Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Asociace pendlerů se brání před nařčením, že pendleři jsou zdrojem nákazy

V neděli přibylo 2415 nově nakažených

Rizikové skóre protiepidemického systému PES zůstává pátý den na 71 bodech. Ve čtvrtém stupni rizik se drží už od půlky ledna, opatření v Česku ale odpovídají nejpřísnějšímu, pátému stupni. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Reprodukční číslo zůstává na 1,05. Pokud je číslo nad hodnotou jedna, epidemie zrychluje. Vyšší než jedna je číslo s výjimkou jednoho dne od začátku února. V neděli přibylo 2415 nakažených.

PES je zpět na 71 bodech. Nakažených přibylo více než před týdnem

Koronavirus nadále trápí Česko i celý svět. Rizikové skóre protiepidemického systému PES je k dnešku 71 bodů ze sta, dál tedy odpovídá čtvrtému z pěti stupňů pohotovosti. Reprodukční číslo stouplo oproti sobotě o jednu setinu na 1,05. Za první víkendový den přibylo 4800 nakažených, je to více než před týdnem.

Babiš chce, aby se od března mohli na očkování hlásit další lidé

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne, aby se od března otevřela registrace a rezervace na očkování proti koronaviru pro lidi starší 60 let. Debatovat se o tom má podle něho příští týden. V současné době se očkují jen zdravotníci, senioři nad 80 let a klienti a zaměstnanci v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem.

"Ani válka nezpůsobila to, co covid." Maláčová sklidila kritiku za své přirovnání

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) sklidila kritiku za dnešní vyjádření, že ani druhá světová válka nezpůsobila takové škody na vzdělávání dětí jako současná pandemie koronaviru. Prohlásila to v dnešním pořadu Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News v diskusi s poslancem ODS Janem Skopečkem (ODS), který takové vyjádření označil za neuvěřitelné a ministryni vyzval k omluvě.

Do Německa by mohlo jen 10 pacientů, uvedl náměstek ministra

Německo by mohlo přijmout jen deset českých pacientů s koronavirem, zatímco v Česku jek dnešnímu poledni rezerva 218 intenzivních lůžek. Podmínkou Němců by navíc bylo, aby převezení pacienti neměli britskou mutaci. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý.

Britská mutace je v Česku přítomna v řádu desítek procent, míní imunolog

Agresivnější, takzvaná britská mutace koronaviru se v Česku podle předběžných, neúplných a zatím oficiálně nepublikovaných výsledků vyskytuje v řádu desítek procent, v některých oblastech zřejmě i víc než 50 procent. Na twitteru to uvedl imunolog Zdeněk Hel z iniciativy vědců Sníh.

Blume z německé CSU mluví o zvýšené ochraně hranic. Česko podrobil kritice

Generální tajemník německé vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Blume požaduje zvýšenou kontrolu hranic s cílem zabránit opětovnému vzestupu počtu případů nákazy koronavirem prostřednictvím zmutovaných virů ze sousedních zemí. Blume to podle agentury DPA uvedl v rozhovoru s listem Bild am Sonntag. Kritizoval rovněž Českou republiku a Rakousko za nezodpovědný přístup.

V Česku se letos bude stěhovat více než milion lidí. Stěhováním se za nižším nájmem lze v době pandemie ušetřit desetitisíce

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY - Desetina obyvatel České republiky se letos přestěhuje. Podobně jako loni. Vyplývá z průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny. V absolutním počtu jde tedy o více než milion lidí. Ke stěhování mají různé důvody. Od koupě nové nemovitosti, po sestěhování se s partnerem či stěhování se za prací. Deset procent lidí, kteří se stěhují, ovšem jako důvod uvádí snahu ušetřit. Sto tisíc Čechů se tedy stěhuje právě a jen z finančních důvodů. Letos jich ještě přibude.

V sobotu přibylo 4800 nakažených. Je to více než před týdnem

Epidemie koronaviru v Česku znovu nabírá na síle. Testy v sobotu odhalily dalších 4800 případů, to je o zhruba 750 víc než ve stejný den minulého týdne. Počet lidí s koronavirem v nemocnicích klesl oproti předchozímu dni o čtyři stovky na 5450, ve srovnání s minulým víkendem se ale téměř nezměnil. Ve vážném stavu bylo 989 pacientů s covidem, to je v únoru zatím nejméně.

