WHO řeší, co se děje v Česku. Lidé nenosí roušky a nezůstávají doma

Češi mají tendenci podceňovat riziko nákazy covidem-19, byť infekce stále neztrácí na síle. Výzkum, který se zaměřil na proměny postojů a chování české veřejnosti ve vztahu k pandemii, na němž spolupracovala Světová zdravotnická organizace (WHO) s ministerstvem zdravotnictví, zjistil, že 34 procent populace nebere onemocnění vážně. „Část populace se stále domnívá, že pokud by se nakazila, pak covid-19 snadnou zvládnou překonat,“ říká vedoucí řešitelského týmu Zdeněk Kučera z Ústavu pro zdravotní gramotnost. Vědce zarazilo, že jen 46 procent respondentů zůstává doma, pokud vykazují příznaky.

Lékaři však odmítají českou společnost bagatelizovat a tvrdit, že je egoistická. „Stále je zde výrazná skupina lidí, která má prosociální chování. Konkrétně 55 procent populace se nechává otestovat na covid-19, neboť cítí vůči ostatním zodpovědnost a zmíněné chování považuje za svoji občanskou povinnost,“ uvedla na videokonferenci pořádané Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která se pozastavila nad téměř polovinou oslovených, kteří nezůstávají doma, ačkoli vykazují symptomy covidu-19. „Mnozí uvádějí, že doma nezůstávají kvůli ekonomickým dopadům, anebo že mají pocit, jak moc ztrácejí svoji osobní svobodu. Jejich individualismus tak převáží nad ohledy ke druhým. Je s podivem, že se postoj některých nemění ani v situaci, kdy se pandemie nelepší. Takové lidi označujeme za chřipečkáře, předestřela svůj názor Hnilicová.

Část veřejnosti nerozumí, co po nich vláda žádá

Studie s názvem Behaviorální aspekty epidemie covid-19 v České republice je součástí mezinárodního monitoringu postojů a chování veřejnosti k epidemii nového koronaviru, který organizuje Světová zdravotnická organizace ve spolupráci s Universitou Erfurt (SRN) v 15 zemích evropského regionu. V České republice se bádaní ujal tým pracovníků Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Průzkum se realizoval opakovaně ve dnech 11. srpna a 24. listopadu 2020 a 19. ledna 2021. „Pozitivním zjištěním je, že během tří průzkumných misí se změnil postoj dotázaných k očkování. Přes 53 procent se vyslovilo kladně k vakcinaci, například v srpnu s očkováním vyslovilo souhlas jen patnáct procent. Dokonce 85 procent populace je přesvědčeno, že vakcína je jedinou možnou cestou k návratu do běžného života. Za vysoce kladným statistickým údajem stojí i víra v praktické lékaře,“ tvrdí členka výzkumného týmu Alena Šteflová. Patnáct procent lidí je ještě nerozhodnutých. „Právě na ně by měla být směřována očkovací kampaň,“ je přesvědčená Šteflová.

Koronavirová pandemie naprosto polarizovala společnost. Ředitel kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice Srdan Matić se domnívá, že za rozpory stojí nedůvěra k vládním opatřením, anebo tvrdé ekonomické dopady na část společnosti. „Přesně před rokem jsme o covidu-19 nevěděli vůbec nic, nyní je chybou tvrdit, že o viru už víme vše. Není tomu tak, jak ukazují různé mutace.“ Matić upozorňuje na velkou frustraci lidí. „Rok nejistoty je opravdu dlouhá doba. Ale pod tlakem je i vláda. Přesto si stále myslím, že je nutné opatření neustále dodržovat.“

Vše však komplikuje názor téměř poloviny respondentů, kteří považují koronavirus za mediální bublinu. „Co je ovšem zvláště znepokojující, je značný pokles srozumitelnosti opatření, které směrem k veřejnosti komunikuje vláda a ministerstvo zdravotnictví: celkem 45% respondentů soudí, že je pro ně obtížné, porozumět tomu, co se jim říká a co se po nich chce,“ míní Kučera. Resortu zdravotnictví věří 44 procent, vládě jen 32 procent.

Naopak lidé nejvíce důvěřují lékařům. „U praktických lékařů je to přes osmdesát procent. Veřejnost dobře přijímá názory v médiích od epidemiologů, na druhém místě jsou hygienici,“ všiml si předseda České lékařské společnosti JEP Štěpán Svačina. Právě velká důvěra ve zdravotnický personál může být i kontraproduktivní. „Řada lidí si totiž myslí, že až jim bude zle, pak vše vyřeší lékaři, a tak není nutné tolik opatření dodržovat,“ soudí Hnilicová. Nejméně podle průzkumu lidé věří prezidentovi a youtuberům na sociálních sítí.

Výzkum rovněž ukázal zajímavé zjištění, a to, že třicet procent lidí věří takzvaným kontroverzním lékařům. „Jedná se o doktory, kteří nejsou odborníky na infekce a přitom k pandemii promlouvají, pravidelně se k ní vyjadřují. Paradoxní je, že jim naslouchají vzdělaní lidé v městských částech,“ podivuje se Kučera.

Pro vědce je potěšující, že se zlepšil vztah k testování. Plných 54,7 procent by se nechalo otestovat, pokud by to bylo nutné. „Uvádějí, že zmíněný krok je pro ně automatický, protože jsou prosociální a chtějí druhé chránit. Takový přístup považují za občanskou povinnost. Rovněž věří, že svým přístupem pomohou zastavit pandemii,“ konstatuje Šteflová z ministerstva zdravotnictví.  Populace, která se ve 45,3 procentech k testování staví záporně, říká, že podle nich není spolehlivé. „Tvrdí, že také mají strach, aby se v místě testování nenakazili,“ doplňuje Šteflová, kterou překvapilo vysoké procento lidí, kteří by při nákaze uvedli, s kým se setkali. Kladně se k trasování staví přes sedmdesát procent. Téměř třicet procent by při trasování sociální kontakty zapřelo. „Populace reprezentující zmíněnou skupinu uvádí, že si nechtějí přidělat nepříjemnosti a lidi, s nimiž přišli do kontaktu, nechtějí uvrhnout do karantény, aby jim nezpůsobili další nepříznivé ekonomické dopady.“

Patnáct procent respondentů nenosí roušku

Respondenti, kteří riziko nákazy vnímají jako vysoce rizikové, jsou především starší ženy. „Anebo lidé spadající do vysoce rizikových skupin nákazy, což představuje věková hranice nad 65 let. Obavy mají i ti, jejichž známí i přátelé covid-19 už prodělali,“ vyčetla z výzkumu Hnilicová. Právě zmíněná skupina svědomitě přistupuje k R opatřením, tedy roušky, ruce, rozestupy. Jedná se o 84 procent lidí. „Ovšem ani tak vysoké číslo není uspokojivé, protože výzkum ukázal, že více jak patnáct procent lidí nenosí roušku na veřejnosti a nedodržuje další opatření,“ postřehl Kučera. Hnilicová je nepříjemně překvapena, že trendy dodržování restrikcí neposilují. „Je zarážející, že v srpnu a listopadu měli lidé větší tendenci opatření dodržovat než v lednu, kdy denní nákaza se pohybovala kolem sedmi tisíc lidí a spíše sílila než stagnovala.“

Vědce rovněž zajímalo, jak při koronavirové pandemii změnil životní styl veřejnosti. „Přes padesát procent při třetím dotazování uvedlo, že jedí zdravě, více se hýbají a také omezili pití alkoholu i kouření,“ uvádí Hnilicová. Experti se dotazovali, jaké konkrétně negativní emoce v nich koronavirus vyvolává. „Nejvíce uváděli, že pociťují stres a strach ze skutečnosti, že virus chytí. Také se mnozí obávají, že infekce je velmi blízká jejich okolí a pokud onemocní, budou muset čelit ekonomickým negativním dopadům. Nejčastěji takto uvažovaly ženy, ale i mladí lidé, kteří se bojí o svoji budoucnost, anebo rodiny s malými dětmi,“ nastiňuje Hnilicová z výzkumného týmu.

Skutečnost, že 34 procent populace nebere onemocnění vážně, zase tolik nepřekvapuje předsedu České lékařské společnosti JEP Štěpána Svačinu. Česká společnost je vysoce liberální. Svědčí o tom například nechuť dodržovat dopravní předpisy. Češi jdou vždy rádi na maximální hraně rizika. Přesto má pandemie jeden příznivý důsledek, a to, že se zvýšila zdravotní gramotnost u lidí,“ pochvaluje si Svačina. Jeho kolegyně Hnilicová si přeje, aby se v médiích zúžil prostor pro ty, kteří opatření nechtějí dodržovat. „Pokud tisk bude neustále popisovat, jak lidé při lockdownu trpí, pak vše svádí k podceňování rizik. Bohužel žádné demonstrace na podporu restrikcí či dodržování pravidel se nekonají,“ posteskla si  Helena Hnilicová z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Související

Ilustrační obrázek.

Jak přežít krizi? Praktický manuál pro Čechy, kteří postrádají oficiální příručku od státu

Oficiálních návodů, jak přežít krizovou situaci, existuje pro české občany stále žalostně málo. Zatímco například Švédsko, Finsko nebo Rakousko už dlouhodobě vydávají srozumitelné příručky pro domácnosti, v Česku podobné materiály chybí nebo zůstávají málo dostupné veřejnosti. Právě proto pro vás redakce EuroZprávy.cz připravila podrobný a praktický manuál, jak se zachovat v krizových situacích – od přírodních katastrof po jadernou havárii.
Ilustrační foto

NÁVOD: Jak si připravit nouzové zavazadlo pro případ krize?

Jak už server EuroZprávy.cz informoval, Evropská unie vyzývá členské státy, aby připravily pro své občany nouzové balíčky na přežití po dobu 72 hodin v rámci nové strategie připravenosti, kterou ve středu představila Evropská komise. Tento plán, známý jako Preparedness Union Strategy, se zaměřuje na zvýšení zásob základních potřeb, zlepšení spolupráce mezi civilními a vojenskými složkami a posílení odolnosti vůči budoucím krizím.

Více souvisejících

Lidé Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) průzkumy WHO (Světová zdravotnická organizace)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Demonstrace v USA proti ICE

Povstání v Los Angeles? Trump se mýlí. S protesty je to jinak

Protesty v Los Angeles provází vlna dezinformací, deepfake snímků a konspiračních teorií, které zkreslují rozsah a příčiny nepokojů. Násilné střety jsou přitom omezeny na několik malých lokalit, přesto některá média i administrativa prezidenta Donalda Trumpa líčí situaci jako plošné povstání. Ukazuje se však, že většina protestů je reakcí na násilné policejní razie proti migrantům.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Premiér Petr Fiala diskutuje s občany v Praze. (12.6.2025)

Spolu odolává možným dopadům bitcoinové kauzy, ukazuje průzkum

Bitcoinová kauza zatím preferencemi koalice Spolu nijak výrazně neotřásla. Seskupení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL ztratila oproti předchozímu šetření jen dvě desetiny procenta, vyplývá z nového průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. Na prvním místě je nadále hnutí ANO, do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest uskupení. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Demonstrace v USA proti ICE

Američané proti Trumpovi. V den přehlídky vyšli lidé do ulic, protesty nekončí

Zatímco americký prezident Donald Trump pořádal ve Washingtonu vojenskou přehlídku k výročí 250 let od založení americké armády, po celé zemi probíhaly demonstrace proti jeho způsobu vykonávání prezidentského úřadu. Trump varoval, že „nepřátelé Ameriky“ (tedy kdokoliv, kdo nesouhlasí s jeho režimem) pocítí tvrdou sílu. V některých státech vedených republikány guvernéři předem signalizovali, že bezpečnostní složky potlačí jakékoli protesty, které budou považovat za násilné.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Počasí

Sezóna začíná. Houby už rostou, potvrdili odborníci

V Česku začaly růst houby, prozradili odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek. Mohou za to vhodné povětrnostní podmínky, kdy nejprve relativně dost pršelo a následně se i oteplilo. O víkendu tak na řadě míst klidně můžete vyrazit s košíkem do lesa.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin a Trump si znovu volali. Tentokrát řešili zejména Blízký východ

Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině. 

Aktualizováno včera

Amerikou otřásá útok na politiky. Dva lidé zemřeli, pachatel je na útěku

Americkým státem Minnesota otřásá šokující kriminální případ. Dva lidé byli zastřeleni a další dva postřeleni neznámým pachatelem. Jednou z obětí a jedním ze zraněných jsou státní zákonodárci. O případu informovala zpravodajská stanice CNN

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy