NÁZOR - Po obtížném roce boje s nemocí covid-19 nyní ve světě vidíme nástup mnoha účinných vakcín, konstatuje Andrew Pollard v komentáři pro server The Guardian. Očkovací lékař z Oxfordské univerzity, který se podílel na vývoji preparátu od firmy AstraZaneca, tak vznáší otázku, kterou si začíná klást mnoho lidí: "Kdy se život vrátí do normálu?"
Úkolem viru není zabíjet
Za hlavní indikátor návratu do normálu považuje lékař moment, kdy začne opadat tlak na veřejné zdravotnictví. Zatím existují dobré signály, že vakcíny od společností AstraZeneca, Johnson & Johnson, Novavax, Moderna a Pfizer/BioNTech téměř zcela zabraňují hospitalizacím, a to i v zemích, kde se vyskytují nové varianty koronaviru, poukazuje autor komentáře.
"To zůstává enormně dobrou zprávou, ale mírní ji fakt, že ve světě máme tolik neočkovaných ohrožených obyvatel," pokračuje Pollard. Za urgentní považuje dostat k těmto lidem vakcíny, které by je ochránily před závažným průběhem nemoci, přičemž je na lékařích a politicích, aby nevytvářeli překážky, ale naopak bořili ty stávající.
Naléhavost podtrhuje nástup nových variant viru, deklaruje vědec. Vysvětluje, že mutace se zjevně objevují v oblastech, kde bylo nakaženo velké množství obyvatel a v populaci existuje poměrně vysoká míra imunity, tudíž se virus musí měnit, aby přežil.
Především mutace, které vidíme v jižní Africe a Brazílii, infikují snadněji i lidi, kteří již byli imunní, jelikož se dokážou vyhnout protilátkám, které v těle vznikají po prodělání nemoci či očkování, nastiňuje expert. Dodává, že navzdory znepokojivým pozorováním existují optimistické náznaky, že imunita vytvořená vakcínami i proděláním nemoci brání závažnému průběhu onemocnění, i když se virus dále šíří.
"Virus zde koneckonců není pro to, aby nás zabíjel," píše odborník. Vysvětluje, že jeho smyslem existence je šířit se a k tomu potřebuje živé hostitele.
Imunitní systém je ve skutečnosti velmi složitý a zachovává si další důležité funkce, které umožňují vypořádat se i s variantami viru schopnými obejít protilátky, upozorňuje Pollard. Poukazuje, že většina nakažených i očkovaných jedinců vytváří silnou odpověď v podobě T-lymfocytů a dalších typů návazných protilátek, které mohou hrát důležitou roli v prevenci závažného průběhu a stávající mutace by je neměly příliš ovlivnit.
Čas ke spokojenosti zatím nenastal
Pokračující přenos nových variant mezi očkovanými a zotavenými bude nicméně v nadcházejících letech dále pokračovat, očekává autor komentáře. Konstatuje, že nové mutace umožní viru přežít v lidském nosu a krku.
Koronaviry jsou ostatně mezi lidmi běžné, téměř všichni jsme se některým z nich nakazili již v dětství, ale navzdory tomu nás v průběhu života nadále trápí koronavirová "nachlazení", uvádí vědec. Soudí, že to bude pravděpodobně budoucí osud pandemického koronaviru.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Musíme zjistit, zda je tato teze pravdivá, jelikož nám řekne, jak nejlépe reagovat na měnící se virus," pokračuje Pollard. Dodává, že s ohledem na schopnost koronaviru mutovat budeme muset nalézt cesty, jak přizpůsobit život pokračujícímu přenosu viru v populaci, který bude u většiny lidí vyvolávat jen mírné příznaky respirační infekce a závažnější průběh se omezí na malou část neimunizovaných jedinců, případně osob s imunitní poruchou.
Pokud bude těchto lidí málo, zdravotnické systémy si s tím dokážou poradit podobně jako se sezónní chřipkou, míní lékař. Nevylučuje, že bude možná nutné každoročně nová vakcína, která bude reagovat na změny viru či postupem času klesající imunitu.
Dokáže-li stávající generace vakcín poskytnout i v budoucnu ochranu před závažným průběhem a hospitalizací, zřejmě jsme vyřešili problém tlaku na naše zdravotnické systémy a konec pandemie může být v jistém smyslu na dohled, domnívá se odborník. Doplňuje, že zatímco se vyhodnocuje reálný vliv očkování na příjem do nemocnic, probíhají práce na další generací vakcín, které by měly v případě potřeby lépe účinkovat na nové varianty viru.
"Je zde zajisté důvod k naději, ale nenastal čas ke spokojenosti," končí Pollard svůj komentář.
Související
WHO: Globální pandemickou dohodu se nepodařilo uzavřít
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , očkování , AstraZeneca
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu
před 52 minutami
V sobotu národní tým posílí ze zámoří Nečas. Do Prahy by mohli přijet také Pastrňák se Zachou
před 1 hodinou
Ukrajinci prchají z Charkovské oblasti před ruskou armádou. Jsou jich tisíce
před 2 hodinami
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 2 hodinami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 3 hodinami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 3 hodinami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 4 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 5 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 5 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 6 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) navštívila v rámci baltské cesty Lotyšsko. V Rize jednala s předsedkyní parlamentu Daigou Mieriņou o dalších způsobech podpory Ukrajiny a s premiérkou Evikou Siliņou o bezpečnostní i ekonomické spolupráci. Na místní vojenské základně navštívila také české vojáky pomáhající chránit východní křídlo NATO.
Zdroj: Jan Hrabě