PES je po revizi zpět na 71 bodech. Reprodukční číslo mírně stouplo

Rizikové skóre protiepidemického systému PES je k dnešku 71 bodů ze sta, už víc než tři týdny tak odpovídá čtvrtému z pěti stupňů pohotovosti. Z údajů na webu ministerstva zdravotnictví vyplývá, že po zpětné revizi dat se na této hodnotě drží čtvrtý den po sobě.

Primář Ctirad Musil šířil dezinformace o koronaviru, nemocnice ho odvolala

Ředitel nemocnice v Hranicích na Přerovsku Eduard Sohlich odvolal na konci ledna primáře biochemického oddělení Ctirada Musila. Stalo se tak poté, co vedení nemocnice upozornil server Seznam zprávy na Musilovo vystupování na sociálních sítích, kde veřejně přinášel nepodložené názory a komentáře o koronaviru. Podle serveru podceňoval počet mrtvých a lživě psal o velkém množství zbytečně hospitalizovaných. Musil se k věci odmítl vyjádřit, ČTK jeho vyjádření shání.

Nejoptimističtější scénář pandemie? Lékařka naznačila, kdy se vrátíme do normálu

NÁZOR - Za pomoci stávajících vakcín změníme covid-19 v nemoc, která se podobná sezónní chřipce. To je nejoptimističtější scénář pro současnou koronavirovou pandemii, který v komentáři pro server Washington Post nastiňuje lékařka Leana Wenová.

Index PES stoupl, přibylo přes 8 tisíc nakažených. Do ČR míří další vakcína

Do Česka dnes dorazí první dodávka vakcíny proti koronaviru od firmy AstraZeneca. V první dodávce by mělo být asi 20.000 očkovacích dávek. Protiepidemické skóre PES k dnešku stouplo o dva body na 73, odpovídá tak čtvrtému stupni pohotovosti. Země se nadále řídí opatřeními pro nejpřísnější, pátý stupeň.

Číňané uctili památku lékaře, který varoval před koronavirem

Na sociálních sítích v Číně dnes lidé vzdávali hold lékaři Li Wen-liangovi, který mezi prvními varoval před koronavirem a následně infekci sám podlehl, píše zpravodajský web BBC. Menší pieta se podle agentury AP uskutečnila také u wuchanské nemocnice, kde lidé dnes nechávali květiny se vzkazy. V neděli od smrti 34letého oftalmologa uplyne přesně rok.

Vojtěch má jasno. Bez nouzového stavu opatření nejsou možná

Bez nouzového stavu nelze zachovat mnohá opatření proti šíření pandemie koronaviru, už loni to podle bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ukázal rozsudek pražského městského soudu. Při rozvolnění opatření bude podle něj velmi komplikované pandemii zvládnout a hrozí zhoršení situace.

Zdravotní systém nebyl na pandemii připraven, míní exministr Vojtěch

Zdravotní systém nebyl na pandemii koronaviru před rokem připraven. Poskytovatelé zdravotní péče nesdíleli data, několik měsíců trvalo, než se všichni připojili na jeden centrální systém. Data o počtu pozitivních případů se v počátku sbírala se zpožděním a sdílela se prostřednictvím excelových tabulek.

Pravidelné testování ve firmách by mohlo začít již během února

Pravidelné testování zaměstnanců na koronavirus ve firmách by mohlo začít ještě v únoru. Antigenní testy v podnicích by proplácely zdravotní pojišťovny. Dohodli se na tom zaměstnavatelé se zástupci ministerstev. ČTK to řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

V pátek přibylo 8559 nakažených. V ČR již zemřelo 17 tisíc lidí

V pátek přibylo v Česku 8559 potvrzených případů covidu, zhruba o 500 víc než před týdnem. Počet zemřelých s koronavirem přesáhl hranici 17.000. V nemocnicích bylo před víkendem 5756 nakažených, asi o 180 méně než předchozí den a o 150 méně než minulý pátek.

Index PES stoupl na 73 bodů kvůli nárůstu hospitalizovaných

Protiepidemické skóre PES k dnešku stouplo o dva body na 73. Od poloviny ledna tak nepřetržitě odpovídá čtvrtému stupni pohotovosti, země se ale řídí opatřeními pro nejpřísnější, pátý stupeň. Index se zhoršil kvůli mezitýdennímu nárůstu hospitalizací pacientů, u nichž se infekce prokázala až v nemocnici.