Dávku vakcíny proti covidu dostalo v Česku zatím téměř 485.000 lidí starších 70 let. Na očkování byla zhruba pětina sedmdesátníků a tři pětiny seniorů nad 80 let. Vyplývá to z informací, které dnes na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví prezentoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) lidem po sedmdesátce do 14. března připadlo celkem 45 procent z více než milionu dávek, které se v Česku do té doby aplikovaly.
V Česku se začalo očkovat 27. prosince. Podle vládní očkovací strategie mají senioři dostat vakcínu přednostně. Je u nich totiž vyšší riziko vážného průběhu nemoci a úmrtí. Lidé nad 80 let se mohou do rezervačního systému přes internet k očkování hlásit od 15. ledna, sedmdesátníci pak od 1. března.
Do 16. března se zaregistrovalo 241.700 lidí po osmdesátce. Je to 55 procent osob v této věkové kategorii. Termín očkování dostalo 192.830 registrovaných a 48.900 na datum ještě čeká. Sedmdesátníků a sedmdesátnic se do registračního systému zapsalo 378.363. Je to zhruba 37 procent lidí v tomto věku. Termín dostalo 213.143 mužů a žen. Celkem 165.220 lidí mezi 70 a 79 lety na očkovací dávku čeká. Starší lidé se mohou nechat očkovat i bez registrace do centrálního systému u svých praktiků, ti ale zatím vakcíny většinou nemají.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví se zatím očkovalo 229.015 osob, tedy bezmála 23 procent. Z lidí po osmdesátce je to asi 58 procent. Resort uvádí 255.800 očkovaných.
Podle pokynů k očkování, které kabinet schválil v polovině ledna, jsou v první skupině očkovaných s nejvyšší prioritou lidé nad 80 let hned za pacienty z nemocnic a klienty domovů seniorů či postižených. Po nich měli přijít na řadu zdravotníci, hygienici či personál domovů. V další skupině měli následovat sedmdesátníci.
Ke 14. březnu se v Česku podle údajů ÚZIS aplikovalo celkem 1,08 milionu dávek. Lidé nad 80 let z nich dostali 29 procent, tedy 313.400. Sedmdesátníkům připadlo necelých 16 procent dávek. Dohromady jich dostali 169.900.
Zdravotníci v nemocnicích a záchranáři měli téměř 14 procent vyočkovaných dávek, tedy kolem 147.700. Přes 14 procent bylo pro ostatní zdravotníky a hygieniky, celkem se jednalo o 155.000 dávek. Pro klienty a personál v domovech seniorů a postižených bylo 142.500 dávek, tedy 13 procent. Zhruba osm procent dávek dostali učitelé a pracovníci kritické infrastruktury jako hasiči či policisté. Pro ně bylo 83.200 dávek. Na očkování pro ostatní se využilo přes šest procent dávek, dohromady asi 70.100. Kdo přesně do této skupiny spadá, není z údajů jasné.
Experti na modelování vývoje situace spočítali, že při očkování striktně podle věku postupně od nejstarších obyvatel jsou ztráty na životech nejmenší. Podle odborníků by se tak mělo od upřednostňování profesí ustoupit a vakcínu by měli dostat nejdřív senioři. Na termín očkování ke 14. březnu podle údajů ÚZIS čekalo 214.100 registrovaných lidí nad 70 let.
24. prosince 2025 17:03
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
Související
Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
očkování , Jan Blatný , důchodci, senioři , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák