Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pandemie se zhorší navzdory vakcíně. Proočkování se nestihne včas

Skóre PES kleslo na 66 bodů, včetně antigenních testů je na 61. Přibylo 5169 nakažených koronavirem

Rizikové skóre PES dnes kleslo na 66 bodů, zůstává ve čtvrtém stupni z pěti. Za zlepšením je pokles reprodukčního čísla na 1,16. V pátém stupni je nadále pět krajů, do třetího přibyl k Praze Karlovarský kraj. Při zohlednění všech testů včetně antigenních je PES na 61 bodech a bod ho dělí od třetího, mírnějšího stupně. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví, dvojí údaje PES dnes zveřejnilo poprvé.

Klienti sociálních služeb mohou od středy na vycházky, vláda stanovila pravidla

Klienti domovů seniorů a domovů se zvláštním režimem mohou na vycházky od středy 16. prosince. Podmínkou je, aby na vycházce používali respirátor alespoň třídy FFP2 nebo KN95. Lidé, co opustí objekt či areál zařízení, ve kterém jim je poskytována sociální služba, na déle než šest hodin, musí po návratu do oddělených prostor a na dva testy na covid-19. Podmínky zrušení zákazu vycházení zveřejnila vláda v tiskové zprávě.

Češi jsou dle průzkumu k vakcíně zdrženliví, roušky se zřejmě stanou běžnou součástí života

Češi plánují v rizikových situacích nosit roušky, i když už bude na trhu dostupná vakcína proti koronaviru. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro českého výrobce nákrčníků s výměnnými nanofiltry Purtana. Průzkum, jehož výsledky má ČTK k dispozici, se uskutečnil na vzorku 550 respondentů z celé země. Zcela odložit roušky podle něj neplánuje 62 procent dotázaných.

Babiš: Vláda 22. prosince požádá o prodloužení nouzového stavu

Vláda bude Sněmovnu 22. prosince znovu žádat o prodloužení nouzového stavu. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl Právu.

Miliardáři během pandemie rychle bohatnou. Odborníci navrhují razantní opatření

NÁZOR - "Je jen málo hanebnějších obrazů než vzestup majetkových zisků světové třídy miliardářů během bezprecedentní pandemie, kdy miliony (lidí) ztrácí životy, zdraví a obživu." S tímto obviněním vystoupili v komentáři pro server The Guardian ekonom Chuck Collins a politolog Omar Campo z washingtonského Institutu pro politická studia.

Česko jde do čtvrtého stupně. Zavřou restaurace, školy, muzea, vrací se zákaz vycházení

Kvůli zhoršující se situaci vláda znovu zpřísní opatření proti šíření koronaviru. Česko se od pátku 18. prosince vrátí do čtvrtého stupně protiepidemického systému PES. Po dvou týdnech se zase zavřou restaurace, hotely a penziony, bazény, posilovny a další vnitřní sportoviště, stejně jako muzea, galerie, památky či knihovny.

Vyvracíme dezinformace: Vakcína proti koronaviru nezabila šest lidí

Nejen českým a slovenským internetem se v posledních dnech šíří nová dezinformace. Ta tvrdí, že vakcína proti novému typu koronaviru od společnosti Pfizer má mít na svědomí šest lidských životů. Ve skutečnosti to ale není pravda.

Pandemie koronaviru v USA dál zrychluje, situace je vážná i v Česku

Zdravotníci ve Spojených státech budou ode dneška připravení začít s očkováním proti koronaviru. Epidemie trápí také Česko. Zhruba šesti lidem z deseti by nevadilo, kdyby vláda opět zpřísnila protikoronavirová opatření.

Na očkovací kampani mají vydělat Babišovy firmy. Muzejní inzerát je trapný, říká Zdechovský

Zmocnil se jej vztek i obava. Místopředseda lidovců Tomáš Zdechovský se ostře vymezil proti způsobu, jakým vláda vede kampaň na očkování proti covidu-19. „Kabinet ji pojal tak, aby se zase nacpalo co nejvíce peněz do Babišových firem, nejlépe do vydavatelství Mafra. A vrcholem byl vytvořený inzerát, jehož úroveň odpovídá roku 1920 až 1925. Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo muzejní kousek, který je hodně trapný,“ říká pro EuroZprávy.cz Zdechovský, místopředseda volebního štábu trojkoalice SPOLU složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

UNESCO: Učitelé by měli dostat vakcínu mezi prvními

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) dnes vyzvala vlády světa, aby zařadily učitele a pedagogický personál mezi skupiny obyvatelstva, jež budou očkovány proti koronaviru jako první. Podle organizace pedagogové vykonávají zaměstnání, které je klíčové pro žáky i celou společnost, uvádí agentura AFP. Organizace také varuje před sociálními a ekonomickými dopady uzavírek škol.

