Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Florida hlásí rekordní počty nakažených, nemocnice hlásí nápor pacientů. Guvernér situaci neřeší

V USA má aspoň jednu dávku 70 procent dospělých. Nakažení litují, že se nenaočkovali

Alespoň jednu dávku vakcíny proti covidu-19 dostalo do pondělka ve Spojených státech 70 procent dospělých, vyplývá z dat Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Země této hranice dosáhla o měsíc později, než na jaře plánoval prezident Joe Biden, a za prudkého růstu denních počtů nakažených. Společně s nimi v posledních dnech znovu roste také tempo vakcinační kampaně, které se odrazilo od několikaměsíčního minima díky nárůstu poptávky na jihu USA těžce zasaženém novou vlnou epidemie.

Seniory bude třeba přeočkovat, po měsících u nich výrazně klesají protilátky

Po půl roce očkování proti koronaviru má podle předběžných výsledků až 60 procent seniorů výrazně nižší nebo žádné protilátky. V tiskové zprávě to uvedla Společnost Podané ruce, která analýzu provedla na více než 620 seniorech. Podle Podaných rukou bude v brzké době potřeba přeočkování třetí dávkou u zranitelných skupin a také bude nutné navýšit kapacity preventivního testování pracovníků i klientů v sociálních službách.

Odměny by zdravotníci měli dostat nejpozději v srpnu, míní odbory

Odměny za druhou vlnu covidu-19 by zdravotníci mimo nemocnice měli podle odborů dostat nejpozději s výplatou v srpnu, zdravotní pojišťovny už je zaměstnavatelům vyplatily. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR eviduje podle předsedkyně Dagmar Žitníkové stovky případů, kdy zaměstnavatel odměny vyplatit zatím odmítal, někteří dokonce tvrdili, že je ani pro zaměstnance nedostali. Uvedla to na dnešní tiskové konferenci.

Plně očkovaná je v EU polovina všech obyvatel. Další na druhou dávku čekají

Vakcínou proti covidu-19 je v zemích Evropské unie plně očkovaná polovina obyvatel. Alespoň jednu dávku obdrželo 60 procent populace, informovala dnes s odvoláním na vlastní propočty agentura AFP.

V Rusku mírně klesl přírůstek nových případů koronaviru

V Rusku za uplynulý den přibylo 22.010 případů nákazy novým koronavirem, 788 lidí v souvislosti s nákazou zemřelo. O den dříve to bylo 23.508 případů a 785 úmrtí. S odvoláním na operativní štáb ruské vlády o tom dnes informují tiskové agentury.

Wu-chan kvůli mutaci delta otestuje všech 12 milionů obyvatel

Čínské město Wu-chan otestuje na koronavirus všech svých 12 milionů obyvatel, neboť se tam objevily první případy lokálního přenosu vysoce nakažlivé mutace delta. S odkazem na jednoho z místních činitelů to dnes uvedla agentura Reuters.

Nových případů nákazy dál ubývá, v pondělí jich bylo 152

Laboratoře v Česku v pondělí potvrdily 152 nových případů nemoci covid-19, o 47 méně než před týdnem. Na 100.000 obyvatel připadá v zemi za posledních sedm dní 11 nakažených, což je stejně jako v uplynulých třech dnech.

V Německu opět přibylo více případů koronaviru než před týdnem

V Německu za uplynulý den přibylo 1766 případů koronavirové infekce, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Před týdnem se počet nakažených zvýšil o 1545, v následujících dnech pak denní přírůstky činily přes 2000, ve čtvrtek dokonce přes 3000.

USA prodloužily koronavirové opatření, jež jim umožňuje odmítat žadatele o azyl

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v pondělí znovu prodloužila zvláštní opatření, které ji s odvoláním na nebezpečí šíření koronaviru umožňuje bez udání důvodu odmítat veškeré žadatele o azyl a další ochrany přicházející z Mexika.

Gastronomie po covidu. Kuchaři vydírají majitele, zdražení je nutné, říká restauratér

Zástupce gastronomů z Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Luboš Kastner tvrdí, že restauratéři mají v polovině léta o deset procent nižší tržby, než vydělávali před koronavirovou pandemií. V porovnání s loňskými čísly je situace v současné době obdobná. „Nejhůře se nyní žije hospodským v centru Prahy, kde evidují až čtyřicetiprocentní pokles. Cestovní ruch turistů ze zahraničí se stále ještě neobnovil. Naopak nejlépe se daří podnikům na Lipně a v okolí řek, neboť lidé letos tráví dovolenou hlavně doma. Téměř všude nemohou mluvit o zisku, ale jen o výdělku, který pokryje náklady,“ říká pro EuroZprávy.cz Luboš Kastner.

Jeden z nakažených v Tokiu má tři pozitivní kontakty v Česku

Pražští hygienici při trasování našli u jednoho z nakažených z letu do Tokia tři blízké osoby v ČR, které měly pozitivní test na koronavirus. V tiskové zprávě o tom dnes informovala ředitelka Hygienické stanice Hlavního města Prahy Zdeňka Jágrová.

Macron chce na sociálních sítích vyvracet falešné informace o očkování

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na instagramu vyzval uživatele sociálních sítí, aby se ho ptali na očkování proti covidu-19. Odpovědět chce v sérii samostatných příspěvků, před sedmou hodinou večer už zveřejnil dvě reakce.

Podezření na variantu delta je v Česku u 90 procent vzorků

Podezření na variantu koronaviru delta má podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Česku 90 procent pozitivních vzorků. Ústav o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Podezření se objeví už při vyšetření pacienta metodou PCR, s jistotou je varianta potvrzena až sekvenací DNA viru. Těchto podrobných vyšetření bylo v červenci 189, ve dvou vzorcích byla objevena varianta delta plus.

Až třetina Čechů se loni nakazila covidem v zaměstnání

Až třetina Čechů, kteří měli loni covid-19, se mohla podle přednosty Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Milana Tučka nakazit v zaměstnání. Nejčastěji to byli zdravotníci a učitelé, informovala dnes fakulta v tiskové zprávě. Loni do konce roku se novým typem koronaviru infikovalo přes 730.000 lidí, do současnosti téměř 1,7 milionu. Asi 150 lidem, většinou zdravotníkům, byl loni covid-19 uznán jako nemoc z povolání. Letos jsou žádostí už stovky.

V Evropě se od začátku pandemie nakazilo přes 60 milionů lidí

V Evropě se od začátku nynější pandemie koronavirem nakazilo přes 60 milionů lidí, uvedla dnes kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) pro evropský region. Do toho spadá také Rusko a země bývalého Sovětského svazu.

Německo hlásí dalších 847 nakažených a jedno úmrtí

V Německu za poslední den přibylo 847 lidí s potvrzenou nákazou koronavirem a jedno úmrtí po nemoci covid-19. Vyplývá to z dnešních ranních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Přesně před týdnem evidovalo Německo 958 nově nakažených.

V Rusku opět přibylo více než 23.000 nakažených koronavirem

V Rusku přibylo 23.508 nových případů nákazy koronavirem a 785 úmrtí pacientů s covidem-19 za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 22.804 případů a 789 úmrtí, uvedly tiskové agentury s odvoláním na vládní operativní štáb.

V neděli přibylo v Česku poprvé pod dlouhé době pod sto nakažených

V neděli přibylo v Česku 75 potvrzených případů koronaviru. Je to nejnižší nárůst od začátku prázdnin a zároveň pokles o pět nakažených proti předchozí neděli. Reprodukční číslo, udávající rychlost šíření nákazy, mírně stouplo na 0,93. Počet nově nakažených na 100.000 lidí za týden je nadále na 11. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

CDC ruší PCR testy, šíří se českým internetem. Dezinformaci sdílí lékař i politické hnutí

Českým internetem se šíří nová dezinformace. Ta tvrdí, že americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) od prosince ruší používání PCR testů, protože covid-19 nelze rozeznat od chřipky. Nic takového ale CDC nikdy neuvedlo, navzdory tomu tuto dezinformaci šíří například hnutí Cesta odpovědné společnosti nebo lékař Lukáš Pollert.