Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Bonus mohou mít i lidé s covidem, kteří šli na běžnou nemocenskou

Za pomalejším poklesem případů je podle hygieničky firemní testování

Přijatá protiepidemická opatření podle nové hlavní hygieničky Pavly Svrčinové fungují, situaci se podle ní podařilo stabilizovat. Za pomalejším poklesem počtu nových případů nákazy novým koronavirem je podle ní i povinné testování ve firmách, které se postupně zavádí od začátku března. Díky němu se podle ní podařilo odhalit 21 ohnisek ve firmách, v největším bylo 64 lidí.

Jihoafrická mutace se prokázala nebo je pravděpodobná u 20 případů

Ministerstvo zdravotnictví eviduje 20 případů, u kterých byla potvrzena nebo je velmi pravděpodobná jihoafrická mutace nového koronaviru. Případy pocházejí ze dvou ohnisek, které spolu přímo nesouvisejí. Jedno je kolem účastníka zájezdu do Zanzibaru a druhé je mezi pracovníky celní správy, kteří zajišťují kontrolu příletů na Letišti Václava Havla. Na dotaz ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.

Rakousko hlásí nejvíce nově nakažených od prosince

Rakousko za poslední den zaznamenalo přes 3500 nově nakažených koronavirem, nejvíce od loňského prosince. Počty covidových pacientů ve vídeňských nemocnicích dosahují úrovně z loňského podzimu, která donutila vládu k vyhlášení plošné uzávěry, uvedla agentura Reuters. Podle ministra zdravotnictví Rudolfa Anschobera se Rakousko nachází ve třetí vlně epidemie. Začátkem příštího týdne má přitom vláda rozhodovat o otevření zahrádek restaurací.

Rio de Janeiro zavře kvůli zhoršení epidemie své pláže

Starosta brazilského města Rio de Janeiro se kvůli zhoršené epidemické situaci rozhodl uzavřít pro veřejnost pláže a vyzval obyvatele města, aby zůstali doma, napsala dnes agentura AFP. Ve čtvrtek Brazílie zaznamenala druhý nejvyšší denní přírůstek úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 od počátku epidemie. Za předchozích 24 hodin jich bylo 2724.

Sociální služby by mohly odlehčit kolabujícímu zdravotnictví

Probíhající čtvrtá vlna pandemie COVID-19 způsobuje velké problémy českému zdravotnictví. Vláda proto uložila pracovní povinnost i studentům středních zdravotnických škol starším 18 let. Nevyužívá však plného potenciálu sociálních služeb ve zdravotnictví, které by při zajištění odpovídajícího materiálního vybavení mohly výrazně pomoci s péčí o klienty se středním průběhem onemocnění.

Slovensko zkouší u žáků nový typ testů na koronavirus

Slovensko zkouší testování starších žáků na koronavirus prostřednictvím takzvaných kloktacích PCR testů. Zavedlo je s cílem dostat do škol více žáků, kteří například nemohli nebo nechtěli podstoupit obvyklý antigenní test. Ministerstvo školství dnes oznámilo, že zájem o využití tohoto druhu testů stoupá.

Francouzi na poslední chvíli prchají z Paříže kvůli chystanému lockdownu

Pařížané dnes prchají z města poté, co ve čtvrtek francouzský premiér Jean Castex vyhlásil kvůli špatné epidemické situaci přísnou uzávěru v několika francouzských departementech a regionu Ile-de-France, kde leží hlavní město. Píše o tom deník Le Figaro. Lidé neztráceli čas a rezervovali si jízdenky na vlak, než v pátek večer vstoupí opatření v platnost.

Nemocnice Znojmo dala dvěma pacientům bamlanivimab

Nemocnice Znojmo podala prvním dvěma pacientům s nemocí covid-19 lék bamlanivimab. Jeden z pacientů je v dialyzačním programu a druhý je po transplantaci ledviny, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Petra Veselá. Bamlanivimab podaly na jižní Moravě už dříve pacientům i další nemocnice, jako například Fakultní nemocnice Brno nebo Masarykův onkologický ústav v Brně.

Ve čtvrtek přibylo v ČR 10.576 nakažených, zemřelých je 24.331

Ve čtvrtek přibylo v Česku 10.576 případů nemoci covid-19, o 660 méně než před týdnem. Současně je to nejnižší denní nárůst počtu nakažených v pracovní den od 15. února, kdy testy odhalily 8905 nemocných s koronavirem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Počet zemřelých s covidem stoupl na 24.331.

Německo hlásí 17.482 nově nakažených koronavirem a 226 úmrtí

V Německu za uplynulý den přibylo 17.482 nových případů koronaviru, což je o zhruba 5000 víc než přesně před týdnem. Úmrtí po nemoci covid-19 Německo za poslední den eviduje 226, proti minulému čtvrtku jde o mírný pokles. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

AstraZeneca je bezpečná, Evropa by měla očkovat, nabádá prestižní deník

NÁZOR - Evropské země musí obnovit očkování, a to rychle. Apeluje na to editorial amerického serveru Washington Post. Renomovaný deník soudí, že očkovací kampaň na starém kontinentě byla zasažena "krizí důvěry".

Ohnisko jihoafrické mutace: Nakazilo se šest celníků z Liberce

U šesti pracovníků Výcvikového střediska služební kynologie v Heřmanicích na Liberecku byla zjištěna či je podezření na nakažlivější, takzvanou jihoafrickou mutaci covidu-19. Jde o čtyři občanské zaměstnance a dva celníky. Dalších 40 pracovníků celní správy je v karanténě, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.

Česko hlásí téměř 12 tisíc nakažených a nové ohnisko jihoafrické mutace

V Česku přibylo za středu dalších 11 928 nakažených koronavirem. Kritická situace je pak v Brazílii, kde počet nově nakažených stoupá ke sto tisícům za den. Sledujte s námi události ohledně koronaviru online.

Čeští vědci vyvinuli rychlou metodu porovnání antigenních testů

Novou a rychlou metodu pro porovnání citlivosti různých antigenních testů vyvinuli vědci z Akademie věd ČR (AV). Metoda využívá uměle připravený nukleoprotein a dovede určit nejmenší množství antigenu, které umí daný test odhalit. Vědci metodě podrobili 13 testů. Rozdíly podle nich byly značné.

Očkovaní už dostala nadpoloviční většina zdravotníků, ubylo mezi nimi nákaz

Za dobu epidemie se nakazilo covidem-19 více než 72.000 zdravotníků. Za poslední týden jich přibylo dalších 1200, proti minulým sedmi dnům je to asi o 200 méně. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které má ČTK k dispozici. Od ledna počet nakažených díky očkování výrazně klesl. Vakcínu dostalo podle informací ministerstva zdravotnictví 57 procent zdravotníků, větší podíl očkovaných je u lékařů.

V Německu přibylo nejvíc nově nakažených za dva měsíce

V Německu se dále zhoršuje epidemická situace. V zemi za posledních 24 hodin přibylo 17.504 odhalených případů nákazy koronavirem. Podle agentury Reuters, která se odvolává na data Institutu Roberta Kocha (RKI), jde o nejvyšší nárůst od 22. ledna.

Amazon lidem doporučuje knihy s konspiračními teoriemi o koronaviru

Když lidé na webu internetového prodejce Amazon vyhledávají základní pojmy spojené s pandemií, servírují jim algoritmy platformy i knížky s konspiračními teoriemi o covidu-19.

Slovenské nemocnice mají nejméně nakažených pacientů od února

Nemocnice na Slovensku hlásí v souvislosti s koronavirovou nákazou nejméně pacientů za posledních více než pět týdnů. Vyplývá to z údajů slovenského národního centra zdravotnických informací. Právě počet hospitalizovaných s nemocí covid-19 je hlavním ukazatelem pro uvolňování karanténních omezení, ke kterému by podle protiepidemických pravidel mohla země přistoupit po dalším výraznějším úbytku pacientů v nemocnicích.

Antigenní testy dnes začíná nabízet Albert, v sobotu i Billa

Řetězec Albert dnes začíná navážet antigenní testy k samovyšetření do hypermarketů a spouští jejich prodej. V následujícím týdnu testy zařadí i do nabídky supermarketů. Společnost Billa zahájí prodej samotestovacích sad v sobotu. Sítě, které už testy nabízejí, sledují vysokou poptávku. Velkoobchod Makro jich za týden prodal 23.000 a plánuje rozšíření nabídky o testy ze slin. Vyplývá to z ankety ČTK mezi obchodníky.