Česko není jediné. Londýn, Itálie a Nizozemí zavírají téměř vše

V Londýně budou kvůli vysokému počtu nově nakažených od středy opět platit nejpřísnější opatření proti šíření koronaviru. Oznámil to dnes britský ministr zdravotnictví Matt Hancock, informovala agentura Reuters. Opět se zavřou hospody, kina či divadla. Podle starosty Sadiqa Khana bude mít zpřísnění pravidel před Vánoci pro ekonomiku metropole "katastrofální následky".

Babiš odmítl tvrzení, že koronavirová opatření ovlivňuje politika

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl tvrzení, že koronavirová opatření ovlivňuje politika. Novinářům to řekl po dnešním zasedání vlády. Od nástupu ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) na konci října se podle Babiše nestalo, že by vláda zasáhla do jeho návrhů. Blatný řekl, že kabinet se řídí daty, jak avizoval při svém jmenování ministrem.

Antigenní testování veřejnosti začne už ve středu 16. prosince

Dobrovolné antigenní testování veřejnosti začne už ve středu 16. prosince. Původně ministerstvo počítalo se začátkem v pátek 18. prosince. Změnu dnes schválila vláda, řekla novinářům náměstkyně ministra zdravotnictví, hlavní hygienička Jarmila Rážová.

V USA začala kampaň očkování proti koronaviru

Vakcínou od firem Pfizer a BioNtech už se mimo klinické testy očkuje také ve Spojených státech. Jako první ji tam zřejmě dostala zdravotní sestra z New Yorku, podle agentury AP tak odstartovala největší imunizační kampaň v amerických dějinách. Očkování mělo dnes začít po celé zemi poté, co jej v pátek povolil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Komentář lékaře: Proč vlastně někteří zastánci psychosomatiky útočí na medicínu?

KOMENTÁŘ VLADISLAVA CHVÁLY - Určitě jste to taky někdy zažili. Pozvali jste řemeslníka, aby něco v bytě opravil, on věc prohlédl a první, co prohlásil bylo: „Proboha, který pitomec vám to tady nainstaloval?!“ Nevím jak Vám, ale mně to rozhodně moc důvěry v takového řemeslníka nepřidá. Co vede lidi k tomu, aby se snažili zvýšit svůj kredit ne tím, jak dobře věc udělají, ale tím, že plivnou na práci toho druhého? Je to snazší než něco udělat dobře?

Očkování proti koronaviru: První dávky vakcíny by v Česku mohly být 28. prosince

V Česku by podle České vakcinologické společnosti mohlo být 28. prosince 9750 dávek vakcíny proti covidu-19, napůl v Praze a v Brně. Očekává, že látku od firmy Pfizer, schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) pro Evropskou unii 21. prosince.

Jeden PES nestačí. Kvůli antigenním testům budou uváděna dvě čísla

Lidé v Česku podstoupili více než 350.000 antigenních testů na covid-10, odhalily 10.000 pozitivních. Podle ministerstva zdravotnictví bude kvůli rostoucímu počtu testů tohoto typu nutná změna v hodnocení epidemiologických ukazatelů a systému PES.

Babiš chce zřídit vládního zmocněnce pro očkování, možným adeptem je Prymula

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhne vládě zřízení postu vládního zmocněnce, který by měl na starosti očkování proti koronaviru. Stal by se také členem vládní rady pro zdravotní rizika. Babiš to řekl na tiskové konferenci po dnešním zasedání tripartity. Neupřesnil, kdo by mohl pozici obsadit. Zmocněncem by se mohl stát bývalý ministr zdravotnictví a premiérův poradce Roman Prymula (za ANO).

Lékaři oponují ministerstvu. Na koronavirus chtějí testovat jen svoje registrované pacienty

Testování pacientů antigenními testy na covid-19 v ordinacích by mělo být podle praktiků i ambulantních specialistů dobrovolné. Nechtějí být otevřenými odběrovými místy, ale maximálně testovat jen svoje registrované pacienty. Vyplývá to z dnešního vyjádření Sdružení praktických lékařů a Sdružení ambulantních specialistů pro ČTK.