Brazilské nemocnice mají vyčerpané kapacity, objevují se problémy s dodávkami kyslíku

S nedostatkem lůžek intenzivní péče se potýká i Paraguay, která hlásí jejich stoprocentní obsazenost ve státních nemocnicích. Počty nakažených rostou i v dalších zemích regionu, Chile zaznamenalo nejvíce případů nákazy za den od počátku pandemie.

Brazílie, která je s 211 miliony obyvatel největší latinskoamerickou zemí, má nyní v 25 z 27 států obsazené nemocnice z více než 80 procent. V posledním týdnu se v zemi potvrdilo denně přes 80.000 nákaz a přes 2000 lidí v souvislosti s covidem-19 zemřelo.

V nejlidnatějším brazilském městě Sao Paulu museli o víkendu kvůli nedostatku kyslíku převézt desítku pacientů do jiné nemocnice. Podobných případů se obávají v nejméně 76 městech, vyplynulo z pátečního průzkumu mezi nemocnicemi. Agentura pro zdravotnický dohled (Anvisa) kvůli tomu povolila mimo jiné použití i průmyslových cisteren pro přepravu kyslíku.

Brazilští experti mají obavy, aby se neopakovala situace z letošního ledna, kdy v brazilském státě Amazonas zemřelo několik desítek lidí kvůli nedostatku kyslíku. Tamní úřady tehdy musely žádat o jeho dodávky z ciziny. Kvůli kolapsu nemocnic ve státě Amazonas čelí vyšetřování exministr zdravotnictví, generál Eduardo Pazuello, jehož minulý týden v úřadu vystřídal kardiolog Marcelo Queiroga. Agendu ministerstva ale ještě zcela nepředal, uvedla agentura EFE.

Navzdory zhoršující se epidemické situaci brazilský prezident Jair Bolsonaro stále odmítá celonárodní uzávěru, opatření přijímají jednotliví guvernéři, což Bolsonarova vláda minulý týden napadla u nejvyššího soudu.

Opatření přijatá guvernéry Bolsonaro znovu kritizoval i v neděli, kdy se přišel před prezidentský palác v metropoli pozdravit se stovkami příznivců u příležitosti svých 66. narozenin. Své příznivce, z nichž mnozí neměli roušky, ujistil, že má na své straně armádu a že z prezidentského úřadu ho "může vyhodit jen Bůh". Reagoval tak na průzkumy veřejného mínění, jež ukazují pokles jeho popularity.

Kvůli Bolsonarově přístupu k pandemii požádal koncem minulého týdne zástupce generální prokuratury Lucas Furtado brazilský účetní tribunál, aby sebral Bolsonarovi pravomoci nad ministerstvy zdravotnictví a hospodářství. Formálně to zdůvodnil tím, že nepatřičná opatření můžou mít velký dopad na státní rozpočet.

Brazílie je v absolutních číslech druhá nejhorší na světě v této pandemii. Zaznamenala už téměř 12 milionů nákaz koronavirem SARS-CoV-2 a eviduje na 294.000 úmrtí spojených s nákazou. Očkovací kampaň tam přitom postupuje velmi pomalu. Od jejího počátku v polovině ledna dostalo první dávku vakcíny asi 5,5 procenta obyvatel a druhou jen necelá dvě procenta.

Nejúspěšnější v očkování je v Latinské Americe Chile, který nyní očkuje nejrychleji na světě. První dávku vakcíny tam dostalo už na 5,6 milionu lidí a druhou skoro 2,9 milionu z jeho 19 milionů obyvatel.

I Chile se ale potýká v posledních týdnech s větším nárůstem nákaz, v sobotu oznámilo 7084 nových případů, což bylo nejvíc za den od počátku pandemie. Týž den ale udělalo i rekordní počet PCR testů, přes 75.000, pozitivních jich bylo devět procent. Chilská vláda minulý týden obnovila uzávěru v řadě oblastí, včetně velkých měst Santiaga de Chile či Valparaísa, což se týká téměř devíti milionů obyvatel. Od čtvrtka zavede znovu povinnou desetidenní karanténu pro lidi, kteří přijedou z ciziny. V zemi platí kvůli koronaviru už přes rok nouzový stav i zákaz nočního vycházení.