Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Brazilské nemocnice mají vyčerpané kapacity, objevují se problémy s dodávkami kyslíku

V neděli přibylo nejméně nakažených za 14 týdnů

Testy v neděli v Česku odhalily 2373 nových případů onemocnění covid-19, o 955 méně než před týdnem. Byl to nejnižší denní přírůstek od 13. prosince loňského roku. Nízký byl tuto neděli ale i počet očkovaných. Zdravotníci aplikovali 8077 dávek vakcíny, nejméně za den od začátku března, včetně víkendů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Kostelní zvony dnes v poledne připomenou oběti pandemie koronaviru

V celé zemi se dnes v poledne rozezní kostelní zvony na památku obětí pandemie koronaviru. Dnes uplynul rok ode dne, kdy v Česku zemřel první člověk s nemocí covid-19. Od té doby v souvislosti s nákazou zemřelo víc než 24.000 lidí. Česká biskupská konference se zvoněním zvonů připojuje k občanské iniciativě Minuta ticha.

Koronavirus dál trápí Česko i svět, přibylo 5443 nakažených

Neděle měla být dle původního plánu posledním dnem velmi přísných opatření proti šíření koronaviru v Česku, restrikce nakonec zůstanou v platnosti i nadále. Za sobotu v zemi přibylo přes 5 tisíc případů infekce koronavirem. Epidemická situace se navíc zhoršuje i v okolních zemích, například v Německu nebo Polsku.

V Německu se mluví o zpřísnění opatření proti koronaviru

V Německu za uplynulý den přibylo 13.733 nakažených koronavirem, což je zhruba o 3000 více než před týdnem. S odvoláním na německý Institut Roberta Kocha (RKI) o tom informovala agentura DPA.

U testování firmám vadí hlavně dodatečné náklady, vyplývá z průzkumu

U povinného testování považuje podle průzkumu Hospodářské komory (HK) 52 procent firem za problém dodatečné náklady. Komplikace v provozu a organizaci práce v souvislosti s testováním vadí 30 procentům podniků, 18 procent se potýká s nedostatkem testů pro samotestování. Vyplývá to z průzkumu HK, který má ČTK k dispozici.

Epidemie v Česku zpomaluje, klesl počet nových případů i reprodukční číslo

Epidemie koronaviru v Česku dál zpomaluje. V sobotu odhalily laboratoře v zemi 5443 nakažených, což bylo zhruba o 1500 méně než před týdnem. Opět také kleslo reprodukční číslo, které je nyní na nejnižší hodnotě za dva měsíce. Nemocnice jsou ale stále přeplněné. Počet lidí, kteří s nákazou covidem-19 zemřeli, vzrostl na 24.667. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Miami Beach kvůli návalu studentů zavedlo zákaz nočního vycházení

Úřady v americkém přímořském městě Miami Beach kvůli davům oslavujících studentů na jarních prázdninách vyhlásily stav nouze a zavedly zákaz nočního vycházení. Nařízení okamžitě vstoupilo v platnost, píše stanice CNN. Lidé v předchozích dnech poničili restaurace, rvali se v ulicích a tisíce se jich shromažďovaly bez roušek či dodržování rozestupů.

Úmrtí slovenské učitelky nesouvisí s očkováním. Ani v Česku se souvislost sraženin s AstraZenekou neprokázala

Úmrtí 38leté učitelky ze Slovenska, která zemřela dva týdny po podání vakcíny společnosti AstraZeneca, s očkováním nesouvisí. Pitva ukázala, že na vině jsou dlouhodobější zdravotní problémy, které vznikly ještě před očkováním. Reportáž, která na úmrtí poukázala v souvislosti s vakcínou, nyní prověří licenční rada.

Třetí víkend přísných opatření v Česku, přibylo 9600 nakažených

Už třetí víkend jsou v Česku v platnosti velmi přísná opatření proti šíření koronaviru kvůli špatné epidemické situaci. Ta se zhoršuje i v některých sousedních zemích, s nárůsty počtu případů se potýká například Německo. Polsko zase zpřísňuje restrikce.

Po Evropě demonstrovaly kvůli restrikcím desetitisíce lidí

Asi 20.000 lidí se dnes v německém Kasselu sešlo na protestu proti restrikcím zavedeným kvůli šíření koronaviru. Někteří z nich útočili na policisty, kteří proti nim použili obušky, vodní děla a pepřový sprej, napsala agentura DPA.

Spojené státy jsou na cestě k létu s mírnějšími restrikcemi, tvrdí Fauci

Plošná hygienická opatření by se ve Spojených státech mohla počátkem léta výrazně zmírnit. Pro CNN to uvedl přední epidemiolog Anthony Fauci. Rozhodující bude ovšem vývoj epidemiologické situace. Za příznivých podmínek by mohla padnout i povinnost roušek.

Správa hmotných rezerv vypsala tendr na testy pro školy, uzávěrka je v úterý

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) v noci na dnešek vypsala tendr na dodávku pěti milionů antigenních testů na koronavirus do škol. Přihlásit se mohou jen firmy, které nabízejí předem schválené testovací sady. Uzávěrka soutěže je v úterý v poledne. Informoval o tom Radiožurnál a server Seznam Zprávy.

V pátek přibylo 9624 nakažených, výrazně méně než před týdnem

V pátek přibylo v České republice 9624 potvrzených případů koronaviru, zhruba o 5300 méně než minulý týden. Poprvé od poloviny února tak nárůst nakažených ve všední den klesl pod deset tisíc. Počet lidí, kteří s nákazou od začátku epidemie zemřeli, vzrostl na 24.530. Vyplývá to z aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví.

CDC vydalo příručku pro naočkované. Zmírnila se pravidla pro roušky či karanténu

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v USA vydalo příručku pro naočkované. Mírnější pravidla nově platí pro ty, co již obdrželi alespoň první dávku vakcíny proti koronaviru. Očkovaní se tak mohou na příklad scházet bez roušek, po kontaktu s nakaženou osobou není nutná karanténa. Pokyny vydalo CDC v pondělí. Informoval o tom server Politico.

Češi koupí antigenní testy v dalších potravinářských řetězcích

Češi ode dneška nakoupí antigenní samotestovací sady nově v prodejnách Lidl. Testy s odběrem vzorku ze slin nabízí za 139 korun. Společnost Billa zařadila testovací sady do sortimentu některých prodejen už ve čtvrtek, od dnešního dne jsou dostupné v celé její síti.

Rozhovor

Babiše bych kvůli jeho minulosti ve firmě nestrpěl. Pro vládu je klíčový marketing, říká Středula

ROZHOVOR – Jeho předlistopadová minulost mu vadí. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula tvrdí, že pokud by byl na vedoucí pozici ve velkém podniku, kde by zároveň pracoval nynější premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý člen KSČ, snažil by se, aby nadále v organizaci nepůsobil. „A nejde jen o prázdná slova. Když jsem ve Vítkovických železárnách po převratu přeměňoval ROH na standardní odbory, rozloučili jsme se s téměř sedmi tisíci členy KSČ, milicionáři a svazáky. Musím ale zdůraznit, že stále není jasné, zda byl Babiš agentem StB, neboť jeho kauzu pořád řeší soud,“ říká v rozhovoru EuroZprávy.cz Josef Středula, který zvažuje prezidentskou kandidaturu v roce 2023.

Česko je stále nejhorší v EU. Přibylo dalších přes 10 tisíc nakažených

Podle posledních dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je v počtu nakažených za posledních 14 dní nejhorší situace ze zemí Evropské unie stejně jako před týdnem v České republice (1518 nakažených na 100.000 obyvatel, před týdnem byl tento údaj 1572). Situaci ohledně koronaviru jsme sledovali online.

Evropa hlásí jako první na světě milion mrtvých s koronavirem. Česko je úplně nejhorší

Evropa se podle propočtů agentury Reuters stala prvním regionem světa, kde zemřelo více než milion lidí s covidem-19. Tuto hranici překročila v době, kdy nové varianty viru v mnoha zemích vyvolaly třetí vlnu epidemie, kvůli níž nemocnice znovu zažívají enormní nápor.

Z karanténního místa pro bezdomovce v Plzni utekli dva nakažení

Z karanténního místa pro bezdomovce v Plzni utekli dnes odpoledne dva nakažení muži. Město poté objekt bývalé školy v části Doubravka uzavřelo. "Předčasným opuštěním centra se dané osoby vystavují možnosti trestního stíhání," řekla dnes ČTK mluvčí magistrátu Eva Barborková.