Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve středu přibylo 9446 nakažených, téměř stejně jako v 8x větším Německu

Sněmovna schválila až 370 korun za den karantény

Lidé v nařízené karanténě budou moci dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácet jim ho bude zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje si pak sníží sociální odvody. Vládní návrh zákona, který s tím počítá, dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Musí ho ještě odsouhlasit Senát. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce května. Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku.

Většinu nově hospitalizovaných v Izraeli tvoří lidé pod 60 let, nejsou očkovaní

Izrael nyní eviduje více nových hospitalizací s covidem-19 mladších než starších osob. Změna v trendu patrně souvisí s vysokým podílem očkovaných lidí ve starší věkové skupině. Informoval o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel.

Nakažených zdravotníků s koronavirem je polovina proti začátku roku

Zdravotníků nakažených koronavirem je aktuálně asi 2800, proti začátku roku méně než polovina. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které má ČTK k dispozici. Při přepočtu na počet obyvatel je to nejvíc v Karlovarském a Královéhradeckém kraji, kde jsou epidemií nejvíce postižené okresy. Důvodem je zřejmě vysoký podíl nakažených britskou mutací koronaviru.

EU je blízko podpisu dohody s výrobcem vakcíny Novavax

Evropská unie by mohla podepsat dohodu o dodávkách vakcíny s americkou společností Novavax již tento nebo příští týden. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje blízké jednání. Mluvčí společnosti Novavax uvedl, že jednání stále probíhají.

Britská mutace koronaviru bude na světě asi dominantní, míní vědkyně

Mutace koronaviru, kterou vědci poprvé odhalili loni v prosinci na jihu Anglie, je nyní v Británii dominantní a s největší pravděpodobností bude časem převládat na celém světě. V rozhovoru se stanicí BBC to dnes řekla britská mikrobioložka Sharon Peacocková. Podle ní se budou muset vědci různými variantami viru SARS-CoV-2 zabývat ještě nejméně deset let.

Bavorsko zvažuje hraniční kontroly s Českem, Sasko výrazně zpřísní podmínky pendlerům

Příhraniční regiony v České republice a také rakouskou spolkovou zemi Tyrolsko by mělo Německo prohlásit za oblasti s výskytem zmutovaného koronaviru. Dnes to podle agentury DPA prohlásil bavorský premiér Markus Söder. Takové hodnocení Česka by mohlo vést ke znovuzavedení hraničních kontrol. O zařazení na německý seznam oblastí s výskytem mutací rozhodují společně ministerstva zahraničí, vnitra a zdravotnictví, toto spolkové grémium zasedá v pátek.

Nouzový stav může nahradit stav nebezpečí, pokud ho vyhlásí hejtmani nebo primátor

Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, který mohou orgány České republiky vyhlásit v reakci na mimořádnou událost; závažnějšími jsou nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Kraje je mohou vyhlásit v případě, kdy nebude schváleno prodloužení nouzového stavu.

Chorvatsko uvolní některé restrikce, otevře tělocvičny a kasina

Chorvatsko od příštího týdne opět o něco uvolní koronavirové restrikce, protože počty nakažených v zemi trvale klesají. Oznámil to dnes premiér Andrej Plenković, podle něhož budou moci od pondělí otevřít například fitness centra, tělocvičny, kasina nebo jazykové školy. Informovala o tom agentura Reuters.

První testy pro školy mohou být za měsíc od objednání

První testy pro používání ve školách stejného typu jako používá Rakousko by mohly podle zástupce českého dodavatele, firmy QuickSeal, dorazit za měsíc od objednání. Čínský výrobce Lepu Medical jich může dodat miliony týdně.

Živnostníci v karanténě by podle Schillerové také mohli dostávat příspěvek

Vláda v návrhu nového zákona o kompenzačním bonusu pro živnostníky připravuje také ustanovení, které by umožnilo živnostníkům s nařízenou karanténou žádat o příspěvek 370 Kč denně. Dnes to ve Sněmovně poslancům řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Řekla to v debatě nad návrhem nového zákona, který má přinést zaměstnancům s nařízenou karanténou příspěvek rovněž až 370 korun denně, takzvanou "Izolačku".

