Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Polsko hlásí přes 25 tisíc nově nakažených

Zdravotní ústav rozšířil kapacity vzorků pro ověřování mutací koronaviru

Státní zdravotní ústav (SZÚ) rozšířil kapacitu pro ověřování mutací koronaviru, nyní přijímá 500 až 700 vzorků týdně, dříve to byly desítky. K podrobné analýze viru využívá i laboratoře v zahraničí. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí SZÚ Klára Doláková.

Situace v Brazílii se zhoršuje, počet úmrtí stoupá ke 3000 za den

Epidemická situace v Brazílii se dál zhoršuje. Místní ministerstvo zdravotnictví ohlásilo, že počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 za den dosáhlo nejvyšší hodnoty od začátku epidemie a blíží se k třem tisícům. Podle odborníků země zažívá nejhorší zdravotnický kolaps ve svých dějinách, uvedla dnes agentura EFE.

Lékaři v Brně dali bamlanivimab nakaženému muži s leukémií

Lékaři z Fakultní nemocnice Brno dali lék bamlanivimab muži s akutní leukémií, který má britskou mutaci koronaviru. I přes jeho závažnou hematoonkologickou diagnózu zůstává jeho stav dobrý a covid je u něj bez příznaků, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Veronika Plachá.

Ukrajina hlásí rekordní počet úmrtí nakažených lidí

Ukrajina zaznamenala během uplynulého dne rekordních 289 úmrtí souvisejících s nákazou koronavirem, který způsobuje onemocnění covid-19. Oznámil to dnes ministr zdravotnictví Maksym Stepanov. Předchozí nejvyšší počet úmrtí kvůli nákaze za jediný den zaznamenala Ukrajina 11. prosince, kdy koronavirus zabil 285 Ukrajinců, dodala agentura Reuters.

V Německu se zhoršuje epidemická situace

V Německu se dál výrazně zhoršuje epidemická situace. Za poslední den přibylo 13.435 případů koronavirové nákazy, uvedl dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Jde o výrazný nárůst oproti minulé středě, kdy RKI hlásil 9146 nově nakažených.

V úterý přibylo téměř 14 tisíc nakažených, stouplo reprodukční číslo

V úterý přibylo v Česku dalších 13.934 případů nemoci covid-19, zhruba o 1400 méně než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo udávající průměrný počet dalších lidí, které nakazí jeden pozitivně testovaný, zůstává těsně pod hodnotou jedna. K dnešku se zvýšilo z 0,94 na 0,97, vyplývá z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Pokud číslo stoupne nad hodnotu jedna, epidemie zrychluje.

Francie hlásí novou mutaci koronaviru, testy ji nemusí zachytit

Francouzské zdravotnické úřady hlásí novou variantu koronaviru, kterou nemusí zachytit běžné PCR testy. Dnes o tom informovaly agentury. Objevili ji zdravotníci v nemocnici ve městě Lannion v Bretani.

V Česku zemřeli už čtyři nezletilí s koronavirem. Lidé jsou s dodržováním opatření na štíru

Policie provedla téměř čtyři miliony kontrol toho, zda lidé protikoronavirová nařízení dodržují. Zjistila téměř 115.000 přestupků, ze kterých většinu řešila domluvou. Česko má už čtyři zemřelé nezletilé s koronavirem. A podle blízkého spolupracovníka polského premiéra Mateusze Morawieckého je pozastavení očkování vakcínou od AstraZeneky výsledkem dezinformační války. Sledujte s námi dění ohledně koronaviru online.

Žádné úmrtí po očkování v Česku nebylo způsobeno sraženinou, s vakcínou nemusí souviset

Z 11 úmrtí v ČR, která mohla souviset s očkováním proti covidu-19, nebylo ani jedno způsobené krevní sraženinou. Na twitteru to dnes uvedl Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Některé evropské země v minulých dnech kvůli výskytu krevních sraženin u očkovaných pozastavily očkování vakcínou AstraZeneca.

Vláda by měla na několik týdnů uzavřít průmysl, vyzvala iniciativa

K několikatýdenní uzávěře veškerého průmyslu s výjimkou kritické infrastruktury vyzvali dnes vládu před budovou ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) zástupci iniciativy Zastavme covid, společně a spravedlivě.

Blatný chce pro záchranáře odměnu 75.000 korun, odbory žádají víc

Zdravotničtí záchranáři by měli za práci od podzimu v epidemii koronaviru dostat odměnu 75.000 korun, stejně jako ostatní zdravotníci. Na twitteru to dnes uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Britská mutace je podle studie více smrtící než jiné

Riziko smrti je při nákaze tzv. britskou mutací koronaviru o 55 procent vyšší než u infekcí dříve rozšířenými variantami viru SARS-CoV-2. Takový odhad prezentuje tým vědců z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) v článku publikovaném v pondělí časopisem Nature.

Lékaři ze Slaného a herci spustili očkovací kampaň #opětspolu

Lékaři ze Slaného a herci spouští očkovací kampaň #opětspolu. Chtějí přesvědčit veřejnost, aby se nechala očkovat, a vyvracet dezinformace o vakcínách. ČTK o tom dnes za organizátory informoval Robin Suchánek.

Očkování se výrazně projeví na konci dubna, říká epidemiolog

Očkování na covid-19 se na počtech pacientů v nemocnicích podle epidemiologa Petra Smejkala z vládní rady pro zdravotní rizika výrazně projeví na konci dubna. Lidí starších 80 let je ve vážném stavu podle něj méně než dřív.

Praktici zaznamenávají letos více nemocných dětí s koronavirem

Praktičtí lékaři zaznamenávají v poslední době více dětí s nemocí covid-19. Zatímco loni byla podle nich většina dětí bez příznaků a jejich nákaza se potvrdila až při trasování blízkých kontaktů, nyní trpí více dětí příznaky onemocnění. Roste také počet dětí s multizánětlivým syndromem po prodělání covidu. ČTK to řekla Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

Chronicky nemocní se budou k očkování registrovat příští týden, dostanou zvláštní kódy

Chronicky nemocní pacienti by se měli k očkování proti covidu-19 registrovat pomocí speciálních kódů, které dostanou jejich lékaři. Systém by se měl spustit příští týden. Premiér Andrej Babiš (ANO) to dnes řekl po jednání vládní rady pro zdravotní rizika.

Filipíny zpřísní opatření. V Manile budou smět vycházet jen lidé ve věku od 18 do 65 let

Filipínská metropole Manila dále zpřísní opatření proti šíření koronaviru, která již nyní patří mezi nejtvrdší na světě. Ve městě již rok nesmějí vycházet ven děti mladší 15 let, od středy se bude toto opatření týkat dětí a mládeže do 18 let, informovala dnes agentura Reuters. Zákaz opouštět domovy platí dlouhodobě také pro lidi starší 65 let.

Sasko zvažuje změny pro české pendlery, testovací povinnost zůstane

Sasko zvažuje změnu pravidel pro české pendlery, rozhodnutí o jejich důležitosti by od středy již nezáviselo pouze na okresních úřadech, ale nově na zaměstnavatelích.

Za pondělí přibylo přes 10 tisíc nakažených. Počet lidí v nemocnicích roste

V pondělí v Česku přibylo 10.511 potvrzených případů nákazy novým koronavirem, o 130 méně než před týdnem. Od poloviny února je to nejnižší pondělní nárůst počtu nakažených. Počet hospitalizovaných s covidem zůstává dál vysoký. Proti minulému týdnu se jejich počet sice snížil o 150, od neděle jich ale přibylo 340 na 8939. Na 2000 z nich je ve vážném stavu. Vyplynulo to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.