Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Další rozvolnění: Co se od dnešního dne mění?

Tokio hlásí pátý den v řadě více než 3000 případů koronaviru

Japonské Tokio, které hostí letní olympijské hry, zaznamenalo už popáté v řadě více než 3000 nově potvrzených případů infekce koronavirem za den. Informovala o tom dnes agentura Kjódó, podle níž testy nově odhalily nákazu u 3058 lidí.

Čísla mohou mást. Situace není lepší než loni, počty nakažených jsou vyšší

Od loňského března, kdy se v ČR potvrdily první nákazy novým typem koronaviru, se nemoc covid-19 prokázala u 1,673.694 lidí, nejhorší situace byla letos v březnu. Celkový počet pozitivních testů dosáhl ve třináctém měsíci epidemie 299.704 a denní průměr se blížil 10.000 nakažených.

V Česku přibylo v sobotu 117 nově nakažených

Nově potvrzených případů nemoci covid-19 v sobotu v Česku v mezitýdenním srovnání opět ubylo, laboratoře jich potvrdily 117, o deset méně než před týdnem. Reprodukční číslo, udávající rychlost šíření nákazy, zůstalo na 0,90. Pod hodnotou jedna, což znamená zpomalování epidemie, se tak drží 14 dní.

Počet nakažených obyvatel v Německu nadále stoupá

Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 2097 lidí s pozitivním testem na covid-19 a jedno úmrtí. Vyplývá to z dnešních ranních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

MONITOR: Arabský svět před výbuchem? Region čelí dlouho neřešeným výzvám

Uplynulý týden ukázal, že arabské režimy tvrdě potlačují projevy nesouhlasu, ale již mnohem méně se zajímají o jejich příčiny, konstatuje editorial serveru The Guardian. Prestižní britský deník očekává, že to vytvoří v nadcházejících letech problémy, jelikož právě arabské země se budou těžko vzpamatovávat z koronavirové pandemie.

Vyšetřování ČOV zjistilo, že během letu do Tokia došlo k porušování opatření

Vyšetřování průběhu charterového letu na olympijské hry, po němž měli někteří členové výpravy pozitivní testy na koronavirus, neodhalilo podle předsedy Českého olympijského výboru Jiřího Kejvala žádné systémové pochybení.

Počet těhotných s covidem v nemocnici roste. Šéfka anglických asistentek vyzývá k očkování

Šéfka porodních asistentek v Anglii Jacqueline Dunkleyová-Bentová dnes vyzvala svoje kolegyně a praktické lékaře, aby povzbuzovali zájem těhotných žen o naočkování proti covidu-19.

Olympijské Japonsko oznámilo rekordní přírůstek případů koronaviru

Japonsko dnes oznámilo dosud nejvyšší denní přírůstek nakažených koronavirem od vypuknutí pandemie - úřady zaregistrovaly více než 12.000 nových případů. Je to denní maximum čtvrtý den v řadě, informovala agentura Kjódó. Dosud nejvyšší počet nakažených za den dnes oznámilo také Tokio, které nyní hostí letní olympijské hry. Tamní úřady podle tiskových agentur informovaly o 4058 infikovaných.

Thajsko a Malajsie evidují rekordní počty nakažených koronavirem

Thajsko a Malajsie dnes oznámily nejvyšší denní přírůstky infekcí koronavirem od začátku pandemie. Bangkok informoval o 18.912 infikovaných za den a Kuala Lumpur eviduje 17.786 prokázaných případů koronaviru za 24 hodin, informovala agentura Reuters.

Změna v nošení respirátorů a testování dětí. Jaká platí nová opatření?

Ode dneška nemusí nosit respirátor lidé, kteří jej nemohou mít ze zdravotních důvodů. Musí ale pro to mít potvrzení od lékaře. Týkat se to může lidí, kteří i v klidovém stavu trpí dušností. Jsou to například pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí, plicní fibrózou nebo srdečními nemocemi, které vyvolávají otok plic. Děti od šesti do 12 let také ode dneška nemusí mít test na koronavirus před návratem z dovolených ze zemí s vysokým či velmi vysokým rizikem nákazy covidem-19.

Česko eviduje za pátek 140 nových případů koronaviru

V Česku testy v pátek potvrdily 140 nových případů nemoci covid-19, což je zhruba o 50 méně než před týdnem a nejméně v tomto týdnu. Počty nově nakažených koronavirem v mezitýdenním srovnání tak nadále klesají. Dál ubylo i nově nakažených na 100.000 lidí za týden, jejich počet klesl na 11 z předchozích 12.

V Německu přibylo za den 2400 nakažených koronavirem

Německo zaznamenalo za uplynulý den dalších 2400 případů koronavirové nákazy a 21 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem země registrovala 1919 nových infekcí a 28 zemřelých, uvedla agentura DPA. Zároveň poznamenala, že opět vzrostla takzvaná sedmidenní incidence, která udává, kolik lidí se v průměru nakazilo na 100.000 obyvatel.

Povinné respirátory zůstávají. Ministerstvo opravilo opatření a přidalo výjimku

Lidé, kteří nemohou ze zdravotních důvodů nosit respirátor, ho nebudou muset nosit. Musí mít ale potvrzení od lékaře. Schválila to dnes vláda, novinářům to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

S novým rozmachem epidemie v USA ožívají spory kolem nošení roušek

Spojené státy zažívají novou vlnu epidemie covidu-19 a s ní také nové kolo vyhrocených sporů kolem pravidel o nošení roušek na veřejných místech, ačkoli odborníci tento postup považují za účinný nástroj v boji proti nákaze.

Imunita po očkování proti koronaviru časem slábne, uvedli britští odborníci

Ochrana, kterou vakcíny poskytují proti nákaze koronavirem či vážnému průběhu choroby, pravděpodobně postupem času slábne. V následujících letech je třeba počítat s přeočkováním, uvedla s odvoláním na dokument britské vládní zdravotnické komise SAGE agentura Reuters.

Odborníci radí protilátky na covid jako prokázání bezinfekčnosti neuznávat

Odborníci nedoporučují uznávat protilátky na covid-19 jako prokázání bezinfekčnosti. Člověk, který má protilátky, podle nich může onemocnět. Naopak negativní test na protilátky neznamená, že se člověk nedokáže před infekcí covidem chránit. Novinářům to dnes řekla náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková, která je zároveň předsedkyní České pneumologické a ftizeologické společnosti.

Počet mrtvých s covidem překonal 4,2 milionu, tempo opět zrychlilo

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě v úterý podle údajů serveru coronavirus.jhu.edu překročil hranici 4,2 milionu. V posledních měsících rostl počet obětí o 100.000 za osm až deset dní, předposledních 100.000 mrtvých přibylo za 16 dní, nyní to bylo ale znovu jen za deset dní.

Japonsko, kde je olympiáda, opět hlásí přes 10.000 nakažených koronavirem za den

Japonsko hlásí 10.743 případů nákazy koronavirem za uplynulý den, svůj nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Uvedla to dnes agentura Reuters. V Tokiu, které právě hostí letní olympijské hry, se prokázalo dalších 3300 infekcí.

Německo má za den 2454 nakažených koronavirem, více než před týdnem

V Německu za uplynulý den přibylo 2454 případů nákazy novým koronavirem. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Minulý pátek narostla bilance infikovaných o 2089.