Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Letos ale bude Valentýn chudší: obchodníci a restaurace přijdou kvůli covidu na tržbách o 800 milionů korun

S koronavirem zemřelo v Česku přes 18 tisíc lidí. V počtu nakažených jsme nejhorší ve střední Evropě

Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal výrazně růst zejména od loňského října, v listopadu byla několikrát překročena i hranice dvou set mrtvých za den. Dosavadní rekord 262 mrtvých je z 3. listopadu. Loni na jaře trvalo měsíc, než celkový počet mrtvých překročil 200 (hranice sta zemřelých byla překročena za 17 dní). Aktuálně počet zemřelých s koronavirem překonal v ČR 18.000.

Koronaviru se jen tak nezbavíme. Hygienička řekla, jak dlouho s námi zůstane

V březnu uplyne rok od výskytu prvního případu koronaviru v Ústeckém kraji. Mezi prvními, kteří byli okamžitě zapojeni do procesu týkajícího se nákazy, byli hygienici. Kromě trasování se musí vypořádávat i s běžnou agendou, třeba kontrolou v restauracích. Krajská hygienická stanice v Ústí nad Labem nedostatkem personálu netrpí. Ač pracovníci v důchodovém věku odešli, stanici se podařilo místa obsadit novými zaměstnanci. ČTK to řekla ředitelka stanice Lenka Šimůnková.

Česko hlásí za pátek víc nakažených něž Němci

Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se původně měla řídit opatření proti šíření nemoci covid-19, po šesti dnech stagnace dnes mírně stoupl ze 71 na 73 bodů. Přibylo nově 8782 nakažených, což je plošně více než v Německu, které hlásí 8354 nově nakažených.

Česko má k dispozici test, který může použít každý sám. Do škol se nehodí

V Česku je k dispozici protilátkový test na koronavirus, který může být použit pro sebetestování. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) mu tento týden potvrdil notifikaci. ČTK to v rozhovoru řekla ředitelka SÚKL Irena Storová. Test ale není vhodný pro testování v časných stádiích nákazy, tedy nelze jej použít ve školách.

OBRAZEM: V první linii. V pražském Motole testují i očkují ve velkém

V pondělí sice s největší pravděpodobností skončí nouzový stav, boj s koronavirem ale v Česku bude pokračovat i nadále za pomoci testování či očkování. Obojí v současnosti probíhá kupříkladu v pražské Fakultní nemocnici v Motole, která je největším zdravotnickým zařízením v zemi.

Česko si za drama může samo, je semeništěm koronaviru, píší německá média

V Česku kvůli politickému sporu skončí v neděli nouzový stav, což ještě více zkomplikuje tažení proti pandemii. Tak německá média informují o dění v České republice, kterou dnes Německo s účinností od neděle zařadí na kritický seznam zahraničních oblastí s vysokým výskytem mutací koronaviru. Deník Sächsische Zeitung napsal, že do této situace, kvůli které se na hranice vrátí policejní kontroly, se Česko dostalo samo.

Německo vrací kontroly na hranice, kraje chystají stav nebezpečí

Okresy Cheb a Sokolov v Karlovarském kraji a Trutnov v Královéhradeckém kraji se kvůli rychlému šíření nemoci uzavírají. Jde o nejpostiženější okresy v zemi. Zároveň Německo oficiálně zařadí ČR mezi oblasti s výskytem mutací. To znamená především návrat hraničních kontrol.

Čína údajně odmítla dát WHO data o prvních případech nákazy koronavirem

Čínské úřady odmítly poskytnout odborníkům Světové zdravotnické organizace (WHO) primární data o prvních případech nákazy koronavirem, která by WHO pomohla určit, jakým způsobem a kdy se koronavirus poprvé začal v Číně šířit, napsal dnes deník The Wall Street Journal.

Při podezření na mutaci posoudí hygienici karanténu individuálně

Hygienici budou při nařízení karantény pro kontakty pozitivně testovaného postupovat individuálně, pokud budou mít podezření na mutaci viru, například britskou. Mohou nařídit karanténu bez ohledu na použití ochrany dýchacích cest v době kontaktu s pozitivním. Za náležitou ochranu dýchacích cest se už nepovažuje improvizovaná ochrana nosu a úst například šálou, šátkem či látkovou rouškou.

Středočeský kraj se bude na opatřeních podílet s hygieniky

Středočeský kraj se bude po skončení nouzového stavu na řadě opatření podílet s hygienickou stanicí. Cílem by mělo být ochránit lidi před epidemií a zároveň omezit nesmyslná opatření, která velká část veřejnosti již nedodržuje, řekl dnes novinářům hejtmančin náměstek Martin Kupka (ODS).

Česko požádá okolní státy o pomoc při zaplnění 90 procent lůžek

Česko začne oslovovat okolní státy s žádostí o pomoc s pacienty s koronavirem při zaplnění 90 procent celkové rezervy lůžek. O podmínkách jedná se zdravotními pojišťovnami. V tiskové zprávě ministerstva zdravotnictví to dnes uvedl náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý, který má řízení kapacit nemocnic v době epidemie na starosti.

Trump na tom byl po nákaze koronavirem hůře, než se tvrdilo

Stav bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se loni nakazil koronavirem, byl horší, než se tehdy uvádělo. Podle deníku The New York Times (NYT) měl nízkou hodnotu krevního kyslíku a zvažovalo se připojení na ventilátor.

Slovensko pozdě zavedlo omezení a čelí silné nákaze, říká lékař z krizového štábu

Slovensko čelí silné druhé vlně nákazy koronavirem podle šéfa tamních lékařských odborů a člena ústředního krizového štábu Petera Visolajského i kvůli tomu, že včas a v potřebném rozsahu nezavedlo podobná opatření jako po propuknutí epidemie loni na jaře a že se spolehlo hlavně na testování prostřednictvím méně přesných antigenních testů.

Přibylo téměř 9 tisíc nakažených. Česko je druhý nejhorší stát v EU

Index protiepidemického systému (PES), který ukazuje vývoj epidemie koronaviru v Česku, zůstává šestý den na 71 bodech. Průměrný počet nakažených za dva týdny dál roste, k růstu se vrátil i počet nákaz mezi seniory. za čtvrtek přibylo 8916 nakažených.

Opozice chce dále jednat s vládou o postupu při pandemii

Na straně vlády jsme nenašli odpovědného partnera, který by měl skutečný zájem situaci řešit. Na dnešní tiskové konferenci poté, co Sněmovna neschválila další prodloužení nouzového stavu, to řekl předseda ODS Petr Fiala. Opozice chce ale dál s kabinetem jednat o svých návrzích a o dalším postupu při koronavirové pandemii.

Portugalsko prodloužilo uzávěru, nemocnice čelí náporu nemocných

Portugalsko dnes nejméně do 1. března prodloužilo plošnou uzávěru, jejímž cílem je zpomalit šíření koronaviru. Informovala o tom agentura Reuters. Portugalsko si loni v boji s pandemií covidu-19 vedlo v porovnání s jinými evropskými státy dobře, nicméně od začátku letošního roku se potýká se strmým nárůstem počtu nakažených i smrtelných případů, což souvisí s šířením britské nakažlivější mutace koronaviru i uvolněním opatření během Vánoc.

Vláda neuspěla, nouzový stav v neděli končí. Co se od pondělí změní?

Poslanecká sněmovna dnes několik hodin jednala o prodloužení nouzového stavu. Dlouhodobě se proti němu stavěla část opozice a nově i KSČM, což zkomplikovalo pozici vlády, která požadovala jeho prodloužení o měsíc. Lidovecký poslanec Stanislav Juránek navrhl kvůli solidaritě s kraji a hejtmany prodloužení nouzového stavu o dva týdny do 28. února. Sněmovna ale ani jeden z návrhů neschválila, nouzový stav tedy končí v neděli 14. února.

Vláda se snaží ukázat, že něco dělá. Chybějí nám informace, říkají starostové z uzavřených okresů

Jsou kritičtí a pesimističtí k rozhodnutí vlády, která s úderem dnešní půlnoci uzavře kvůli zhoršující koronavirové situaci okresy Trutnov, Cheb a Sokolov. Starostové z postižených lokalit, které EuroZprávy.cz oslovily, se domnívají, že k omezení pohybu mělo dojít dříve. „Kabinet se současnými restrikcemi snaží dokázat, že něco dělá, ale nařízení jsou děravá a lidé jim už nemusejí věřit,“ říká starosta Trutnova Ivan Adamec z ODS. Šéfce Sokolova Renatě Oulehlové (ANO) vadí, že s ní vláda ani kraj nekomunikuje. „Jsem odkázána jen na média, a to je v pozici starostky nedostatečné.“ Starostům vadí, že netuší, na základě jakých dat vláda přistoupila k uzávěře.

WHO řeší, co se děje v Česku. Lidé nenosí roušky a nezůstávají doma

Češi mají tendenci podceňovat riziko nákazy covidem-19, byť infekce stále neztrácí na síle. Výzkum, který se zaměřil na proměny postojů a chování české veřejnosti ve vztahu k pandemii, na němž spolupracovala Světová zdravotnická organizace (WHO) s ministerstvem zdravotnictví, zjistil, že 34 procent populace nebere onemocnění vážně. „Část populace se stále domnívá, že pokud by se nakazila, pak covid-19 snadnou zvládnou překonat,“ říká vedoucí řešitelského týmu Zdeněk Kučera z Ústavu pro zdravotní gramotnost. Vědce zarazilo, že jen 46 procent respondentů zůstává doma, pokud vykazují příznaky.