Letos ale bude Valentýn chudší: obchodníci a restaurace přijdou kvůli covidu na tržbách o 800 milionů korun

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY - Dnes a částečně zítra vrcholí období valentýnských nákupů. Zpravidla trvá od 9. do 14. února, což je „Den D“, Den svatého Valentýna, „svátek všech zamilovaných“.

Obliba Valentýna roste v Česku v posledních deseti letech roste zhruba třikrát rychleji než ve světě. Alespoň tedy po přihlédnutí k růstu valentýnských výdajů v ČR a ve světě. Z letošní edice každoroční studie Mastercard Love Index vyplývá, že Češi za posledních deset let navýšili své valentýnské výdaje o 548 procent, zatímco ve světě činilo navýšení 180 procent.  

Je třeba ovšem vzít v potaz odlišné cenové hladiny v ČR a v zahraničí, odlišnou cenovou strukturu, jiné valentýnské zvyklosti, podíl populace, který Valentýna v dané zemi skutečně slaví, rozdílnou počáteční srovnávací základnu či makroekonomický vývoj v ČR a v zahraničí, včetně vývoje kursů měn. Teprve pak bychom mohli spolehlivěji určit o kolik výrazněji skutečně narůstá obliba Valentýna v ČR a jinde ve světě.  

Letos obyvatelé ČR kvůli pandemické situaci v ještě vyšší míře než kdykoli v minulosti uskutečňují své valentýnské nákupy prostřednictvím on-line obchodů, podle zmíněné studie Mastercard Love Index letos na internetu pozornost pořídilo 43 procent Čechů. Za posledních deset let podle stejného zdroje stoupl počet online nákupů uskutečněných před svátkem sv. Valentýna o 6542 procent. 

K nejoblíbenějším valentýnským dárkům, které lidé v ČR pořizují online, patří poukazy na pobyt, masáže a dále dárky jako květiny, čokolády či upomínkové předměty, vyplývá z prodejních dat slevového portálu Slevomat. Například počet nákupů květin za poledních deset let stoupl v Česku o 1806 procent, vyplývá z Mastercard Love Indexu. 

Slevomat z důvodu pandemické situace přichází s kampaní, v jejímž rámci nabízí valentýnské poukazy s extrémně dlouhou splatností. Zákazníci tak mohou darovat valentýnský poukaz na pobyt, masáž nebo degustační menu, které však uskuteční až skončení současné uzavírky podstatné části ekonomiky.   

Nelze však předpokládat, že tato a podobné akce letos Valentýna „zachrání“. Obchodníci musí v celkovém pohledu počítat s citelným poklesem valentýnských tržeb. Část zákazníků se přesune z kamenných obchodů do on-line sféry, kde využijí právě třeba i poukazů s extrémně dlouhou dobou splatnosti. Avšak to nebude stačit, aby se letošní celkové valentýnské tržby srovnaly s těmi loňskými, ještě předpandemickými.   

V předpandemické době slavila Valentýna zhruba čtvrtina populace ČR starší patnácti lety, tedy necelé 2,3 milionu lidí. Loni muži za dárky na Valentýna utratili v průměru zhruba 750 korun, ženy zase průměrně necelých 600 korun.   

Kvůli pandemické situaci a zhoršenému ekonomickému výhledu řady tuzemských domácností budou letos Valentýna slavit jen zhruba dva miliony lidí. Muži v průměru utratí 600 korun a ženy 500 korun. Zatímco loni valentýnské výdaje obyvatel ČR navýšily tržby příslušných obchodníků o zhruba 1,5 miliardy korun, letos to bude jen asi o 1,1 miliardy. Vyplývá to z výpočtu na základě příslušných průzkumů ohledně valentýnských výdajů Čechů v minulých letech, zohledňujícího vývoj cenové hladiny, maloobchodních tržeb a nálady spotřebitelů v uplynulých měsících. A také pochopitelně vlastní dopad současné pandemické situace.   

Češi na Valentýna nejčastěji utrácí za květiny, bonboniéry nebo různá přáníčka. Výdaje za tato zboží lze uskutečňovat v celkem nezměněném režimu i během pandemie. Češi však citelně sníží nebo zcela prakticky zcela vytěsní své valentýnské výdaje za šperky, masáže, spodní prádlo, parfémy, ale i sklenice na šampaňské nebo dovolené ve městech, jako jsou Paříž či Benátky. To jsou další jindy poměrně časté valentýnské dárky, kterými se však letos budou zamilovaní obdarovávat v menší míře. Naopak právě třeba prodejci květin, bonboniér nebo alkoholických nápojů typu prosecca mohou očekávat vyšší tržby než jindy, neboť část Čechů pořídí místo zboží z obchodu, který je kvůli pandemickým opatřením zavřený, právě například „puget“ z květinářství nebo „bublinky“. Květinářství či obchody s potravinami a nápoji zůstávají i během pandemie otevřená.   

Trendem uplynulých let byly valentýnské zážitkové dárky, jako romantický let letadlem, projížďka na „gondole“ po Vltavě a Čertovce v Praze nebo romantická noc v některém z luxusních hotelů. I těmito pozornostmi se letos kvůli pandemii budou zamilovaní obdarovávat v silně omezené míře, případně v nějakém zvláštním režimu typu zmíněných poukazů s extrémně dlouhou dobou splatnosti.    

Běžně platí, že zhruba čtyřicet procent z těch obyvatel ČR, kteří Valentýna slaví, bere svoji drahou polovičku na večeři do restaurace. Utrácí v průměru až tisíc korun. Tržby provozovatelů restaurací tedy díky Valentýnu běžně stoupají až o zhruba 450 milionů korun. Letos však kvůli pandemické uzavírce o drtivou část této částky, zhruba o 380 milionů, přijdou, protože pořízení pokrmu umožňuje jen část restaurací a hospod, a to prostřednictvím donášky nebo „u okýnka“. Objednávání „u okýnka“ zkomplikují letošní mrazy, které v předvalentýnském období panují a vydrží zřejmě až do samotného 14. února. Mrazy komplikují venkovní konzumaci jídla, takže dále snižují poptávku po objednávce „u okénka“. Jen část tohoto poklesu budou lidé kompenzovat donáškou.   

Celkově tedy Valentýn letos na tržbách prodejcům a provozovatelům restaurací vynese necelou 1,2 miliardy korun, zhruba o 800 milionů korun méně než loni.  

Valentýnské výdaje Čechů až do loňska rok od roku mírně narůstaly. Celkově však i tak hluboce zaostávaly za výdaji vánočními, silvestrovskými nebo velikonočními, což jsou svátky, které na rozdíl od Valentýna nejsou do Česka „importovány“.  

V Česku Valentýna slaví zejména mladší věkové skupiny. V některých z těchto skupin vzrostly výdaje na Valentýna od roku 2014 do roku 2020 na zhruba dvojnásobek. To souvisí nejen s postupným zabydlováním tohoto svátku v ČR, ale také s ekonomickou prosperitou druhé poloviny desátých let, tehdejší rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti či poměrně dobrou spotřebitelskou náladou a vysokou ochotou utrácet.  

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) svátek svatého valentýna

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy