ROZHOVOR | Babiše bych kvůli jeho minulosti ve firmě nestrpěl. Pro vládu je klíčový marketing, říká Středula

ROZHOVOR – Jeho předlistopadová minulost mu vadí. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula tvrdí, že pokud by byl na vedoucí pozici ve velkém podniku, kde by zároveň pracoval nynější premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý člen KSČ, snažil by se, aby nadále v organizaci nepůsobil. „A nejde jen o prázdná slova. Když jsem ve Vítkovických železárnách po převratu přeměňoval ROH na standardní odbory, rozloučili jsme se s téměř sedmi tisíci členy KSČ, milicionáři a svazáky. Musím ale zdůraznit, že stále není jasné, zda byl Babiš agentem StB, neboť jeho kauzu pořád řeší soud,“ říká v rozhovoru EuroZprávy.cz Josef Středula, který zvažuje prezidentskou kandidaturu v roce 2023.

Vadí mu, že vláda považuje dělníky v průmyslu za druhořadé pracovníky, když nic nedělá pro ochranu jejich zdraví a tovární provozy běží dál, zatímco ostatní odvětví zůstávají doma. „Celý rok kabinet neřešil, jak se v době koronavirové pandemie žije ve firmách. Tým ze Strakovy akademie si snad myslel, že do továren se virus bojí vstoupit, vždyť ani v systému PES nebylo nikdy zahrnuté, jak se ve fabrikách bude postupovat, pokud infekce zesílí. Nynější testování pracovníků skutečně není lékem na covid-19,“ konstatuje šéf největší odborové centrály v zemi Josef Středula.

Kritický je i k současným opatřením vlády, kdy na konci února sdělila, ať lidé ještě vydrží tři týdny v osobním lockdownu a pak se situace začne lepšit. Realitou je, že uzávěra bude pokračovat i nadále. „Bohužel v její rétorice převládá předvolební marketing, aby si v dané chvíli její představitelé nerozhněvali voliče. Bojí se, že pokud její představitel řekl pravdu, tak by poškodil stranu či sám sebe. A tak tady i po roce pandemie vládne chaos,“ míní bývalý předseda Odborového svazu KOVO. Absolventa Střední průmyslové školy strojnické v Opavě rovněž rozčílilo počínání ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), která svým náměstkům i úředníkům rozdělila milionové odměny. „Děje se tak v momentě, kdy schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Josef Středula, který zvažuje prezidentskou kandidaturu. „Musím se rozhodnout, jestli vyslyším hlasy, které mě k ní vybízejí.“

KABINET SE BOJÍ ŘÍCI PRAVDU, ABY SI NEROZHNĚVAL VOLIČE

Pane předsedo Středulo, co nejvíce v současné koronavirové krizi vytýkáte vládě?

Jejím největším problémem je chaos, kterým se stále prezentuje. Vždyť ještě nedávno každý den měnila své rozhodnutí a předchozí rušila. Jejím restrikcím nerozuměli ani epidemiologičtí odborníci, natož obyčejní lidé. A situace se nezměnila ani po roce. Máme vysoký počet nakažených i hospitalizovaných, a přesto prosakovaly zprávy, že by snad mohlo dojít k nějakému rozvolnění. Zapomíná se zde na zdravotní linku občanů. Lidé jsou už vyčerpaní, a to jak finančně, tak i psychicky. Neznají žádnou koncepci, nemají jistotu, co se bude dít dál. Místo toho slyší, že některá odvětví zaniknou úplně a země bude mít finanční problémy. Tímto způsobem se přece v krizi nedá postupovat. Lidé potřebují cítit naději. A všechny ještě znechutí, když vidí, jak představitelé z horních pater nedodržují opatření, která sami vyhlásili.

Mnozí se nyní hněvají na kabinet, který v pátek 26. února na televizní tiskové konferenci občany poprosil, aby vydrželi ještě tři týdny a pak se situace začne lepšit. Jak si vládní počínání vysvětlujete?

Bohužel v kabinetní rétorice převládá předvolební marketing, aby si v dané chvíli její představitelé nerozhněvali voliče. Bojí se, že pokud by její představitel řekl pravdu, tak by poškodil stranu či sám sebe. A tak tady i po roce pandemie vládne zmíněný chaos.

Vy jste v poslední době velice kritický k premiéru Andreji Babišovi. Dokonce jste prohlásil, že se vás bojí. Kdy jste se vůči ministerskému předsedovi začal razantně vymezovat?

Dovolil bych si váš dotaz trochu korigovat. Proti premiérovi se nikterak dramaticky nevymezuji. Pokud udělá něco dobře, nemám problém jej pochválit. Ale když s ním nesouhlasím, dám svoji nevoli najevo. A do sporu s ním nejdu z žádného ideologicko-politického hlediska, jak mě někteří podsouvají, ale proto, že některé věci postrádají obyčejnou logiku. Potom se vždy ozvu. Rozhodně nepatřím mezi lidi, kteří musejí kritizovat za každou cenu.

Je ale patrné, že vy mezi oblíbence premiéra Babiše rozhodně nepatříte. Jinak by nemohl říci, že jste největším ohrožením české ekonomiky a jste odtržen od reálného života firem. Už jste výrok, který slyšel celý národ, strávil?

Jednalo se o vypálenou ránu ze Strakovy akademie, která zapadá do obrazu pana premiéra. Bohužel taková forma komunikace je nyní od vlády běžná. Rozhodně se nepovažuji za největší ohrožení české ekonomiky. Jen jsem upozornil, že kabinet upřednostnil ekonomické zájmy před zdravím dělníků v továrnách, když máme ve společnosti stále silnou nálož koronaviru. Podle mého názoru nejde pořád klíčová rozhodnutí oddalovat. Co budeme dělat, až se dělníci nakazí, onemocní, skončí v nemocnicích a ekonomika se pak zastaví? Pak se ocitne v ohrožení, když nebudou lidé, aby vyráběli. A rovněž nežiji odtržen od reálného života firem. Jako předseda odborů bojuji za minimální mzdu, kurzarbeit či ošetřovné. A tak moc dobře vím, co se ve firmách odehrává.

Jsou tedy podle vás dělníci v provozech bráni za druhořadé občany, když musejí stále vyrábět, zatímco lidé z ostatních odvětví jsou doma, aby se nenakazili?

Ano, už jsem se tak vyjádřil v minulosti. Celý rok kabinet neřešil, jak se v době koronavirové pandemie žije ve firmách. Tým ze Strakovy akademie si snad myslel, že do továren se virus bojí vstoupit, vždyť ani v systému PES nebylo nikdy zahrnuté, jak se ve fabrikách bude postupovat, pokud infekce zesílí. Nynější testování pracovníků skutečně není lékem na covid -19. Jsem přesvědčený, že v šíření nákazy nezabrání.

ODBORY CHTĚJÍ NEDĚLNÍ PROVOZ, NIKOLI LOCKDOWN

Lidovci, konkrétně europoslanec Tomáš Zdechovský, v článku pro EuroZprávy.cz upozornil, že vláda používá čínské necertifikované antigenní testy, které nákazu neodhalí, a proto hrozí, že právě dělníci budou virus šířit dál. Co si o zmíněné problematice myslíte?

Za odbory jsme už několikrát říkali, abychom se vydali cestou, jakou zvolili v Dánsku a používali jsme PCR testy, které nákazu spolehlivě odhalí a ochrání zdraví. Souhlasím, že necertifikované čínské testy nejsou stoprocentní a může se stát, že díky nim se někde zcela zastaví provoz, i když si původně vedení myslelo, že jejich zaměstnanci jsou v pořádku. Uvedu jeden konkrétní případ. Členové jednoho nejmenovaného hudebního tělesa, která čítá osmdesát muzikantů, se otestovali antigenními testy a podle nich byli všichni zdraví. Když se ale podrobili PCR testům, ukázalo se, že tři členové jsou nakaženi covidem-19. Myslím si, že ke zmíněné problematice není cokoli nutné dodávat.

Jako šéf odborů stojíte za výzvou, která se jmenuje Velikonoční pomoc zdravotnictví. Snažíte se, aby se přes svátky vypnula země. Domníváte se, že vláda je schopna na váš apel zareagovat?

Obávám se, že nikoli. Kabinet umí volit jen defenzivní strategii, ofenzíva je mu cizí. Záměr by pomohl zdravotnictví i průmyslu. Moc mě mrzí, že naše výzva se v médiích překroutila. Nejedná se o čtyři dny, jak se píše, ale o deset dní. Naposledy by lidé šli do práce na Zelený čtvrtek a od Velkého pátku by bylo volno, které by se od Velikonočního pondělí prodloužilo na zbytek dalšího pracovního týdne, včetně následujícího víkendu. Za náklady čtyř pracovních dnů se nám nabízí deset dní klidu. Takovou příležitost už mít nebudeme. A rovněž se musím ohradit proti tvrzení, že odbory chtějí vypnout zemi. V žádném případě. My hovoříme o nedělním provozu, který by trval deset dní. Je jasné, že kdo musí i v neděli chodit do zaměstnání, pracoval by i nyní. Ale ostatní, kteří světí neděli, by nepracovali. Kritici nám říkají, že by se přetrhali výrobní řetězce. Ale vezměte si svátky v červenci, kdy slavíme příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje a další den je památka Jana Husa. Občas je volno rovněž čtyři dny a firmy se stačí předzásobit, připravit si dodávky. Tady tedy vidíme, že by vše šlo zorganizovat.

Když vás pozorně poslouchám, musím se zeptat, zda jsou tripartity, na nichž se setkávají představitelé vlády, podnikatelů a odborů, bouřlivé?

Jak kdy a také záleží, jaké téma se právě probírá. Někdy padají silná slova, jsou znát emoce. Tripartita není od toho, abychom si všichni padli kolem ramen, anebo se objímali. Slouží k tomu, abychom si i složité věci vyříkali a dospěli k dohodě.

Ještě bych se vrátil k aktuálním tématům, která trápí společnost. Jedním z nich je i vakcinace, které neprobíhá tak rychle, jak bylo původně avizované. Opět se dostáváme k průmyslu. Pokud v něm nebudou naočkováni klíčoví pracovníci, může rovněž dojít ke kolapsu ekonomiky…

Neustále tvrdíme, že vedle rizikových skupin je nutné přednostně naočkovat i zaměstnance, kteří jsou součástí kritické infrastruktury. Mám tím na mysli nejenom zdravotníky, hasiče a policisty, ale zapomínat nesmíme ani na prodavačky, pracovníky ve vodárnách, kanalizačních sítích, elektrárnách či plynárnách. Bez nich by stát nemohl fungovat. Od začátku na jejich přednostní očkování upozorňujeme, ale zatím nejsme vyslyšeni.

V poslední době se v zemi rozmáhá papaláštsví a nechávají se naočkovávat i skupiny, které zatím na vakcinaci nemají zatím nárok. Už jsme si zvykli, že například přední manažeři velkých firem předbíhají. Musím se tedy zeptat, zda i šéf odborů už byl přednostně očkován?

Vůbec se za váš dotaz nezlobím a jsem rád, že jste jej položil. I mně se příčí podobné manýry, a tak jako ostatní občané čekám, až na mě přijde řada. Nyní se skutečně snažím, aby vakcinací kromě rizikových skupin prošli i zmínění pracovnicí, kteří jsou součástí infrastruktury státu.

SCHILLEROVÁ V DOBĚ OBŘÍHO SCHODKU ROZDÁVÁ MILIONY

Mnoho lidí má existenční problémy a přitom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) udělí náměstkům i úředníkům milionové odměny. Nejedná se o pohrdání obyčejnými lidmi?

Nenapadá mě slušný výraz, jak nazvat počínání na ministerstvu financí. Rozdělení odměn je naprosto nepřijatelné a nehorázné. A to v době, kdy hnutí ANO odmítá zvýšit ošetřovné pro rodiče, jejichž děti se při uzavření škol o sebe nedovedou samy postarat. (Vláda ve čtvrtek oznámila, že souhlasí s poslaneckým návrhem na navýšení a rozšíření ošetřovného na 80 procent zpětně od 1. března. O postoji kabinetu informovala na twitteru ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová – pozn. red.). Navíc se tak děje v momentě, kdy schodek státního rozpočtu činí 500 miliard korun. Ministerstvo financí se nevydalo dobrý směrem. Jejich počínání ve mně evokuje podezření, že se blíží volby a v nich už nemusejí své posty obhájit. A tak si nadělili prostředky, dokud je to možné. Skutečně nemám slov, co se na ministerstvu financí odehrálo.

Jak podle vás lidé vnímají odbory? Nemáte obavy, že starší generace je má zafixované jako levicovou organizaci, která za socialismu vystupovala pod hlavičkou Revoluční odborové hnutí (ROH)?

Musím vás vyvést z omylu. Už více jak třicet let je na odbory pohlíženo jinak. Když jsem ve Vítkovických železárnách přeměňoval ROH na standardní odbory, rozloučili jsme se s téměř sedmi tisíci členy KSČ, milicionáři a svazáky. Tehdy se do obměny zapojil i současný europoslanec za ODS Evžen Tošenovský. A nyní jsme moderní organizací, která bojuje za své členy. Když rok nám přibude deset až patnáct tisíc nových zájemců. Sdružujeme milion a půl odborářů, kteří ví, že se za jejich práva postavíme. Jsme respektovanou organizací a rozhodně bych o nějakém levicovém uskupení nehovořil. To se na mě nezlobte.

Když jste se po revoluci ve Vítkovických železárnách loučili s členy s KSČ, milicí a svazáků, pak by mě zajímal váš názor na premiéra Andreje Babiše, který byl před Listopadem členem KSČ a řada historiků o něm tvrdí, že se zapletl s StB. Jak na něj tedy pohlížíte?

Pokud bych byl na vedoucí pozici ve velkém podniku, kde by zároveň pracoval nynější premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý člen KSČ, snažil by se, aby nadále v organizaci nepůsobil. Musím ale zdůraznit, že stále není jasné, zda byl Babiš agentem StB, neboť jeho kauzu pořád řeší soud a my musíme ctít presumpci neviny. A také je třeba si uvědomit, že vše není černé, ani bílé.

Počkejte, nyní vám ale nerozumím. Když jste dali v železárnách vale komunistům a dalším, kteří kolaborovali s minulým režimem, tak jste přece nezjišťovali, jak moc dotyčný někomu ublížil. Řekl jste, že museli odejít. A najednou, když se detailně dotýkáme premiérovy osoby, tak tvrdíte, že vše není černé ani bílé, mezi členstvím dělníka v KSČ a premiérem je přece velký rozdíl. Teď se zase nezlobte vy na mne. Členství ve straně bylo morálním selháním, a tak se Babiš díky rudé knížce nikdy neměl stát premiérem bez ohledu, zda je něco bílé či černé.

Uvedu příklad z oněch porevolučních dní. Ne vždy bylo členství ve straně, milicích či ve Svazu mládeže klíčové. Pamatuji si, že u jednoho dělníka jsme například neřešili, že byl členem KSČ, ale musel odejít, protože byl závislý na alkoholu, na směny chodil opilý. I tehdy nebylo vše černé a bílé. A co se týče premiéra Babiše, tam skutečně musí rozhodnout soud, zda byl či nebyl agentem StB.

Pojďme dál. Předloni v září jste pro server irozhlas.cz uvedl, že jako šéf odborů budete spokojený, až Němci projeví zájem pracovat u nás za české mzdy. Kdy si myslíte, že se Němci pohrnou na tuzemský trh?

Mám obavy, že se moje představa opět o několik let oddálila, a to tím, že došlo ke zrušení superhrubé mzdy. I předešlé vlády nám lhaly, když tvrdily, že kolem roku 2000 budeme mít průměrné platy jako na Západě. Jenže došlo k podhodnocení koruny a my jsme stále součástí levné práce. Mezi námi a Německem i Rakouskem je v současnosti rozdíl osmdesáti let. Místo, abychom se k západním vyspělým zemím přibližovali, tak se od nich vzdalujeme. Přesto stále doufám, že se jednou dočkám obrázku, jak k nám Němci jezdí pracovat.

