Teplá voda ve školách je problém. Netestované žáky může čekat individuální výuka, říká šéf ředitelů

Prezidentovi Asociace ředitelů základních škol Luboši Zajícovi chybí v návrhu ministerstva zdravotnictví na protiepidemická opatření pro provoz škol od září bod, který by říkal, co se stane s žáky, jejichž rodiče odmítají, aby dítě bylo testované a zároveň se vymezují i proti nošení respirátoru i roušky. Proto bude manuál přes ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připomínkovat. „Je vyloučené, aby pedagog najednou zvládl prezenční i distanční výuku pro žáky, jejichž rodiče opatření neakceptují. Zákon nabízí individuální výuku,“ říká pro EuroZprávy.cz Luboš Zajíc.

Není na něm patrná nervozita z návrhu ministerstva zdravotnictví na protiepidemická opatření pro provoz základních a středních škol od září. Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc totiž tvrdí, že řada doporučovaných restrikcí je shodná s podmínkami, jimiž se školy řídily během uplynulého školního roku.

„Proto si myslím, že veškeré připomínky se dají v klidu zakomponovat do finálního návrhu, které ministerstvo školství připravuje na polovinu srpnu. A tak kolem 25. srpna, kdy nastupují pedagogičtí pracovníci, bychom už měli znát jasný manuál, podle něhož se sbor ohledně protiepidemických opatření bude řídit,“ konstatuje. V materiálu, který si stáhl ze stránek ministerstva zdravotnictví, je však přesto řada nejasností i doporučení, která těžko půjdou dodržet.

Homogenita školáků bude někdy složitá

Ředitel základní školy v Pečkách na Kolínsku tak už nyní ví, co tento týden bude konkrétně připomínkovat. „Není mně jasné, co se stane s dětmi, jejichž rodiče odmítají testování svých potomků i následné nošení respirátorů a roušek. Jedná se o primární dotaz, hotový rébus. Pokud si zákonný zástupce nepřeje, aby se jeho dítě čemukoli podrobovalo, pak přes jeho rozhodnutí, jak se lidově říká, nejede vlak.“ Podle něj ale v tom případě nastává složitá situace, jak se takový žák bude vzdělávat, neboť učitelé najednou nezvládnou prezenční a distanční výuku. „Zákon ale umožňuje individuální vzdělávání. Už jsem v předchozím školním roce zažil, že rodiče si o zmíněný způsob výuky v souvislosti s koronavirovou pandemií zažádali.“

Expertovi na školství není rovněž jasné, jak se neočkovaní žáci budou dále testovat, když trojí otestování z 1. či 2. září a následné z 6. a 9. září zachytí velký výskyt viru. „Zatím jsem nikde nezaznamenal záložní plán na další testy. Na provádění dalšího otestování musí být vypsané výběrové řízení, které trvá nejméně měsíc. A pokud disponuji relevantními informacemi, tak doposud žádné výběrové řízení nebylo doposud vypsané.“ Šéf ředitelů základních škol rovněž netuší, zda se budou používat PCR či antigenní testy. „Existuje totiž řada antigenních testů, které jsou rovněž spolehlivé a citlivé. Vadí mně, že není řečené, čím se bude testovat a co bude následovat, když výskyt bude vysoký.“

Problémem bude i dodržování homogenity skupin dětí. „Návštěvy divadel či konání různých besed umíme ovlivnit a zamezit jim. Homogenitu žáků už bude složité dodržet při výuce jazyků, neboť na ní mohou děti rotovat a potíž spatřuji i v hodinách, kdy jsou na programu volitelné předměty.“ Zkušený kantor s šestatřicetiletou praxí v manuálu také postrádá, zda školáci při hudební výchově mohou zpívat, neboť při zpěvu může docházet k přenosu kapének. „Zmínka o zpěvu v návrhu není,“ připomíná.

Tělocvik venku může nahradit i vycházka

Co určitě už nyní nepůjde dodržet je, aby ve školních budovách byla všude dostupná teplá voda, a to kvůli hygienickému umývání rukou, jak ze strany žáků, tak i personálu. „Některá zařízení jsou i více než sto let stará, a proto je téměř nemožné do nich zavést rozvody teplé vody. Tady nepůjde stoprocentně restrikcím plně dostát,“ míní. Zajíc naopak nemá problém s tím, že žáci mají hodiny tělocviku trávit venku. „V září i říjnu je ještě pěkné počasí, a tak návrhu lze vyhovět. Pokud se ochladí, tak se tělocvik změní ve vycházku. Procházet se je možné za každého počasí a pokud by nastal extrém, pak věřím, že za dodržení přísných hygienických podmínek by šlo cvičit i ve vnitřních prostorech.“

Učitel s aprobací českého jazyka, občanské a dramatické výchovy nevidí potíž ani s faktem, že kolem čtyř procent pedagogů neprošlo vakcinací na onemocnění proti covidu-19. „Ti, kteří neprošli vakcinací, se podrobí testům stejně jako neočkovaní žáci.“ Zajíc se nezabývá myšlenkou, zda by pro školáky nebylo vhodné posunout očkovací hranici, která aplikaci injekce dovoluje dětem od dvanácti let. „Je to tak všude ve světě stanovené a epidemiologové pravděpodobně vědí, proč tak činí. Jelikož tento problém neovlivním, tak jej neřeším.“

Zamítavě se ale odborník, který vede Základní školu v Pečkách už čtrnáctým rokem, staví proti původnímu návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO), aby i učitelé měli zpětně za vakcinaci bonus dvoudenního placeného volna. „Když si uvědomíme, že šestadevadesát procent sboru už prošlo očkováním, tak nevím, kdo by dva dny učil. Potom bych musel jako ředitel se školníkem jen hlídat, aby se nám žáci nepobili a o výuce by nemohla být ani řeč.“

Z nadcházejícího školního roku nemá obavy. „Už přibližně tušíme, co nás čeká a jaká rizika nám hrozí.“ Šéf Asociace ředitelů základních škol si nepřeje, aby docházelo k plošným uzavírkám zařízení. „Dokonce jsem přesvědčený, že není nutné zavírat školy ani při výskytu ohniskových nákaz. Pokud by se někde infekce vyskytla, volil bych nejdříve kompletní izolaci žáka či dané třídy. Samozřejmě tedy za souhlasu hygienických stanic. Zavřených škol jsme si už v minulosti užili dost a věřím, že i žáci chtějí chodit do tříd a prezenčně se vzdělávat,“ uzavírá pro EuroZprávy.cz Luboš Zajíc.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Luboš Zajíc Školství

Aktuálně se děje

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

včera

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

včera

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

včera

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

včera

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

včera

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy