Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

USA dál čelí náporu koronaviru. Kvůli lavině dezinformací mnoho lidí nevěří vakcíně

Následky koronaviru: Hrozí plicní fibróza nebo snížení plicních funkcí, varuje primář FN Olomouc

Výrazné snížení plicních funkcí zaznamenali lékaři Fakultní nemocnice Olomouc u některých pacientů po vyléčení z nákazy novým koronavirem.

Vláda chce motivovat k testování. Nemocenská kvůli koronaviru se má zvýšit.

Trojice ministrů dostala za úkol připravit návrh na případné zvýšení nemocenské kvůli koronaviru. Má to motivovat lidi, aby se nechávali testovat. Po dnešním jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou dvě verze - buď vyšší nemocenská, nebo zvláštní příspěvek pro lidi, kteří mají pozitivní PCR test a dodržují izolaci.

Na světě je vězněno 387 novinářů, nejvíc v Číně. Útlak v době pandemie roste

Tento měsíc bylo po celém světě vězněno 387 novinářů, obdobně jako v roce předchozím touto dobou. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je letos také snaha o informování o vývoji epidemie covidu-19 a krocích některých vlád.

Opatření nejsou dost silná, tvrdí Prymula. Po svátcích čeká strmý nárůst nakažených

Opatření proti šíření koronaviru nejsou podle bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly dost silná. Zpřísnění ale nepomůže, protože se nebude respektovat, řekl dnes v České televizi. Naopak pomoci by v současné době mohly kompenzace, směřovat by měly k lidem v karanténě i ekonomice.

Počet obyvatel Česka přesáhl 10,7 milionu, pomohla migrace ze zahraničí

Česká republika má přes 10,7 milionu obyvatel. Za prvních devět měsíců letošního roku vzrostl o 13.900 na 10,71 milionu. Přírůstek byl meziročně téměř 60 procent nižší. Více lidí v Česku za první tři kvartály zemřelo, než se narodilo, o nárůst počtu obyvatel se tak zasloužili přistěhovalci ze zahraničí.

V Česku přibylo téměř 2000 nakažených koronavirem, PES se drží na 71 bodech

V neděli testy v Česku odhalily 1999 nových nákaz koronavirem. Je to o 1656 méně než v sobotu, ale o 887 víc než před týdnem. Pozitivních bylo v neděli podobně jako v sobotu 23 procent testů. Rizikové skóre PES se drží na 71 bodech, tedy ve čtvrtém stupni rizika. V pátém stupni je pět krajů, ve třetím pouze Praha. Reprodukční číslo zůstává na 1,2.

OECD kritizuje bohaté země za sobeckost v boji o vakcínu

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) kritizuje, že bohaté průmyslové země postupují příliš sobecky ve snaze zajistit si dostatek vakcíny proti koronaviru. Informuje o tom dnes agentura DPA s odvoláním na rozhovor generálního tajemníka OECD Ángela Gurríi s německým listem Die Welt.

Průzkum: Tvrdší restrikce by nevadily 57 procentům Čechů, omezit kontakty příliš nechceme

Zhruba šesti lidem z deseti by nevadilo, kdyby vláda opět zpřísnila protikoronavirová opatření. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Tři pětiny lidí také podle průzkumu předpokládají, že neomezí během vánočních svátků kontakty s rodinou a přáteli kvůli epidemii. Návštěvu lékaře kvůli obavě z nákazy koronavirem odložila čtvrtina lidí, ukázal průzkum.

Babiš: Antigenní testování by mohlo začít již od středy, lze se hlásit i přes linku 1221

Antigenní testování na covid-19 pro veřejnost chce vláda kvůli velkému zájmu lidí zahájit již od středy. V pondělí to vládě navrhne ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), řekl dnes ČTK premiér Andrej Babiš (ANO).

Svět zápolí s koronavirem. Roztržka v české vládě, Německo zavře většinu obchodů

Pandemie koronaviru nepolevuje. Spojené státy, které mají zhruba 330 milionů obyvatel, jsou co do počtu nakažených nejvíce postiženou zemí světa. Na druhém místě je Indie, která má 1,3 miliardy obyvatel a nákaza virem SARS-CoV-2 se potvrdila u 9,8 milionu z nich. Třetí je Brazílie, která má 210 milionů obyvatel a více než 6,8 milionů potvrzených případů infekce. Situace není dobrá ani v Česku. Rizikové skóre PES už je na hodnotě 71.

