávky vakcíny, poukazuje Jamie Hartmann-Boyceová v komentáři pro server The Conversation. Historička medicíny z Oxfordské univerzity vysvětluje, proč by tato zdánlivě znepokojivá informace neměla vyvolávat poplach.

Proočkovanost české výpravy je podobná jako v té americké, tvrdí ČOV

V reakci na aktuální nakažaných sportovců v české olympijské výpravě, přičemž je za zdroj nákazy považován neočkovaný lékař Vlastimil Voráček, Český olympijský výbor (ČOV) uvedl, že proočkovanost české výpravy je z 80 % a tudíž tak podobná jakoje tomu ve výpravě americké. Jak známo, Češi už mají ve výpravě čtyři nakažené sportovce, to Američané pouze dva.

Německo nově považuje Španělsko a Nizozemsko za vysoce rizikové oblasti

Také Německo, podobně jako to dnes učinila Česká republika, nově považuje Španělsko a Nizozemsko za vysoce rizikové oblasti kvůli vysokému počtu nakažených covidem-19. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI).

Kdo šíří covid v českém týmu? Pacienta nula ve výpravě na OH lze odhalit

Prvního nakaženého mezi členy české olympijské výpravy v Tokiu bude možné určit pouze v případě kompletní genotypizace jednotlivých pozitivních záchytů covidu-19.

Chorvatsko prodloužilo platnost potvrzení o vakcinaci či prodělání covidu

Chorvatsko se rozhodlo prodloužit z 210 na 270 dnů platnost potvrzení o vakcinaci či o prodělání nemoci covid-19. Přijet tak do země mohou bez problémů i lidé, kteří podstoupili úplné očkování nebo se uzdravili z covidu už v lednu. Podle chorvatských médií o tomto dnešním rozhodnutí informoval ministr vnitra Davor Božinović.

EMA doporučuje vakcínu od Moderny dětem a mládeži od 12 do 17 let

Proticovidová vakcína od americké firmy Moderna může být podle nového doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) podávána i dětem a mladým lidem ve věku od 12 do 17 let.

Běžné antigenní testy odhalí koronavirus jen v asi 43 procentech případů

Vědci z německé univerzity ve Würzburgu a její univerzitní kliniky došli k závěru, že rychlé antigenní testy odhalí koronavirovou nákazu jen v necelých 43 procentech případů. Informoval o tom dnes server Business Insider. Vědci přitom analyzovali přes 5000 výsledků testů u lidí, kteří si nechali provést jak antigenní, tak PCR test.

Američtí zdravotníci opět promlouvají o únavě a lidech, co podceňují koronavirus

Lékařka, která musí umírajícím říkat, že na očkování proti covidu-19 už je příliš pozdě. Zdravotní sestra, která slýchá, že inscenuje úmrtí pacientů nebo je dokonce sama způsobuje. Zdravotníci v USA v době nového rozmachu nákazy opět promlouvají o svých zkušenostech s lidmi, kteří varování před koronavirem brali na lehkou váhu nebo je považují za zcela lživá. Také zmiňují únavu a frustraci plynoucí z toho, že velká část Američanů se stále nenechala očkovat.

Svět se k běžnému životu vrátí až v roce 2022 či 2023, míní francouzský odborník

Svět se k běžnému životu po pandemii vrátí nejspíš až v roce 2022 nebo 2023. Stanici BFM TV to dnes řekl hlavní zdravotní poradce francouzské vlády Jean-François Delfraissy, podle kterého má virus SARS-CoV-2 mimořádnou schopnost vytvářet mutace.

Ve čtvrtek přibylo v Česku 197 nakažených

Ve čtvrtek přibylo v Česku 197 potvrzených případů koronaviru. Je to o 29 nakažených méně než minulý týden. Zároveň poprvé za tři týdny klesl nárůst nakažených ve všední den pod hranici dvou set. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, kleslo na 0,93. Je nejnižší od konce června. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

V Německu hlásí 2089 nových případů koronaviru

V Německu se nově prokázalo 2089 případů koronaviru, informovala agentura DPA s odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI).

Zpěváka Nedvěda otrávili, byl zavražděn, tvrdí poslanec Volný

Poslanec Lubomír Volný prohlašuje, že zpěvák František Nedvěd, který před několika dny podlehl rakovině plic, byl otráven. Navzdory tvrzení lékařů, kteří onkologické pacienty kvůli snížené imunitě k očkování dlouhodobě nabádají, Volný uvedl, že umělce zavraždila osoba, která mu podala vakcínu proti nemoci covid-19. Nejde přitom o první kontroverzní výrok z úst poslance.

V Británii hrozí kvůli vysokému počtu nakažených nedostatek potravin a paliv

Británie, kde v posledních týdnech přibývá nakažených koronavirem, se potýká s velkým počtem nařízených izolací, kvůli kterým lidé nemohou docházet do zaměstnání. V zemi hrozí nedostatek potravin v obchodech a paliv, informovala dnes agentura Reuters.

Tuzemští sportovní funkcionáři se přou o to, kdo vyslal do Tokia neočkovaného lékaře

Skandál, jenž vyplul na povrch vestředu večer poté, co Seznam Zprávy zjistily, že Český olympijský výbor (ČOV) vyslal do dějiště Her, tedy do Tokia, neočkovaného lékaře Vlastimila Voráčka. Poslední zákulisní informace hovoří o tom, že by snad měl za vysláním Voráčka do Tokia být zástupce olympijského výboru Martin Doktor. Pod dokumentem s finální nominací sportovců a dalších osob, které byly vysláni do Tokia, je však podepsána zástupkyně tenisového svazu Kateřina Kocourková a sám tenisový svaz v čele s Ivem Kaderkou už stihl odmítnot, že by to byl on, kdo Voráčka do Tokia vyslal.