Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vakcíny jen v Británii zabránily 22 milionům nákaz, zachránily až desetitisíce životů

Děti nebudou muset mít test, když cestují z rizikových zemí

Děti od šesti do 12 let zřejmě nebudou muset mít předvstupní test na covid-19, i když se budou vracet s rodiči z dovolené ze zemí, které mají vysoké či velmi vysoké riziko nákazy covidem-19. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) s tím souhlasí ministerstva zdravotnictví i vnitra a návrh v pátek projedná vláda. Uvedl to na twitteru.

Cestující, učitelé i studenti. V Pákistánu se očkování stane nutností

Pákistán od prvního srpna zakáže leteckou dopravu pro všechny, kdo se nebudou moci prokázat certifikátem o očkování proti covidu-19. Bude také vyžadovat, aby se do 31. srpna nechali očkovat všichni zaměstnanci ve veřejném sektoru, informovala dnes agentura Reuters.

Japonské Tokio zaznamenalo rekordní počet nakažených covidem-19

Už třetí den po sobě zaznamenalo japonské Tokio, které nyní hostí letní olympijské hry, rekordní počet nakažených covidem-19. Dnes ohlásilo 3865 nových případů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na vedení města. Rekordní je také počet nakažených v celém Japonsku, kde denní přírůstek vůbec poprvé překročil 10.000, informovala japonská stanice Nippon Television.

Ve středu přibylo v Česku 195 nakažených

Počty nově potvrzených případů koronaviru v Česku v mezitýdenním srovnání dál klesají, ve středu jich laboratoře odhalily 195, o 37 méně než před týdnem. Reprodukční číslo se pod hodnotou jedna, což značí zpomalování epidemie, drží 11 dní v řadě, nyní je 0,86.

Barma naočkovala proti covidu stovky vězňů, zatímco stoupá počet nakažených

Hlavní barmská věznice Insein v Rangúnu nechala naočkovat 600 vězňů proti covidu-19, zatímco se barmské vojenské úřady se snaží dostat pod kontrolu sílící vlnu nákazy po celé zemi. Za středu přibylo podle údajů barmského ministerstva zdravotnictví téměř 5000 nových případů a 365 úmrtí. Ale podle lékařů a pohřebních služeb jsou čísla mnohem vyšší, napsala dnes agentura Reuters.

Počty nových případů covidu většinou stagnují

Vládní plán na uvolňování protiepidemických opatření letos na jaře vycházel zejména z počtu nově nakažených koronavirem za sedm dní na 100.000 obyvatel, takzvané incidence, která v epidemiologii označuje počet nově nemocných za určitý časový úsek.

Německo eviduje 3142 nových případů covidu

Německé zdravotní úřady za poslední den nahlásily 3142 nových případů nákazy koronavirem a 21 úmrtí. Minulý čtvrtek bylo nově nakažených 1890 a úmrtí bylo 42. Vyplývá to z dnešních ranních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

V Thajsku rekordně roste počet nakažených

Rekordní počet nakažených za posledních 24 hodin zaznamenalo Thajsko. Celková bilance stoupla o 17.669 případů na více než 560.000 nakažených od začátku pandemie a přibylo také 165 obětí. Covid-19 už si v Thajsku vyžádal nejméně 4562 mrtvých. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Svět bude dostatečně očkován až v roce 2024, varoval britský ministr zahraničí

Britský ministr zahraničí Dominic Raab dnes uvedl, že svět bude dostatečně proočkován nejdříve koncem roku 2024. Termín by prý ale bylo možné posunout už do poloviny roku 2022, pokud se ostatní země připojí k Londýnu a vakcíny chudším státům darují, uvedla s odvoláním na ministra agentura Reuters.

Češi jsou letos v létě kvůli koronaviru opatrnější než loni, ukázal průzkum

Češi jsou s ohledem na riziko nákazy covidem-19 v současnosti opatrnější než loni v létě. Častěji nosí respirátory či roušky, méně chodí do hospod, starší lidé se víc izolují a o trochu víc se využívá práce z domova. Průměrný počet osobních kontaktů byl v červenci kolem 19 týdně. Minulý rok to bylo až 23.

