Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Babiš zkritizoval inzerát k očkování. Prý je katastrofální, Blatný si má sehnat marketéry

Na koronavirus zemřel Kim Ki-duk (†59), jeden z nejvýznamnějších jihokorejských režisérů

Jeden z nejvýznamnějších jihokorejských a asijských režisérů Kim Ki-duk zemřel v Lotyšsku ve věku 59 let na komplikace spojené s koronavirovou nákazou. Informoval o tom dnes lotyšský zpravodajský server Delfi a list The Korea Herald později uvedl, že jihokorejským médiím zprávu potvrdila filmařova rodina.

Sasko zmírnilo karanténní pravidla pro přeshraniční pendlery, český velvyslanec to uvítal

Německá spolková země Sasko již nebude trvat na karanténě pro přeshraniční pendlery, kteří dříve prodělali nemoc covid-19 a kteří se následně dostali do kontaktu s nakaženými. Mírnější opatření se týká i Čechů, kteří do Saska dojíždějí za prací. Bavorsko zatím na karanténě u již vyléčených pendlerů po kontaktu s nemocnými trvá.

WHO: Posouzení jakýkoliv nežádoucích účinků vakcín je na státech

Jakékoliv nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19 by měly přezkoumat úřady jednotlivých států. Podle agentury Reuters to dnes uvedla mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Harrisová. Reagovala přitom na dotaz týkající se doporučení britského lékového regulátora, aby lidé s anamnézou vážných alergických reakcí nepodstupovali očkování vakcínou od firem Pfizer a BioNTech. Spojené království zahájilo v úterý hromadné očkování touto vakcínou. Krátce poté britské úřady oznámily, že vyšetřují dva případy nepříznivé reakce.

Blatný ke koronaviru: Opět se dostáváme do složité situace. Číslo R budí obavy

Česko se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) dostává ve vývoji epidemie nového typu koronaviru znovu do složité situace. Nových případů začalo znovu přibývat a roste reprodukční číslo, které ukazuje rychlost šíření viru. Pouze Praha a Plzeňský kraj jsou v systému PES pod 60 body ze sta, řekl na dnešní tiskové konferenci ministerstva ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Očkování proti koronaviru bude nejnáročnější operací v dějinách ČR

Očkování proti koronaviru, které se plánuje na příští rok, bude jednou z nejnáročnějších logistických operací v dějinách českého a československého zdravotnictví. Novinářům to dnes řekl koordinátor očkování Zdeněk Blahuta. Do očkování se zapojí desítky organizací, mimo jiné ministerstvo vnitra, kraje, armáda, distributoři léčiv a zdravotnická zařízení.

USA procházejí nejčernější fází epidemie. Přibylo téměř 3000 obětí koronaviru

Dalších skoro 3000 úmrtí připisovaných covidu-19 ohlásily ve čtvrtek úřady ve Spojených státech, které zažívají nejčernější fázi epidemie. Ta bude pravděpodobně pokračovat i v následujících dnech, neboť nově podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) a deníku The New York Times (NYT) přibylo také bezmála 225.000 nákaz koronavirem, čímž byl skoro vyrovnán rekord z minulého pátku.

Vakcína Sanofi a GSK musí projít dalšími testy, Austrálie zastavila vývoj vlastní vakcíny

Experimentální vakcína proti koronaviru, kterou vyvíjí francouzská farmaceutická společnost Sanofi ve spolupráci se svým britským partnerem GlaxoSmithKline (GSK), bude muset projít dalším testováním. V dosavadních klinických studiích totiž nebyla zaznamenána dostatečná imunitní odezva u starších lidí. Potenciální nasazení této očkovací látky tak bylo odloženo až na konec nadcházejícího roku, informovala dnes agentura Reuters.

Na koronavirus se nechalo zatím testovat jen 12 tisíc učitelů. Kolik je mezi nimi nakažených?

Pozitivní antigenní test mělo asi 3,4 procenta učitelů, kteří se od minulého pátku nechali testovat na koronavirus. Celkem se jich nechalo testovat asi 12.000 z 200.000, kteří tuto možnost měli. Učitelé se mohou nechat na 160 místech testovat ještě týden, potom začne testování hrazené z veřejného zdravotního pojištění i pro veřejnost.

Itálie žádá, aby očkování proti covidu začalo v celé EU současně

Itálie žádá, aby očkování proti koronaviru začalo ve všech státech Evropské unie současně. Chce rovněž vyvinout mobilní aplikaci, která usnadní organizaci očkování, a propojit ji s dalšími na evropské úrovni, informovala dnes agentura APA.

Rusko a Ukrajina hlásí rekordní počty úmrtí na covid za den, další tisíce nakažených

Rusko dnes oznámilo rekordních 613 úmrtí spojovaných s onemocněním covid-19 a 28.585 nově potvrzených případů nákazy koronavirem za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 562 úmrtí a 27.927 nových případů, uvedly tiskové agentury s odvoláním na operativní štáb. Je to vůbec poprvé, co se v Rusku za jediný den statistika úmrtí na covid-19 zvýšila o více než 600 lidí. Rekordní počet 285 úmrtí na covid-19 za uplynulý den hlásí i Ukrajina.

Koronavirus: Ve čtvrtek přibylo 5854 nakažených, roste reprodukční číslo

Ve čtvrtek přibylo v Česku 5864 potvrzených případů koronaviru, je to zhruba o 1200 více než o týden dříve. Počet hospitalizovaných se zvýšil přibližně o 100 na 4429. Už několik dní roste reprodukční číslo udávající průměrný počet dalších lidí, kteří se nakazí od jednoho pozitivně testovaného. Jeho hodnota je teď 1,16.

Ruské aerolinky dostaly pokutu za prodej letenek do Prahy

Ruská společnost Uralskije avialinii dostala pokutu 100.000 rublů (asi 30.000 Kč) za prodej letenek do Prahy a na další mezinárodní lety, které byly kvůli pandemii koronaviru zrušeny. Oznámila to dnes agentura TASS.

Bílý dům pořádá oslavy navzdory epidemii, Trump riziko nákazy covidem dál zlehčuje

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá během vánočních a novoročních svátků přes dvacet oslav a slavnostních setkání. V hlavním městě Washingtonu přitom počty nakažených stále rostou, píše agentura AP. Ve středu se Trump zúčastnil oslav židovského svátku chanuky za přítomnosti zhruba 200 osob. Podle prezidenta, který nemoc covid-19 prodělal v říjnu, lze setkání organizovat bezpečným způsobem.

Honduras zastavil karavanu migrantů, stovky osob včetně dětí se do USA nedostanou

Honduraská policie zastavila pochod stovek lidí, kteří se přes Guatemalu a Mexiko chtěli dostat do Spojených států. Pochod, který tvoří zhruba 600 mužů, žen a dětí, byl zastaven poblíž města San Pedro Sula nedaleko hranice s Guatemalou.

Plošné testování na koronavirus začne 18. prosince. Zájem má 40 procent Čechů, tvrdí Blatný

Zájem o dobrovolné testování na covid-19 před Vánoci má podle průzkumu ministerstva zdravotnictví asi 40 procent lidí. Test bude možné absolvovat na 2000 místech, na stávajících odběrových stanovištích nebo v ordinacích lékařů. Zapojení praktických lékařů bude dobrovolné, na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Vědci se zabývají dalším možným následkem nákazy. Lidem podivně vypadávají zuby

Farah Khemiliová z New Yorku prodělala na jaře onemocnění koronavirem. Následně ale přišla o zdravý zub, který ji zcela bezbolestně vypadl z dásně. Jak se nyní ukazuje, podobných případů je víc a podle vědců by se mohlo jednat o následek prodělané nemoci.

Nouzový stav bude do 23. prosince, schválila vláda. Blatný pohrozil zpřísněním restrikcí

V případě dalšího negativního vývoje epidemie covidu-19 vláda v pondělí zváží zpřísnění opatření podle čtvrtého stupně rizika. Obchody ale dál zůstanou otevřené všechny, aby nebyly diskriminovaní menší provozovatelé proti velkým řetězcům. Je velmi pravděpodobné, že ke zpřísnění by mohlo dojít ještě do Vánoc, řekl po dnešním ranním jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Francouzi musí být na Silvestra doma, uvolnění se oddaluje

Premiér Francie Jean Castex dnes oznámil, že epidemie koronaviru v zemi nebyla dostatečně potlačena, a vláda proto oddálí otevření kulturních a sportovních zařízení o další tři týdny, na 7. ledna.

Lídři zemí EU se shodli na dalším postupu v boji s pandemií

Země Evropské unie budou více koordinovat postupné uvolňování koronavirových omezení, která jsou v současnosti stále nutná v boji proti šíření nákazy. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři členských zemí na úvod dvoudenní vrcholné schůzky v Bruselu.