Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pandemické období se negativně podepsalo na vztazích, naznačuje studie

V pondělí přibylo 206 nakažených, od začátku očkování bylo podáno přes 10 mil. dávek

Zdravotníci v Česku aplikovali od začátku očkování proti onemocnění covid-19 přes deset milionů dávek vakcíny, k pondělnímu večeru jich ministerstvo zdravotnictví eviduje 10,064.380. V zemi se začalo očkovat na konci loňského prosince, ukončené očkování mělo k pondělku přes 4,64 milionu lidí. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Německo eviduje 1545 nových případů koronavirové infekce

Německé zdravotní úřady za poslední den v Německu nahlásily 1545 nových případů koronavirové infekce. Vyplývá to z dnešních ranních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Takzvané incidenční číslo, jímž se úřady řídí při posuzování nutnosti změn protiepidemických opatření, je 14,5.

Vláda schválila od 1. srpna změny v opatřeních

Od neděle 1. srpna bude moci být na sportovních a kulturních akcích až 7000 lidí venku a 3000 osob uvnitř s testem na koronavirus, po prodělání onemocnění covid-19 v posledních 180 dnech nebo s očkováním. Kapacita dějiště ale bude moci být plně využita, nad zmíněné limity ji však budou moci doplnit pouze lidé po covidu nebo s vakcínou. Nyní se hromadných událostí může účastnit 5000 osob venku a 2000 uvnitř. Změny na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády oznámil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), později je na dotaz ČTK upřesnil.

Rozhovor

Tokijský covidový let musí být mementem pro olympiádu v Pekingu. Za nákazou stojí lidský faktor, říká Janda

Poslanec za ODS a předseda Úseku skoku na lyžích Svazu lyžařů České republiky Jakub Janda apeluje na Český olympijský výbor (ČOV), aby si z letu na Hry do Tokia, při němž se nakazilo koronavirem šest osob, vzal ponaučení směrem k únorové zimní olympiádě v Pekingu. „Vždyť už startuje za téměř půl roku. Proto je nutné, aby se stanovila jasná logistická pravidla. Je totiž jasné, že virus tady s námi bude doživotně. Mrzí mě, že ČOV po ročním odložení letních Her v Japonsku nepřistoupil k největší sportovní události lépe,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zákonodárce Jakub Janda.

Francie schválila covid pas a povinné očkování zdravotníků

Francouzský parlament v noci na dnešek definitivně schválil zákon, který mimo jiné upravuje podmínky pro zavedení zdravotních pasů nebo zavádí povinné očkování proti covidu-19 veškerého zdravotnického personálu. Po čtyřech dnech a nocích diskusí a projednání více než tisíce pozměňovacích návrhů poslanci a senátoři na společné schůzi schválili společné znění zákona. Informovaly o tom agentura AFP a francouzská média.

Izrael zvažuje, zda brzy začít očkovat starší osoby třetí dávkou vakcíny

Izrael zvažuje, zda začne očkovat starší osoby třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech, a to ještě dříve, než to schválí americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Cílem kroku by přitom bylo zabránit dalšímu šíření nakažlivé mutace delta. Podle agentury Reuters to dnes uvedl představitel izraelského zdravotnictví. Americké a evropské úřady nyní zvažují, zda bude některé rizikové skupiny nutné přeočkovat proti covidu-19.

Hospitalizace v Británii jsou na čtyřměsíčním maximu

Nová vlna epidemie covidu-19 v Británii se zdá být na ústupu. Po dvou měsících stoupajících přírůstků dnes země pošesté v řadě registrovala denní součet nákaz pod úrovní toho předchozího, když vláda oznámila 24.950 nových případů. Bilance hospitalizací s koronavirem ovšem dál stoupala a poprvé od 23. března se dostala nad 5000.

V Česku už dominuje koronavirová varianta delta z 90 procent

V Česku se šíří především varianta koronaviru delta, dříve nazývaná indická. V posledních dvou týdnech ji laboratoře odhalily u 80 až 90 procent z téměř 2200 vzorků. Ve dvou desítkách případů existuje podezření na zatím málo známou variantu delta plus, která byla v Česku dosud potvrzena v jediném případě, uvedl dnes Státní zdravotní ústav (SZÚ) v tiskové zprávě.

Čína eviduje největší nárůst nakažených od konce ledna

Čína za posledních 24 hodin zaznamenala 76 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvyšší denní přírůstek pro tuto zemi od konce ledna. Ve srovnání s většinou světa jsou ale přírůstky v Číně, kde žije téměř 1,4 miliardy lidí, stále velmi nízké. Denní rekord zaregistrovalo také Thajsko, které dnes oznámilo 15.376 nových případů koronaviru. Informovala o tom agentura Reuters.

Firma OKD opět zahájila preventivní plošné testování zaměstnanců na covid

Těžební společnost OKD dnes opět zahájila preventivní plošné testování svých zaměstnanců na covid-19. Používá PCR testy na třech odběrových místech - na dolech ČSM-Sever, ČSM-Jih a Darkov. Testovat se bude každých 14 dnů. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová.

V neděli přibylo méně než sto nově nakažených

Laboratoře v Česku odhalily v neděli v mezitýdenním srovnání opět méně nových případů koronaviru, potvrdily jich 75, o 41 méně než předchozí neděli. V uplynulých sedmi dnech připadá v Česku na 100.000 obyvatel necelých 13 případů covidu.

Německo hlásí 958 nových případů koronavirové nákazy

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 958 případů koronavirové nákazy. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI), který před týdnem evidoval 546 infikovaných. Počty nových výskytů nákazy rostou setrvale již téměř tři týdny.

Britský ministr Javid se omluvil za výzvu, aby se lidé přestali před virem krčit

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid se dnes omluvil za volbu slov v twitterovém příspěvku, v němž uvedl, že lidé by se neměli "krčit strachy" před koronavirem SARS-CoV-2. Jeho vyjádření bylo označováno jako necitlivé vůči lidem kteří byli po nákaze vážně nemocní nebo kvůli covidu-19 ztratili blízké. Javid nakonec svůj sobotní tweet smazal.

V Německu přibylo 1387 případů koronaviru, více než před týdnem

V Německu za poslední den podle statistiky Institutu Roberta Kocha přibylo 1387 lidí nakažených koronavirem, před týdnem jich bylo o 95 méně. Šéf úřadu kancléřky Angely Merkelové Helge Braun deníku Bild am Sonntag řekl, že pokud budou čísla dál stoupat, musí se občané připravit na návrat restrikcí do společenského života. Omezení se ale podle něj dotknou hlavně lidí, kteří nejsou proti covidu-19 očkovaní.

Plážový volejbalista Perušič je nad propastí. Nadále má pozitivní test a je v izolaci

Nad premiérovým startem českého plážového volejbalisty Ondřeje Perušiče po pěti olympijskými kruhy se stále vznáší otazník. Český reprezentant je totiž nadále v izolaci poté, co byl opět pozitivně testován na koronavirus. To má nastoupit již v pondělí spolu se svým parťákem Davidem Schweinerem proti lotyšskému duu Martins Plavinš, Edgars Točs. Protože po skončení izolace potřebuje mt Perušič k dispozici hned dva negativn testy, aby mohl pomýšlet na start na olympiádě, reálně tak hrozí, že nakonec Perušič se Schweinerem v Tokiu vůbec nenastoupí.

V sobotu přibylo nejméně případů nákazy během víkendu od konce června

V Česku přibylo v sobotu 69 případů nemoci covid-19, což je skoro třikrát méně než před týdnem a nejméně za víkendový den od konce června. Výrazně klesl i podíl odhalených případů nákazy na počtu provedených testů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

NÁZOR: Dezinformace přicházejí i z nejvyšších míst, kritizuje politolog

Jedna pozoruhodná věc odlišuje aktuální pandemii od těch, které se objevily v minulosti, domnívá se komentátor a politolog Fareed Zakaria ve svém článku pro server Washington Post. Za tento rozdíl označuje rychlost, s jakou se nyní lidstvu podařilo vyvinout vakcíny.

Polsko zpřísní karanténu pro lidi s nakažlivějšími mutacemi koronaviru

V Polsku se zpřísní karanténa pro lidi, u kterých se prokáže infekce některou z nakažlivějších mutací koronaviru. Tamní ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že jim lze nařídit domácí izolaci až na tři týdny, informovala dnes agentura DPA.

Britská vláda povolila další výjimky z nařízení o povinné karanténě

Britská vláda povolila další výjimky ze svého nařízení o povinné desetidenní karanténě pro všechny, které trasovací aplikace označila za kontakty lidí nakažených koronavirem. Izolaci mohou každodenními testy nově nahradit policisté, hasiči, celníci nebo řidiči veřejné a nákladní dopravy, informoval zpravodajský server BBC.