EU se dohodla s firmou GSK na dodání zkoumaného léčiva pro pacienty s covidem-19

Evropská komise (EK) podepsala rámcovou smlouvu s farmaceutickou společností GlaxoSmithKline (GSK) na dodání přípravku sotrovimab, jehož efektivitu při léčbě covidu-19 aktuálně přezkoumává Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Do nákupu léčiva pro až 220.000 lidí se zapojilo 16 členských států EU, uvedla dnes EK v tiskové zprávě.

Nových případů dál ubývá, v úterý přibylo 252 nakažených

Epidemie koronaviru v Česku dál zpomaluje, v úterý laboratoře odhalily 252 nakažených, což je o 49 méně než před týdnem. Denní počty pozitivních testů klesají v mezitýdenním srovnání deset dní v řadě. Reprodukční číslo, které udává rychlost šíření epidemie, je na nejnižší úrovni od konce června, nyní dosahuje 0,86.

Německo možná už od srpna rozšíří povinnost testování při příjezdu do země

Německo by mohlo uspíšit rozšířenou povinnost testů na koronavirus při cestách do země z ciziny. Lidé, kteří nebudou očkovaní či neprodělali covid-19, budou muset mít asi už od 1. srpna potvrzení o negativním testu i při cestách autem či vlakem. Podle agentury DPA to řekl v úterý večer bavorský premiér Markus Söder (CSU) v televizi ARD. Podle DPA se povinnost testů i pro cesty pozemní dopravou do Německa původně zamýšlela od 11. září.

NSS zrušil opatření o nošení respirátorů ve vnitřních prostorách

Aktuálně platné opatření ministerstva zdravotnictví o nošení respirátorů ve vnitřních prostorách není náležitě odůvodněné, Nejvyšší správní soud (NSS) dnes proto opatření zrušil. Zásah má odloženou účinnost, vstoupí v platnost za tři dny od právní moci rozsudku, tedy od jeho doručení oběma stranám. Ministerstvo tak bude mít čas reagovat a odůvodnění případně doplnit.

NÁZOR: Kdo umírá na covid a o kolik let života přicházejí oběti? Statistici mají jasno

Britský premiér Boris Johnson měl loni 15. října odeslat zprávu přes aplikaci WhatsApp, která zněla: "Musím říct, že jsem otřesen některými daty o covidových úmrtích. Mediánový věk je 82-81 pro muže a 85 pro ženy. To je nad průměrnou délkou dožití. Takže, nakaž se covidem a žij déle." Zprávu, na který upozornila televize BBC, nyní v komentáři pro server The Guardian rozebrali statistici David Spiegelhalter z Cambridgeské univerzity a Antony B. Masters z britské Royal Statistical Society.

Vážný průběh koronaviru může podle vědců způsobit pokles inteligence

U lidí, kteří prodělali nemoc covid-19, je pravděpodobnější zhoršení výsledků inteligenčních testů a nejhorší dopady na rozumové schopnosti má těžký průběh nemoci. Podle zpravodajské televize Sky News to zjistili britští vědci ve studii, při níž od ledna do prosince minulého roku zjišťovali inteligenci u 81.337 lidí, z nichž téměř 13.000 bylo infikováno koronavirem.

Pandemické období se negativně podepsalo na vztazích, naznačuje studie

Náročné období pandemie koronaviru se negativně podepsalo na partnerských vztazích. Podle pilotní studie výzkumu Současná česká rodina se hodnocení kvality vztahu mezi prosincem 2020 a letošním dubnem snížilo z 8,3 na 7,8 bodu na desetistupňové škále.

V pondělí přibylo 206 nakažených, od začátku očkování bylo podáno přes 10 mil. dávek

Zdravotníci v Česku aplikovali od začátku očkování proti onemocnění covid-19 přes deset milionů dávek vakcíny, k pondělnímu večeru jich ministerstvo zdravotnictví eviduje 10,064.380. V zemi se začalo očkovat na konci loňského prosince, ukončené očkování mělo k pondělku přes 4,64 milionu lidí. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Německo eviduje 1545 nových případů koronavirové infekce

Německé zdravotní úřady za poslední den v Německu nahlásily 1545 nových případů koronavirové infekce. Vyplývá to z dnešních ranních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Takzvané incidenční číslo, jímž se úřady řídí při posuzování nutnosti změn protiepidemických opatření, je 14,5.