Vláda uzavře tři okresy. Německo hrozí zavřením hranic, pokud padne nouzový stav

Vláda omezila kvůli šíření covidu-19 pohyb v okresech Cheb, Sokolov a Trutnov. Lidé, kteří tam bydlí, nebudou moci až na výjimky okres opouštět, jiní do něj nebudou moci, řekl dnes po mimořádném jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Opatření bude platit od půlnoci na pátek do konce nouzového stavu. Pokud ho Sněmovna neprodlouží, bude končit v neděli 14. února.

Nemocnice v Hradci Králové je na hraně kapacit. Popírá ale, že pacienti leží na chodbách

Fakultní nemocnice Hradec Králové je v tuto chvíli téměř na hraně kapacit, hospitalizovaných s covidem-19 má víc než 220, z toho šest desítek na lůžkách intenzivní péče. Pacienti ale v žádném případě neleží na chodbách a mají zajištěnou péči odpovídající jejich zdravotnímu stavu. ČTK to dnes sdělili zástupci nemocnice.

Situace v sokolovské nemocnici je kritická. Lékaři musí pacienty vybírat

Situace v sokolovské nemocnici je kvůli šíření koronaviru kritická, chybějí lůžka, pacienty je nutné selektovat a nelze všem poskytnout potřebné přístroje. České televizi to dnes řekl primář interního a covidového oddělení Nemocnice Sokolov Martin Straka.

Ministerstvo zdravotnictví povolilo používání léku bamlanivimab

Ministerstvo zdravotnictví dočasně povolilo používání neregistrovaného léku na covid-19 bamlanivimab od firmy Eli Lilly. Rozhodnutí zveřejnilo na webu. Lék na bázi monoklonárních protilátek, tedy proteinů bránících vstupu viru do lidských buněk, má pomáhat lidem s rizikem těžkého průběhu onemocnění. Podle odborníků je třeba látku podat co nejdříve po nákaze, nemusí být ale účinná na další mutace viru. Česko by mělo prvních 500 dávek obdržet do konce února.

Adamec: Vláda by měla v postižených okresech zrychlit vakcinaci

Starosta Trutnova Ivan Adamec (ODS) považuje nařízení vlády o omezení pohybu v okrese za zbytečné, nekoncepční a vymahatelnost nařízení bude komplikovaná. Vláda by měla spíše v postižených okresech urychlit vakcinaci, řekl dnes ČTK.

Portugalsko hlásí první případy brazilské varianty koronaviru

Z Portugalska byly ve středu ohlášeny první dva případy nákazy brazilskou variantou koronaviru. Informovala o tom televize SIC. Stalo se tak dva týdny poté, co byly zastaveny všechny lety mezi touto jihoevropskou zemí a Brazílií.

Babiš chce zavřít nejpostiženější okresy. Hygiena prý musí konečně dělat zásadní opatření

Hygienici měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) šíření epidemie koronaviru na Chebsku, Sokolovsku a Trutnovsku už dávno řešit modelem, jaký použili loni v Litovli na Olomoucku. Odpověděl tak při návštěvě srbského Bělehradu na dotaz novinářů k opatřením, která má ve čtvrtek pro Karlovarský a Královéhradecký kraj přijmout vláda. Litovel a přilehlé obce, kde žije na 24.000 lidí, byla loni uzavřena od 16. do 30. března.

Přibylo přes 10 tisíc nakažených. Vzniká plán na testování ve školách a omezení krajů

Index protiepidemického systému (PES), který ukazuje vývoj epidemie koronaviru v Česku, zůstává čtvrtý den na 71 bodech. Proti úterý se mírně zlepšila všechna čtyři sledovaná kritéria, na hodnotě indexu se to ale neprojevilo. Podle imunologa Vojtěcha Thona z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno je třeba okamžitě naočkovat první dávkou vakcíny rizikovou populaci, jen tak lze během osmi či deseti týdnů vyvést společnost z nejhoršího.

Nošení dvou těsných roušek může výrazně snížit riziko nákazy, tvrdí vědci

Riziko koronavirové nákazy se pravděpodobně výrazně snižuje, pokud rouška těsně přiléhá k obličeji a dotyčný nosí dvě místo jedné. Vyplývá to z experimentů amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Jeho vědci v laboratoři zkoumali riziko nákazy při dvoumetrovém odstupu. Zjistili, že jedna chirurgická nebo látková rouška při výdechu zablokuje asi 40 procent aerosolu mířícího k hlavě osoby, jež se nadechuje. Nasazením látkové roušky přes chirurgickou se tato účinnost zdvojnásobila. Pokud měli dvě roušky oba, byl podle vědců účinnost více než 95procentní.