WHO řeší, co se děje v Česku. Lidé nenosí roušky a nezůstávají doma

Češi mají tendenci podceňovat riziko nákazy covidem-19, byť infekce stále neztrácí na síle. Výzkum, který se zaměřil na proměny postojů a chování české veřejnosti ve vztahu k pandemii, na němž spolupracovala Světová zdravotnická organizace (WHO) s ministerstvem zdravotnictví, zjistil, že 34 procent populace nebere onemocnění vážně. „Část populace se stále domnívá, že pokud by se nakazila, pak covid-19 snadnou zvládnou překonat,“ říká vedoucí řešitelského týmu Zdeněk Kučera z Ústavu pro zdravotní gramotnost. Vědce zarazilo, že jen 46 procent respondentů zůstává doma, pokud vykazují příznaky.

Lékaři však odmítají českou společnost bagatelizovat a tvrdit, že je egoistická. „Stále je zde výrazná skupina lidí, která má prosociální chování. Konkrétně 55 procent populace se nechává otestovat na covid-19, neboť cítí vůči ostatním zodpovědnost a zmíněné chování považuje za svoji občanskou povinnost,“ uvedla na videokonferenci pořádané Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která se pozastavila nad téměř polovinou oslovených, kteří nezůstávají doma, ačkoli vykazují symptomy covidu-19. „Mnozí uvádějí, že doma nezůstávají kvůli ekonomickým dopadům, anebo že mají pocit, jak moc ztrácejí svoji osobní svobodu. Jejich individualismus tak převáží nad ohledy ke druhým. Je s podivem, že se postoj některých nemění ani v situaci, kdy se pandemie nelepší. Takové lidi označujeme za chřipečkáře, předestřela svůj názor Hnilicová.

Část veřejnosti nerozumí, co po nich vláda žádá

Studie s názvem Behaviorální aspekty epidemie covid-19 v České republice je součástí mezinárodního monitoringu postojů a chování veřejnosti k epidemii nového koronaviru, který organizuje Světová zdravotnická organizace ve spolupráci s Universitou Erfurt (SRN) v 15 zemích evropského regionu. V České republice se bádaní ujal tým pracovníků Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Průzkum se realizoval opakovaně ve dnech 11. srpna a 24. listopadu 2020 a 19. ledna 2021. „Pozitivním zjištěním je, že během tří průzkumných misí se změnil postoj dotázaných k očkování. Přes 53 procent se vyslovilo kladně k vakcinaci, například v srpnu s očkováním vyslovilo souhlas jen patnáct procent. Dokonce 85 procent populace je přesvědčeno, že vakcína je jedinou možnou cestou k návratu do běžného života. Za vysoce kladným statistickým údajem stojí i víra v praktické lékaře,“ tvrdí členka výzkumného týmu Alena Šteflová. Patnáct procent lidí je ještě nerozhodnutých. „Právě na ně by měla být směřována očkovací kampaň,“ je přesvědčená Šteflová.

Koronavirová pandemie naprosto polarizovala společnost. Ředitel kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice Srdan Matić se domnívá, že za rozpory stojí nedůvěra k vládním opatřením, anebo tvrdé ekonomické dopady na část společnosti. „Přesně před rokem jsme o covidu-19 nevěděli vůbec nic, nyní je chybou tvrdit, že o viru už víme vše. Není tomu tak, jak ukazují různé mutace.“ Matić upozorňuje na velkou frustraci lidí. „Rok nejistoty je opravdu dlouhá doba. Ale pod tlakem je i vláda. Přesto si stále myslím, že je nutné opatření neustále dodržovat.“

Vše však komplikuje názor téměř poloviny respondentů, kteří považují koronavirus za mediální bublinu. „Co je ovšem zvláště znepokojující, je značný pokles srozumitelnosti opatření, které směrem k veřejnosti komunikuje vláda a ministerstvo zdravotnictví: celkem 45% respondentů soudí, že je pro ně obtížné, porozumět tomu, co se jim říká a co se po nich chce,“ míní Kučera. Resortu zdravotnictví věří 44 procent, vládě jen 32 procent.