"Vláda jedná chaoticky." Restauratéři chtějí jednat o kompenzačním balíčku, sestavili tým expertů

V Jincích na Příbramsku se dnes sešlo 25 hoteliérů a restauratérů nesouhlasících s vládními protiepidemickými omezeními, aby se poradili na svém dalším postupu. Chtějí jednat s vládou o podobě kompenzačního balíčku, sestavili pětičlenný expertní tým, jeho obsazení představí v pondělí.

USA spustily nejrozsáhlejší očkovací akci v dějinách. Začala distribuce vakcíny proti koronaviru

Ve Spojených státech se dnes začalo s distribucí nově schválené vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech. Výrobní závod farmaceutické společnosti Pfizer v Kalamazoo ve státě Michigan brzy ráno opustila tři nákladní auta se statisíci dávek vakcíny.

Na Gibraltaru si snoubenci mohou říci "ano" i za pandemie

Bruna Mianiho nikdy nenapadlo navštívit Gibraltar, malou britskou enklávu na jihu Španělska. Tedy dokud pandemie nezhatila jeho plány na uzavření sňatku, píše agentura AFP.

Rakousko má rekordní přírůstek nakažených, zájem o plošné testování ve Vídni je nevalný

Rakousko dnes hlásí dalších více než 2600 případů koronavirové nákazy za uplynulý den. Podle serveru OE24 je to největší nedělní nárůst za poslední měsíc. Ve Vídni dnes mezitím končí dobrovolné hromadné testování obyvatel, kteří ale příliš velký zájem neprojevili. Podle ranních údajů agentury APA si nechalo provést bezplatný test přes deset procent obyvatel.

Konspirační teorie o koronaviru nacházejí živnou půdu na Balkáně, experti jsou znepokojeni

Spiklenecké teorie o koronaviru nacházejí na Balkáně živnou půdu. Podle průzkumu na toto téma věří některé z nich více než tři čtvrtiny tamních obyvatel, což je až třikrát více než ve zbytku Evropy.

Německo čeká tvrdý lockdown. Od středy se zavřou školy a většina obchodů

Německo výrazně zpřísní protiepidemická opatření ve snaze zbrzdit šíření nového koronaviru. Kancléřka Angela Merkelová a premiéři spolkových zemí se dnes dohodli, že zpřísnění bude platit od 16. prosince do 10. ledna. V té době budou zavřené obchody s výjimkou těch, které prodávají nezbytný sortiment, jako jsou například potraviny, oznámila Merkelová. Kromě toho mají být v zásadě zavřené i školy a lidé by měli víc pracovat z domova.

Česko spěje do 4. stupně PES. Podle Havlíčka se zavřou restaurace, otazník nad vánočními trhy

Magistráty neuhlídaly shromažďování na vánočních trzích. Je otázka, jak se k jejich pořádání vláda v pondělí postaví. Zákaz prodeje nápojů s sebou konzumací venku byl možná nešťastně komunikovaný. Nebyl vedený špatným úmyslem, smyslem neměla být šikana. Chceme, aby byla možnost nápoje s sebou dále prodávat. V diskuzním pořadu televize Prima to dnes řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Maláčová navrhne vládě povolení vycházek v domovech seniorů

Vláda by mohla příští týden jednat o povolení vycházek klientům domovů pro seniory a dalších sociálních zařízení. Mohli by se tak dostat i k rodině na Vánoce. Návrh se chystá kabinetu předložit ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Řekla to ČTK.

Skóre PES opět stouplo, v sobotu přibylo 3655 případů koronaviru

Rizikové skóre PES opět stouplo, k dnešku o dva body na 71. Už týden zůstává ve čtvrtém stupni rizika, který je vymezen 61 až 75 body. Pět krajů má ale skóre na úrovni pátého stupně. Za dalším zhoršením skóre o dva body je mezitýdenní nárůst počtu nových případů v seniorské populaci.