Vakcínu proti koronaviru v Česku dostalo téměř půl milionu lidí starších 70 let

Dávku vakcíny proti covidu dostalo v Česku zatím téměř 485.000 lidí starších 70 let. Na očkování byla zhruba pětina sedmdesátníků a tři pětiny seniorů nad 80 let. Vyplývá to z informací, které dnes na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví prezentoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) lidem po sedmdesátce do 14. března připadlo celkem 45 procent z více než milionu dávek, které se v Česku do té doby aplikovaly.

V Česku se začalo očkovat 27. prosince. Podle vládní očkovací strategie mají senioři dostat vakcínu přednostně. Je u nich totiž vyšší riziko vážného průběhu nemoci a úmrtí. Lidé nad 80 let se mohou do rezervačního systému přes internet k očkování hlásit od 15. ledna, sedmdesátníci pak od 1. března.

Do 16. března se zaregistrovalo 241.700 lidí po osmdesátce. Je to 55 procent osob v této věkové kategorii. Termín očkování dostalo 192.830 registrovaných a 48.900 na datum ještě čeká. Sedmdesátníků a sedmdesátnic se do registračního systému zapsalo 378.363. Je to zhruba 37 procent lidí v tomto věku. Termín dostalo 213.143 mužů a žen. Celkem 165.220 lidí mezi 70 a 79 lety na očkovací dávku čeká. Starší lidé se mohou nechat očkovat i bez registrace do centrálního systému u svých praktiků, ti ale zatím vakcíny většinou nemají.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví se zatím očkovalo 229.015 osob, tedy bezmála 23 procent. Z lidí po osmdesátce je to asi 58 procent. Resort uvádí 255.800 očkovaných.

Podle pokynů k očkování, které kabinet schválil v polovině ledna, jsou v první skupině očkovaných s nejvyšší prioritou lidé nad 80 let hned za pacienty z nemocnic a klienty domovů seniorů či postižených. Po nich měli přijít na řadu zdravotníci, hygienici či personál domovů. V další skupině měli následovat sedmdesátníci.

Ke 14. březnu se v Česku podle údajů ÚZIS aplikovalo celkem 1,08 milionu dávek. Lidé nad 80 let z nich dostali 29 procent, tedy 313.400. Sedmdesátníkům připadlo necelých 16 procent dávek. Dohromady jich dostali 169.900.

Zdravotníci v nemocnicích a záchranáři měli téměř 14 procent vyočkovaných dávek, tedy kolem 147.700. Přes 14 procent bylo pro ostatní zdravotníky a hygieniky, celkem se jednalo o 155.000 dávek. Pro klienty a personál v domovech seniorů a postižených bylo 142.500 dávek, tedy 13 procent. Zhruba osm procent dávek dostali učitelé a pracovníci kritické infrastruktury jako hasiči či policisté. Pro ně bylo 83.200 dávek. Na očkování pro ostatní se využilo přes šest procent dávek, dohromady asi 70.100. Kdo přesně do této skupiny spadá, není z údajů jasné.

Experti na modelování vývoje situace spočítali, že při očkování striktně podle věku postupně od nejstarších obyvatel jsou ztráty na životech nejmenší. Podle odborníků by se tak mělo od upřednostňování profesí ustoupit a vakcínu by měli dostat nejdřív senioři. Na termín očkování ke 14. březnu podle údajů ÚZIS čekalo 214.100 registrovaných lidí nad 70 let.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

očkování Jan Blatný důchodci, senioři Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy