Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Babiš chce zavřít nejpostiženější okresy. Hygiena prý musí konečně dělat zásadní opatření

Přibylo přes 10 tisíc nakažených. Vzniká plán na testování ve školách a omezení krajů

Index protiepidemického systému (PES), který ukazuje vývoj epidemie koronaviru v Česku, zůstává čtvrtý den na 71 bodech. Proti úterý se mírně zlepšila všechna čtyři sledovaná kritéria, na hodnotě indexu se to ale neprojevilo. Podle imunologa Vojtěcha Thona z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Brno je třeba okamžitě naočkovat první dávkou vakcíny rizikovou populaci, jen tak lze během osmi či deseti týdnů vyvést společnost z nejhoršího.

Nošení dvou těsných roušek může výrazně snížit riziko nákazy, tvrdí vědci

Riziko koronavirové nákazy se pravděpodobně výrazně snižuje, pokud rouška těsně přiléhá k obličeji a dotyčný nosí dvě místo jedné. Vyplývá to z experimentů amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Jeho vědci v laboratoři zkoumali riziko nákazy při dvoumetrovém odstupu. Zjistili, že jedna chirurgická nebo látková rouška při výdechu zablokuje asi 40 procent aerosolu mířícího k hlavě osoby, jež se nadechuje. Nasazením látkové roušky přes chirurgickou se tato účinnost zdvojnásobila. Pokud měli dvě roušky oba, byl podle vědců účinnost více než 95procentní.

Německo prodlouží karanténu. Od listopadu ji zpřísňuje, potrvá nejméně do března

Německo nejméně do 7. března prodlouží karanténu kvůli pandemii nemoci covid-19. Dnes se na tom se spolkovými zeměmi dohodla německá kancléřka Angela Merkelová. O otevření škol mohou již nyní rozhodnout spolkové země. Merkelová na tiskové konferenci po jednání rovněž řekla, že od března budou moci otevřít kadeřnictví. Další uvolňování poměrů bude záviset na výrazném snížení míry přenosu infekce.

Zdravotníci v části Německa získávají z lahvičky Pfizeru sedm dávek

Zdravotníci v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku mohou z jedné ampule očkovací látky sdružení Pfizer/BioNTech používat sedm místo šesti dávek. Informovala o tom veřejnoprávní stanice WDR. Dodatečnou dávku, kterou z ampulí Pfizer/BioNTech využívá také Finsko, je možné získat za použití speciálních injekčních sad.

Odpůrci nouzového stavu budou zodpovědní za smrt lidí, tvrdí Babiš

Kdo ve čtvrtek nebude v Poslanecké sněmovně hlasovat pro prodloužení nouzového stavu, bude podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zodpovědný za smrt svých spoluobčanů. Babiš to dnes řekl novinářům při návštěvě Srbska. Kritizoval v té souvislosti to, že opozice na jednání o prodloužení nouzového stavu přináší rozpočtová témata. Kabinet žádá Sněmovnu, aby nouzový stav mohl pokračovat i po 14. únoru, podporu dosud nemá.

Do srpna bude v Česku naočkováno sedm milionů lidí, věří Blatný

Do srpna bude v Česku naočkováno sedm milionů lidí, věří ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Vakcinace by měla zrychlit v dubnu, kdy se mají do ČR dostat miliony dávek, řekl ministr serveru iROZHLAS.cz. Do té doby bude podle něj dávek dost jen pro naočkování odhadem 400.000 lidí.

Výrobci dodali do Česka až 577.000 dávek vakcíny

Výrobci dodali do Česka k dnešku 489.575 až 577.130 dávek vakcíny proti covidu-19. Vyplývá to z dat o počtu dodaných plat od jednotlivých výrobců, které ČTK získala od ministerstva zdravotnictví. Rozptyl je způsoben počtem dávek z lahvičky od firem Pfizer/BioNTech, ze které jde získat pět až šest dávek. Podle publikovaných dat o počtech naočkovaných dávek jich zdravotníci do úterý večer aplikovali 382.416. Zatím nevyužitých tak může být 107.000 až 194.000 dávek.

Babiše zaujalo, že si v Srbsku občané mohou vybrat vakcínu

Premiér Andrej Babiš považuje za zajímavé, že v Srbsku si občané mohou vybrat, kterou vakcínou proti koronaviru se nechají naočkovat. Řekl to na tiskové konferenci po dnešním jednání se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou v Bělehradě.

Školy mohou zůstat zavřené i bez nouzového stavu

Ministerstvo školství předpokládá, že pokud by Sněmovna dále neprodloužila nouzový stav, mohly by školy zůstat zavřené podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Vyplývá to z odpovědi tiskového oddělení ministerstva na dotaz ČTK. Sněmovna bude o nouzovém stavu rozhodovat ve čtvrtek. Kabinet by chtěl jeho prodloužení o měsíc, jinak by skončil v neděli 14. února.

Hermetické uzavření regionů v Královéhradeckém kraji? Červíček mírní napětí

Hermetické uzavření okresu Trutnov, případně jiného regionu v Královéhradeckém kraji, není ve hře. Nákaza se šíří v podobné intenzitě dlouho, takže by to nic v současnosti neřešilo, řekl dnes ČTK hejtman Martin Červíček (ODS). V kraji se nákaza koronaviru nadále nejrychleji šíří v okrese Trutnov. Na Trutnovsku za posledních sedm dní přibylo v přepočtu na 100.000 obyvatel zhruba 1087 případů.

Rakousko už podalo 350 tisíc dávek vakcíny proti koronaviru

V Rakousku podali zdravotníci lidem zhruba 350.000 dávek vakcíny, první i druhou dávku jich dostalo téměř 100.000. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr zdravotnictví Rudolf Anschober. Alpská republika v pondělí výrazně uvolnila opatření proti šíření koronaviru. Za posledních 24 hodin přibylo 1469 případů nákazy.

Vláda zvažuje přísnější opatření ve dvou krajích. Ve hře je omezení cestování

Vláda bude ve čtvrtek jednat podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) o cílených opatřeních proti šíření koronaviru v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. Řekl to po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu, kterému předsedá. Oba regiony jsou nyní epidemií nejvíce postiženy.

Testování ve školách by mohlo fungovat jako v Rakousku

Ústřední krizový štáb předloží do pondělí vládě rozpracovaný návrh testování ve školách. Inspiruje se modelem, který funguje v Rakousku. Používat by se tak ve školách měly neinvazivní antigenní testy, které ukážou výsledek na místě. Po dnešním jednání Ústředního krizového štábu to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Pokud by Sněmovna ve čtvrtek neprodloužila nouzový stav, nákup testů i návrat dětí do škol by se tím podle Hamáčka mohl zkomplikovat.

V úterý přibylo více než 10 tisíc nakažených

Laboratoře v Česku odhalily v úterý 10.165 nových případů koronaviru, zhruba o tisíc více než před týdnem. Poprvé od 13. ledna tak denní nárůst nakažených překonal desetitisícovou hranici. V nemocnicích je s covidem 5921 pacientů, podle revidovaných údajů ministerstva zdravotnictví klesl jejich počet za den zhruba o 200. S nákazou dosud v Česku zemřelo 17.642 lidí.

Hejtman Červíček kritizuje stát za způsob informování o mutaci

Hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS) dnes kritizoval způsob informování státu o šíření nakažlivější, takvzané britské mutace koronaviru v kraji. Státní zdravotní ústav (SZÚ) dnes na webu uvedl, že na Trutnovsku byla na začátku ledna britská varianta koronaviru ve více než 60 procentech zkoumaných vzorků, na Náchodsku v 45 procentech.

Britská mutace se ve Franci objevuje stále častěji

Nakažlivější britská mutace koronaviru je ve Francii stále častější, ale nešíří se tak rychle, jak se odborníci původně obávali. Je nevyhnutelné, že britská mutace bude ve Francii většinová a dojde k tomu pravděpodobně v první polovině března, řekl Bruno Lina, virolog a člen vědeckého poradního týmu vlády v rozhovoru se stanicí France inter. Lina přirovnal karanténu k jaderné bombě.

Německo prodlouží karanténu, nejméně o měsíc

Nejméně do 14. března zůstane Německo v karanténě a uvolňování epidemických opatření nelze prozatím očekávat. Vyplývá to z návrhu karanténních opatření pro odpolední jednání kancléřky Angely Merkelové s premiéry spolkových zemí, který má ČTK k dispozici. Dnešní schůzka nicméně umožní znovuotevření škol, rozhodnutí bude na jednotlivých německých spolkových zemích. V březnu se otevření mohou dočkat i kadeřnictví.

Běžný lék na astma údajně snižuje riziko hospitalizace s koronavirem

Lék ze skupiny kortikoidů, který běžně používají astmatici, snižuje podle studie vědců z Oxfordské univerzity u pacientů s koronavirem riziko hospitalizace a zkracuje dobu uzdravování. Nemocní ho ovšem musejí dostat v sedmi dnech od projevení příznaků, píše agentura Reuters.

Světlo na konci tunelu? Expert z Oxfordu naznačil, kdy skončí pandemie

NÁZOR - Po obtížném roce boje s nemocí covid-19 nyní ve světě vidíme nástup mnoha účinných vakcín, konstatuje Andrew Pollard v komentáři pro server The Guardian. Očkovací lékař z Oxfordské univerzity, který se podílel na vývoji preparátu od firmy AstraZaneca, tak vznáší otázku, kterou si začíná klást mnoho lidí: "Kdy se život vrátí do normálu?"