Asi 20.000 lidí se dnes v německém Kasselu sešlo na protestu proti restrikcím zavedeným kvůli šíření koronaviru. Někteří z nich útočili na policisty, kteří proti nim použili obušky, vodní děla a pepřový sprej, napsala agentura DPA.
Stovky či tisíce lidí dnes demonstrovaly proti vládním protiepidemickým opatřením také v řadě dalších zemí Evropy: mimo jiné v Rumunsku, Finsku, Chorvatsku, Rakousku či Švýcarsku. Do protestu v Londýně se zapojilo kolem 10.000 lidí, policie tam 33 demonstrantů zatkla kvůli porušení protiepidemických nařízení.
Také většina z odpůrců opatření v německém Kasselu nedodržela povinnost nosit ochranu nosu a úst a zachovávat rozestupy, což bylo podmínkou pro to, aby se shromáždění vůbec mohlo uskutečnit. Napadali novináře a nadávali jim, proráželi řady policistů a střetávali se s protidemonstranty na kolech, kteří se jim snažili zabránit v cestě.
Úřady demonstraci pro 6000 lidí povolily jen na okraji Kasselu, další se ale konala přímo v centru tohoto hesenského města, kde za slunečného počasí panovala atmosféra skoro jako na pikniku. Lidé odmítali poslechnout výzvy policie, aby přešli na místa, kde se demonstrovat smělo.
Hesenská policie, kterou posílili kolegové z dalších spolkových zemí, demonstranty v několika případech usměrňovala i s nasazením vodním děl a obušků. Většinou se ale snažila vyhnout konfrontaci, uvedla DPA. Několik lidí bylo zatčeno, přesný počet ale není znám.
Kvůli možným násilnostem byla dnes v pohotovosti i policie v Berlíně, kde se ale nakonec u Braniborské brány sešlo jen kolem 500 demonstrantů. Asi tisícovka lidí se zúčastnila protestu proti krajní pravici na třídě Unter den Linden.
Menší či větší protesty proti restrikcím se konaly i v dalších evropských městech, napsala agentura AP. V Londýně vyšlo do ulic zhruba 10.000 lidí, v davu se objevovaly transparenty s hesly jako "Přestaňte ničit životy našich dětí" nebo "Falešná pandemie". Podle stávajících pravidel jsou kvůli riziku šíření nákazy v Anglii protestní shromáždění zakázaná, ale vláda čelí sílícímu tlaku, aby pro demonstrace platila výjimka. Zhruba šest desítek zákonodárců apelovalo na ministryni vnitra Priti Patelovou, aby demonstrace i v době uzávěry povolila, a to zejména v souvislosti s kontroverzním policejním zásahem proti lidem, kteří vyšli do ulic kvůli nedávné vraždě Sarah Everardové, uvedla agentura Reuters.
Více než tisícovka odpůrců očkování demonstrovala v rumunském hlavním městě Bukurešti, protesty se konaly i ve městech Kluž, Brašov, Konstanca, Galac a Temešvár. V Bukurešti a Kluži se do protestů zapojili i prominentní členové krajně pravicového Svazu pro jednotu Rumunů (AUR) a v ulicích byly často vidět i náboženské symboly. Mnoho věřících je totiž nespokojených se zákazem konání bohoslužeb.
Ve finské metropoli Helsinky se sešlo asi 400 lidí na povolené protestní akci, jejíž účastníci ale nedodržovali předepsané rozestupy. Kolem 1000 lidí se sešlo na protestu proti vládním opatřením v Rakousku, který se konal poblíž vídeňského hlavního vlakového nádraží. Policie tam zatkla 11 lidí. Tichý pochod asi 5000 lidí, kteří vyjadřovali odpor proti očkování proti covidu-19, dnes prošel švýcarským městem Liestal nedaleko Basileje. Tisíce lidí vyšly do ulic i v chorvatských městech Záhřeb, Osijek, Dubrovník, Split a Šibenik. Podle agentury DPA protestovali proti povinnému nošení roušek, které označují za "tyranii".
Související

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté

Protesty proti Trumpovi v celých Spojených státech: Tisíce lidí žádají změny a návrat deportovaného muže
Demonstrace , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru
včera

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva
včera

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter
včera

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů
včera

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde
včera

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci
včera

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let
včera

Jednání v Istanbulu skončila. Zelenskyj očekává nové sankce i propuštění ukrajinských zajatců
včera

Midttun pro EZ: Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů
včera

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian
včera

Šampion F1 Max Verstappen přistál v noci v Praze. Co ho po GP Španělska v Česku čeká?
včera

V Istanbulu začalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S Turky místo Američanů
včera

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu
včera

Pondělní bouřky podle nové výstrahy. Meteorologové upřesnili, co a kde hrozí
včera

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit
včera

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli
včera

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu
včera

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině
včera

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média
včera
Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?
Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.
Zdroj: Libor Novák