NÁZOR - Po obtížném roce boje s nemocí covid-19 nyní ve světě vidíme nástup mnoha účinných vakcín, konstatuje Andrew Pollard v komentáři pro server The Guardian. Očkovací lékař z Oxfordské univerzity, který se podílel na vývoji preparátu od firmy AstraZaneca, tak vznáší otázku, kterou si začíná klást mnoho lidí: "Kdy se život vrátí do normálu?"
Úkolem viru není zabíjet
Za hlavní indikátor návratu do normálu považuje lékař moment, kdy začne opadat tlak na veřejné zdravotnictví. Zatím existují dobré signály, že vakcíny od společností AstraZeneca, Johnson & Johnson, Novavax, Moderna a Pfizer/BioNTech téměř zcela zabraňují hospitalizacím, a to i v zemích, kde se vyskytují nové varianty koronaviru, poukazuje autor komentáře.
"To zůstává enormně dobrou zprávou, ale mírní ji fakt, že ve světě máme tolik neočkovaných ohrožených obyvatel," pokračuje Pollard. Za urgentní považuje dostat k těmto lidem vakcíny, které by je ochránily před závažným průběhem nemoci, přičemž je na lékařích a politicích, aby nevytvářeli překážky, ale naopak bořili ty stávající.
Naléhavost podtrhuje nástup nových variant viru, deklaruje vědec. Vysvětluje, že mutace se zjevně objevují v oblastech, kde bylo nakaženo velké množství obyvatel a v populaci existuje poměrně vysoká míra imunity, tudíž se virus musí měnit, aby přežil.
Především mutace, které vidíme v jižní Africe a Brazílii, infikují snadněji i lidi, kteří již byli imunní, jelikož se dokážou vyhnout protilátkám, které v těle vznikají po prodělání nemoci či očkování, nastiňuje expert. Dodává, že navzdory znepokojivým pozorováním existují optimistické náznaky, že imunita vytvořená vakcínami i proděláním nemoci brání závažnému průběhu onemocnění, i když se virus dále šíří.
"Virus zde koneckonců není pro to, aby nás zabíjel," píše odborník. Vysvětluje, že jeho smyslem existence je šířit se a k tomu potřebuje živé hostitele.
Imunitní systém je ve skutečnosti velmi složitý a zachovává si další důležité funkce, které umožňují vypořádat se i s variantami viru schopnými obejít protilátky, upozorňuje Pollard. Poukazuje, že většina nakažených i očkovaných jedinců vytváří silnou odpověď v podobě T-lymfocytů a dalších typů návazných protilátek, které mohou hrát důležitou roli v prevenci závažného průběhu a stávající mutace by je neměly příliš ovlivnit.
Čas ke spokojenosti zatím nenastal
Pokračující přenos nových variant mezi očkovanými a zotavenými bude nicméně v nadcházejících letech dále pokračovat, očekává autor komentáře. Konstatuje, že nové mutace umožní viru přežít v lidském nosu a krku.
Koronaviry jsou ostatně mezi lidmi běžné, téměř všichni jsme se některým z nich nakazili již v dětství, ale navzdory tomu nás v průběhu života nadále trápí koronavirová "nachlazení", uvádí vědec. Soudí, že to bude pravděpodobně budoucí osud pandemického koronaviru.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Musíme zjistit, zda je tato teze pravdivá, jelikož nám řekne, jak nejlépe reagovat na měnící se virus," pokračuje Pollard. Dodává, že s ohledem na schopnost koronaviru mutovat budeme muset nalézt cesty, jak přizpůsobit život pokračujícímu přenosu viru v populaci, který bude u většiny lidí vyvolávat jen mírné příznaky respirační infekce a závažnější průběh se omezí na malou část neimunizovaných jedinců, případně osob s imunitní poruchou.
Pokud bude těchto lidí málo, zdravotnické systémy si s tím dokážou poradit podobně jako se sezónní chřipkou, míní lékař. Nevylučuje, že bude možná nutné každoročně nová vakcína, která bude reagovat na změny viru či postupem času klesající imunitu.
Dokáže-li stávající generace vakcín poskytnout i v budoucnu ochranu před závažným průběhem a hospitalizací, zřejmě jsme vyřešili problém tlaku na naše zdravotnické systémy a konec pandemie může být v jistém smyslu na dohled, domnívá se odborník. Doplňuje, že zatímco se vyhodnocuje reálný vliv očkování na příjem do nemocnic, probíhají práce na další generací vakcín, které by měly v případě potřeby lépe účinkovat na nové varianty viru.
"Je zde zajisté důvod k naději, ale nenastal čas ke spokojenosti," končí Pollard svůj komentář.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
před 1 hodinou
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
před 2 hodinami
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
před 4 hodinami
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
před 5 hodinami
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
před 6 hodinami
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
před 7 hodinami
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
před 8 hodinami
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
před 10 hodinami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko pravděpodobně koncem tohoto roku zahájí novou vlnu mobilizace a povolá nejméně 300 000 dalších vojáků. Hlavním cílem Moskvy je podle něj dokončit obsazení dlouhodobě požadované Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle Zelenského se dá očekávat, že přes obrovské ztráty lidské síly skončí Rusko na konci roku s okupací prakticky stejného rozsahu území jako na jeho počátku.
Zdroj: Libor Novák