Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Zájem o antigenní testy před Vánoci je značný, ministerstvo spustilo speciální web

Epidemie koronaviru v Česku se rychle zhoršuje, alarmující čísla přicházejí i ze světa

Koronavirus se od počátku pandemie celosvětově prokázal u více než 70 milionů lidí, přes 1,59 milionu z nich zemřelo. Vyplývá to ze statistik Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie koronaviru globálně monitoruje. Epidemická situace se dál zhoršuje také v Česku. Rizikové skóre v systému PES stouplo o pět bodů na 69.

Proč lidé věří iracionálním konspiracím o koronaviru? Filozofky mají odpověď

NÁZOR - O nemoci covid-19 se šíří konspirační teorie, které buď odmítají samotnou existenci viru, případně zpochybňují oficiální vysvětlení jeho původu, způsobu přenosu, dopadů a léčby, uvádějí Lisa Bortolottiová a Anna Ichinová v komentáři pro server The Conversation. Filozofky z Birminghamské, resp. Milánské univerzity dodávají, že mnohé z těchto teorií jsou velmi nepravděpodobné, škodlivé a obecně iracionální - ne-li přímo klamné.

Domovům důchodců vyvstal problém. Personálu málo, není čas na testování návštěv

Více než polovina domovů pro seniory a dalších zařízení sociálních služeb nedokáže zajistit testování návštěv antigenními testy. Ukázal to průzkum Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS), kterého se zúčastnilo téměř 200 zařízení v Česku. Radiožurnálu to dnes řekl prezident asociace Jiří Horecký. Důvodem byl podle něj v 90 procentech nedostatek personálu.

Slovensko má rekordní přírůstek nakažených, ještě před Vánoci se zavře většina obchodů

Na Slovensku přibyl během pátku opět rekordní počet případů koronaviru. Laboratorní PCR testy odhalily 3707 nakažených, což je dosud nejvíce. Pozitivních přitom bylo 20 procent z přibližně 18.000 provedených testů.

Termíny pro antigenní testování na koronavirus se plní, někde jsou až po svátcích

Termíny pro antigenní testování, které bude spuštěno 18. prosince a bude hrazeno ze zdravotního pojištění, se u pražských nemocnic rychle plní. Některé z nich již mají volné dny už jen po Vánocích. Hlavní hygienička Jarmila Rážová v pátek řekla, že ministerstvo zdravotnictví spustí jednotný rezervační systém, část nemocnic a odběrových center ale zavedla vlastní.

Rizikové skóre PES stouplo, v pátek přibylo 6202 případů koronaviru

Rizikové skóre v protiepidemickém systému PES stouplo o pět bodů na 69, což stále odpovídá čtvrtému stupni rizika. Za zhoršením indexu je růst reprodukčního čísla na 1,22. Dál se také zvyšuje denní nárůst pozitivních případů, v pátek jich laboratoře odhalily 6202, což je téměř o 1500 více než před týdnem. Proti čtvrtku je nárůst vyšší asi o 300 případů.

Inzerát na podporu očkování se nepovedl. Kritizují ho experti, opozice i Babiš

Velkou debatu spustilo v týdnu zveřejnění prvního oficiálního inzerátu na podporu očkování proti koronaviru z dílny ministerstva zdravotnictví. Výsledek kritizují experti, premiér Andrej Babiš i opozice, která po spuštění kampaně před pár dny volala.

Schváleno. Pfizer a BioNTech mají v USA zelenou k mimořádnému použití vakcíny proti covidu

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil mimořádné použití vakcíny proti covidu od americké farmaceutické společnosti Pfizer a německé firmy BioNTech. Na svém webu o tom s odkazem na tři nejmenované zdroje napsal nejprve list The New York Times (NYT), úřad FDA jeho zprávu vzápětí potvrdil. Prvních 2,9 milionu vakcín se v zemi začne distribuovat příští týden, napsal list.

Blatný navrhne přechod do 4. stupně PES: Zákaz nočního vycházení zřejmě i na Silvestra

Ministerstvo zdravotnictví podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) v pondělí vládě navrhne přechod ze třetího do čtvrtého stupně protiepidemického systému PES. Současná opatření se tak zpřísní. Pravděpodobně to bude od druhé poloviny nebo konce příštího týdne. Rizikové skóre od víkendu ukazuje hodnotu 64, která odpovídá čtvrtému stupni rizika. Od středy navíc roste počet denně zachycených případů.

