Češi mají tendenci podceňovat riziko nákazy covidem-19, byť infekce stále neztrácí na síle. Výzkum, který se zaměřil na proměny postojů a chování české veřejnosti ve vztahu k pandemii, na němž spolupracovala Světová zdravotnická organizace (WHO) s ministerstvem zdravotnictví, zjistil, že 34 procent populace nebere onemocnění vážně. „Část populace se stále domnívá, že pokud by se nakazila, pak covid-19 snadnou zvládnou překonat,“ říká vedoucí řešitelského týmu Zdeněk Kučera z Ústavu pro zdravotní gramotnost. Vědce zarazilo, že jen 46 procent respondentů zůstává doma, pokud vykazují příznaky.
Lékaři však odmítají českou společnost bagatelizovat a tvrdit, že je egoistická. „Stále je zde výrazná skupina lidí, která má prosociální chování. Konkrétně 55 procent populace se nechává otestovat na covid-19, neboť cítí vůči ostatním zodpovědnost a zmíněné chování považuje za svoji občanskou povinnost,“ uvedla na videokonferenci pořádané Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která se pozastavila nad téměř polovinou oslovených, kteří nezůstávají doma, ačkoli vykazují symptomy covidu-19. „Mnozí uvádějí, že doma nezůstávají kvůli ekonomickým dopadům, anebo že mají pocit, jak moc ztrácejí svoji osobní svobodu. Jejich individualismus tak převáží nad ohledy ke druhým. Je s podivem, že se postoj některých nemění ani v situaci, kdy se pandemie nelepší. Takové lidi označujeme za chřipečkáře, předestřela svůj názor Hnilicová.
Část veřejnosti nerozumí, co po nich vláda žádá
Studie s názvem Behaviorální aspekty epidemie covid-19 v České republice je součástí mezinárodního monitoringu postojů a chování veřejnosti k epidemii nového koronaviru, který organizuje Světová zdravotnická organizace ve spolupráci s Universitou Erfurt (SRN) v 15 zemích evropského regionu. V České republice se bádaní ujal tým pracovníků Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Průzkum se realizoval opakovaně ve dnech 11. srpna a 24. listopadu 2020 a 19. ledna 2021. „Pozitivním zjištěním je, že během tří průzkumných misí se změnil postoj dotázaných k očkování. Přes 53 procent se vyslovilo kladně k vakcinaci, například v srpnu s očkováním vyslovilo souhlas jen patnáct procent. Dokonce 85 procent populace je přesvědčeno, že vakcína je jedinou možnou cestou k návratu do běžného života. Za vysoce kladným statistickým údajem stojí i víra v praktické lékaře,“ tvrdí členka výzkumného týmu Alena Šteflová. Patnáct procent lidí je ještě nerozhodnutých. „Právě na ně by měla být směřována očkovací kampaň,“ je přesvědčená Šteflová.
Koronavirová pandemie naprosto polarizovala společnost. Ředitel kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice Srdan Matić se domnívá, že za rozpory stojí nedůvěra k vládním opatřením, anebo tvrdé ekonomické dopady na část společnosti. „Přesně před rokem jsme o covidu-19 nevěděli vůbec nic, nyní je chybou tvrdit, že o viru už víme vše. Není tomu tak, jak ukazují různé mutace.“ Matić upozorňuje na velkou frustraci lidí. „Rok nejistoty je opravdu dlouhá doba. Ale pod tlakem je i vláda. Přesto si stále myslím, že je nutné opatření neustále dodržovat.“
Vše však komplikuje názor téměř poloviny respondentů, kteří považují koronavirus za mediální bublinu. „Co je ovšem zvláště znepokojující, je značný pokles srozumitelnosti opatření, které směrem k veřejnosti komunikuje vláda a ministerstvo zdravotnictví: celkem 45% respondentů soudí, že je pro ně obtížné, porozumět tomu, co se jim říká a co se po nich chce,“ míní Kučera. Resortu zdravotnictví věří 44 procent, vládě jen 32 procent.
Naopak lidé nejvíce důvěřují lékařům. „U praktických lékařů je to přes osmdesát procent. Veřejnost dobře přijímá názory v médiích od epidemiologů, na druhém místě jsou hygienici,“ všiml si předseda České lékařské společnosti JEP Štěpán Svačina. Právě velká důvěra ve zdravotnický personál může být i kontraproduktivní. „Řada lidí si totiž myslí, že až jim bude zle, pak vše vyřeší lékaři, a tak není nutné tolik opatření dodržovat,“ soudí Hnilicová. Nejméně podle průzkumu lidé věří prezidentovi a youtuberům na sociálních sítí.
Výzkum rovněž ukázal zajímavé zjištění, a to, že třicet procent lidí věří takzvaným kontroverzním lékařům. „Jedná se o doktory, kteří nejsou odborníky na infekce a přitom k pandemii promlouvají, pravidelně se k ní vyjadřují. Paradoxní je, že jim naslouchají vzdělaní lidé v městských částech,“ podivuje se Kučera.
Pro vědce je potěšující, že se zlepšil vztah k testování. Plných 54,7 procent by se nechalo otestovat, pokud by to bylo nutné. „Uvádějí, že zmíněný krok je pro ně automatický, protože jsou prosociální a chtějí druhé chránit. Takový přístup považují za občanskou povinnost. Rovněž věří, že svým přístupem pomohou zastavit pandemii,“ konstatuje Šteflová z ministerstva zdravotnictví. Populace, která se ve 45,3 procentech k testování staví záporně, říká, že podle nich není spolehlivé. „Tvrdí, že také mají strach, aby se v místě testování nenakazili,“ doplňuje Šteflová, kterou překvapilo vysoké procento lidí, kteří by při nákaze uvedli, s kým se setkali. Kladně se k trasování staví přes sedmdesát procent. Téměř třicet procent by při trasování sociální kontakty zapřelo. „Populace reprezentující zmíněnou skupinu uvádí, že si nechtějí přidělat nepříjemnosti a lidi, s nimiž přišli do kontaktu, nechtějí uvrhnout do karantény, aby jim nezpůsobili další nepříznivé ekonomické dopady.“
Patnáct procent respondentů nenosí roušku
Respondenti, kteří riziko nákazy vnímají jako vysoce rizikové, jsou především starší ženy. „Anebo lidé spadající do vysoce rizikových skupin nákazy, což představuje věková hranice nad 65 let. Obavy mají i ti, jejichž známí i přátelé covid-19 už prodělali,“ vyčetla z výzkumu Hnilicová. Právě zmíněná skupina svědomitě přistupuje k R opatřením, tedy roušky, ruce, rozestupy. Jedná se o 84 procent lidí. „Ovšem ani tak vysoké číslo není uspokojivé, protože výzkum ukázal, že více jak patnáct procent lidí nenosí roušku na veřejnosti a nedodržuje další opatření,“ postřehl Kučera. Hnilicová je nepříjemně překvapena, že trendy dodržování restrikcí neposilují. „Je zarážející, že v srpnu a listopadu měli lidé větší tendenci opatření dodržovat než v lednu, kdy denní nákaza se pohybovala kolem sedmi tisíc lidí a spíše sílila než stagnovala.“
Vědce rovněž zajímalo, jak při koronavirové pandemii změnil životní styl veřejnosti. „Přes padesát procent při třetím dotazování uvedlo, že jedí zdravě, více se hýbají a také omezili pití alkoholu i kouření,“ uvádí Hnilicová. Experti se dotazovali, jaké konkrétně negativní emoce v nich koronavirus vyvolává. „Nejvíce uváděli, že pociťují stres a strach ze skutečnosti, že virus chytí. Také se mnozí obávají, že infekce je velmi blízká jejich okolí a pokud onemocní, budou muset čelit ekonomickým negativním dopadům. Nejčastěji takto uvažovaly ženy, ale i mladí lidé, kteří se bojí o svoji budoucnost, anebo rodiny s malými dětmi,“ nastiňuje Hnilicová z výzkumného týmu.
Skutečnost, že 34 procent populace nebere onemocnění vážně, zase tolik nepřekvapuje předsedu České lékařské společnosti JEP Štěpána Svačinu. Česká společnost je vysoce liberální. Svědčí o tom například nechuť dodržovat dopravní předpisy. Češi jdou vždy rádi na maximální hraně rizika. Přesto má pandemie jeden příznivý důsledek, a to, že se zvýšila zdravotní gramotnost u lidí,“ pochvaluje si Svačina. Jeho kolegyně Hnilicová si přeje, aby se v médiích zúžil prostor pro ty, kteří opatření nechtějí dodržovat. „Pokud tisk bude neustále popisovat, jak lidé při lockdownu trpí, pak vše svádí k podceňování rizik. Bohužel žádné demonstrace na podporu restrikcí či dodržování pravidel se nekonají,“ posteskla si Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Související

Jak přežít krizi? Praktický manuál pro Čechy, kteří postrádají oficiální příručku od státu

NÁVOD: Jak si připravit nouzové zavazadlo pro případ krize?
Lidé , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , průzkumy , WHO (Světová zdravotnická organizace)
Aktuálně se děje
před 32 minutami

Rakety létají, ale Trump má jasno. Bude dohoda, vzkázal do Íránu a Izraele
před 45 minutami

24 hodin Le Mans: Ferrari potřetí na trůnu, Robert Kubica se dočkal velkého zadostiučinění
před 1 hodinou

Trump přikázal zmírnit zásahy proti migrantům. Na řadě míst už se nemá zatýkat
před 2 hodinami

Írán čeká tvrdá odplata, naznačil Netanjahu na místě, kde umírali lidé
před 2 hodinami

Povstání v Los Angeles? Trump se mýlí. S protesty je to jinak
před 3 hodinami

Na Zlínsku se nadále toulá medvěd, zachytila ho fotopast
před 4 hodinami

Guvernér Gavin Newsom: Trump vydal údaje milionů Kaliforňanů úřadům pro deportace
před 4 hodinami

Spolu odolává možným dopadům bitcoinové kauzy, ukazuje průzkum
před 5 hodinami

Izrael eviduje už 10 mrtvých, další lidé se pohřešují. Írán o obětech mlčí
před 6 hodinami

Tropické a bouřlivé počasí v Česku. Meteorologové zveřejnili nové informace
před 6 hodinami

Trump si k narozeninám nadělil přehlídku a poslal vzkaz nepřátelům USA
před 7 hodinami

Američané proti Trumpovi. V den přehlídky vyšli lidé do ulic, protesty nekončí
před 8 hodinami

Putinovi jsem řekl, že jeho válka musí skončit. Popřál mi, prozradil Trump
před 8 hodinami

Američané znají pachatele útoků na politiky. Podporuje Trumpa, FBI vypsala odměnu
před 9 hodinami

Další krušná noc pro Izrael. Írán znovu útočil, potvrzeno nejméně osm mrtvých
před 10 hodinami

Tropické počasí a návrat bouřek do Česka. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera

Sezóna začíná. Houby už rostou, potvrdili odborníci
včera

Uspalo ji až několik dávek. Neobvyklý policejní případ s uprchlou pumou má šťastný konec
včera

Putin a Trump si znovu volali. Tentokrát řešili zejména Blízký východ
Aktualizováno včera
Amerikou otřásá útok na politiky. Dva lidé zemřeli, pachatel je na útěku
Americkým státem Minnesota otřásá šokující kriminální případ. Dva lidé byli zastřeleni a další dva postřeleni neznámým pachatelem. Jednou z obětí a jedním ze zraněných jsou státní zákonodárci. O případu informovala zpravodajská stanice CNN.
Zdroj: Lucie Podzimková