Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vláda by podle průmyslníků měla zvýšit dotaci na test

Itálie už eviduje přes 103.000 obětí koronaviru

Itálie si dnes připomíná 103.000 lidí, kteří zemřeli v souvislosti s nemocí covid-19. Hlavní ceremoniál s účastí premiéra Maria Draghiho se odehrál v Bergamu, informovala agentura AFP. Na Bergamo a jeho okolí dolehla velice tvrdě první vlna pandemie. Ve zbytku Itálie byly vyvěšeny státní vlajky na půl žerdi.

Bulharská vláda ohlásila desetidenní celostátní lockdown

Bulharská vláda dnes ohlásila desetidenní celostátní uzávěru, která má zpomalit šíření nákazy koronavirem a odvrátit hrozící kolaps zdravotnictví. Zavřeny zůstanou školy, restaurace i obchodní domy. Opatření začne platit od 22. března.

Ve středu bylo v Česku naočkováno 42.338 dávek vakcín

Zdravotníci v Česku ve středu aplikovali 42.338 dávek vakcíny proti covidu, tedy asi o 4800 méně než před týdnem. Je to dosud pátý nejvyšší denní počet dávek, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví. Celkem bylo od počátku očkování loni v prosinci v Česku podáno přes 1,2 milionu dávek vakcín, přičemž obě potřebné dávky má zatím téměř 329.000 lidí. V Česku žije 10,7 milionu obyvatel.

Testy zaměstnanců bank a pojišťoven byly pozitivní v 0,5 procenta případů

Testy na onemocnění covid-19 u zaměstnanců bank a pojišťoven mají pozitivní výsledek v 0,5 a 0,6 procenta případů. Pojišťovny hlásí 84 procent svých zaměstnanců na home office, banky podle rozsahu pobočkové sítě 60 až 70 procent. ČTK o tom dnes informovaly Česká bankovní asociace a Česká asociace pojišťoven.

Mrtvých s koronavirem je přes 24.000. Poslední tisíc přibyl za pět dní

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal výrazně růst zejména od loňského října, v listopadu a letos v březnu byla několikrát překročena i hranice dvou set mrtvých za den. Dosavadní rekord 262 mrtvých je z 3. listopadu. Loni na jaře trvalo měsíc, než celkový počet mrtvých překročil 200 (hranice sta zemřelých byla překročena za 17 dní). Aktuálně počet zemřelých s covidem-19 přesáhl hranici 24.000.

Za středu přibylo téměř 12 tisíc nakažených

Ve středu přibylo v Česku dalších 11.928 potvrzených případů nemoci covid-19, to je o 2600 méně než ve stejný den předchozího týdne. Od poloviny února neklesají denní přírůstky ve všední dny pod hranici 10.000. Reprodukční číslo ukazující šíření epidemie k dnešku kleslo z 0,97 na 0,91. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Brazílie oznámila přes 90.000 nakažených za den, dosud nejvíce

Brazílie v noci na dnešek ohlásila 90.303 potvrzených případů koronaviru za poslední den. To je dosud nejvyšší denní přírůstek infekce v této zemi, uvedla agentura Reuters. Úřady zároveň oznámily dalších 2648 úmrtí v souvislosti s covidem-19 za 24 hodin, což je druhé nejvyšší denní maximum co do počtu zemřelých.

Elitní vědci, lékaři, právníci a ekonomové vyráží do boje s koronavirem. Smejkal, Hel, Maďar a další budou radit ministerstvu

Při ministerstvu zdravotnictví o víkendu vznikla Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES). V poradním orgánu, který vede hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal, jsou kromě lékařů a epidemiologů zastoupení také právníci, ekonomové či sociologové. Za nejzásadnější kroky pro úspěšný boj s pandemií skupina považuje navýšit kapacity očkování a testování spolu se zlepšením diagnostiky nových mutací koronaviru. Skupina o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Situace v Česku se nelepší, přibylo dalších 14 tisíc nakažených. EK se shodla na koronavirových pasech

Epidemická situace v Česku se nelepší. Jen za úterý přibylo dalších 13 934 nakažených. Evropská komise se shodla na koronavirových pasech a Polsko zavádí lockdown. Dění ohledně koronaviru jsme sledovali online.

