Vakcína Pfizer/BioNTech: Jak funguje a jaké jsou možné vedlejší účinky

Vyplývá to z informací, které dnes zveřejnil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Až další studie mají ukázat, do jaké míry vakcína brání vzniku závažného onemocnění COVID-19, do jaké míry chrání lidi s oslabenou imunitou, děti a těhotné ženy a zda brání vzniku asymptomatických případů.

Obavy z vakcíny, kterou do Česka dopraví 26. prosince, dnes na tiskové konferenci vyvracel ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Zdůraznil, že vakcína může mít vedlejší účinky, jako každý jiný lék. Celkem by do Česka mělo v lednu dorazit zhruba 320.000 dávek vakcíny. Podávat se bude ve dvou dávkách, obvykle do svalu v horní části paže, a to s odstupem minimálně 21 dní.

Vakcína účinkuje tak, že organismus připraví, aby byl sám schopen bránit se proti covidu. Obsahuje molekulu označovanou jako mRNA s instrukcemi k vytvoření proteinu, který se nachází na povrchu viru SARS-CoV-2 a který pomáhá viru vstupovat do buněk. Po aplikaci vakcíny část buněk začne dočasně vytvářet tento protein. Imunitní systém potom rozpozná tento protein jako cizorodý, vytvoří proti němu protilátky a aktivuje bílé krvinky pro obranu organismu. Jestliže se očkovaný později setká s virem SARS-CoV-2, jeho imunitní systém virus pozná a organismus bude připraven se proti němu bránit. V těle mRNA z vakcíny nezůstane, krátce po očkování se rozloží.

U 545 osob, které byly v klinickém hodnocení očkovány vakcínou a které už dřív prodělaly covid-19, se neprojevily žádné další nežádoucí účinky. Z dostupných údajů z klinických hodnocení ale podle SÚKL není k dispozici dostatek informací pro hodnocení účinnosti vakcíny na lidi, kteří už covid prodělali.

Ani vliv očkování vakcínou na komunitní šíření není doposud znám stejně jako kolik očkovaných lidí může nadále být přenašečem a šiřitelem viru. Zatím není ani známo, jak dlouho ochrana poskytovaná vakcínou potrvá. Očkovaní účastníci klinického hodnocení budou sledováni ještě dva roky, aby se shromáždilo více informací.

Vakcína se v současné době nedoporučuje pro děti do 16 let věku. Také údaje o lidech s oslabeným imunitním systémem jsou omezené. "Přestože nemusejí vykázat tak dobrou odpověď na vakcínu, z dosud dostupných údajů nevyplývají žádné zvláštní obavy ohledně její bezpečnosti. Tyto osoby lze i přes jejich stav očkovat, neboť u nich může být vyšší riziko vzniku závažné formy onemocnění COVID-19," uvádí ústav. Rozhodnutí o tom, zda vakcínu aplikovat těhotným a kojícím ženám, je podle SÚKL třeba učinit po důkladné konzultaci s lékařem, který zváží možné přínosy a rizika.

Nejčastější nežádoucí účinky vakcíny v klinickém hodnocení byly podle ústavu obvykle mírné nebo středně závažné a odezněly do několika dní po očkování. Patřily mezi ně bolest a otok v místě injekce, únava, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů, zimnice a horečka. Vyskytly se u víc než jednoho z deseti očkovaných. U méně než jednoho z deseti se vyskytovalo zarudnutí v místě injekce a pocit na zvracení. Méně častými nežádoucími účinky bylo svědění v místě injekce, bolest v končetině, zvětšené lymfatické uzliny, potíže se spánkem a malátnost. Svalová slabost jedné strany obličeje postihla méně než jednoho z tisíce očkovaných. V rámci očkovacích kampaní se vyskytly i alergické reakce na vakcínu, včetně velmi nízkého počtu případů závažných alergických reakcí. Proto je třeba jako u jakýchkoli jiných vakcín látku podávat pod dohledem lékaře a zajistit potřebnou léčbu.