Naopak lidé nejvíce důvěřují lékařům. „U praktických lékařů je to přes osmdesát procent. Veřejnost dobře přijímá názory v médiích od epidemiologů, na druhém místě jsou hygienici,“ všiml si předseda České lékařské společnosti JEP Štěpán Svačina. Právě velká důvěra ve zdravotnický personál může být i kontraproduktivní. „Řada lidí si totiž myslí, že až jim bude zle, pak vše vyřeší lékaři, a tak není nutné tolik opatření dodržovat,“ soudí Hnilicová. Nejméně podle průzkumu lidé věří prezidentovi a youtuberům na sociálních sítí.

Výzkum rovněž ukázal zajímavé zjištění, a to, že třicet procent lidí věří takzvaným kontroverzním lékařům. „Jedná se o doktory, kteří nejsou odborníky na infekce a přitom k pandemii promlouvají, pravidelně se k ní vyjadřují. Paradoxní je, že jim naslouchají vzdělaní lidé v městských částech,“ podivuje se Kučera.

Pro vědce je potěšující, že se zlepšil vztah k testování. Plných 54,7 procent by se nechalo otestovat, pokud by to bylo nutné. „Uvádějí, že zmíněný krok je pro ně automatický, protože jsou prosociální a chtějí druhé chránit. Takový přístup považují za občanskou povinnost. Rovněž věří, že svým přístupem pomohou zastavit pandemii,“ konstatuje Šteflová z ministerstva zdravotnictví.  Populace, která se ve 45,3 procentech k testování staví záporně, říká, že podle nich není spolehlivé. „Tvrdí, že také mají strach, aby se v místě testování nenakazili,“ doplňuje Šteflová, kterou překvapilo vysoké procento lidí, kteří by při nákaze uvedli, s kým se setkali. Kladně se k trasování staví přes sedmdesát procent. Téměř třicet procent by při trasování sociální kontakty zapřelo. „Populace reprezentující zmíněnou skupinu uvádí, že si nechtějí přidělat nepříjemnosti a lidi, s nimiž přišli do kontaktu, nechtějí uvrhnout do karantény, aby jim nezpůsobili další nepříznivé ekonomické dopady.“

Patnáct procent respondentů nenosí roušku

Respondenti, kteří riziko nákazy vnímají jako vysoce rizikové, jsou především starší ženy. „Anebo lidé spadající do vysoce rizikových skupin nákazy, což představuje věková hranice nad 65 let. Obavy mají i ti, jejichž známí i přátelé covid-19 už prodělali,“ vyčetla z výzkumu Hnilicová. Právě zmíněná skupina svědomitě přistupuje k R opatřením, tedy roušky, ruce, rozestupy. Jedná se o 84 procent lidí. „Ovšem ani tak vysoké číslo není uspokojivé, protože výzkum ukázal, že více jak patnáct procent lidí nenosí roušku na veřejnosti a nedodržuje další opatření,“ postřehl Kučera. Hnilicová je nepříjemně překvapena, že trendy dodržování restrikcí neposilují. „Je zarážející, že v srpnu a listopadu měli lidé větší tendenci opatření dodržovat než v lednu, kdy denní nákaza se pohybovala kolem sedmi tisíc lidí a spíše sílila než stagnovala.“

Vědce rovněž zajímalo, jak při koronavirové pandemii změnil životní styl veřejnosti. „Přes padesát procent při třetím dotazování uvedlo, že jedí zdravě, více se hýbají a také omezili pití alkoholu i kouření,“ uvádí Hnilicová. Experti se dotazovali, jaké konkrétně negativní emoce v nich koronavirus vyvolává. „Nejvíce uváděli, že pociťují stres a strach ze skutečnosti, že virus chytí. Také se mnozí obávají, že infekce je velmi blízká jejich okolí a pokud onemocní, budou muset čelit ekonomickým negativním dopadům. Nejčastěji takto uvažovaly ženy, ale i mladí lidé, kteří se bojí o svoji budoucnost, anebo rodiny s malými dětmi,“ nastiňuje Hnilicová z výzkumného týmu.

