Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pandemie: Počty mrtvých a hospitalizovaných v USA rostou, Biden čeká "nejtemnější dny"

Srbsko začne jako první na Balkáně očkovat proti koronaviru

Srbsko ve čtvrtek začne očkovat proti koronaviru, podle agentury AFP tak učiní jako první na Balkáně. Prezident Aleksandar Vučić by považoval za úspěch, kdyby se do konce ledna podařilo naočkovat milion lidí vakcínou firem Pfizer a BioNTech.

Rakousko začne v neděli očkovat proti koronaviru. Tento den vejde do dějin, míní Kurz

Rakousko zahájí v neděli očkování proti koronaviru. Oznámil to dnes kancléř Sebastian Kurz. Země podle něj bude mít v následujících více než třech měsících k dispozici zhruba milion dávek vakcíny vyvinuté americkou farmaceutickou společností Pfizer ve spolupráci s německou BioNtech. Jako první dostanou vakcínu rizikoví pacienti, informovala agentura APA.

Školské asociace varují: Distanční výuka je problém pro poslední ročníky

Přesun do pátého, nejpřísnějšího stupně protiepidemického systému PES, a tedy znovuzavedení distanční výuky pro většinu žáků a studentů, se dal vzhledem ke statistikám očekávat. ČTK to řekl předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Znovuzavedení distanční výuky bude problematické zvláště pro poslední ročníky, uvedla předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová.

Od 4. ledna budou do škol chodit pouze žáci 1. a 2. tříd ZŠ

Do škol budou od pondělí 4. ledna chodit jen žáci prvních a druhých tříd základních škol, otevřeny zůstanou také mateřské a speciální školy. Zbytek se opět bude učit distančně. Na twitteru to po dnešním jednání vlády oznámil ministr školství Robert Plaga (ANO).

Od 12:00 se lze vrátit letecky z Británie. Test na koronavirus nutný, upozornil Petříček

Od dnešního poledne bude možné vrátit se letecky z Británie do České republiky. Cestující musí před nástupem do letadla předložit negativní antigenní nebo PCR test na koronavirus provedený v Británii. Po příletu dál platí domácí karanténa, druhý test mohou lidé absolvovat nejdříve po pěti dnech. Na twitteru to oznámil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Italové se chystají na další lockdown. Začne na Štědrý den, z domu jen v nutných případech

Italové mají dnes poslední den na nákupy jiného než základního zboží, od čtvrtka totiž bude v celé této šedesátimilionové zemi po dobu vánočních svátků omezeno vycházení i ve dne.

Koronavirus komplikuje diplomacii. Zahraniční návštěvy politiků v roce 2021 jsou nejisté

Ústavní činitelé zatím nemají kvůli nejasné situaci kolem pandemie koronaviru příliš představu, na jaké pracovní zahraniční cesty se příští rok vydají.

Praha eviduje 1186 nových případů koronaviru, nejvíc od 29. října

V Praze v úterý přibylo 1186 potvrzených případů nemoci covid-19, to je nejvyšší denní nárůst od 29. října. Minulé úterý laboratoře odhalily o 326 méně nákaz koronavirem. Index PES v hlavním městě dnes ale klesl o pět bodů na 66, což nadále odpovídá čtvrtému stupni pohotovosti.

Nouzový stav potrvá nejméně do 22. ledna, rozhodla vláda

Vláda dnes na mimořádném jednání prodloužila nouzový stav o 30 dnů do 22. ledna, sdělil ČTK premiér Andrej Babiš (ANO). Menšinový kabinet dostal k rozhodnutí souhlas Sněmovny díky podpoře komunistů v úterý. Kdyby se tak nestalo, skončil by nouzový stav dnes. Váže se na něj většina vládních protikoronavirových opatření. Lze také nasadit například vojáky na pomoc mimo jiné ve zdravotnictví a v domovech pro seniory.

Index PES stoupl o pět bodů, přibylo 10 821 nakažených koronavirem

Epidemický index PES, podle kterého se řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, stoupl k dnešku ze 76 na 81 bodů. Důvodem nárůstu je zvýšený podíl pozitivních testů na nový typ koronaviru za poslední týden. Na hodnotě 76 bodů byl index předchozích pět dní. O zrychlujícím tempu šíření nemoci covid-19 vypovídá i údaj o počtu nově prokázaných případů. Testy jich v úterý odhalily 10.821, o přibližně 2900 víc než ve stejný den předchozího týdne.

Rozhovor

Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZenecy

ROZHOVOR - V souvislosti s vakcínou proti COVID-19 od společnosti AstraZeneca se v českém mediálním i veřejném prostoru objevuje řada informací, dohadů, ale i mýtů. Redakce serveru EuroZprávy.cz se proto vypravila přímo do sídla české pobočky farmaceutické firmy, kde o nejčastějších výtkách a dezinformacích hovořila s tamní ředitelkou pro zdravotní péči pro Českou republiku Jarmilou Dolečkovou. "My se rozhodně nechováme neeticky. U nás je to řešeno legislativně, existuje zákon a odpovědnost nese stát. V jiných státech se k odpovědnosti určitě hlásíme," vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz například problematiku odpovědnosti za případné újmy, což je u vakcín jednou z často diskutovaných otázek.

Nouzový stav prodloužen do 22. ledna, rozhodla Sněmovna

Poslanci KSČM většinově podpořili žádost menšinové vlády o souhlas s prodloužením nouzového stavu o 30 dnů. Kabinet tedy tentokrát patrně Sněmovně uspěl a nouzový stav se prodlouží do pátku 22. ledna.

Za devět dní přibylo 100 tisíc obětí koronaviru, Evropa má přes půl milionu mrtvých

Průlomem v boji proti pandemii koronaviru jsou takzvané mediátorové RNA (mRNA) vakcíny. Vakcína mRNA se od těch tradičních liší tím, že neobsahuje žádné mrtvé či oslabené původce nemoci, ale genetickou informaci viru. Tato metoda je přirovnávána k návodu, podle kterého si tělo dokáže vytvořit vlastní protilátky.

Nařízení ministerstva: Nemocnice musí ode dneška znovu omezit péči, která není nezbytná

Nemocnice musí ode dneška podobně jako v březnu a říjnu omezit zdravotní péči, která není nezbytná. Vyplývá to z mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví, které se týká akutní i následné péče. Omezení má uvolnit lůžka pro pacienty s covidem-19, v pondělí ho schválila vláda.

Počet nových případů v Evropě stoupá, Irsko zavře bary

Počet nových případů v Evropě opět stoupá, v Irsku v posledních dnech o deset procent denně, od 24. prosince země uzavře bary a restaurace. Británie je kvůli mutaci koronaviru odstřižená od zbytku světa. Počet nových případů po víkendovém poklesu opět stoupl také v Itálii, píše agentura Reuters.

Blatný: Zpřísnění opatření by mohlo nastat od 27. prosince

Zpřísnění opatření na nejvyšší stupeň protiepidemických opatření by mohlo podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (ANO) nastat nikoliv od pátku 25. prosince, ale až od neděle 27. prosince. Důvodem je podle ministra umožnit lidem, aby se během vánočních svátků setkali s příbuznými.

EU proplatila Česku 76,5 milionu korun za jarní repatriační lety

Evropská unie proplatila Česku 76,5 milionu korun za repatriační lety v jarní vlně epidemie koronaviru. Ministerstvo zahraničí mezi polovinou března a dubna zajistilo návrat 5082 Čechům a zhruba tisícovce cizinců. Úřad to uvedl v dnešní tiskové zprávě. Evropská komise zaplatila zhruba tři čtvrtiny nákladů, celkové výdaje činily 108 milionů korun.

Le Monde: Ohledně původu koronaviru je stále řada nejasností

Ohledně původu koronaviru a začátku epidemie stále panuje mnoho nejasností, napsal dnes francouzský deník Le Monde. List upozorňuje, že není jasné, kdy a za jakých podmínek byl koronavirus přenesen ze zvířete na člověka. Začátek epidemie má nyní zrekonstruovat vědecká mise Světové zdravotnické organizace (WHO), která se chystá do Číny přicestovat v lednu.

Prodloužení nouzového stavu je nezbytné, řekl Blatný. Babiš obvinil opozici z pokrytectví

Prodloužení nouzového stavu o 30 dní je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) neradostné, ale kvůli vývoji epidemie koronaviru v Česku nezbytné. Není vyloučeno to, že opatření proti nemoci bude nutné zpřísnit už během vánočních svátků, řekl dnes poslancům Blatný, který zastoupil omluveného premiéra Andreje Babiše (ANO).