Koronavirus: Německo má rekordní počet nakažených i mrtvých, zřejmě dojde na "tvrdý lockdown"

Německo ve čtvrtek zaznamenalo dosud nejvyšší denní přírůstek počtu nakažených koronavirem i nejvyšší denní počet zemřelých s covidem-19. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Pozitivní test mělo uplynulý den 29.875 lidí, s novým koronavirem zemřelo 598 infikovaných.

Co se dělo ve Wu-chanu? Z Washingtonu zní závažná obvinění na adresu Číny

NÁZOR - Pravda o původu koronaviru, který se objevil před rokem v Číně, zůstává zahalena tajemstvím, konstatuje editorial serveru Washington Post. Renomovaný americký deník připomíná, že stále nevíme, kde se virus vzal, ani jak se přenesl na člověka.

New York kvůli koronaviru opět uzavře restaurace

V nejlidnatějším americkém městě New Yorku od pondělí opět nebude možné posedět ve vnitřních prostorech restaurací. Podle agentury AP to dnes oznámil guvernér stejnojmenného státu Andrew Cuomo, podle nějž ve městě nebezpečným tempem rostou počty nově nakažených i hospitalizovaných lidí s koronavirem.

Problémy s infekcí má 117 škol v Praze, tři jsou zavřeny

Problémy kvůli výskytu nemoci řeší aktuálně 117 škol v Praze. Zcela uzavřeny ale musely být jen tři. V dalších 41 školách musela být kvůli výskytu této nemoci uzavřena minimálně jedna třída. Vyplývá to z údajů pražské hygienické stanice k dnešnímu ránu.

Na Slovensku stoupá počet nových případů koronaviru. Ve hře je zákaz vycházení

Slovensko za čtvrtek zaznamenalo jeden z největších přírůstků nových případů infekce koronavirem od propuknutí pandemie. Pandemická komise vlády podle ministra zdravotnictví Marka Krajčího navrhla kabinetu co nejdříve znovu výrazně omezit volný pohyb lidí. Právě dnes přitom vstoupilo v platnost první opatření z dříve ohlášeného nového balíčku omezení, který odborníci označili za nedostatečný. Nově restaurace nesmějí podávat jídlo ani na terasách.

Na antigenní test se Pražané už mohou registrovat

K antigennímu testování na koronavirus, které bude spuštěno 18. prosince a bude hrazeno ze zdravotního pojištění, se Pražané mohou už na několika odběrových místech registrovat. Z nemocnic rezervace umožnila Ústřední vojenská nemocnice, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady nebo Thomayerova nemocnice. Možné jsou také v některých soukromých centrech. Termíny do Vánoc se plní, například ÚVN měla dnes odpoledne první volný ráno na Štědrý den.

Mnoha dětem se po výuce na dálku zhoršil prospěch. Učitelé dávají známky, kritizuje psycholožka

Po znovuotevření škol čekala žáky v uplynulých dvou týdnech často řada testů na známky. Mnoha dětem se tak po výuce na dálku zhoršil prospěch, rodiče jsou přitom často ze vzdělávání potomků doma již vyčerpaní. ČTK to řekla místopředsedkyně Rady Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Pavla Kubíčková.

Koronavirus už mělo téměř pět procent Rakušanů, tvrdí studie. Švýcarsko zpřísňuje restrikce

V Rakousku se do října koronavirem infikovalo přibližně 349.000 lidí, což představuje 4,7 procenta obyvatelstva. Vyplývá to z první celorakouské studie protilátek, jejíž výsledky dnes zveřejnily rakouský statistický úřad Statistik Austria a ministerstvo školství.

Průzkum: 52 procent Čechů podporuje plošné očkování proti koronaviru

Více než polovina lidí podporuje plošné očkování proti nemoci covid-19. Je mezi nimi i pětina těch, kteří se sami nechtějí nechat očkovat. Plošné testování má podporu asi u tří pětin populace, přičemž jsou mezi nimi opět i lidé, kteří se sami testovat neplánují. Obavu z rizika nákazy nemocí covid-19 má 70 procent lidí.

Cestovatelský semafor aktualizován. Návraty z Francie a Řecka budou pro Čechy bez testů

Od pondělí 14. prosince se Češi při návratu z Francie a Řecka mohou vracet bez omezení. Test na covid-19 musí mít při příjezdu z těchto zemí jen cizinci, kteří v Česku dlouhodobě pracují nebo studují. Oba státy se po dnešní aktualizaci takzvaného cestovatelského semaforu nově přesunuly na seznam oranžových zemí. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.