V Polsku je situace kritická. Vláda vyhlásila lockdown

V Polsku vstoupí od soboty v platnost zpřísněná omezující opatření. Oznámil to dnes ministr zdravotnictví Adam Niedzielski poté, co ráno vešlo ve známost, že za úterý v zemi přibylo 25.052 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. To je nejvyšší denní přírůstek infikovaných v letošním roce.

Proč se nákaza šíří dál? Hygienička popsala, kde je problém

Problémy s nákazou novým koronavirem jsou podle pověřené hlavní hygieničky Pavly Svrčinové spíš ve středních a malých firmách nebo velkokapacitních kancelářích než ve velkých závodech. Řekla to na jednání sněmovního zdravotnického výboru.

Vakcínu proti koronaviru v Česku dostalo téměř půl milionu lidí starších 70 let

Dávku vakcíny proti covidu dostalo v Česku zatím téměř 485.000 lidí starších 70 let. Na očkování byla zhruba pětina sedmdesátníků a tři pětiny seniorů nad 80 let. Vyplývá to z informací, které dnes na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví prezentoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

V Česku je rekordní množství nakažených pacientů v nemocnicích

Pacientů s nemocí covid-19 v nemocnicích v Česku přibylo na nové rekordy, Ústřední krizový štáb proto chce zkontrolovat dodávky kyslíku do nemocnic. Zásadní uvolnění opatření proti šíření koronaviru podle předsedy štábu a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) po 21. březnu nelze očekávat, mělo by se řídit novou podobou protiepidemického systému PES.

Pětina lidí na JIP s covidem je mladších 60 let

Pětina pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP) s covidem-19 je mladší 60 let, desetina je mladší 50 let. Jen 20 procent ze všech pacientů na JIP má normální váhu, ostatní mají nadváhu nebo jsou obézní. Na dnešním jednání výboru pro zdravotnictví v Poslanecké sněmovně to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Od čtvrtka se počty lidí na JIP pohybují většinu dní nad 2000.

Slovensko prodloužilo kvůli koronaviru nouzový stav

Slovenská vláda o dalších 40 dnů prodloužila nouzový stav, který v zemi platí od loňského října a který by jinak skončil tento pátek. Novinářům to dnes řekla vicepremiérka Veronika Remišová. Prodloužení stavu nouze bude muset dodatečně potvrdit parlament, ve kterém mají vládní strany pohodlnou většinu. Někteří koaliční poslanci se ale k věci už dopředu postavili odmítavě.

EK navrhla koronavirové pasy. Lidem mají otevřít hranice

Usnadnit lidem v Evropské unii cestování a pomoci strádajícímu turistickému ruchu má jednotný "covidový pas", jehož parametry dnes navrhla Evropská komise. Jednodušší cesty přes hranice, které komplikuje pandemie, by s ním měli od léta mít lidé očkovaní, s negativním testem či protilátkami proti covidu-19. V příštích měsících se ovšem na přesné podobě pasů budou muset shodnout členské státy, které se dosud nesjednotily například na vzájemném uznávání testů.

Polsko hlásí přes 25 tisíc nově nakažených

Polské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo 25.052 nově potvrzených případů nákazy koronavirem za uplynulý den. Nejvyšší denní přírůstek případů v letošním roce přibližuje zemi celostátní uzávěře, poznamenala agentura Reuters.

Zdravotní ústav rozšířil kapacity vzorků pro ověřování mutací koronaviru

Státní zdravotní ústav (SZÚ) rozšířil kapacitu pro ověřování mutací koronaviru, nyní přijímá 500 až 700 vzorků týdně, dříve to byly desítky. K podrobné analýze viru využívá i laboratoře v zahraničí. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí SZÚ Klára Doláková.

Situace v Brazílii se zhoršuje, počet úmrtí stoupá ke 3000 za den

Epidemická situace v Brazílii se dál zhoršuje. Místní ministerstvo zdravotnictví ohlásilo, že počet úmrtí v souvislosti s covidem-19 za den dosáhlo nejvyšší hodnoty od začátku epidemie a blíží se k třem tisícům. Podle odborníků země zažívá nejhorší zdravotnický kolaps ve svých dějinách, uvedla dnes agentura EFE.