Skutečnost, že 34 procent populace nebere onemocnění vážně, zase tolik nepřekvapuje předsedu České lékařské společnosti JEP Štěpána Svačinu. Česká společnost je vysoce liberální. Svědčí o tom například nechuť dodržovat dopravní předpisy. Češi jdou vždy rádi na maximální hraně rizika. Přesto má pandemie jeden příznivý důsledek, a to, že se zvýšila zdravotní gramotnost u lidí,“ pochvaluje si Svačina. Jeho kolegyně Hnilicová si přeje, aby se v médiích zúžil prostor pro ty, kteří opatření nechtějí dodržovat. „Pokud tisk bude neustále popisovat, jak lidé při lockdownu trpí, pak vše svádí k podceňování rizik. Bohužel žádné demonstrace na podporu restrikcí či dodržování pravidel se nekonají,“ posteskla si  Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Související

Senioři, ilustrační foto

Kolika let se dožívají lidé v EU? Česko je na tom výrazně lépe než Slovensko

V Evropské unii loni stoupla očekávaná délka života nad úroveň před pandemií covidu-19, jak uvádí evropský statistický úřad Eurostat. Země v jižní části Evropy, jako Španělsko, Itálie a Malta, zaznamenaly nejvyšší naději na dožití, zatímco nejnižší údaje byly zaznamenány v Rumunsku, Bulharsku a Lotyšsku. Slovensko je ve srovnání s Českem na horší úrovni, uvedl server Brussels Times.

Více souvisejících

Lidé Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) průzkumy WHO (Světová zdravotnická organizace)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Jiřina Bohdalová v televizním filmu Svatá.

RECENZE: Svatá s démonickou Bohdalovou se pod podnětnou premisou hroutí a učí nás překrucovat

V neděli v lineárním vysílání odpremiéroval očekávaný snímek České televize Svatá, nyní si jej můžete pustit na iVysílání. Produkce spoléhá na osvědčená tvůrčí i herecká jména a po záplavě seriálů a minisérií se navrací k formátu dlouhometrážního televizního filmu. Slibná zápletka prestižního projektu s možnostmi ambivalence však v závěru vyzní banálně a dialog nevede.

včera

včera

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

MS v ledním hokeji: Česko - Kanada 3:4. Velký návrat, pak prohra v prodloužení

Česko v závěrečném zápase skupinové fáze domácího mistrovství světa proti Kanadě hrálo o první místo ve skupině A. Za národní tým poprvé na šampionátu nastoupil nejlepší český hráč současnosti David Pastrňák. I on byl na ledě, když národní tým v předposlední minutě dokonal návrat z dvoubrankové ztráty. V prodloužení ale rozhodl o vítězství zámořského týmu Cozens.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

V Rusku začaly manévry s nestrategickými jadernými zbraněmi

Ruská armáda v úterý zahájila úvodní fázi manévrů s nestrategickými jadernými zbraněmi, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ministerstvo obrany. Cvičení probíhá v Jižním vojenském okruhu, pod který spadají i okupované části ukrajinského území. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Teroristé Hamásu

Nepřijatelné a absurdní. Itálie se vyjádřila k zatykači na Netanjahua

Porovnávání Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás je nepřijatelné a absurdní. Prohlásil to v úterý italský ministr zahraničí Antonio Tajani poté, co hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan požádal o vydání zatykačů na představitele Izraele i Hamásu. Uvedla to agentura AFP.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Duda čelí kritice za kondolenci k úmrtí íránského prezidenta

Polský prezident Andrzej Duda čelí kritice za to, že přirovnal smrt íránského prezidenta Ebráhima Raísího ke smrti polského prezidenta Lecha Kaczyńského při letecké nehodě před 14 lety. Íránský prezident zahynul v neděli při nehodě vrtulníku. O incidentu informovala agentura DPA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy