Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Tchaj-wan tvrdě vymáhá opatření proti koronaviru, aerolinky dostaly pokutu za nakaženého pilota

Ve středu byl rekordní podíl pozitivních testů od začátku nákazy

Poměr pozitivních PCR testů na nový typ koronaviru ke všem provedeným byl ve středu nejvyšší od začátku epidemie, dosáhl 37,8 procenta. Nakažených bylo 14.054, což je šestá nejvyšší hodnota. Předchozí rekordní podíl pozitivních testů ze 4. listopadu činil 34,57 procenta, na tento den také připadá nejvyšší denní počet nově hlášených nákaz koronavirem v ČR, 15.725, vyplývá z aktuální statistiky ministerstva zdravotnictví.

Bolsonaro dál brojí proti očkování. Nejlepší vakcínou proti koronaviru je prý sám koronavirus

Nejlepší vakcínou proti koronaviru SARS-CoV-2 je samotný koronavirus, prohlásil ve středu podle agentury EFE brazilský prezident Jair Bolsonaro. Tento politik, který nemoc covid-19 v létě prodělal, už dříve uvedl, že se očkovat nenechá. Brazílie, která má na 210 milionů obyvatel a v této pandemii patří k nejhůře postiženým zemím, zatím žádnou vakcínu neschválila.

Epidemie v Česku: Číslo R stouplo, přibylo přes 14 tisíc nakažených

Ve středu přibylo v Česku 14.054 potvrzených případů nemoci covid-19. Je to nejvyšší denní nárůst za posledních sedm týdnů a šestý nejvyšší přírůstek od březnového začátku epidemie. Epidemický index PES zůstal k dnešku na 81 bodech. Sedmý den se tak skóre, podle kterého se v Česku řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, drží na pátém, nejvyšším stupni pohotovosti.

V Praze přibylo nejvíc nakažených od 27. října, PES stoupl na 71

V Praze ve středu přibylo 1461 potvrzených případů nemoci covidu-19, to znamená nejvyšší denní nárůst od 27. října. Oproti minulému týdnu přibylo 685 nakažených. Index v protiepidemickém systému PES stoupl k dnešku o pět bodů na 71. Hlavní město má i tak nadále nejnižší skóre v republice a jako jediný kraj se drží v mírnějším čtvrtém stupni pohotovosti.

V čem se liší zmutovaný koronavirus a jak je nebezpečný? Virolog prozradil víc

NÁZOR - Příchod nové varianty koronaviru zažehl opět zájem o jeho část známou jako spike protein, konstatuje Connor Bamford v komentáři pro server The Conversation. Virolog z belfastské Queen's University vysvětluje, že nová varianta vykazuje oproti jiným několik zvláštních změn uvedeného proteinu, což je jeden z důvodů, proč je znepokojivější než jiné, neškodné proměny, které byly dříve u viru SARS-CoV-2 pozorovány.

Od neděle bude 5. stupeň PES, supermarkety výrazně omezí sortiment zboží

Opatření proti epidemii covidu-19 v Česku se zpřísní od neděle 27. prosince tak, aby odpovídala nejvyššímu pátému stupni protiepidemického systému PES. Na návrh ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) to dnes schválila vláda. Blatný po zasedání kabinetu novinářům řekl, že do 27. prosince budou fungovat aktuální pravidla. Platnost přísnějších je zatím nastavena do 10. ledna, kabinet se předtím sejde a vyhodnotí, zda budou dál potřeba.

5. stupeň PES: Jaké obchody budou otevřené a co koupíte v supermarketech?

V supermarketech bude v pátém stupni epidemického systému PES možné prodávat jen výrobky povolené pro prodej v malých obchodech. Výjimky ze zákazu prodeje, který má platit od 27. prosince, budou obdobné jako při jarní vlně epidemie koronaviru, uvedl dnes na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Česko v neděli zfialoví, Německo eviduje rekordní počet obětí koronaviru

Epidemický index PES, podle kterého se řídí opatření proti šíření koronaviru, stoupl k dnešku ze 76 na 81 bodů. O zrychlujícím tempu šíření nemoci vypovídá i údaj o počtu nově prokázaných případů. Vláda dnes na mimořádném jednání prodloužila nouzový stav o 30 dnů do 22. ledna, sdělil ČTK premiér Andrej Babiš (ANO). Epidemická situace se zhoršuje nejen v Česku.

V Británii odhaleny dva případy nové mutace koronaviru z JAR

V Británii se objevily dva případy další mutace koronaviru, oba pacienti nedávno cestovali do Jihoafrické republiky (JAR). Británie zavádí omezení cest do JAR a všichni, kdo byli v posledních 14 dnech v JAR nebo přišli do kontaktu s někým, kdo tam byl, musí okamžitě do karantény.

Nákaza koronavirem: Zdravotní stav Macrona se zlepšuje, premiér Castex vyšel z izolace

Zdravotní stav francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se nakazil koronavirem, se začíná lepšit. Podle agentury AFP to dnes oznámil Elysejský palác. Premiér Jean Castex, která se od minulého týdne izoloval, měl dnes test na virus negativní.

Česko opsalo očkovací strategii od Německa, navíc špatně

Česká republika se při přípravě strategie očkování proti koronaviru ve značné míře inspirovala textem, který o měsíc dříve připravilo Německo. Uvedl to dnes zpravodajský server Seznam Zprávy, podle kterého ale v české verzi některé klíčové pasáže a analýzy chybějí. Zásadní rozdíl je podle serveru v počtu vakcín, Česko má v přepočtu na obyvatele objednáno od výrobců zhruba desetkrát méně vakcín než Německo. V české strategii nejsou na rozdíl od německé také informace týkající se bezpečnosti vakcín.

Pozůstalí po obětech koronaviru v Itálii zažalovali vládu, chtějí 100 milionů eur

Skupina pozůstalých po osobách, jež zemřely v souvislosti s covidem-19 v Itálii, žádá odškodnění od státu. Pozůstalí dnes oznámili podání žaloby na premiéra, ministra zdravotnictví a také na předsedu krajské rady regionu Lombardie, píše agentura AFP. Po vládě a regionu žádají celkové odškodné asi 100 milionů eur (2,6 miliardy Kč).

Epidemie v ČR dál sílí. Reprodukční číslo roste, hrozí přetížení nemocnic

Epidemie nemoci covid-19 v Česku nadále roste, reprodukční číslo, které udává průměrný počet dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, dosahuje hodnoty 1,25. Hrozí, že na konci roku bude v nemocnicích 7000 lidí s těžkým průběhem onemocnění, z toho 1100 na intenzivní péči. Novinářům to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Vakcína Pfizer/BioNTech: Jak funguje a jaké jsou možné vedlejší účinky

Firmy Pfizer a BioNTech, jejichž vakcína proti krorovaviru SARS-CoV-2 jako první získala podmínečnou registraci pro používání v EU, bude i nadále předkládat úřadům výsledky hlavního klinického hodnocení, které potrvá ještě dva roky. Zatím není znám vliv vakcíny na komunitní šíření či to, jak dlouho potrvá navozená ochrana u jednotlivců.

Česko si vyjednalo navýšení dodávek vakcín, první zásilka dorazí do FN Motol

Česko si v úterý vyjednalo navýšení dodávek vakcín proti covidu-19 o dalších 50.000, celkem by tak mělo v lednu dorazit zhruba 320.000 dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, která má zatím jako jediná registraci v EU. Po jednání vlády to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Celkem má Česko zajištěno téměř 12 milionů dávek vakcíny pro téměř sedm milionů osob, uvedl Blatný na odpolední tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.

Od neděle se zavřou i výstavy, které měly dosud výjimku

Od neděle 27. prosince přestane spolu s přechodem země do pátého stupně protiepidemického systému PES platit výjimka pro pět výstav, kam dosud mohli návštěvníci. I tyto výstavy tak budou pro veřejnost zavřené, informovalo dnes ministerstvo kultury na twitteru. Ostatní galerie a muzea musela uzavřít už minulý týden podle současného čtvrtého stupně protikoronavirových opatření.

Na vládu se snesla kritika. Opatření jsou chaotická a systém brzda - plyn, tvrdí opozice

Dnes vyhlášená opatření proti epidemii covidu-19 nejsou podle opozičních představitelů tak přehledná, jak by podle protiepidemického systému PES měla být. Politici oslovení ČTK hovoří o chaosu, nelogičnosti či systému brzda - plyn. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa jsou nově vyhlášená omezení nutná.

Hranice mezi Francií a Británií se otevřela, podmínkou je test na koronavirus

Železniční, letecká a lodní doprava mezi Británii a Francií je od dnešního rána obnovená. Do Francie tak z Británie opět mohou přijet mimo jiné francouzští občané i lidé z dalších zemí EU, Britové žijící trvale ve Francii a řidiči nákladní dopravy. Podmínkou je však negativní test na koronavirus. Testování řidičů na britské straně nicméně vázne. U přístavu Dover se skupina řidičů frustrovaných z dlouhého čekání střetla s policií. Informoval o tom web BBC.

Kaspersky: Hackeři cílili na výrobce vakcíny proti koronaviru

Jedna z hackerských skupin se před několika měsíci zaměřila na subjekty, které se zabývají bojem proti koronaviru. Pravděpodobně skupina Lazarus napadla ministerstvo zdravotnictví jedné země a také jednu farmaceutickou firmu vyvíjející vakcínu proti covid-19. Uvedla to antivirová firma Kaspersky.