Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Konec pandemie je stále daleko, varuje lékařka

Bez očkování se roušek nezbavíme, varuje Merkelová. Potíže hlásí nemocnice u hranic s ČR

Bez dostatečného proočkování obyvatelstva proti koronaviru SARS-CoV-2 se Německo roušek nezbaví. Dnes to v debatě s německými poslanci prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Zároveň ujistila, že lidem nikdo nebude tajit, jaký typ vakcíny dostanou.

Brazilský prezident zmírnil svůj kritický postoj k vakcíně

Brazilská vláda vyčlení 20 miliard reálů (84 miliard Kč) na nákup jakékoli vakcíny, která dostane schválení brazilských úřadů. Oznámil to dnes prezident Jair Bolsonaro. Ten se dříve k vakcínám stavěl skepticky, teď ale svůj postoj změnil a uznal, že hromadné očkování by zemi mohlo umožnit návrat k normálu, uvedla agentura AFP.

Pandemie sílí. Německo a Dánsko zavádí tvrdý lockdown, Česko plošně testuje

V celém Německu se dnes kvůli nepříznivému vývoji pandemie zavřou obchody, které neprodávají zboží každodenní potřeby. Neotevřou se ani školy. Zpřísněná opatření proti šíření koronaviru začínají platit také v Londýně. Dnes v ČR začíná plošné dobrovolné testování na koronavirus. Lidé mohou podstoupit antigenní testy zdarma, hrazené jsou ze zdravotního pojištění.

Očkování proti koronaviru bude nepovinné a hrazené z pojištění, rozhodl Senát

Očkování proti koronaviru bude hrazeno z pojištění a nebude povinné. Jeho dobrovolnost a zákaz diskriminace neočkovaných lidí ale v zákoně o pravidlech pro nákup a distribuci vakcín nebude výslovně stanovena.

Slovensko zavede zákaz vycházení. Koronavirus se šíří nekontrolovatelně, zdůvodnil ministr

Slovensko od nadcházející soboty zavede kvůli šíření koronaviru zákaz vycházení, který ale bude mít řadu výjimek včetně cest do zaměstnání. Uzavřena bude také většina prodejen. Rozhodla o tom dnes vláda, řekl novinářům ministr zdravotnictví Marek Krajčí. Cestování sice s ohledem na nadcházející svátky omezeno nebude, členové jedné domácnosti se ale budou moci setkat pouze s jednou jinou domácností.

Česko otevře skiareály. Policie chystá rozsáhlé kontroly, zaměří se na cizince

Policie chystá po pátečním otevření lyžařských středisek kontroly na silnicích z hranic i přímo v areálech. Novinářům to po dnešním zasedání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) řekli ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a policejní prezident Jan Švejdar.

Šíření koronaviru v Česku zrychlilo. skóre PES stouplo na 71 bodů

Rizikové skóre PES dnes stouplo o pět bodů zpátky na 71 bodů, kde bylo v neděli a v pondělí. Může za to zhoršení průměrné pozitivity testů za sedm dnů. Body odpovídají čtvrtému stupni rizik. V nejhorším, pátém stupni je už šest krajů, ve třetím jen Praha. Při započtení antigenních testů zůstává skóre PES na 61 bodech jako v úterý. Šíření koronaviru v Česku zrychluje.

Pořadí při očkování proti koronaviru: Rozhodne pojišťovna a praktický lékař

V první fázi by se v ČR měli očkovat proti covidu-19 zdravotníci z rizikových pracovišť, senioři a vážně chronicky nemocní lidí. O pořadí u seniorů a nemocných se bude podle přicházejících dodávek vakcín rozhodovat na základě kombinace dat zdravotních pojišťoven a rozhodnutí konkrétního registrujícího praktického lékaře. Na dotaz ČTK to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Blatný: Lidé mohou nakupovat všude, ale jen pokud je to nutné

Lidé by měli kvůli nepříznivé epidemické situaci omezit pohyb i během dne, a snížením počtu kontaktů snížit i riziko šíření nákazy, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Týká se to i předvánočních nákupů. Lidé by podle něj měli chodit do obchodů, jen pokud je to nutné. Vláda ale žádné obchody ani nakupování v nich nezakázala.

Mise WHO se v lednu vydá do Číny, bude zkoumat původ koronaviru

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyšle v lednu do Číny mezinárodní tým vědců, jehož úkolem bude zjistit původ viru SARS-CoV-2. S odvoláním na mluvčího organizace o tom dnes informovala agentura AFP. Nákaza koronavirem, který byl poprvé pozorován na konci loňského roku v čínském městě Wu-chan, se na světě prokázala u více než 73,6 milionu lidí.

Německo se probudilo do zpřísněné karantény, konec lockdownu je v nedohlednu

Zavřená většina obchodů a prázdnější ulice. Do takového rána se dnes probudili nejen obyvatelé Berlína, ale celého Německa. V zemi totiž začala platit zpřísněná karanténa, protože omezení zavedená v listopadu nedokázala šíření koronavirové infekce zastavit. Karanténa, označovaná jako lockdown, tedy uzavření, je prozatím stanovena do 10. ledna. Málokdo ale věří, že v lednu čeká Německo rozsáhlejší uvolnění.

Nemocnice by měly "velmi opatrně" plánovat neakutní péči. Musíme zůstat ostražití, soudí Blatný

Nemocnice by nyní podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) měly velmi opatrně plánovat neakutní zákroky a sledovat kapacity lůžek intenzivní péče. Pokud by začaly prudce růst počty hospitalizovaných s koronavirem, bylo by znovu nutné omezit péči, která se dá odložit.

Na antigenní testování se na dnes objednalo přes 17 500 lidí, někde se tvoří fronty

Na antigenní testy na koronavirus se na dnešek zatím objednalo 17.552 lidí. Na 174 odběrových místech po celém Česku je ale ještě volná kapacita téměř 10.400 míst. Na twitteru to uvedli zástupci Chytré karantény.

Blatný: Vakcína proti koronaviru dorazí do Česka možná už mezi svátky

Očkovacích center proti covidu-19 bude asi 200 ve zdravotnických zařízeních. Očkovat bude také zhruba 5000 lékařů v ordinacích. První vakcína by mohla dorazit už mezi svátky. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle opozice nebo hejtmanů není očkovací strategie dostatečně podrobná a na některé důležité otázky vůbec neodpovídá.

Británie naočkovala proti koronaviru už 140 tisíc lidí. Johnson nechce být "premiér, který zrušil Vánoce"

Téměř 140.000 lidí už dostalo v Británii vakcínu proti koronaviru. Oznámil to dnes náměstek ministra zdravotnictví Nadhim Zahawi, který má koordinaci očkování na starosti. Vakcínu firem Pfizer a BioNTech Britové dostávají od minulého úterý. Epidemická situace v zemi se však nyní zhoršuje, Londýn a jeho okolí dnes vstoupily do nejvyšší kategorie restrikcí.

Začíná plošné testování na koronavirus, zájem mezi Čechy je značný

Dnes začíná plošné dobrovolné testování na koronavirus. Lidé mohou podstoupit antigenní testy zdarma, hrazené jsou ze zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) bude kapacita až 60.000 testů denně. Testuje asi 170 odběrových míst a několik stovek lékařů v ordinacích, zapojit se mohli dobrovolně.

Švédsko řeší vysoký počet úmrtí v domovech důchodců, zpráva komise je alarmující

Nedostatečná péče o staré lidi a neodpovídající vládní opatření způsobily, že ve Švédsku zemřelo v souvislosti s nákazou koronavirem velké množství lidí v domovech důchodců.

Biden kvůli pandemii chystá převážně virtuální inauguraci, účast Trumpa nejistá

Nastupující prezident USA Joe Biden složí svůj prezidentský slib 20. ledna na schodech Kapitolu ve Washingtonu, oslavy jeho inaugurace se však letos budou konat převážně virtuálně kvůli pandemii koronaviru. Podle agentury Reuters to dnes oznámila organizační komise. Stále přitom není jasné, zda se slavnosti zúčastní dosluhující prezident Donald Trump, který stále není ochoten uznat prohru.

Je imunita po nemoci silnější než po vakcíně? Expert zboural mýty o očkování

Mnoho zemí světa se chystá na plošné očkování, které bude nejen v Česku jednou z nejnáročnějších zdravotnických operací v moderní historii. V pohotovosti jsou však nejen lékaři, ale i odpůrci očkování, kteří přichází se stále novými mýty a hoaxy. Nově například tvrdí, že imunita po očkování není taková, jako po prodělané nemoci.