Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vláda u očkování fatálně selhává. Z Česka bude černá díra na mapě Evropy, varuje Rakušan

Zveřejněn nový PES. Vakcína v EU by mohla být schválena dřív, než se myslelo

Češi plánují v rizikových situacích nosit roušky, i když už bude na trhu dostupná vakcína proti koronaviru. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že o podmínečné registraci vakcíny od firmy Pfizer rozhodne již v pondělí.

EMA rozhodne o vakcíně Pfizer/BioNTech už v pondělí

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že o podmínečné registraci vakcíny proti koronaviru firem Pfizer a BioNTech rozhodne již 21. prosince. Původně o ní měla jednat až o osm dní později, informovala agentura DPA. Podle ní je tak možné, že se začne v Evropské unii očkovat ještě letos.

Předseda Poslanecké sněmovny Vondráček má koronavirus

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) měl pozitivní test na koronavirus. Na twitteru dnes napsal, že průběh nemoci je u něj mírný. Z dnešního jednání dolní komory byl Vondráček podle serveru Seznam Zprávy omluven z rodinných důvodu.

Češi se podle průzkumu méně chrání před koronavirem. Přitom se víc setkávají

Češi se nyní chrání před koronavirem méně než na přelomu října a listopadu, kdy nakažených rekordně přibývalo. Zároveň se teď lidé spolu více setkávají. Vyplývá to z prosincového průzkumu společnosti PAQ Research. Lidé v poslední době například začali více navštěvovat příbuzné a přátele a také častěji docházejí do zaměstnání.

Zítra začne antigenní testování na koronavirus, kapacita je až 60 tisíc denně

Lidé budou moci od středy podstoupit antigenní testy hrazené ze zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) bude kapacita až 60.000 testů denně. Testuje asi 170 odběrových míst a několik stovek lékařů v ordinacích. Zapojit se mohli dobrovolně.

V USA možná do konce týdne schválí použití vakcíny od Moderny, pandemie nepolevuje

Ve Spojených státech se po povolení nouzového použití vakcíny od Pfizeru a BioNTech rýsuje brzké schválení druhé očkovací látky proti covidu-19. Podle zdrojů deníku The New York Times (NYT) plánuje americký Úřad pro kontrolu léčiv (FDA) dát v pátek zelenou vakcíně firmy Moderna. Tu bude ve čtvrtek posuzovat panel nezávislých expertů.

Vědci: Zbytečná úmrtí v době koronaviru, Češi přišli už o 90 tisíc let života

Tisíce lidí v ČR podle vědců z Iniciativy Sníh umřeli v době epidemie covidu-19 zbytečně, nejen kvůli viru. Odhadují, že dohromady přišli obyvatelé České republiky o 90.000 let života. Řekli to dnes na online tiskové konferenci.

Školky hlásí nárůst případů koronaviru. Děti nemají hygienické návyky a snadno nakazí dospělé, říká Jágrová

Mateřské školy se stávají rizikem šíření nákazy koronaviru. Nárůst je patrný i z údajů Hygienické stanice hlavního města Prahy. Statistika k minulému pátku uvádí, že v přehledu škol a školních zařízení se v metropoli objevilo 117 případů onemocnění, z toho výskyt infekce hlásí 41 mateřinek. „Malé děti nemají základní hygienické návyky a navíc nemusí nosit roušky. Respirační infekce se tak mezi nejmenšími velmi snadno přenáší,“ říká pro EuroZprávy.cz šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová.

Ochota Němců nechat se očkovat je mezi 50 a 60 procenty, ukazují průzkumy

V Evropské unii včetně Německa by mohlo začít očkování proti koronaviru ještě před koncem roku. Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn předpokládá, že do konce nadcházejícího léta se dobrovolně nechá očkovat 60 procent z asi 83 milionů obyvatel Německa.

Německo chce očkovat proti koronaviru ještě letos, epidemická situace je mimořádně vážná

Německo chce, aby Evropská unie schválila vakcínu proti koronaviru SARS-CoV-2 ještě před Vánocemi, odmítá ale schválení v nouzovém režimu a trvá na plnohodnotné certifikaci. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně prohlásil německý ministr zdravotnictví Jens Spahn, který za možný termín schválení považuje 23. prosinec.

Vězeňská služba zaměstná ve svých nemocnicích odsouzené lékaře, jako první byl nasazen Kott

Vězeňská služba zaměstná ve svých nemocnicích odsouzené lékaře. Informaci České televize potvrdila ČTK mluvčí bezpečnostního sboru Petra Kučerová. ČT uvedla, že prvním z takto nasazených lékařů je Petr Kott, který byl odsouzen v korupční kauze dalšího lékaře, někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha.

Koho přednostně očkovat proti koronaviru? V USA se řeší etické dilema

V USA začalo v pondělí očkování proti covidu-19 a předpokládá se, že mezi prvními by měli vakcínu dostat i pracovníci Bílého domu, Pentagonu a Kongresu. Instituce ale řeší etické dilema, zda mají prominenti přeskočit zájemce čekající ve frontě a požadovat přednost.

Očkování je jedinou cestou pro návrat k normálu. Vakcína je bezpečná, ujišťují lékaři UK

Očkování proti nemoci covid-19 je podle zástupců lékařských fakult Univerzity Karlovy jedinou cestou, jak se vrátit k normálnímu životu společnosti. Za vhodné považují očkovací vakcíny, které schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky. Podporují také záměr vlády, aby se jako první očkovali starší a chronicky nemocní lidé a následně nejvíce ohrožení zdravotníci.

Mezinárodní agentura zhoršila výhled poptávky po ropě, euforie kolem vakcíny nepomůže

Zahájení očkování proti novému koronaviru nepovede k rychlému odstranění negativního vlivu pandemie covidu-19 na globální poptávku po ropě. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to dnes uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Zároveň snížila odhad celosvětové poptávky po ropě na letošní i příští rok.

V Česku vzrostla úmrtnost, proti předchozím rokům je vyšší o devět procent

V prvním listopadovém týdnu zemřelo v Česku 4135 lidí, více než dvojnásobek ve srovnání s průměrem pro 45. kalendářní týden z let 2015 až 2019. Od začátku roku do 8. listopadu zemřelo v Česku 104.481 lidí, o devět procent více než je průměr.

Koronavirus: Italy může čekat stejně tvrdý březen jako ten letošní, obává se infektolog

Pokud Italové nebudou o svátcích opatrní, může je z hlediska epidemie koronaviru v roce 2021 čekat podobně tvrdý březen jako ten letošní, domnívá se Giuseppe Ippolito, vědecký šéf Spallanzaniho institutu pro infekční nemoci v Římě. "Z historie jsme se nepoučili," řekl v rozhovoru s listem Corriere della Sera.

Pandemie se zhorší navzdory vakcíně. Proočkování se nestihne včas

Ačkoliv už první země světa zahájily jednu z největších logistických zdravotnických operací v dějinách, nevyhnou se nárůstu případů nákazy po svátcích. Navzdory apelu vědců i lékařů, aby lidé zůstali doma a snížili tak riziko přenosu koronaviru, lze očekávat, že ne každý tak skutečně bude jednat, stejně jako tomu nebylo ani v minulých týdnech. A lékaři s touto variantou dopředu počítají.

Skóre PES kleslo na 66 bodů, včetně antigenních testů je na 61. Přibylo 5169 nakažených koronavirem

Rizikové skóre PES dnes kleslo na 66 bodů, zůstává ve čtvrtém stupni z pěti. Za zlepšením je pokles reprodukčního čísla na 1,16. V pátém stupni je nadále pět krajů, do třetího přibyl k Praze Karlovarský kraj. Při zohlednění všech testů včetně antigenních je PES na 61 bodech a bod ho dělí od třetího, mírnějšího stupně. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví, dvojí údaje PES dnes zveřejnilo poprvé.

Klienti sociálních služeb mohou od středy na vycházky, vláda stanovila pravidla

Klienti domovů seniorů a domovů se zvláštním režimem mohou na vycházky od středy 16. prosince. Podmínkou je, aby na vycházce používali respirátor alespoň třídy FFP2 nebo KN95. Lidé, co opustí objekt či areál zařízení, ve kterém jim je poskytována sociální služba, na déle než šest hodin, musí po návratu do oddělených prostor a na dva testy na covid-19. Podmínky zrušení zákazu vycházení zveřejnila vláda v tiskové zprávě.