BOJ O HRAD? NEJDŘÍVE HODLÁ OBHÁJIT POST PŘEDSEDY

Nedávno jste v internetovém pořadu Prostor X řekl, že zvažujete kandidaturu na prezidentský úřad. Jak jste dospěl k názoru, že se chcete ucházet o Hrad?

V žádném případě se o Hrad neucházím, pouze zvažuji kandidaturu. Nyní je pro mě a můj tým podstatné, abychom v příštím roce obhájili pozice, které máme  v Českomoravské  konfederace odborových svazů. To je nyní primární, a tak se prezidentskou kandidaturou opravdu nikterak nezabývám. Pokud se mně povede obhájit post předsedy, potom se teprve rozhodnu, zda vyslyším hlasy, které mě k prezidentské kandidatuře vybízejí. Zatím žádný časový termín říkat nebudu.

Byť si vše ještě promýšlíte, neobáváte se, že případnou podporu byste nemusel obdržet od živnostníků? Mnozí mají stále v paměti váš kontroverzní výrok z února roku 2015, kdy jste řekl, že OSVČ platí třetinové odvody, a tak by měly dostávat třetinovou sádru nebo třetinu srdeční chlopně. Nelitujete zpětně vaší rétoriky?

Jelikož si na svůj výrok moc dobře pamatuji, tak musím říci, že byl bohužel vytržen z kontextu. Novináři si tehdy po tiskové konferenci vzali jen část, která jim zajistila čtivé titulky. Realita byla jiná, ale nikoho nezajímala. Nikdy jsem neřekl, že bychom živnostníky jako odbory zatracovali, anebo je z nastalé situaci vinili, neboť oni za sytém přece nemohou.  Jednalo se o otázku plateb mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a OSVČ, tedy o vyměřovací základ. Rozpor byl v tom, že do solidárního systému přispíváme nesolidárně. Ale to je věc státu, ne živnostníků, proti nimž, znovu opakuji, nic nemáme. Šlo o nešťastnou interpretaci.

V říjnu roku 2019 současná hlava státu Miloš Zeman prohlásila, že vy společně s Vladimírem Dlouhým jste dobrými kandidáty na prezidentský úřad. Proti Zemanovi má však velká část společnost v současné době velké výhrady. Nejedná se pro vás vlastně o takzvaný polibek smrti, když vás favorizuje?

Tady je nutné zmínit, že prezidentův výrok padl před dvěma lety. Třeba nyní by mě Miloš Zeman už jako kandidáta nejmenoval. Vždyť dva dny poté, co zmínil mě a Vladimíra Dlouhého, zase řekl, že dobrým prezidentem by byl Andrej Babiš. A co se týče polibku smrti, tak na něj existují dva pohledy. Někdy má dehonestující charakter, jindy může pomoci. Záleží, v jakém kontextu byl vysloven. Jedná se tedy v mnoha případech o subjektivní pocit.

Jaké máte vztahy s Milošem Zemanem a co si myslíte o jeho podpoře diktátorským režimům jako je Čína a Rusko? Nejvyšší ústavní činitel navíc šíří dezinformace a prosazuje necertifikovaný ruský očkovací preparát Sputnik V.

Uznávám, že pan Zeman je svérázný muž, a prezentoval se tak už i v pozici premiéra. Musím ale říci, že Miloš Zeman v mediálním prostoru a Miloš Zeman při osobním pohovoru je úplně jinou osobou. Několikrát jsem měl možnost se s ním setkat a působil na mě velice moudrým, sečtělým dojmem. Jeho názory, které jsem u něj vyslechl, byly vždy pro mě obohacující. Opravdu při osobní schůzce působí jinak.

I když jste už zmínil, že o kandidatuře budete reálně teprve uvažovat, dokázal byste si už nyní představit, která politická strana by vás v boji o Hrad 2023 podpořila?

Primární pro mě bude, abych měl podporu od občanů, neboť se jedná o přímou volbu. A nyní pro strany určitě prezidentská volba není klíčová, když je na podzim čekají sněmovní volby. Jisté je, že po nich některé strany mohou postavit vlastní kandidáty, ale třeba bych i někoho zaujal i já, pokud bych tedy kandidoval.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Josef Středula Vláda ČR Andrej Babiš Alena Schillerová Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) firmy Odbory prezident čr ČMKOS

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy