Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Volný a Bojko byli vykázáni ze Sněmovny. Přes 7 tisíc nově nakažených

Česko a Slovensko mají v rámci střední Evropy nejvíce nových případů koronaviru

Nejvíce potvrzených nových případů koronaviru v přepočtu na obyvatele mají z pěti středoevropských zemí Česko a Slovensko, lépe jsou na tom Rakousko, Maďarsko a Polsko. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí.

Soul začne testovat na koronavirus i pro psy a kočky

Úřady v jihokorejské metropoli Soulu oznámily, že město začne testovat na koronavirus také psy a kočky. Testována budou pouze zvířata, která se dostala do kontaktu s nakaženým člověkem a projeví se u nich příznaky nemoci covid-19 jako horečka či dýchací obtíže. Pokud vyjde u psa či kočky test pozitivní, bude muset zůstat 14 dní v domácí izolaci, napsal dnes zpravodajský server BBC News.

Polovina pozitivních testů ve FN Brno je s britskou mutací

Polovina pozitivních testů na nemoc covid-19 ve Fakultní nemocnici Brno za měsíc únor je s britskou mutací. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Denně nemocnice odhalí desítky případů britské mutace koronaviru. První případ jistila o vánočních svátcích, od té doby eviduje kolem 700 případů.

Dobrá zpráva pro Slavii. Duel s Leicesterem se může odehrát v Edenu

Pražská Slavia uspěla s výjimkou a i přes pokračující koronavirovou pandemii se nadcházející duel play-off Evropské ligy UEFA mezi Slavií a Leicesterem podehraje v Praze ve vršovickém Edenu. O výjimku žádal samotný šéf sešívaného klubu Jaroslav Tvrdík, jenž sice zatím informaci o tom, že Slavii byla výjimka umožněna na sociální síti Twitter nepotvrdil, ovšem podle informací ministerstva zdravotnictví, byla výjimka udělena a duel by se tak měl 18. února v Praze odehrát. Klub však musí splnit jisté podmínky.

Koronavirus z laboratoře ve Wu-chanu zřejmě neunikl, míní experti WHO

Expertům z Číny a Světové zdravotnické organizace (WHO) se zatím nepodařilo odhalit původ nového typu koronaviru, jenž způsobil nynější pandemii. Odborníci po něm v uplynulých dnech pátrali v čínském městě Wu-chan, kde byla nákaza koncem roku 2019 zaznamenána poprvé.

Sociálnědemokratický poslanec Birke se nakazil koronavirem

Starosta Náchoda a poslanec Jan Birke (ČSSD) má ode dneška pozitivní test na koronavirus. Zrušil veškerý program. Netuší, kde se nakazil, řekl dnes ČTK. Okres Náchod je v Královéhradeckém kraji po Trutnovsku podle údajů ministerstva zdravotnictví druhým regionem, kde se nákaza šíří nejrychleji.

Povinné testy studentů: Vzorek by si odebírali sami, navrhuje ministerstvo

Využití testů na covid-19 ve školách, kdy by si studenti sami odebrali vzorek pro antigenní test, by muselo povolit ministerstvo zdravotnictví. U testovacích sad, které by mohly být dostupné v milionech kusů týdně, je třeba ověřit parametry. Dodané mohou být za měsíc od objednání. Vyplývá to z materiálu ministerstva školství (MŠMT), který popisuje jednotlivé typy testů.

Cestující do Británie čekají tři testy na koronavirus a karanténa

Kvůli obavám z šíření mutací koronaviru zavádí Británie ještě přísnější pravidla pro všechny příjezdy do země. Pro příjezd do Británie ze zahraničí je již teď zapotřebí negativní test na koronavirus, od pondělí začne platit povinná desetidenní karanténa ve státem vybraných hotelech pro příjezdy z rizikových zemí.

Lidé na Slovensku kvůli koronaviru omezili kontakty se svým okolím

Na Slovensku letos kvůli koronaviru zcela omezilo společenské kontakty s jinými lidmi mimo členů své domácnosti nejvíce obyvatel od první vlny epidemie nemoci covid-19, kterou země zaznamenala loni na jaře. Vyplynulo to z průzkumu Slovenské akademie věd (SAV) a dalších institucí. S cílem omezit shromažďování lidí a mobility v souvislosti se šířením koronaviru slovenské úřady dříve zavedly karanténní opatření.

V Praze přibylo nejvíc nakažených za poslední měsíc

V Praze v pondělí přibylo 1151 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvyšší denní nárůst nakažených za poslední měsíc, v mezitýdenním porovnání je to o 369 případů více. Od začátku epidemie testy odhalily nový koronavirus v hlavním městě u téměř 116.000 lidí, 1534 nemocných zemřelo. Aktuálně se s onemocněním potýká v Praze 10.600 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Nákaza v hlavním městě v posledních dnech zrychluje a kopíruje vývoj v celé zemi.

Francie hlásí nejvíce koronavirových pacientů na JIP za dva měsíce

Na jednotkách intenzivní péče je ve Francii 3363 pacientů s koronavirem, což je nejvíce za poslední dva měsíce. Denní bilance nových hospitalizací s koronavirem zároveň druhý den v řadě stoupá. Informovala o tom agentura Reuters.

Tisícikorunový kompenzační bonus pravděpodobně vyjde stát na 25 miliard korun. Pětisetkorunové ho dosud stály přibližně 26 miliard

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY - Z veřejných rozpočtů šlo dosud, tj. od března 2020 do konce ledna 2021, celkem 26,3 miliardy korun na různé formy kompenzačních bonusů. Zejména pak na kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jimž finanční správa v daném období vyplatila 20,2 miliardy. Na kompenzační bonus pro společníky malých firem odplynula 1,7 miliardy korun.

ONLINE: V neděli přibylo 2415 nakažených, hitem jsou očkovací selfie

Rizikové skóre protiepidemického systému PES zůstává pátý den na 71 bodech. Za neděli přibylo 2415 nově nakažených a reprodukční číslo zůstává na 1,05. Vláda dnes projedná pokračování nouzového stavu i po 14. únoru.

Ministr Metnar se po vyléčení z koronaviru vrátil do práce

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se po uzdravení vrátil do práce a po videu se účastnil jednání vlády. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Koronavirem se v minulosti nakazili i další členové vlády.

Vědci doporučují, aby státy Evropy přijímaly opatření jednotně

Evropské státy by měly podle doporučení vědců vyvinout maximální úsilí na snížení počtu případů covidu-19 a tento stav držet, chránit ohrožené skupiny, urychlit očkování a zvýšit jeho účinnost. Potřeba je také monitorovat virové varianty a ideálně je zastavit na hranicích státu.

Praha dá na opatření proti koronaviru téměř 60 milionů

Hlavní město vydá na opatření související s pandemií koronaviru 59,7 milionu korun. Peníze půjdou mimo jiné na nákup ochranných pomůcek nebo zajištění práce z domova pro zaměstnance magistrátu. Část půjde i na odměny při boji proti nemoci covid-19. Peníze vezme město z rozpočtové rezervy. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Praha vydala od začátku pandemie za opatření proti covidu-19 kolem dvou miliard korun.

Distribuce vakcín AstraZeneky začala, rozváží se do tří krajů

První dodávku vakcín od firmy AstraZeneca začal dnes distributor Avenier rozvážet do tří krajů. Vakcínu podle ministerstva zdravotnictví dostanou nemocnice v Kolíně, Hradci Králové a Jihlavě. Avenier ze skupiny Agel bude mít na starosti i distribuci další dodávky, která by měla do Česka dorazit tento týden. ČTK to napsal mediální zástupce Avenieru Martin Nesrsta.

Vláda projedná dvě verze zvýšení nemocenské v karanténě

Vláda projedná dnes dvě varianty možného navýšení náhrady mzdy lidí v karanténě. Buď by mohli podle návrhu dostávat k nemocenské příspěvek do 370 korun za den podle svého příjmu, nebo by se mohla nemocenská dočasně zvednout ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Na tiskové konferenci ČSSD to řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová. Šéf strany Jan Hamáček je přesvědčený, že se kabinet dnes dohodne.

Maláčová se omluvila za srovnání koronaviru s válkou

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se dnes omluvila za nedělní vyjádření, že ani druhá světová válka nezpůsobila takové škody na vzdělávání dětí jako současná pandemie koronaviru.