NÁZOR - Po obtížném roce boje s nemocí covid-19 nyní ve světě vidíme nástup mnoha účinných vakcín, konstatuje Andrew Pollard v komentáři pro server The Guardian. Očkovací lékař z Oxfordské univerzity, který se podílel na vývoji preparátu od firmy AstraZaneca, tak vznáší otázku, kterou si začíná klást mnoho lidí: "Kdy se život vrátí do normálu?"
Úkolem viru není zabíjet
Za hlavní indikátor návratu do normálu považuje lékař moment, kdy začne opadat tlak na veřejné zdravotnictví. Zatím existují dobré signály, že vakcíny od společností AstraZeneca, Johnson & Johnson, Novavax, Moderna a Pfizer/BioNTech téměř zcela zabraňují hospitalizacím, a to i v zemích, kde se vyskytují nové varianty koronaviru, poukazuje autor komentáře.
"To zůstává enormně dobrou zprávou, ale mírní ji fakt, že ve světě máme tolik neočkovaných ohrožených obyvatel," pokračuje Pollard. Za urgentní považuje dostat k těmto lidem vakcíny, které by je ochránily před závažným průběhem nemoci, přičemž je na lékařích a politicích, aby nevytvářeli překážky, ale naopak bořili ty stávající.
Naléhavost podtrhuje nástup nových variant viru, deklaruje vědec. Vysvětluje, že mutace se zjevně objevují v oblastech, kde bylo nakaženo velké množství obyvatel a v populaci existuje poměrně vysoká míra imunity, tudíž se virus musí měnit, aby přežil.
Především mutace, které vidíme v jižní Africe a Brazílii, infikují snadněji i lidi, kteří již byli imunní, jelikož se dokážou vyhnout protilátkám, které v těle vznikají po prodělání nemoci či očkování, nastiňuje expert. Dodává, že navzdory znepokojivým pozorováním existují optimistické náznaky, že imunita vytvořená vakcínami i proděláním nemoci brání závažnému průběhu onemocnění, i když se virus dále šíří.
"Virus zde koneckonců není pro to, aby nás zabíjel," píše odborník. Vysvětluje, že jeho smyslem existence je šířit se a k tomu potřebuje živé hostitele.
Imunitní systém je ve skutečnosti velmi složitý a zachovává si další důležité funkce, které umožňují vypořádat se i s variantami viru schopnými obejít protilátky, upozorňuje Pollard. Poukazuje, že většina nakažených i očkovaných jedinců vytváří silnou odpověď v podobě T-lymfocytů a dalších typů návazných protilátek, které mohou hrát důležitou roli v prevenci závažného průběhu a stávající mutace by je neměly příliš ovlivnit.
Čas ke spokojenosti zatím nenastal
Pokračující přenos nových variant mezi očkovanými a zotavenými bude nicméně v nadcházejících letech dále pokračovat, očekává autor komentáře. Konstatuje, že nové mutace umožní viru přežít v lidském nosu a krku.
Koronaviry jsou ostatně mezi lidmi běžné, téměř všichni jsme se některým z nich nakazili již v dětství, ale navzdory tomu nás v průběhu života nadále trápí koronavirová "nachlazení", uvádí vědec. Soudí, že to bude pravděpodobně budoucí osud pandemického koronaviru.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Musíme zjistit, zda je tato teze pravdivá, jelikož nám řekne, jak nejlépe reagovat na měnící se virus," pokračuje Pollard. Dodává, že s ohledem na schopnost koronaviru mutovat budeme muset nalézt cesty, jak přizpůsobit život pokračujícímu přenosu viru v populaci, který bude u většiny lidí vyvolávat jen mírné příznaky respirační infekce a závažnější průběh se omezí na malou část neimunizovaných jedinců, případně osob s imunitní poruchou.
Pokud bude těchto lidí málo, zdravotnické systémy si s tím dokážou poradit podobně jako se sezónní chřipkou, míní lékař. Nevylučuje, že bude možná nutné každoročně nová vakcína, která bude reagovat na změny viru či postupem času klesající imunitu.
Dokáže-li stávající generace vakcín poskytnout i v budoucnu ochranu před závažným průběhem a hospitalizací, zřejmě jsme vyřešili problém tlaku na naše zdravotnické systémy a konec pandemie může být v jistém smyslu na dohled, domnívá se odborník. Doplňuje, že zatímco se vyhodnocuje reálný vliv očkování na příjem do nemocnic, probíhají práce na další generací vakcín, které by měly v případě potřeby lépe účinkovat na nové varianty viru.
"Je zde zajisté důvod k naději, ale nenastal čas ke spokojenosti," končí Pollard svůj komentář.
Související
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Přes pět tisíc nemocných za pár dní. Covid i tak není tím postrachem, co býval
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , očkování , AstraZeneca
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump
před 1 hodinou
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
před 3 hodinami
Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní
včera
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
včera
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
včera
V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř
včera
Okamura do Otázek Václava Moravce přijde, potvrdila mluvčí SPD
včera
Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa
včera
Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů
včera
Ministerstvo varovalo Čechy v Izraeli. Bezpečnostní situace se může zhoršit
včera
Záhadné úmrtí dvou lidí v Písku. Těla se našla v lodním kontejneru
včera
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
včera
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
včera
Střelba v Krnově. Policisté našli mrtvého a dvě zbraně
včera
Chcete se dostat z Izraele? Musíte dnes, vyzval americký velvysanec podřízené
včera
Česko eviduje zemětřesení na Příbramsku. Ke škodám nedošlo
včera
Nejasný pokrok v jednáních mezi USA a Íránem. Rozhovory mají pokračovat
včera
Do Česka míří saharský prach. Na zem se nedostane, může ale ovlivnit teploty
včera
Clintonová prý Epsteina nikdy nepotkala. Vyzvala k výslechu Trumpa
včera
Okamura se po devíti letech může objevit v Otázkách Václava Moravce
Předseda poslanecké Sněmovny Tomio Okamura (SPD) by se v březnu mohl po devíti letech objevit v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Podle dostupných informací obdržel pozvánku do druhého březnového vydání relace.
Zdroj: Jan Hrabě