NÁZOR - Po obtížném roce boje s nemocí covid-19 nyní ve světě vidíme nástup mnoha účinných vakcín, konstatuje Andrew Pollard v komentáři pro server The Guardian. Očkovací lékař z Oxfordské univerzity, který se podílel na vývoji preparátu od firmy AstraZaneca, tak vznáší otázku, kterou si začíná klást mnoho lidí: "Kdy se život vrátí do normálu?"
Úkolem viru není zabíjet
Za hlavní indikátor návratu do normálu považuje lékař moment, kdy začne opadat tlak na veřejné zdravotnictví. Zatím existují dobré signály, že vakcíny od společností AstraZeneca, Johnson & Johnson, Novavax, Moderna a Pfizer/BioNTech téměř zcela zabraňují hospitalizacím, a to i v zemích, kde se vyskytují nové varianty koronaviru, poukazuje autor komentáře.
"To zůstává enormně dobrou zprávou, ale mírní ji fakt, že ve světě máme tolik neočkovaných ohrožených obyvatel," pokračuje Pollard. Za urgentní považuje dostat k těmto lidem vakcíny, které by je ochránily před závažným průběhem nemoci, přičemž je na lékařích a politicích, aby nevytvářeli překážky, ale naopak bořili ty stávající.
Naléhavost podtrhuje nástup nových variant viru, deklaruje vědec. Vysvětluje, že mutace se zjevně objevují v oblastech, kde bylo nakaženo velké množství obyvatel a v populaci existuje poměrně vysoká míra imunity, tudíž se virus musí měnit, aby přežil.
Především mutace, které vidíme v jižní Africe a Brazílii, infikují snadněji i lidi, kteří již byli imunní, jelikož se dokážou vyhnout protilátkám, které v těle vznikají po prodělání nemoci či očkování, nastiňuje expert. Dodává, že navzdory znepokojivým pozorováním existují optimistické náznaky, že imunita vytvořená vakcínami i proděláním nemoci brání závažnému průběhu onemocnění, i když se virus dále šíří.
"Virus zde koneckonců není pro to, aby nás zabíjel," píše odborník. Vysvětluje, že jeho smyslem existence je šířit se a k tomu potřebuje živé hostitele.
Imunitní systém je ve skutečnosti velmi složitý a zachovává si další důležité funkce, které umožňují vypořádat se i s variantami viru schopnými obejít protilátky, upozorňuje Pollard. Poukazuje, že většina nakažených i očkovaných jedinců vytváří silnou odpověď v podobě T-lymfocytů a dalších typů návazných protilátek, které mohou hrát důležitou roli v prevenci závažného průběhu a stávající mutace by je neměly příliš ovlivnit.
Čas ke spokojenosti zatím nenastal
Pokračující přenos nových variant mezi očkovanými a zotavenými bude nicméně v nadcházejících letech dále pokračovat, očekává autor komentáře. Konstatuje, že nové mutace umožní viru přežít v lidském nosu a krku.
Koronaviry jsou ostatně mezi lidmi běžné, téměř všichni jsme se některým z nich nakazili již v dětství, ale navzdory tomu nás v průběhu života nadále trápí koronavirová "nachlazení", uvádí vědec. Soudí, že to bude pravděpodobně budoucí osud pandemického koronaviru.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Musíme zjistit, zda je tato teze pravdivá, jelikož nám řekne, jak nejlépe reagovat na měnící se virus," pokračuje Pollard. Dodává, že s ohledem na schopnost koronaviru mutovat budeme muset nalézt cesty, jak přizpůsobit život pokračujícímu přenosu viru v populaci, který bude u většiny lidí vyvolávat jen mírné příznaky respirační infekce a závažnější průběh se omezí na malou část neimunizovaných jedinců, případně osob s imunitní poruchou.
Pokud bude těchto lidí málo, zdravotnické systémy si s tím dokážou poradit podobně jako se sezónní chřipkou, míní lékař. Nevylučuje, že bude možná nutné každoročně nová vakcína, která bude reagovat na změny viru či postupem času klesající imunitu.
Dokáže-li stávající generace vakcín poskytnout i v budoucnu ochranu před závažným průběhem a hospitalizací, zřejmě jsme vyřešili problém tlaku na naše zdravotnické systémy a konec pandemie může být v jistém smyslu na dohled, domnívá se odborník. Doplňuje, že zatímco se vyhodnocuje reálný vliv očkování na příjem do nemocnic, probíhají práce na další generací vakcín, které by měly v případě potřeby lépe účinkovat na nové varianty viru.
"Je zde zajisté důvod k naději, ale nenastal čas ke spokojenosti," končí Pollard svůj komentář.
Související

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , očkování , AstraZeneca
Aktuálně se děje
včera

U cel to nekončí. USA v tichosti podnikají další krok v obchodní válce s Čínou
včera

Piastri vítězí v GP Saúdské Arábie a poprvé přebírá vedení v šampionátu
včera

Ničivé vlny veder i konec kapitalismu. Expertka popsala, co může způsobit extrémní počasí
včera

Trumpova cla se obrací proti Američanům. DHL částečně zastavuje dodávky do USA
včera

"Biden byl mimo, uprostřed jednání šel do bazénu." Spisovatel popsal, co se dělo v Bílém domě, sepsul i Trumpa
včera

Protesty proti Trumpovi v celých Spojených státech: Tisíce lidí žádají změny a návrat deportovaného muže
včera

"To nejhorší, co se mohlo stát." Během jednání Trumpa s Meloniovou došlo k fatálnímu selhání
včera

Vlastní reaktor do každé základny? Pentagon v tichosti chystá energetickou revoluci
včera

Klíčový nástroj selhal. Algoritmus vyhodnotil, že oběti domácího násilí hrozí jen střední riziko, za tři týdny zemřela
včera

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou
včera

Příměří nevydrželo ani půl dne. Rusko útočilo už šest hodin po jeho vyhlášení, prohlásil Zelenskyj
včera

Urychlil vyhošťování imigrantů, pak soud deportaci zakázal. Co se děje v USA?
včera

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly
19. dubna 2025 21:58

Česko navštíví belgický král, oznámil Pražský hrad
19. dubna 2025 20:18

Důchody v Česku prošly velkou změnou. Úřad hlásí, že má hotovo
Aktualizováno 19. dubna 2025 19:57

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině
19. dubna 2025 19:35

Bílek se po letošním Euru stane novým trenérem fotbalových „lvíčat“
19. dubna 2025 18:42

První ukrajinská reakce na ruský návrh příměří. Ozval se i Lipavský
19. dubna 2025 18:24

Fanouškům Baníku explodovala pyrotechnika. Policie hlásí několik zraněných
19. dubna 2025 17:36
Překvapivé počasí. Meteorologové vysvětlili, proč na Velký pátek tak pršelo
Deštivé počasí na Velký pátek překvapilo i meteorology. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal na některých místech první výraznější srážky za několik měsíců. Příčinou bylo dění v oblasti Alp.
Zdroj: Jan Hrabě