Vláda Čechům snížila daně, ti ale neutrácejí. Peníze hromadí na účtech i v obavě ze zdražování

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY - Lednový lockdown odradil Čechy od utrácení ještě více, než se čekalo. Tržby v maloobchodě poklesly meziročně o devět procent, což je historicky druhý nejvýraznější pokles. Výrazněji se propadly už jen loni v dubnu, kdy vrcholil jarní lockdown roku 2020. Stejně jako tehdy i nyní v lednu byla důvodem dramatického propadu tržeb uzavírka podstatné části tuzemského maloobchodu a služeb, jež nastala po rozvolnění ze sklonku loňska. Češi omezili své výdaje výrazněji, než se čekalo, neboť analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů propad čítající 5,8 procenta. Své výdaje omezili nejvíce za oděvy a obuv, za které utratili o 74,1 procenta méně než loni. Klesaly ale výdaje také za domácí potřeby, kosmetiku, počítače, mobily i elektroniku či za lékárenské zboží.

Čechy k vyšším výdajům nemotivovalo ani zrušení superhrubé mzdy. Je však pravda, že její zrušení – a související snížení daně z mzdy – pocítili poprvé až v únorovém výplatním termínu. Ovšem v lednu se vidina nižších daní, a tedy vyhlídka více peněz na spotřebu, ve spotřebním chování Čechů neprojevila. Peníze, které Češi ušetří v odložených nákupech, mohou ovšem způsobit nákupní mánii, jakmile dojde k odeznění pandemie a otevření obchodů.  

Češi totiž už rok, od propuknutí pandemie a uzavření ekonomiky, hromadí na svých účtech velké peníze. A nyní zjevně ještě větší, kvůli slabým maloobchodním tržbám navzdory zrušení superhrubé mzdy. Střední třída v ČR má podle odhadu České národní banky nyní v úsporách o zhruba o 120 miliard korun více, než by měla za situace bez covidové pandemie.  

Tyto peníze Češi hromadí ze svou důvodů. Zaprvé, kvůli zavření obchodů, restaurací či omezené možnosti cestování nemají pořádně kde a za co všechny své úspory utratit. Zadruhé, obávají se zhoršení své vlastní finanční situace, zejména pak vyhazovu ze zaměstnání.  

Až pandemická situace odezní, což díky postupující vakcinaci u nás i v zahraniční může nastat už později na jaře, nejpozději ve druhé polovině letošního roku, Češi ve velkém začnou utrácet, jak předpokládá Česká národní banka. Celou ekonomiku to řádně „nakopne“. To proto, že budou po dlouhých měsících izolace natěšení na setkávání se s přáteli, nakupování v kamenných obchodech či na návštěvy nyní uzavřených fitness center, kaváren, kin či divadel. Také po otevření ekonomiky zmírní jejich obava ze zhoršení vlastní finanční situace, protože rychle uvidí, že hospodářství zase „šlape“, takže i riziko jejich vyhazovu klesá. 

Navíc k uvedené sumě 120 miliard získají dohromady dalších 80 miliard, vypočítává Česká národní banka. A to díky zrušení superhrubé mzdy, které platí od letoška a vlastně znamená snížení daně ze mzdy pro miliony zaměstnanců. 

Dohromady tedy podle centrální banky bude mít po otevření ekonomiky česká střední třída k dispozici 200 miliard korun z odložených nákupů. Ty podle všeho „vrhne“ do ekonomiky, což způsobí její rekordní růst. A také to ovšem může způsobit citelné zdražování, inflaci. To by mohlo ještě umocnit očekávanou mánii po otevření ekonomiky. Kdo totiž bude v obchodech po otevření ekonomiky co nejdříve, ještě bude nakupovat za ceny akčních nabídek, sloužících jako lákadlo k návratu k nákupu v kamenných obchodech, či bude nakupovat obecně za nižší, inflačně ještě nezvýšené ceny. Kdo dříve přijde, ten dříve – a levněji – mele. 

Za celý letošní rok by tak měly maloobchodní tržby reálně růst o dvě procenta. Bude ovšem záležet na tempu vakcinace. Zároveň Čechy může od spotřební výdajů odradit vyhlídka vyšších cen některých nezbytných výdajů. V poslední době citelně zdražují pohonné hmoty nebo také velkoobchodní elektřina, jejíž cena je na Pražské energetické burze nejvýše od roku 2018, zejména kvůli zdražujícím emisním povolenkám EU. Dražší velkoobchodní elektřina se může postupně promítnou do vyšší ceny elektřiny pro konečné spotřebitele z řad domácností. 

Související

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.
Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Lidé Obchody Ekonomika ČNB CZK

Aktuálně se děje

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragédie na příbramské střelnici. Žena obrátila zbraň proti sobě

K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bývalý fotbalový reprezentant Čelůstka ukončil kvůli zdravotním problémům kariéru

Prostřednictvím emotivního videa oznámil v pondělí konec hráčské kariéry fotbalový obránce a bývalý reprezentant Ondřej Čelůstka. Učinil tak v 35 letech a i navzdory tomu, že měl v posledních dnech dostat nabídku od prvoligového nováčka ze Zlína i od druholigového Artisu Brno. Nakonec ho fotbaloví fanoušci už na trávnících neuvidí, jelikož se tak Čelůstka rozhodl po doporučení lékařů.

včera

včera

Stanislav Šárský v seriálu Lajna.

Zemřel uznávaný divadelní herec Stanislav Šárský

Českou hereckou obec zasáhla v pátek smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Stanislav Šárský, dlouholetý člen souboru a někdejší šéf činohry ostravského státního divadla. Před dvěma lety získal Thálii za celoživotní mistrovství.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO chystá revoluční změnu: Pokud Rusko zaútočí, válčit se bude na jeho území

Západní spojenci v rámci NATO připravují přelomovou změnu ve své obranné strategii. Pokud by Rusko v příštích letech zaútočilo na členský stát aliance, NATO podle nové koncepce plánuje nejen okamžitou obranu, ale i protiútoky přímo na ruském území. O plánech hovořili evropští představitelé na bezpečnostní konferenci GLOBSEC a očekává se, že nové cíle budou schváleny na nadcházejícím summitu NATO.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí

Donald Trump stojí před nezáviděníhodným rozhodnutím, které může na Blízkém východě rozpoutat ještě horší konflikt. Úder proti Íránu by možná uspokojil spojence v Izraeli, ale mohl by stát životy tisíce amerických vojáků, destabilizovat celý svět a vyvolat bouři i uvnitř Spojených států. Ať už se Trump rozhodne jakkoli, musí mít na paměti, že Írán není Irák ani Afghánistán, a Američanům může pobyt v okolí Perského zálivu velmi znepříjemnit.

včera

Rubl, ilustrační foto

Ruská ekonomika se hroutí, přiznává tamní centrální banka

Ruská ekonomika, která poslední dva roky těžila z mobilizace všech dostupných zdrojů ve jménu války, začíná ztrácet dech. Guvernérka Ruské centrální banky Elvira Nabiullinová na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru varovala, že růst poháněný „volnými kapacitami“ je u konce – zásoby peněz, pracovní síly i průmyslových rezerv se totiž tenčí.

včera

Vendula Bechná

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.

včera

včera

včera

Donald Trump

Írán odmítá jednat s USA, dokud Izrael nezastaví útoky. Trump zatím vyčkává

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghtší dnes oznámil, že jeho země odmítá jakékoli jednání se Spojenými státy, dokud Izrael nepřestane s útoky na íránské cíle. Podle státní agentury IRNA řekl: „Američané chtějí vyjednávat a několikrát nám zaslali zprávy, ale jasně jsme řekli, že pro dialog není prostor, dokud [agrese] neskončí. Nemáme co jednat s Amerikou, která je partnerem tohoto zločinu.“

včera

Írán, ilustrační foto

Írán je připraven na tvrdý úder i za cenu sebezničení. Hrozí nevratná eskalace

Američtí představitelé varují, že případné zaminování Hormuzského průlivu Íránem by mohlo paralyzovat lodní dopravu a ohrozit tisíce amerických vojáků v regionu. Teherán hrozí tímto krokem, pokud se USA zapojí do izraelských útoků. Zablokování klíčové trasy pro ropu a plyn by vyvolalo prudké globální otřesy. Podle expertů je Írán schopen stále způsobit velice rozsáhlé škody, a to i za cenu vlastního zničení.

včera

včera

Čína, ilustrační fotografie

Čína a Blízký východ. Peking je na straně Teheránu, má to ale háček

Čína posiluje partnerství s Íránem a prezentuje se jako globální protiváha Spojeným státům. V případě amerického útoku na Teherán by však její role zůstala omezená na rétoriku a diplomacii. Podle expertů nemá Peking vojenské kapacity ani vůli zasáhnout a jeho vliv na Blízkém východě naráží na vlastní hranice. Výsledkem je pozice, v níž Peking zůstává závislý na stabilitě zajišťované jinými, především Spojenými státy

včera

Dmitrij Peskov

Třetí kolo mírových rozhovorů. Peskov prozradil, v jaké je to fázi

Moskva a Kyjev se připravují na třetí kolo mírových rozhovorů, vyplývá to z vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Ruský prezident Vladimir Putin v týdnu řekl, že je připraven jednat s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Není ale pravděpodobné, že by k jejich setkání došlo už příště. 

včera

včera

Kaja Kallasová

Evropa si proráží cestu k většímu vlivu. V Ženevě budou ministři jednat s Íránci

V Ženevě se dnes scházejí ministři zahraničí Velké Británie, Francie a Německa s íránským protějškem Abbasem Aragčím. Cílem je obnovit diplomatický dialog o íránském jaderném programu a zabránit další eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Evropa se v minulosti podílela na vzniku historické jaderné dohody s Íránem a nyní se pokouší sehrát podobně klíčovou roli.

včera

Putin vyjádřil ochotu jednat se Zelenským. Němcům poslal jasný vzkaz

Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy