Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Indie hlásí pošesté v řadě přes 20.000 nakažených koronavirem

Policie udělila kolem 30.000 pokut za nedodržování opatření

Policisté za nedodržení opatření zavedených kvůli šíření nákazy nemoci covid-19 udělili dosud zhruba 30.000 pokut, kolem 27.000 přestupků předali do správního řízení. ČTK to sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Policie kontroluje dodržování nařízení rok - loni 12. března byl poprvé vyhlášen nouzový stav, o sedm dní později začal platit zákaz vycházení bez pokrývky nosu a úst.

Kolik šlo zachránit životů? Otázka pro právníky a soudy, tvrdí profesor

NÁZOR - Minulý týden uplynul rok od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace oznámila, že nemoc covid-19 přerostla v globální pandemii, poukazuje politolog Graham Allison v komentáři pro server National Interest. Profesor z Harvardské univerzity v této souvislosti připomněl, že ve Spojených státech žijí pouhá 4 % ze 7,7 miliard lidí na planetě, avšak Američané tvoří pětinu všech obětí viru.

Blatný: Situace se nevyvíjí nejlépe, zákaz pohybu mezi okresy nezrušíme

Vláda se nad návrhem dalších úprav protiepidemických opatření proti covidu-19 po 21. březnu znovu sejde ve čtvrtek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nebude doporučovat zrušení zákazu pohybu mezi okresy, možné je podle něho uvolnění volnočasových aktivit na celý okres. Bude také potřeba znovu požádat o prodloužení nouzového stavu, řekl Blatný na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády.

100 tisíc nakažených přibyde v ČR za 9 dní. Itálie jde do lockdownu

Za neděli přibylo v Česku dalších 3291 nakažených. Podniky s 50 až 249 zaměstnanci by měly dnes dokončit první kolo povinného testování. Oficiálním termínem zahájení byl 5. březen. Testy budou pro všechny pracovníky, kteří docházejí do firmy, závazné nadále jednou za týden. Dění kolem koronaviru sledujeme online.

Vláda schválila povinné testy u firem nad 10 zaměstnanců

Povinné testování bude podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) platit i pro firmy od deseti do 49 zaměstnanců, první kolo testování musejí dokončit do 26. března. Schválila to dnes vláda. Testování v malých podnicích se týká 650.000 pracovníků. O zvýšení frekvence testování na dvakrát týdně vláda zatím nerozhodla, bude o tom ještě jednat s profesními organizacemi.

Koronavirus už se celosvětově prokázal u více než 120 milionů lidí

Nákaza koronavirem se od začátku pandemie po celém světě prokázala už u více než 120 milionů lidí. Nejvíce pozitivních testů hlásí Spojené státy, Brazílie a Indie, vyplývá z dat Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Tempo výskytu nových případů nákazy oproti přelomu roku zpomalilo, odborníci však varují před novými a infekčnějšími variantami viru, které by podle nich mohly boj s nákazou ještě zkomplikovat i přes postupující očkování.

Svaz průmyslu a dopravy varuje před ukvapeným testováním dvakrát týdně

Dosavadní průběh testování ve firmách by se měl podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) nejprve vyhodnotit, než se rozhodne o povinných testech dvakrát týdně. Svaz o tom chce jednat, momentálně považuje za zbytečné ukládat podnikům další povinnosti. Novinářům to dnes na tiskové konferenci řekl viceprezident SP ČR Jan Rafaj. Zástupci Potravinářské komory ČR pak dnes ČTK sdělili, že komora proti testování dvakrát týdně ostře protestuje, je podle nich zbytečné.

O antigenní samotestovací sady je v řetězcích velký zájem, do nabídky je zařadí další

O antigenní samotestovací sady je v řetězcích velký zájem. Jejich prodej dnes spustil Penny Market, který za první hodiny potvrdil vysokou poptávku. Kaufland je nabízí od minulého týdne a prodal jich několik desítek tisíc, přestože platí omezení jednoho testu na zákazníka a den. Globus zařadí samotestovací sady s odběrem z nosu do sortimentu na konci týdne. Zjistila to dnes ČTK od zástupců potravinářských sítí.

Vakcínu od firmy AstraZeneca preventivně vysadilo také Německo

Německo z obezřetnosti pozastavilo očkování vakcínou od firmy AstraZeneca. Oznámilo to dnes německé ministerstvo zdravotnictví s odkazem na doporučení Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v zemi působí jako regulátor v oblasti očkovacích látek a který doporučil další zkoumání účinků látky.

Nerozvolní se. Opatření budou podle Hamáčka muset pokračovat i po neděli

Některá zpřísněná opatření proti šíření covidu-19 budou podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) muset platit i po této neděli, dokdy byla původně nastavena jejich účinnost. Návrh představí ministerstvo zdravotnictví, řekl Hamáček novinářům. Sám by zachoval většinu opatření, která se podle něj ukazují jako funkční. Zda bude vláda žádat o prodloužení nouzového stavu, rozhodne kabinet tento týden.

Dánka, která zemřela po očkování, měla podivné příznaky. Spojitost s vakcínou se ale neprokázala

Pacientka, která krátce po očkování proti nemoci covid-19 vakcínou od firmy AstraZeneca zemřela na následky krevních sraženin, měla "velmi neobvyklé" příznaky, uvedla podle Reuters v neděli večer Dánská agentura pro léčivé přípravky. U šedesátileté ženy bylo zjištěno snížené množství krevních destiček, krevní sraženiny ve velkých i malých cévách a krvácení.

Minuta ticha za mrtvé. Rok od prvního úmrtí na koronavirus se rozezní kostelní zvony

Ve výroční den první tuzemské oběti koronaviru se v Česku rozezní v poledne 22. března kostelní zvony. Česká biskupská konference se připojuje k občanské iniciativě Minuta ticha a chce tak připomenout oběti pandemie. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ČBK Monika Klimentová.

Vláda zváží změny v opatřeních a vyšší frekvenci testování, výrazné rozvolnění nenastane

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) plánuje dnes vládě předložit návrh dalšího postupu v opatřeních proti šíření koronaviru. V minulém týdnu uvedl, že po 21. březnu nelze očekávat velké rozvolnění, připustil konec zákazu sportu mimo katastr obce.

Velké a střední firmy protestovaly zaměstnance. Pozitivních není ani procento

Velké i střední firmy podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) stihly v termínech, které určila vláda, otestovat všechny své zaměstnance. Podíl pozitivních záchytů koronaviru činil 0,77 procenta, méně pozitivních bylo v podnicích nad 250 pracovníků.

Vláda Čechům snížila daně, ti ale neutrácejí. Peníze hromadí na účtech i v obavě ze zdražování

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY - Lednový lockdown odradil Čechy od utrácení ještě více, než se čekalo. Tržby v maloobchodě poklesly meziročně o devět procent, což je historicky druhý nejvýraznější pokles. Výrazněji se propadly už jen loni v dubnu, kdy vrcholil jarní lockdown roku 2020. Stejně jako tehdy i nyní v lednu byla důvodem dramatického propadu tržeb uzavírka podstatné části tuzemského maloobchodu a služeb, jež nastala po rozvolnění ze sklonku loňska. Češi omezili své výdaje výrazněji, než se čekalo, neboť analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů propad čítající 5,8 procenta. Své výdaje omezili nejvíce za oděvy a obuv, za které utratili o 74,1 procenta méně než loni. Klesaly ale výdaje také za domácí potřeby, kosmetiku, počítače, mobily i elektroniku či za lékárenské zboží.

V Česku se už koronavirem nakazilo 1,4 milionu lidí

V ČR se od začátku koronavirové epidemie loni v březnu nakazilo již přes 1,4 milionu lidí. Od září tempo růstu nákazy covidem-19 rychle stoupalo, počty prokázaných případů rostly o více než 10.000 za den a byly i dny s více než 15.000 případy. Rekordních 17.757 případů nákazy odhalily testy letos 6. ledna, pak začaly počty klesat.

V neděli přibylo nejméně nakažených od poloviny února

V neděli přibylo v Česku 3291 potvrzených nemocí covid-19, to je zhruba o 690 méně než před týdnem. Zároveň je to nejnižší nedělní nárůst od poloviny února.

V Sasku se vrací starší žáci do škol, část Itálie jde naopak do uzávěry

V Sasku se dnes do tříd vrací žáci vyšších stupňů škol, kteří kvůli koronaviru měli tři měsíce distanční výuku. Již dříve se v této německé spolkové zemi otevřely nižší stupně základních škol. Návrat do školních lavic ovšem v Sasku není plošný a bez prezenční výuky se nejméně do Velikonoc musejí obejít děti v okrese Vogtland u hranic s Karlovarským krajem.

Komentář

Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál

Nálepky národa Švejků se zřejmě nikdy nezbavíme. A věrni ne vždy lichotivé pověsti se nezbavujeme ani v den, kdy uplynulo přesně sto let od vydání prvního sešitu románu spisovatele Jaroslava Haška o rozverném vojákovi. Na první pohled se vláda tváří, jak dělá maximum proto, aby ve fabrikách fungovalo testování, ale v reálu se mohou používat i necertifikované, čínské antigenní testy, jež nákazu spolehlivě neodhalí. Navíc v situaci, kdy pandemie týrá národ, je odvolána hlavní hygienička Jarmila Rážová.