Slovensko pozdě zavedlo omezení a čelí silné nákaze, říká lékař z krizového štábu

Země také nedostatečně kontroluje dodržování karantény a selhává při vyhledávání kontaktů infikovaných. Visolajský to dnes řekl v rozhovoru s ČTK.

Během první vlny koronavirové krize se Slovensko řadilo v Evropě k zemím s nízkým počtem nakažených i úmrtí pacientů. Situace v zemi pod Tatrami se výrazně zhoršila v závěru loňska a Slovensko se při srovnání přírůstku úmrtí na infekci koronavirem v přepočtu na obyvatele postupně dostalo na přední příčky v EU. Od začátku letošního roku do středy tohoto týdne byla na pětimilionovém Slovensku hlavní příčinou úmrtí v 3379 případech. Počtem obyvatel dvojnásobně větší Česko zaznamenalo ve zmíněném období přes 5900 úmrtí v souvislosti s koronavirem; ČR na rozdíl od Slovenska do této statistiky zahrnuje nakažené bez ohledu na příčinu smrti.

"Neudělali jsme taková opatření jako na jaře. Poslední lockdown přišel pozdě a nebyl tak intenzivní. Platíme vysokou daň za to, že naše zdravotnictví funguje špatně," řekl Visolajský k důvodům a dopadům druhé vlny koronavirové nákazy na Slovensku.

Slovenská vláda a úřady zavedly zákaz vycházení s výjimkami a uzavřely většinu prodejen až krátce před Vánoci. Následně kabinet karanténní opatření zpřísnil, opatření ale zatím nevedla k výraznějšímu snížení počtu pacientů s koronavirem v nemocnicích.

"Boj s pandemií nelze vyhrát v nemocnicích, ale před nemocnicemi," řekl Visolajský. Důležité jsou podle něj kroky s cílem předcházet hospitalizaci pacientů.

Visolajský řekl, že Slovensko udělalo chybu, když se spolehlo hlavně na testování na koronavirus prostřednictvím méně přesných antigenních testů. Ty by se podle něj měly využívat cíleně a spíše v epidemii nejvíce zasažených oblastech nebo tam, kde je lidé mohou absolvovat častěji.

Plošné testování obyvatel Slovenska na koronavirus se z iniciativy premiéra Igora Matoviče uskutečnilo poprvé loni na podzim. Po něm se situace ohledně nákazy zlepšila jen přechodně. Další plošné testování se konalo v lednu a podle zavedeného protiepidemického systému i v současnosti potřebují Slováci negativní test na koronavirus například na cestu do práce.

Podle Visolajského slovenské úřady řádně nekontrolují, zda nakažení koronavirem dodržují karanténu. Dodal, že v zemi také selhává vyhledávání lidí, kteří přišli do kontaktu s infikovaným. S ohledem na šíření nakažlivějších mutací koronaviru se šéf lékařských odborů vyslovil za větší kontrolu na hranicích. Od příštího týdne Slovensko podle dřívějšího oznámení ministra zdravotnictví Marka Krajčího zavede až na výjimky povinnou karanténu pro lidi, kteří přijedou do země ze zahraničí.