Světlo na konci tunelu? Expert z Oxfordu naznačil, kdy skončí pandemie

NÁZOR - Po obtížném roce boje s nemocí covid-19 nyní ve světě vidíme nástup mnoha účinných vakcín, konstatuje Andrew Pollard v komentáři pro server The Guardian. Očkovací lékař z Oxfordské univerzity, který se podílel na vývoji preparátu od firmy AstraZaneca, tak vznáší otázku, kterou si začíná klást mnoho lidí: "Kdy se život vrátí do normálu?"

Úkolem viru není zabíjet

Za hlavní indikátor návratu do normálu považuje lékař moment, kdy začne opadat tlak na veřejné zdravotnictví. Zatím existují dobré signály, že vakcíny od společností AstraZeneca, Johnson & Johnson, Novavax, Moderna a Pfizer/BioNTech téměř zcela zabraňují hospitalizacím, a to i v zemích, kde se vyskytují nové varianty koronaviru, poukazuje autor komentáře.  

"To zůstává enormně dobrou zprávou, ale mírní ji fakt, že ve světě máme tolik neočkovaných ohrožených obyvatel," pokračuje Pollard. Za urgentní považuje dostat k těmto lidem vakcíny, které by je ochránily před závažným průběhem nemoci, přičemž je na lékařích a politicích, aby nevytvářeli překážky, ale naopak bořili ty stávající.

Naléhavost podtrhuje nástup nových variant viru, deklaruje vědec. Vysvětluje, že mutace se zjevně objevují v oblastech, kde bylo nakaženo velké množství obyvatel a v populaci existuje poměrně vysoká míra imunity, tudíž se virus musí měnit, aby přežil.

Především mutace, které vidíme v jižní Africe a Brazílii, infikují snadněji i lidi, kteří již byli imunní, jelikož se dokážou vyhnout protilátkám, které v těle vznikají po prodělání nemoci či očkování, nastiňuje expert. Dodává, že navzdory znepokojivým pozorováním existují optimistické náznaky, že imunita vytvořená vakcínami i proděláním nemoci brání závažnému průběhu onemocnění, i když se virus dále šíří.

"Virus zde koneckonců není pro to, aby nás zabíjel," píše odborník. Vysvětluje, že jeho smyslem existence je šířit se a k tomu potřebuje živé hostitele.

Imunitní systém je ve skutečnosti velmi složitý a zachovává si další důležité funkce, které umožňují vypořádat se i s variantami viru schopnými obejít protilátky, upozorňuje Pollard. Poukazuje, že většina nakažených i očkovaných jedinců vytváří silnou odpověď v podobě T-lymfocytů a dalších typů návazných protilátek, které mohou hrát důležitou roli v prevenci závažného průběhu a stávající mutace by je neměly příliš ovlivnit.  

Čas ke spokojenosti zatím nenastal

Pokračující přenos nových variant mezi očkovanými a zotavenými bude nicméně v nadcházejících letech dále pokračovat, očekává autor komentáře. Konstatuje, že nové mutace umožní viru přežít v lidském nosu a krku.

Koronaviry jsou ostatně mezi lidmi běžné, téměř všichni jsme se některým z nich nakazili již v dětství, ale navzdory tomu nás v průběhu života nadále trápí koronavirová "nachlazení", uvádí vědec. Soudí, že to bude pravděpodobně budoucí osud pandemického koronaviru.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Musíme zjistit, zda je tato teze pravdivá, jelikož nám řekne, jak nejlépe reagovat na měnící se virus," pokračuje Pollard. Dodává, že s ohledem na schopnost koronaviru mutovat budeme muset nalézt cesty, jak přizpůsobit život pokračujícímu přenosu viru v populaci, který bude u většiny lidí vyvolávat jen mírné příznaky respirační infekce a závažnější průběh se omezí na malou část neimunizovaných jedinců, případně osob s imunitní poruchou.

Pokud bude těchto lidí málo, zdravotnické systémy si s tím dokážou poradit podobně jako se sezónní chřipkou, míní lékař. Nevylučuje, že bude možná nutné každoročně nová vakcína, která bude reagovat na změny viru či postupem času klesající imunitu.

Dokáže-li stávající generace vakcín poskytnout i v budoucnu ochranu před závažným průběhem a hospitalizací, zřejmě jsme vyřešili problém tlaku na naše zdravotnické systémy a konec pandemie může být v jistém smyslu na dohled, domnívá se odborník. Doplňuje, že zatímco se vyhodnocuje reálný vliv očkování na příjem do nemocnic, probíhají práce na další generací vakcín, které by měly v případě potřeby lépe účinkovat na nové varianty viru.

"Je zde zajisté důvod k naději, ale nenastal čas ke spokojenosti," končí Pollard svůj komentář.  

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování AstraZeneca

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 24 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy